Ée wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ ɖo nukɔn yi wɛ é ɔ, è ɖó hudó wěma gěgé tɔn d’é jí. Nɔví e ɖo Betɛ́li Brooklyn tɔn lɛ́ é nɔ zín xójláwéma lɛ́ yěɖésúnɔ, amɔ̌, azɔ̌xwé lɛ́ wɛ nɔ zín wěma akpa syɛ́nsyɛ́nnɔ lɛ́ nú yě. Ée è ma sɔ́ zín wěma ɖě ǎ káká nú sun mɔ̌kpán, b’ɛ zɔ́n bɔ wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ ba nǔ mɛ ná nɔ te é ɔ, nɔví Rutherford kanbyɔ́ nɔví Robert Martin e nɔ kpé nukún dó macínu lɛ́ wú é ɖɔ yě ka sixú jɛ wěma lɛ́ zín jí yěɖésúnɔ a jí.

Nɔví Martin ɖɔ: “Linlin ɖagbe wɛ, ɖó é ná zɔ́n bɔ mǐɖésúnɔ ná ɖó macínu e sixú zín wěma lɛ́ é.” Nɔví lɛ́ xáya fí ɖé ɖo 18 Concord Street ɖo Brooklyn, bo mɔ azɔ̌wanú e sín hudó yě ɖó lɛ́ é.

Mɛ lɛ́ bǐ wɛ é víví ná ɖɔ nɔví lɛ́ ná jɛ wěma lɛ́ zín jí yěɖésúnɔ ǎ. Gǎn e kp’acɛ nú azɔ̌xwé e nɔ zín wěma lɛ́ nú mǐ ɖ’ayǐ é wá kpɔ́n lěe yi gbɔn wɛ nǔ lɛ́ ɖe ɖo azɔ̌xwé yɔ̌yɔ́ ɔ é. Xó e é ɖɔ é ɖíe: “Wěmazínmɔ ɖagbe wɛ mi ɖó, amɔ̌, mɛɖé ɖo mi mɛ bo tuun zǐnzán tɔn ǎ. Sun ayizɛ́n wɛ un ná mi, mi ná ko hɛn azɔ̌wanú mitɔn lɛ́ bǐ gblé nɛ́.”

Nɔví Martin ɖɔ: “É cí ɖɔ xójɔxó wɛ é ɖɔ, amɔ̌, mǐ jó xó ɔ nyi alɔ mɛ nú Aklúnɔ, bo tuun ɖɔ é ná d’alɔ mǐ, é ka wa mɔ̌.” Xójɔxó wɛ nɔví Martin ɖɔ. É sɔ́ lín ǎ bɔ, wěmazínmɔ yɔ̌yɔ́ ɔ nɔ zín wěma 2000 gbe bǐ gbe.

Gɔ́ nú wěma ɖé lɛ́ e togun Jexóva tɔn nɔ zín éɖésúnɔ é ɔ, yě lɛ́ jɛ wlɛnwín yɔ̌yɔ́ ɖěvo zán jí, dó bló bɔ wɛn ɖagbe ɔ ná gba kpé; énɛ́ wɛ nyí Mawuxóɖiɖɔ gbɔn hladíó jí. Aklúnɔzángbe hwelɛ́kɔ ɖo 26 février 1922 wɛ nɔví Rutherford ɖɔ xó azɔn nukɔntɔn ɔ ɖo hladíó jí. É xwlé xóɖiɖɔ e xóta tɔn nyí “Gbɛtɔ́ lǐvi mɔ̌kpán ɖo gbɛ din bo ná kú  gbeɖé ǎ” é mɛ, ɖo hladíó KOG jí ɖo Los Angeles, ɖo Californie, États-Unis.

Mɛ 25000 mɔ̌ wɛ ɖótó tito ɔ. Mɛɖé lɛ́ sɛ́ wěma dó nɔví Rutherford bo dó gbe è ɖó xóɖiɖɔ ɔ wú. Mɛ e sɛ́ wěma dó lɛ́ é ɖokpó nɔ nyí Willard Ashford, bo nɔ nɔ Santa Ana, ɖo Californie. É dó gbe nɔví Rutherford nú xóɖiɖɔ tɔn e “ɖe ayi ɖ’ayǐ nú mɛ, bo lɛ́ sɔ́ akpakpa mɛ é.” Énɛ́ gúdo ɔ, é ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Azinzɔnnɔ atɔn wɛ ɖo xwé ce gbe, bɔ yě sixú gosín xwégbe ǎ. Énɛ́ wú ɔ, é ná bo nyí akpá mǐtɔn fí wɛ a wá xwlé xóɖiɖɔ ɔ mɛ ɖe ɔ, mǐ sixú kpé wú, bo tɔ́n bo wá ɖótó we ǎ.”

