Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XÓTA NǓKPLƆ́NKPLƆ́N TƆN 23

Blǒ bónú “myɔ Jǎa tɔn” ní kpo ɖo jiji wɛ

Blǒ bónú “myɔ Jǎa tɔn” ní kpo ɖo jiji wɛ

“[Wǎnyíyí] sín myɔ nɔ ji hɛhɛhɛ, myɔ Jǎa tɔn wɛ.”—HAN. 8:6, nwt.

HAN 131 “Nǔ e Mawu dɔn cá ɔ”

XÓNUSƆ́ÐÓTE a

1. Étɛ́ Biblu ka ɖɔ dó wǎnyíyí adodwé wú?

 WǍNYÍYÍ “sín myɔ nɔ ji hɛhɛhɛ, myɔ Jǎa tɔn wɛ.” (Han. 8:6, nwt) “Sin e ɖo agbetawoyó mɛ ɔ sixú xo wǎnyíyí sín myɔ cí ǎ. Sin e ɖo tɔsisa lɛ́ mɛ ɔ sixú ɖi bú i ǎ.” b (Han. 8:7) Wǎnyíyí adodwé sín tínmɛ ɖagbe ɖé nɛ́! Nǔgbó e vɔ́ gǎnjɛwú ná mɛ é wɛ xó élɔ́ lɛ́ nyí nú mɛ ɖěɖěe ko wlí alɔ lɛ́ é: Mi sixú ɖó wǎnyíyí adodwé nú miɖée.

2. Étɛ́ asú kpó asi kpó ɖé ka ɖó ná wa, bo ná dó kú d’é jí ɖɔ wǎn e émí yí nú émíɖée é kún ɖo ɖiɖekpo wɛ ó?

2 Ényí asú kpó asi kpó ɖé ná ɖó wǎnyíyí adodwé nú yěɖée nú táan nabí e yě ná nɔ gbɛ xɔ é bǐ, alǒ gbɔ ɔ, yě wú wɛ é ná sín. Nǔjlɛ́dónǔwú ɖé ɖíe: Ényí myɔ ɖé ná kpo ɖo jiji wɛ ɔ, mɛɖé ɖó ná ɖo nakí bɛ́ d’é mɛ wɛ. Ényí mɛ ɖěbǔ ma ɖo mɔ̌ wa wɛ ǎ ɔ, myɔ ɔ ná wá cí. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, wǎnyíyí e ɖo asú kpó asi kpó tɛ́ntin é sixú kpo ɖo syɛ́nsyɛ́n d’é jí wɛ, ényí yě nɔ ná hlɔ̌nhlɔ́n kancícá e ɖo yě mɛ we lɛ́ tɛ́ntin é ɔ nɛ́. Asú kpó asi kpó ɖé sixú mɔ hweɖélɛ́nu ɖɔ wǎn e émí yí nú émíɖée é jɛ ɖiɖekpo jí, tají ɔ, hwenu e akwɛ́yózo ɖo yě hɛn wɛ, azɔn ɖo tagba dó nú yě wɛ, alǒ yě ɖo vǐ lɛ́ kplɔ́n wɛ é. Énɛ́ wú ɔ, ényí a ko wlí alɔ wɛ ɔ, nɛ̌ a ka sixú kpo ɖo blǒbló wɛ bɔ “myɔ Jǎa tɔn” ná kpo ɖo jiji wɛ ɖo alɔwlíwlí towe mɛ gbɔn? Ðo xóta élɔ́ mɛ ɔ, mǐ ná ɖɔ xó dó ali e nu a sixú kpo ɖo blǒbló wɛ bɔ vɛ̌ e a vɛ́ xá mɛ e a da é ná jɛjí, bɔ a ná lɛ́ ɖu vǐví alɔwlíwlí awǎjijɛnɔ ɖé tɔn ɖe é atɔn jí. c

KPO ÐO BLǑBLÓ WƐ BÓNÚ XƆ́NTƆN E A ZUN XÁ JEXÓVA É NÍ ÐO SYƐ́NSYƐ́N D’É JÍ WƐ

Jozɛ́fu kpó Mali kpó ɖɔhun ɔ, asú kpó asi kpó lɛ́ ɖó ná bló bɔ xɔ́ntɔn e yě zun xá Jexóva é ná lí dǒ ganjí (Kpɔ́n akpáxwé 3)

3. Nɛ̌ vɛ̌ e asú kpó asi kpó ɖé vɛ́ xá Jexóva é ka nɔ zɔ́n bɔ wǎn e yě yí nú yěɖée é nɔ ɖo gbɛ gbɔn? (Nǔnywɛ́tɔ́xó 4:12) (Lɛ̌ kpɔ́n fɔtóo ɔ.)