È xwlé xóɖiɖɔ ɖěvo lɛ́ mɛ gbɔn hladíó jí ɖo aklúnɔzángbla e bɔ d’é wú lɛ́ é mɛ. Ðo 1922 sín fífónu ɔ, Atɔxwɛ ɖɔ ɖɔ “é hwe bǐ ɔ, gbɛtɔ́ 300000 wɛ se wɛn ɖagbe ɔ gbɔn hladíó jí.”

Xó e mɛ lɛ́ ɖɔ é dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú Biblu kplɔ́ntɔ́ lɛ́ bɔ yě wá gbeta ɔ kɔn bo ná gbá hladíóxwé ɖokpó ɖó ayǐkúngban yěɖésúnɔ tɔn jí ɖo Staten Island, ɖo malínmálín dó Betɛ́li Brooklyn tɔn. Ðo xwe e bɔ d’é wú lɛ́ é mɛ ɔ, Biblu kplɔ́ntɔ́ lɛ́ zán hladíóxwé énɛ́ e nyí WBBR é dó bló bɔ wɛn Axɔ́súɖuto ɔ tɔn yi mɛ gěgé gɔ́n.

Atɔxwɛ 15 juin 1922 tɔn ɖɔ ɖɔ è ná bló kpléɖókpɔ́ ɖaxó ɖokpó ɖo Cedar Point, Ohio, sín 5 septembre jɛ 13 septembre 1922. Hwenu e Biblu kplɔ́ntɔ́ lɛ́ wá Cedar Point é ɔ, akpakpa sɔ́ yě tawun.

Ðo xóɖiɖɔ nukɔntɔn e nɔví Rutherford xwlé kpléɖókpɔ́wátɔ́ lɛ́ é hwenu ɔ, é ɖɔ: “Un kú d’é jí bǐ mlɛ́mlɛ́ ɖɔ Aklúnɔ ná . . . kɔn nyɔ̌ná dó kpléɖókpɔ́ élɔ́ jí, b’ɛ ná nyí kúnnuɖiɖe e è ma ko mɔ kpɔ́n ǎ é gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ.” Xóɖɔtɔ́ vovo e dín ɖo kpléɖókpɔ́ énɛ́ jí lɛ́ é bǐ wɛ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú nɔví lɛ́ ɖɔ yě ní jlá wɛn ɖagbe ɔ.

Énɛ́ gúdo ɖo vendredi 8 septembre ɔ, akpakpa ɖo kpléɖókpɔ́wátɔ́ 8000 mɔ̌ e ɖo kpléɖókpɔ́xɔ ɔ mɛ lɛ́ é sɔ́ wɛ bónú yě ná ɖótó xóɖiɖɔ nɔví Rutherford tɔn. Yě ɖo nukún ɖó wɛ b’ɛ ná tínmɛ nǔ e ɖɔ wɛ “ADV” e è wlán dó mɛylɔ́wéma lɛ́ jí é ɖe é. Ée yě jínjɔ́n ayǐ é ɔ, mɛɖé lɛ́ ɖ’ayǐ wú ɖɔ nǔwlánwlán ɖaxó ɖé ɖo atáa ɔ sín aga. Arthur Claus e gosín Tulsa, ɖo Oklahoma, États-Unis bo wá kpléɖókpɔ́ ɔ jí é jínjɔ́n fí e é sixú  nɔ bo se xóɖiɖɔ lɛ́ ganjí é; gǎn ɖaxó wɛ nyí énɛ́ b’ɛ dó, ɖó hwenɛ́nu ɔ, mɔ gbezéyiaga tɔn ɖě ɖe ǎ.