3 Nú “myɔ Jǎa tɔn” ná kpo ɖo jiji wɛ ɔ, asú kpó asi kpó lɛ́ ɖó ná tɛ́n kpɔ́n bɔ xɔ́ntɔn e yě zun xá Jexóva é ná kpo ɖo dǒ lí wɛ. Nɛ̌ mɔ̌ wiwa ka ná d’alɔ yě ɖo alɔwlíwlí yětɔn mɛ gbɔn? Ényí xɔ́ntɔn e asú kpó asi kpó ɖé zun xá Tɔ́ yětɔn jǐxwé tɔn ɔ é xɔ akwɛ́ nú yě ɔ, yě nɔ ɖo gbesisɔmɛ bá wa nǔ sɔgbe xá wěɖexámɛ tɔn lɛ́, bɔ énɛ́ nɔ d’alɔ yě bɔ yě nɔ nyi alɔ nú tagba e sixú zɔ́n bɔ wǎn e yě yí nú yěɖée é sixú vɔ́ da lɛ́ é, bo lɛ́ ɖu ɖo tagba e sixú wá xwetɔ́n lɛ́ é jí. (Xa Nǔnywɛ́tɔ́xó 4:12.) Mɛ e gbigbɔ nɔ xlɛ́ ali lɛ́ é nɔ dó gǎn bo nɔ wa nǔ Jexóva ɖɔhun, lobo nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ ɖó jijɔ e é nɔ ɖe xlɛ́ lɛ́ é, jijɔ énɛ́ lɛ́ ɖé lɛ́ wɛ nyí: Xomɛnyínyɔ́, suúlu kpó hwɛsɔ́kɛmɛ kpó. (Efɛ́. 4:32–5:1) Ényí asú kpó asi kpó ɖé nɔ ɖe jijɔ énɛ́ lɛ́ xlɛ́ yěɖée ɔ, wǎn e yě yí nú yěɖée é nɔ jɛjí. Nɔví nyɔ̌nu ɖé nɔ nyí Lena, bo ko wlí alɔ sín xwe 25 jɛjí ɖíe; é ɖɔ: “É bɔ wǔ tawun ɖɔ è ní yí wǎn nú mɛ e gbigbɔ nɔ xlɛ́ ali é ɖé, bo lɛ́ ɖó sísí n’i.”

4. Aniwú Jexóva ka sɔ́ Jozɛ́fu kpó Mali kpó bónú yě ná nyí mɛjitɔ́ nú mɛ e ná wá húzú Mɛsíya ɔ é?

4 Mǐ ní gbéjé kpɔ́ndéwú Biblu tɔn élɔ́ kpɔ́n. Hwenu e Jexóva jló ná sɔ́ asú kpó asi kpó e ná wá nyí mɛjitɔ́ nú mɛ e ná wá húzú Mɛsíya ɔ é ɔ, é sɔ́ Jozɛ́fu kpó Mali kpó ɖo mɛ tootóbú e jɔ ɖo kúnkan Davídi tɔn mɛ lɛ́ é mɛ. Aniwú? Yě mɛ we lɛ́ bǐ wɛ zun xɔ́ntɔn vívɛ́ xá Jexóva, bɔ Jexóva tuun ɖɔ yě ná sɔ́ émí ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ ɖo alɔwlíwlí yětɔn mɛ. Asú kpó asi kpó lɛ́ mi, étɛ́ kpɔ́ndéwú Jozɛ́fu kpó Mali kpó tɔn ka sixú kplɔ́n mi?

5. Étɛ́ kpɔ́ndéwú Jozɛ́fu tɔn ka sixú kplɔ́n asú lɛ́?

5 Jozɛ́fu nɔ yá wǔ wa nǔ sɔgbe xá wěɖexámɛ Jexóva tɔn lɛ́, bɔ énɛ́ zɔ́n bɔ é nyí asú ɖagbe ɖé. É hwe bǐ ɔ, ɖo ninɔmɛ atɔn mɛ ɔ, Mawu ɖe wě ɖé lɛ́ xá ɛ dó xwédo tɔn wú. Ðo ninɔmɛ lɛ́ ɖokpó ɖokpó mɛ ɔ, é yá wǔ se tónú, nú é ná bo tlɛ nyí ɖɔ é byɔ́ ɖɔ é ní bló hǔzúhúzú ɖaxó lɛ́ ɔ nɛ́. (Mat. 1:20, 24; 2:13-15, 19-21) Wěɖexámɛ Mawu tɔn lɛ́ xwixwedó zɔ́n bɔ Jozɛ́fu cyɔ́n alɔ Mali jí, nɔ gǔdo n’i, bo lɛ́ kpé nukún dó wǔ tɔn. Dǒ nukún lěe nǔ e Jozɛ́fu wa lɛ́ é zɔ́n bɔ wǎn e Mali yí n’i é kpó sísí e é ɖó n’i é kpó tlɛ lɛ́ jɛji sɔ é mɛ kpɔ́n! Asú lɛ́ mi, mi sixú wa nǔ Jozɛ́fu ɖɔhun gbɔn wěɖexámɛ e jínjɔ́n Biblu jí, bo kúnkplá nukún kpíkpé dó xwédo mitɔn wú lɛ́ é biba gblamɛ. d Ényí mi nɔ wa mɔ̌, é ná bo tlɛ nyí hwenu e mɔ̌ wiwa nɔ byɔ́ hǔzúhúzú lɛ́ ɖo mi sí é hǔn, wǎn e mi yí nú asi mitɔn é xlɛ́ wɛ mi ɖe mɔ̌, bo lɛ́ ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná alɔwlíwlí mitɔn wɛ. Nɔví nyɔ̌nu ɖé nɔ nɔ Vanuatu, bo ko wlí alɔ sín xwe 20 jɛjí ɖíe; é ɖɔ: “Ényí asú ce ba wěɖexámɛ Jexóva tɔn lɛ́ bo xwedó ɔ, un nɔ ɖó sísí n’i hú gǎn. Un nɔ mɔ ɖɔ un ɖo ayijayǐ mɛ, lobo nɔ lɛ́ gán jɛ gbeta e kɔn é nɔ wá lɛ́ é wú.”

6. Étɛ́ kpɔ́ndéwú Mali tɔn ka sixú kplɔ́n asi lɛ́?

6 Mali vɛ́ xá Jexóva tawun; é gán jɛ nǔɖiɖi Jozɛ́fu tɔn kan mɛ ǎ. É tuun Nǔwlánwlán mímɛ́ lɛ́ ganjí. É nɔ lɛ́ ba hwenu dó lin tamɛ dó nǔ e é kplɔ́n lɛ́ é jí. (Luk. 2:19, 51) É ɖo wɛn ɖɔ, ɖó gbigbɔ nɔ xlɛ́ ali Mali wútu ɔ, énɛ́ zɔ́n bɔ é nyí asi ɖagbe. Égbé ɔ, asi gěgé nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ wa nǔ Mali ɖɔhun. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, nɔví nyɔ̌nu ɖokpó nɔ nyí Emiko bo ɖɔ: “Hwenu e un ɖo tlɛnmɛ é ɔ, un nɔ lɔn nú nǔ e nyiɖésúnɔ mɛtún ɔ nɔ wa bónú gbigbɔ ɔ ná mɔ tɛn dó xlɛ́ ali mì lɛ́ é nɔ sún aɖǔ ǎ. Amɔ̌, ée un wlí alɔ gúdo é ɔ, un ɖ’ayi wú ɖɔ ɖó asú ce nɔ xo ɖɛ dó takún mǐtɔn mɛ, lobo nɔ lɛ́ nɔ nukɔn nú mawusinsɛn ɖo xwédo mɛ wútu ɔ, un nɔ gán jɛ nǔɖiɖi tɔn kan mɛ. É byɔ́ ɖɔ má kpo ɖo blǒbló wɛ bónú vɛ̌ e nyiɖésúnɔ mɛtún ɔ vɛ́ xá Jexóva é ná kpo ɖo syɛ́nsyɛ́n d’é jí wɛ. Énɛ́ wú ɔ, din ɔ, un nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́ xá Mawu gbɔn nǔ élɔ́ lɛ́ wiwa gblamɛ: ɖɛxixo, Biblu xixa kpó tamɛ linlin dó linlin Mawu tɔn lɛ́ jí kpó.” (Ga. 6:5) Asi lɛ́ mi, ée mi ná kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná xɔ́ntɔn e mi zun xá Jexóva é wɛ é ɔ, asú mitɔn lɛ́ ná ɖó hwɛjijɔ e wú yě ná zɔn dó dó kpa mi, bo lɛ́ yí wǎn nú mi é gěgé.—Nǔx. 31:30.

7. Étɛ́ lěe Jozɛ́fu kpó Mali kpó nɔ sɛn Mawu ɖó kpɔ́ gbɔn é ka sixú kplɔ́n asú kpó asi kpó lɛ́?

7 Jozɛ́fu kpó Mali kpó lɛ́ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ bónú xɔ́ntɔn e yě zun xá Jexóva é ní kpo ɖo syɛ́nsyɛ́n d’é jí wɛ. Yě mɔ nǔ jɛ wú ɖɔ é ɖo tají ɖɔ xwédo ɔ bǐ ní nɔ sɛn Jexóva ɖó kpɔ́. (Luk. 2:22-24, 41; 4:16) Mɔ̌ wiwa sixú ko vɛ́ wǔ, tají ɔ, hwenu e mɛ e ɖo xwédo ɔ mɛ lɛ́ é ɖo jijɛjí wɛ é có, yě ka kpé wú bo wa mɔ̌. Kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé wɛ énɛ́ nyí nú asú kpó asi kpó lɛ́ ɖo éhɔ́nmɛ! Ényí Mali kpó Jozɛ́fu kpó ɖɔhun ɔ, mi lɔmɔ̌ ɖó vǐ lɛ́ ɔ, kplé lɛ́ yiyi, alǒ hwenu mimɔ bá dó sɛn Mawu ɖo xwédo mɛ sixú vɛ́ wǔ. É tlɛ sixú lɛ́ vɛ́ wǔ ɖɔ, asú ɔ kpó asi tɔn kpó ní nɔ mɔ hwenu bo kplɔ́n nǔ, alǒ xo ɖɛ ɖó kpɔ́. É ɖo mɔ̌ có, flín ɖɔ ényí mi nɔ sɛn Jexóva ɖó kpɔ́ ɔ, mi kpó é kpó ná vɛ́ d’é jí, bɔ mi ná lɛ́ vɛ́ xá miɖée hú gǎn. Énɛ́ wú ɔ, mi sɔ́ mawusinsɛn ɖó tɛn nukɔn ɔ mɛ.