Bónú mɛɖé ma wá ɖó xóɖiɖɔ nɔví Rutherford tɔn te ó ɔ, zinkponɔ ɔ xwlé ɖɔnúese ɖé mɛ bo ɖɔ è kún ná yí gbe bónú mɛɖé ná byɔ́ kpléɖókpɔ́xɔ ɔ mɛ, ɖo xóɖiɖɔ tɔn hwenu ó. Nɔví Rutherford bɛ́ xóɖiɖɔ tɔn ɖo gan tɛ́nnɛ adaɖé mɛ zǎnzǎn, bo ɖe xó sín xó Jezu tɔn e ɖo Matíe 4:17 mɛ é mɛ, bo ɖɔ: “Axɔ́súɖuto jǐxwé tɔn ko sɛkpɔ́.” Hwenu e é ɖo xó ɖɔ dó lěe gbɛtɔ́ lɛ́ ná se Axɔ́súɖuto énɛ́ sín xó gbɔn é wú wɛ é ɔ, é ɖɔ: “Jezu ɖésúnɔ ɖɔ ɖɔ ɖo fí ɖiɖe émítɔn hwenu ɔ, émí ná wa nǔkúnyiyazɔ́ ɖé nú togun émítɔn, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ é ná xo gbejínɔtɔ́ lɛ́ kplé.”

Nɔví Claus e jínjɔ́n nukɔn ɖo kpléɖókpɔ́xɔ ɔ sá é flín xó élɔ́: “Mǐ lɔn nú xó tɔn ɖěbǔ dín mǐ wú ǎ.” Amɔ̌, ajijimɛ kpowun ɔ, nɔví Claus sín lanmɛ gblé, bɔ é ɖó ná gosín kpléɖókpɔ́xɔ ɔ mɛ. É ba ná tɔ́n ǎ, ɖó é tuun ɖɔ nú émí tɔ́n ɔ, è kún sɔ́ ná yí gbe bónú émí ná byɔ́ mɛ ó.

Cɛ́jú yɔywɛ ɖé gúdo ɔ, é jɛ éɖée mɛ mɔ jí. É ɖɔ ɖɔ ée émí lɛ́ kɔ xwe kpléɖókpɔ́xɔ ɔ mɛ é ɔ, émí se bɔ è ɖo alɔ xo wɛ syɛ́nsyɛ́n. Énɛ́ zɔ́n bɔ akpakpa sɔ́ ɛ! É ɖɔ ɖɔ émí ná se xóɖiɖɔ ɖaaɖagbe énɛ́ e kpo é, nú é ná bo tlɛ byɔ́ ɖɔ émí ní fán nǔ bo xá aza ɔ ta ɔ nɛ́. Xwe 23 wɛ nɔví Claus ɖó hwenɛ́nu, bo ka mɔ wlɛnwín ɖé lobo xá aza ɔ ta. Nǔ flɛtɛ́li ɖɔhun e ɖo aza ɔ ta lɛ́ é ɖo hunhun, bɔ ée é ɖo sisɛkpɔ́ yě wɛ é ɔ, é kpé wú bo se xóɖiɖɔ ɔ ganjí.

É ka nyí Arthur ɖokpónɔ wɛ ǎ. Xɔ́ntɔn tɔn ɖé lɛ́ lɔ ɖo aza ɔ ta xá ɛ. Mɛ ɖokpó ɖo yě mɛ bo nɔ nyí Frank Johnson; é kán wezun yi gɔ̌n tɔn bo kanbyɔ́ ɛ ɖɔ: “A ɖó akpomɛjiví ɖíɖá ɖé a?”

Bɔ Arthur yí gbe ɖɔ: “Ɛɛn, un ɖó.”

Frank ɖɔ: “Hwi wɛ nyí xósin nú ɖɛ mǐtɔn  lɛ́. Mi mɔ nǔwlánwlán ɖaxó énɛ́ a? Avɔxwɛ ɖé wɛ bɔ è blá dó hǔnjɛ́n énɛ́ lɛ́ wú. Mi ɖótó hwɛɖɔtɔ́ ɔ ganjí. * Hwenu e é ná ɖɔ: ‘Mi ɖó ná jlá, mi jlá’ é ɔ, mi ná sɛ́n kan ɛnɛ lɛ́.”