8. Étɛ́ asú kpó asi kpó ɖěɖěe ɖo tagba mɔ wɛ ɖo xwédo yětɔn mɛ lɛ́ é ka sixú wa dó ɖu le mawusinsɛn ɖo xwédo mɛ tɔn bǐ mlɛ́mlɛ́?

8 Ényí a ɖo tagba mɔ wɛ ɖo alɔwlíwlí towe mɛ ɔ, nɛ̌ a ka sixú wa nǔ gbɔn? Kplékplé ɖó kpɔ́ bá sɛn Mawu ɖo xwédo mɛ sixú cí nǔ e ma dɔn mɛ ǎ é ɖɔhun. Ényí mɔ̌ hǔn, bɛ̌ kpó nǔ e ɖo kléwún bo lɛ́ dɔn mɛ, bɔ mi mɛ we lɛ́ bǐ yí gbe bo ná ɖɔ xó d’é jí é kpó. Afɔ énɛ́ ɖiɖe sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n vɛ̌ e mi vɛ́ xá miɖée é kpó jlǒ e mi ɖó bo ná nɔ wa nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ ɖó kpɔ́ é kpó.

MI NƆ ZÁN HWENU ÐÓ KPƆ́

9. Aniwú asú kpó asi kpó ɖé ka ɖó ná nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́?

9 Asú kpó asi kpó lɛ́ mi, mi sixú lɛ́ kpo ɖo blǒbló wɛ bɔ wǎn e mi yí nú miɖée é ná kpo ɖo gbɛ gbɔn hwenu zínzán ɖó kpɔ́ gblamɛ. Ényí mi nɔ wa mɔ̌ ɔ, é ná d’alɔ mi bɔ mi ná nɔ tuun nǔ e lin wɛ mɛ e mi da é ɖe é kpó lěe nǔ nɔ cí n’i é kpó. (Bǐb. 2:24) Ð’ayi nǔ e wú Lilia kpó Ruslan kpó ɖ’ayi ɖo alɔwlíwlí yětɔn gúdo tlóló ɖo xwe 15 jɛjí ɖíe é wú. Lilia ɖɔ: “Mǐ ɖ’ayi wú ɖɔ mǐ kún ná mɔ hwenu gěgé bá zán ɖó kpɔ́ lěe mǐ lin gbɔn é ó. Agbazazɔ́, xwégbezɔ́, bɔ nukɔnmɛ ɔ, vǐ mǐtɔn lɛ́ wɛ nɔ ɖu hwenu mǐtɔn ɖo azǎn ɖokpó ɖokpó jí. Mǐ wá mɔ ɖɔ ényí mǐ mɛ we lɛ́ ma nɔ ba hwenu bo nɔ zán ɖó kpɔ́ ǎ ɔ, mǐ sixú jɛ zɔ nú mǐɖée.”

10. Nɛ̌ asú kpó asi kpó lɛ́ ka sixú zán nǔgbódodó e ɖo Efɛ́zinu lɛ́ 5:15, 16 mɛ é gbɔn?

10 Étɛ́ asú kpó asi kpó lɛ́ ka sixú wa bo ná dó kú d’é jí ɖɔ yě nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́? Mi ɖó ná nɔ ba hwenu, alǒ nɔ bló tuto jɛ nukɔn bo nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́. (Xa Efɛ́zinu lɛ́ 5:15, 16.) Nɔví súnnu ɖé nɔ nɔ Nigéria bo nɔ nyí Uzondu, bo ɖɔ: “Hwenu e un nɔ ɖo tuto nǔ e un ná wa lɛ́ é tɔn bló wɛ é ɔ, un nɔ sɔ́ hwenu e un ná zán ɖó kpɔ́ xá asi ce é d’é mɛ, bɔ hwenu énɛ́ ka nɔ ɖo tají nú mì.” (Filí. 1:10) Ð’ayi lěe Anastasia éé nɔ nɔ Moldavie, bo nyí nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn sín asi é nɔ zán hwenu tɔn ganjí gbɔn é wú. É ɖɔ: “Un nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ wa nǔ e nyí ce lɛ́ é hwenu e asú ce sín alɔnu ján ɖo agunzɔ́ lɛ́ kɔn é. Mɔ̌ mɛ ɔ, mǐ sixú zán hwenu ɖó kpɔ́ hwenu e é vo é.” Ényí tuto mitɔn lɛ́ ka zɔ́n bónú hwenu zínzán ɖó kpɔ́ xá miɖée nɔ vɛ́ wǔ nú mi ɔ ka lo?

Étɛ́ lɛ́ asú kpó asi kpó ɖé ka sixú nɔ wa ɖó kpɔ́? (Kpɔ́n akpáxwé 11-12)

11. Azɔ̌ tɛ́ lɛ́ Akilási kpó Plisílu kpó ka nɔ wa ɖó kpɔ́?

11 Akilási kpó Plisílu kpó e nyí asú kpó asi kpó ɖé é sín nǔ nɔ jɛ mɛ gěgé tɔn jí ɖo xwe kanweko nukɔntɔn ɔ mɛ. Kpɔ́ndéwú yětɔn sixú kplɔ́n nǔ asú kpó asi kpó lɛ́. (Hlɔ̌. 16:3, 4) Biblu ɖɔ nǔ káká ɖé dó alɔwlíwlí yětɔn wú ǎ có, é ka ɖɔ ɖɔ yě nɔ w’azɔ̌, nɔ ɖɔ mawuxó, lobo nɔ lɛ́ d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ ɖó kpɔ́. (Mɛ. 18:2, 3, 24-26) Nǔgbó ɔ, ényí Biblu ɖɔ Akilási sín xó hweɖébǔnu ɔ, Plisílu jɛ́n nɔ bɔ d’é wú.

12. Étɛ́ asú kpó asi kpó ɖé ka sixú wa bá dó zán hwenu ɖó kpɔ́ hú gǎn? (Lɛ̌ kpɔ́n fɔtóo ɔ.)

12 Nɛ̌ asú kpó asi kpó lɛ́ ka sixú wa nǔ Akilási kpó Plisílu kpó ɖɔhun gbɔn? Lin tamɛ dó nǔ tootóbú e hwi kpó mɛ e a da é kpó sixú wa é jí. Mi ka sixú nɔ w’azɔ̌ énɛ́ lɛ́ ɖé lɛ́ ɖó kpɔ́ bɔ é sɔ́ ná nyí vovo wɛ mi ná nɔ wa ɖó ǎ a? Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Akilási kpó Plisílu kpó nɔ ɖɔ mawuxó ɖó kpɔ́. Mi ka nɔ bló tuto bo nɔ wa nǔ ɖokpó ɔ hwɛhwɛ a? Akilási kpó Plisílu kpó nɔ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́. Hwi kpó mɛ e a da é kpó sixú nɔ ma nɔ w’azɔ̌ ɖokpó ɔ, amɔ̌, mi ka sixú nɔ wa xwégbezɔ́ lɛ́ ɖó kpɔ́ a? (Nǔt. 4:9) Ényí mi nɔ d’alɔ miɖée lɛ́ ɖo azɔ̌ ɖé lɛ́ kɔn ɔ, mi ná nɔ mɔ ɖɔ émí cí gbɛ̌ta ɖé ɖɔhun, bɔ ali ɔ ná nɔ hun nú mi bɔ mi ná nɔ ɖɔ xó ɖó kpɔ́. Robert kpó Linda kpó wlí alɔ sín xwe 50 jɛjí ɖíe. Robert ɖɔ: “Nú è ná ɖɔ xójɔxó ɔ, mǐ nɔ mɔ hwenu sukpɔ́ bo nɔ zán ɖó kpɔ́ bá dó ɖe ayi ɖ’ayǐ ǎ. Amɔ̌, ényí un ɖo gannú klɔ́ wɛ bónú asi ce ɖo hǔhú wɛ, alǒ un ɖo jikpá mǐtɔn mɛ jlá ɖó wɛ bɔ é wá azɔ̌ wa xá mì gbé ɔ, é nɔ víví nú mì tawun. Nǔɖé lɛ́ wiwa ɖó kpɔ́ nɔ zɔ́n bɔ è nɔ vɛ́ d’é jí. Wǎnyíyí mǐtɔn kpo ɖo jijɛjí wɛ.”

13. Ényí asú kpó asi kpó ɖé ná nɔ bǔ ganjí ɔ, étɛ́ yě ka ɖó ná wa?