Énɛ́ wú ɔ, Arthur hɛn jivǐ ɔ alɔ mɛ bɔ é kpó gbɛ̌ tɔn lɛ́ kpó ɖo te kpɔ́n xó e nɔví Rutherford ná ɖɔ bɔ yě ná sɛ́n kan lɛ́ é. É sɔ́ lín ǎ bɔ nɔví Rutherford wá akpáxwé tají ɔ jí, ɖo xóɖiɖɔ tɔn mɛ. Akpakpa ɖo nɔví Rutherford sɔ́ wɛ, bɔ ɖibla nyí kpó xósúsú kpó wɛ é ɖɔ xó élɔ́: “Mi nɔ gbejí nú Aklúnɔ ɔ, bo lɛ́ nyí kúnnuɖetɔ́ tɔn nǔgbó lɛ́. Mi ma jó gbe ɖo ahwanfunfun ɔ mɛ ó, káká jɛ hwenu e è ná sú kún dó nú Babilɔ́nu ɖaxó ɔ bǐ mlɛ́mlɛ́ é. Mi jlá wɛn ɔ gbɔn fí lɛ́ bǐ. Gbɛ ɔ ɖó ná tuun ɖɔ Jexóva wɛ nyí Mawu, bɔ Jezu Klísu nyí Axɔ́sú axɔ́sú lɛ́ tɔn kpó Aklúnɔ aklúnɔ lɛ́ tɔn kpó. Hwenu tají hú gǎn ɔ ɖíe, ɖo hwenuxó mɛ. Mi kpɔ́n, Axɔ́sú ɔ ɖo acɛ kpa wɛ! Mi wɛ nyí mɛ ɖěɖěe ná jlá nú mɛ lɛ́ bǐ é. Énɛ́ wú ɔ, mi jlá, mi jlá, mi jlá Axɔ́sú ɔ kpó Axɔ́súɖuto tɔn kpó!”

Arthur ɖɔ émí kpó nɔví ɖěvo lɛ́ kpó sɛ́n kan lɛ́, bɔ avɔxwɛ ɔ tún wá do waa. Wěkwín “ADV” lɛ́ sɔgbe xá nǔ élɔ́ e è wlán dó avɔxwɛ ɔ jí é: “Mi jlá Axɔ́sú ɔ kpó Axɔ́súɖuto ɔ kpó.” (Xókwín Glɛ̌nsigbe tɔn “advertise” sín sɛ́nkpo wɛ nyí “ADV,” bɔ tínmɛ tɔn nyí ‘jlǎ,’ alǒ ‘ɖe kúnnu.’)

Kpléɖókpɔ́ e è bló ɖo Cedar Point é d’alɔ nɔví lɛ́, bɔ yě sɔ́ ayi ɖó azɔ̌ tají e nyí Axɔ́súɖuto ɔ jíjlá é jí, bɔ é víví nú mɛ e ɖó jlǒ lɛ́ é bɔ yě ɖ’alɔ ɖ’é mɛ. Gběxosín-alijítɔ́ e gosín Oklahoma ɖo États-Unis é ɖokpó wlán ɖɔ: “Mǐ jlá wɛn ɔ ɖo xá ɖěɖěe mɛ mɛ gěgé nɔ kun akán (mines de charbon) ɖo do glɔ́, bo lɛ́ nyí yatɔ́nɔ tawun ɖe lɛ́ é.” É ɖɔ ɖɔ hwɛhwɛ ɔ, ényí mɛ lɛ́ se wɛn e ɖo xójláwéma L’Âge d’Or mɛ lɛ́ é ɔ, “yě nɔ jɛ avǐ ya jí.” É sɛ sin xwe nú xó ɔ gbɔn lě: “Nyɔ̌ná ɖaxó ɖé wɛ é nyí ɖɔ mǐ sixú dó gbɔ nú yě.”

Biblu kplɔ́ntɔ́ énɛ́ lɛ́ tuun lě do xó Jezu tɔn e ɖo Luki 10:2 mɛ lɛ́ é myá nukún sɔ é; fínɛ́ ɖɔ: “Nǔkún ɖo kpɔ́ gégé ɖo gle mɛ, nǔkúnyatɔ́ lɛ́ ka nyí kpɛɖé.” Xwe ɔ sín vivɔnu ɔ, yě lɛ́ kán ɖ’é jí hú gǎn, bo ná jlá wɛn Axɔ́súɖuto ɔ tɔn gbɔn fí lɛ́ bǐ.