13 É ɖo mɔ̌ có, flín ɖɔ é kún nyí ɖɔ è ní vɛ́ ko ɖo kpɔ́ kpowun wɛ nɔ gɔ́ so nú bǔninɔ ó. Nǎwe ɖé ɖo Brésil bo ɖɔ: “Égbé ɔ, alɔnu mǐtɔn nɔ ján tawun sɔmɔ̌ bɔ bléwún jɛ́n è sixú lin ɖɔ xɔ ɖokpó ɔ e mɛ mǐ nɔ nɔ é wɛ zɔ́n bɔ mǐ nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́. Un kplɔ́n ɖɔ è ɖó ná wa nǔ hú hwenu zínzán ɖó kpɔ́ kpowun. É lɛ́ byɔ́ ɖɔ mɛ e un da é sín nǔ ní nɔ ɖu ayi mɛ nú mì.” Ð’ayi lěe Bruno kpó asi tɔn Tays kpó nɔ tɛ́n kpɔ́n bɔ nǔ yěɖée lɛ́ tɔn nɔ ɖu ayi mɛ nú yěɖée gbɔn é wú. Bruno ɖɔ: “Ényí mǐ yí gbɔjɛ bo ɖo kpɔ́ ɔ, mǐ nɔ sɔ́ alǒkan mǐtɔn lɛ́ ɖó kɛ́n ɖokpó, bo nɔ ɖu vǐví hwenu zínzán ɖó kpɔ́ xá mǐɖée lɛ́ tɔn.”

14. Ényí asú kpó asi kpó ɖé ma nɔ ba ná zán hwenu ɖó kpɔ́ ǎ ɔ, étɛ́ yě ka sixú wa?

14 Amɔ̌, ényí hwi kpó mɛ e a da é kpó ma ka nɔ ba ná zán hwenu ɖó kpɔ́ ǎ ɔ ka lo? Vlafo, é sixú nyí nǔ vovo lɛ́ wɛ nɔ dɔn mi, alǒ mi nɔ dó xomɛsin nú miɖée lɛ́. Nǔ nyí mɔ̌ ɔ, étɛ́ mi ka sixú wa? Flín myɔ e xó mǐ ɖɔ ɖo bǐbɛ́mɛ é. Myɔ ɔ nɔ jɛ jiji jí hɛhɛhɛ ɖo bǐbɛ́mɛ ǎ. Kpɛɖé kpɛɖé wɛ è nɔ ɖo nakí bɛ́ d’é mɛ wɛ. Ðo ali ɖokpó ɔ nu ɔ, aniwú mi ma ka ná jɛ hwenu zán ɖó kpɔ́ jí kpɛɖé kpɛɖé ayǐhɔ́ngbe ayǐhɔ́ngbe ǎ? Mi tɛ́n kpɔ́n bo nɔ wa nǔ e mi mɛ we lɛ́ yí wǎn ná é, é ní ma nyí nǔ e ná d’avaja mi mɛ é ó. (Ja. 3:18) Ényí mi jɛ jí kpɛɖé kpɛɖé ɔ, mi ná mɔ ɖɔ wǎn e mi yí nú miɖée é ná lɛ́ jɛ jijɛjí jí.

MI NƆ WA NǓ XÁ MIÐÉE LƐ́ KPÓ SÍSÍ KPÓ

15. Étɛ́wú sísí ka ɖo tají cóbɔ wǎnyíyí e ɖo asú kpó asi kpó tɛ́ntin é ná kpo ɖo te?

15 Sísí ɖo tají ɖo alɔwlíwlí mɛ. É cí jɔhɔn e nɔ zɔ́n bɔ myɔ ɖé nɔ ji ganjí é ɖɔhun. Jɔhɔn énɛ́ mɛvo ɔ, bléwún jɛ́n myɔ ɔ ná cí. Ðo ali ɖokpó ɔ nu ɔ, sísí mɛvo ɔ, asú kpó asi kpó ɖé ná mɔ ɖɔ wǎn e émí yí nú émíɖée lɛ́ é jɛ da vɔ́ jí. Ðo alɔ ɖěvo mɛ ɔ, ényí asú kpó asi kpó ɖé nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ ɖó sísí nú yěɖée lɛ́ hǔn, azɔ̌ wa wɛ yě ɖe syɛ́nsyɛ́n bónú wǎn e yě yí nú yěɖée lɛ́ é ná kpo ɖo jijɛjí wɛ nɛ́. É ɖo mɔ̌ có, hɛn d’ayi mɛ ɖɔ xó ɔ kún nyí ɖɔ a lin ɖɔ émí nɔ ɖó sísí nú mɛ e émí da é ó, loɔ, xó ɔ wɛ nyí ɖɔ mɛ e a da é ka nɔ mɔ ɖɔ a nɔ ɖó sísí nú émí a jí. Penny kpó Aret kpó wlí alɔ sín xwe 25 jɛjí ɖíe. Penny ɖɔ: “Sísí e mǐ nɔ ɖó nú mǐɖée lɛ́ é zɔ́n bɔ fífá tíin ɖo xwé mǐtɔn gbe. Mǐ nɔ vo bo nɔ ɖɔ lěe nǔ cí nú mǐ é nú mǐɖée, ɖó mǐ tuun ɖɔ linlin mɛ ɖokpó ɖokpó tɔn xɔ akwɛ́.” Énɛ́ wú ɔ, étɛ́ a ka sixú wa bo ná xlɛ́ mɛ e a da é ɖɔ a nɔ ɖó sísí n’i nǔgbó nǔgbó? Mǐ ní ɖɔ xó dó kpɔ́ndéwú e Ablaxámu kpó Sala kpó sɔ́ ɖ’ayǐ é wú.

Asú klisánwun ɖé ɖó ná nɔ ɖótó asi tɔn kpó sɔxwixwe kpó dó xlɛ́ ɛ ɖɔ émí nɔ ɖó sísí nú lěe nǔ nɔ cí n’i é (Kpɔ́n akpáxwé 16)

16. Étɛ́ kpɔ́ndéwú Ablaxámu tɔn ka sixú kplɔ́n asú lɛ́? (1 Piyɛ́ɛ 3:7) (Lɛ̌ kpɔ́n fɔtóo ɔ.)

16 Ablaxámu nɔ wa nǔ xá Sala kpó sísí kpó. É nɔ ké ya nú linlin tɔn lɛ́, bo nɔ lɛ́ ɖó sísí nú lěe nǔ nɔ cí n’i é. Ðo ninɔmɛ ɖé mɛ ɔ, xomɛ sin Sala, bɔ é ɖɔ lěe nǔ cí n’i é nú Ablaxámu bo dó hwɛ ɛ ɖɔ é wú wɛ é sín. Xomɛ ka sin Ablaxámu bɔ é nylá gbe n’i wɛ a? Éǒ. É tuun ɖɔ nyɔ̌nu mɛɖéesɔ́hwetɔ́ wɛ Sala nyí, bo nɔ lɛ́ nɔ gǔdo nú mɛ. Ablaxámu ɖótó è, bo tɛ́n kpɔ́n bo ɖe ɖɛ ninɔmɛ ɔ. (Bǐb. 16:5, 6) Étɛ́ énɛ́ ka sixú kplɔ́n mǐ? Asú lɛ́ mi, mi ɖó acɛ bo ná wá gbeta lɛ́ kɔn ɖo xwédo mitɔn mɛ. (1 Kɔ. 11:3) É ɖo mɔ̌ có, nǔ ɖagbe hú gǎn e mi ná wa é wɛ nyí ɖɔ mi ná nɔ se xó ɖo asi mitɔn nu cóbó ná nɔ wá gbeta lɛ́ kɔn; gbeta tají lɛ́ tɔn zun kwínkwín má kwín. (1 Kɔ. 13:4, 5) Ninɔmɛ ɖé lɛ́ mɛ ɔ, asi towe sixú ɖo linkpɔ́n mɛ, bo ba ná ɖɔ lěe nǔ cí n’i é nú we. A ka nɔ ɖótó è kpó sɔxwixwe kpó dó xlɛ́ ɛ ɖɔ émí nɔ ɖó sísí n’i a? (Xa 1 Piyɛ́ɛ 3:7.) Angela kpó Dmitry kpó wlí alɔ din é ɔ, xwe ko ɖibla yi 30. É tínmɛ lěe asú tɔn nɔ bló bɔ é nɔ mɔ ɖɔ é sí i gbɔn é bo ɖɔ: “Dmitry nɔ ɖo gbesisɔmɛ hwebǐnu bo ná ɖótó mì hwenu e xomɛ sin mì é, alǒ hwenu e un ba ná ɖɔ xó é. É nɔ ɖó suúlu dó wǔ ce, é ná bo tlɛ nyí hwenu e un wa adǎn é ɔ nɛ́.”

17. Étɛ́ kpɔ́ndéwú Sala tɔn ka sixú kplɔ́n asi lɛ́? (1 Piyɛ́ɛ 3:5, 6)

17 Sala nɔ nɔ gǔdo nú gbeta e kɔn Ablaxámu nɔ wá lɛ́ é dó xlɛ́ ɖɔ émí nɔ ɖó sísí n’i. (Bǐb. 12:5) Ðo ninɔmɛ ɖé mɛ ɔ, Ablaxámu wá gbeta ɔ kɔn bá yí jǒnɔ e é ma ɖó nukún tɔn ǎ é ɖé. É byɔ́ Sala ɖɔ é ní jó nǔ e wa wɛ é ɖe é dó, bo ɖa wɔ̌xúxú nú jǒnɔ lɛ́; wɔ̌xúxú e é ná ɖa é ka ná hwe xwɛ ɖěbǔ ǎ. (Bǐb. 18:6) Sala yá wǔ wa nǔ, bo nɔ gǔdo nú gbeta asú tɔn tɔn. Asi lɛ́ mi, mi sixú nɔ nɔ gǔdo nú gbeta e kɔn asú mitɔn lɛ́ nɔ wá lɛ́ é Sala ɖɔhun. Ényí mi nɔ wa mɔ̌ hǔn, blǒbló wɛ mi ɖe bónú alɔwlíwlí mitɔn ná lí dǒ nɛ́. (Xa 1 Piyɛ́ɛ 3:5, 6.) Dmitry e xó è ɖɔ ɖo akpáxwé e wá yi é mɛ é tínmɛ lěe asi tɔn nɔ bló bɔ é nɔ mɔ ɖɔ é nɔ ɖó sísí n’i gbɔn é. É ɖɔ: “Gǎn e Angela nɔ dó bo nɔ nɔ gǔdo nú gbeta e kɔn un nɔ wá lɛ́ é, hwenu e mǐ ma tlɛ ɖó linlin ɖokpó ɔ ǎ é nɔ su nukún ce mɛ. Ényí nǔ lɛ́ ma tlɛ yi ɖó ganjí ǎ ɔ, é nɔ jɛ hwɛ dó mì jí ǎ.” Ényí mɛɖé nɔ sí mɛ ɔ, é ná bɔ wǔ tawun bɔ è ná yí wǎn n‘i.

18. Nɛ̌ asú kpó asi kpó lɛ́ ka nɔ ɖu le tɛ́n e yě nɔ tɛ́n kpɔ́n bónú wǎnyíyí yětɔn ná kpo ɖo jijɛjí wɛ é tɔn gbɔn?

18 Égbé ɔ, Satáan nɔ ba ɖɔ wǎnyíyí e ɖo asú kpó asi kpó klisánwun lɛ́ tɛ́ntin é ní blí bú. É tuun ɖɔ ényí asú kpó asi kpó lɛ́ ma sɔ́ yí wǎn nú yěɖée lɛ́ ǎ ɔ, é sixú zɔ́n bɔ yě ná jɛ zɔ sɛ yi nú Jexóva jí. Amɔ̌, nǔɖé sixú vɔ́ da nú wǎnyíyí adodwé ǎ! Énɛ́ wú ɔ, wǎnyíyí e ɖo tɛ́ntin mitɔn é ní cí éé xó è ɖɔ ɖo Hanvíví mɛ é ɖɔhun. Kán ɖ’é jí bo ná nɔ wa nǔ élɔ́ lɛ́: Jexóva ní nɔ nɔ tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ ɖo alɔwlíwlí towe mɛ, nɔ ba hwenu nú mɛ e a da é, nɔ ɖó sísí nú lěe nǔ nɔ cí nú mɛ e a da é kpó hudó tɔn lɛ́ kpó. Ényí a ɖo mɔ̌ wa wɛ ɔ, alɔwlíwlí towe ná kpa susu nú mɛ e nyí Jɔtɛn wǎnyíyí adodwé ɔ tɔn é, énɛ́ wɛ nyí Jexóva, bɔ myɔ e è wlíbo ná ganjí é ɖé ɖɔhun ɔ, wǎnyíyí e ɖo tɛ́ntin mitɔn é ná nɔ ayǐ káká sɔ́yi.

HAN 132 Din ɔ, mǐ ko húzú ɖokpó

a Nǔníná ɖé wɛ alɔwlíwlí nyí bɔ Jexóva ná gbɛtɔ́ lɛ́; é nɔ zɔ́n bɔ asú kpó asi kpó ɖé nɔ sixú ɖe wǎnyíyí bǔnɔ ɖé xlɛ́ yěɖée lɛ́. Amɔ̌, é sixú wá su hweɖélɛ́nu bɔ wǎnyíyí e yě ɖó nú yěɖée é jɛ da vɔ́ jí. Ényí a ko wlí alɔ wɛ ɔ, xóta élɔ́ ná d’alɔ we, bɔ a ná kpo ɖo wǎn yí nú mɛ e a da é wɛ, bo ná lɛ́ kpo ɖo alɔwlíwlí awǎjijɛnɔ ɖé sín vǐví ɖu wɛ.

b Wǎnyíyí adodwé e ma nɔ húzú ǎ, bo nɔ lɛ́ nɔ ayǐ é wɛ è nɔ ylɔ́ ɖɔ “myɔ Jǎa tɔn,” ɖó Jexóva wɛ nyí Jɔtɛn wǎnyíyí mɔ̌hun tɔn.

c Ényí mɛ e a da é ná bo ma tlɛ nyí Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn ǎ ɔ, wěɖexámɛ élɔ́ lɛ́ sixú d’alɔ we bɔ a ná bló bɔ vɛ̌ e a vɛ́ xá ɛ é ná kpo ɖo dǒ lí d’é jí wɛ.—1 Kɔ. 7:12-14; 1 Pi. 3:1, 2.

d Ði kpɔ́ndéwú ɔ, kpɔ́n wěɖexámɛ e nyɔ́ zán é ɖé lɛ́ ɖo xóta ɖěbɔdóɖěwú “Alɔdó nú xwédo lɛ́” mɛ; é ɖo jw.org jí, bo lɛ́ ɖo JW Library® mɛ.