Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XÓTA NǓKPLƆ́NKPLƆ́N TƆN 44

Blǒ bónú nukúnɖíɖó klisánwun tɔn towe ní lí dǒ

Blǒ bónú nukúnɖíɖó klisánwun tɔn towe ní lí dǒ

‘Ðǒ nukún Jexóva.’—ÐƐH. 27:14.

HAN 144 Sɔ́ ayi towe ɖó le ɔ jí!

XÓNUSƆ́ÐÓTE *

1. Nukúnɖíɖó tɛ́ lɛ́ Jexóva ka ná mǐ?

 JEXÓVA ná mǐ nukúnɖíɖó jí wǔ gbɛ mavɔmavɔ tɔn. Mɛɖé lɛ́ ɖó nukúnɖíɖó ɔ, bo ná nɔ gbɛ káká sɔ́yi ɖo jǐxwé nǔɖíɖó gbigbɔ tɔn e nyí jɔmakú lɛ́ é ɖɔhun. (1 Kɔ. 15:50, 53) Amɔ̌, mɛ gěgé ɖěvo lɛ́ ɖó nukúnɖíɖó ɔ bo ná nɔ gbɛ káká sɔ́yi ɖo ayǐkúngban jí, fí e yě ná nɔ jógúnjógún, lobo lɛ́ ɖó awǎjijɛ ɖe é. (Nǔɖe. 21:3, 4) Nukúnɖíɖó gbɛ ninɔ káká sɔ́yi ɖo jǐxwé, alǒ ayǐkúngban jí tɔn wɛ mǐ ɖó ɔ, nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ xɔ akwɛ́ nú mǐ.

2. Étɛ́ jí nukúnɖíɖó mǐtɔn ka jínjɔ́n? Étɛ́wú mǐ ka sixú ɖɔ mɔ̌?

2 Xókwín “nukúnɖíɖó” e è zán ɖo Biblu mɛ é sín tínmɛ wɛ nyí “è ní ɖó nukún nǔ ɖagbe e ná wá jɛ lɛ́ é.” Nukúnɖíɖó sɔgúdo tɔn e mǐ ɖó é ɖó gǎnjɛwú, ɖó Jexóva wɛ ná mǐ. (Hlɔ̌. 15:13) Mǐ tuun akpá e é dó é, bo ka lɛ́ tuun ɖɔ é nɔ ɖe akpá e é dó lɛ́ é hwebǐnu. (Kɛ́n. 23:19) Mǐ kú d’é jí ɖɔ Jexóva jló ná wa nǔ ɖěbǔ e é ɖɔ émí ná wa é, lobo lɛ́ ɖó hlɔ̌nhlɔ́n tɔn. Hǔn, nukúnɖíɖó mǐtɔn nyí dlɔ̌, alǒ nǔ e mǐɖésúnɔ jló é kpowun ǎ; kúnnuɖenú ɖejidéwú jí wɛ é jínjɔ́n.

3. Étɛ́ lɛ́ wú mǐ ka ná ɖɔ xó dó ɖo xóta élɔ́ mɛ? (Ðɛhan 27:14)

3 Tɔ́ mǐtɔn jǐxwé tɔn ɔ yí wǎn nú mǐ, bo ba ɖɔ mǐ ní ɖeji dó émí wú. (Xa Ðɛhan 27:14.) Ényí nukún e ɖó Jexóva wɛ mǐ ɖe é ma sɛ do ǎ ɔ, mǐ ná kpé wú bá dɛ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ nu, bo ná lɛ́ kpan nukɔn sɔgúdo kpó akɔ́nkpinkpan kpó, kpódó awǎjijɛ kpán. Mi nú mǐ ní kpɔ́n lěe nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ cyɔ́n alɔ mǐ jí gbɔn é. Énɛ́ wú ɔ, mǐ ná tó gbéjé lěe nukúnɖíɖó cí gandótɔnu kpó gangbakún kpó ɖɔhun gbɔn é kpɔ́n hwɛ̌. Énɛ́ gúdo ɔ, mǐ ná ɖɔ xó dó lěe mǐ sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n nukúnɖíɖó mǐtɔn gbɔn é wú.

NUKÚNÐÍÐÓ MǏTƆN CÍ GANDÓTƆNU ÐƆHUN

4. Nɛ̌ nukúnɖíɖó ka cí gandótɔnu ɖɔhun gbɔn? (Eblée lɛ́ 6:19)

4 Ðo wěma e mɛsɛ́dó Pɔ́lu sɛ́ dó Eblée lɛ́ é mɛ ɔ, é sɔ́ nukúnɖíɖó mǐtɔn jlɛ́ dó gandótɔnu wú. (Xa Eblée lɛ́ 6:19.) Hwɛhwɛ wɛ Pɔ́lu nɔ gbɔn xu jí yi to mɛ, énɛ́ wú ɔ, é tuun ɖɔ è nɔ zán gandótɔnu dó hɛn tɔjíhún ɖó te. Ðo ninɔmɛ ɖé mɛ ɔ, é ɖo tɔjíhún mɛ bo xwe to mɛ bɔ jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n ɖé bɛ́. Ée jɔhɔn ɔ ɖo nyinyi wɛ é ɔ, é mɔ bɔ tɔnúwatɔ́ lɛ́ bɛ́ gandótɔnu lɛ́ nyi xu ɔ mɛ, bónú hǔn ɔ ma wá yi gba dó só wú ó. (Mɛ. 27:29, 39-41) Lěe gandótɔnu nɔ hɛn tɔjíhún ɖó te gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ bló bɔ mǐ nɔ lí dǒ gbɔn, hwenu e tagba e cí jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n ɖɔhun lɛ́ é wá ba jǒnɔ mǐ é. Énɛ́ nɔ zɔ́n bɔ tagba e cí jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n ɖɔhun lɛ́ é nɔ dɔn mǐ yi ǎ. Nukúnɖíɖó mǐtɔn e ma sɛ do ǎ é nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ xo tagba e cí jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n ɖɔhun lɛ́ é zlɛ́, ɖó mǐ kú d’é jí ɖɔ nǔ lɛ́ ná wá kpɔ́n te. Flín ɖɔ Jezu gb’akpá nú mǐ ɖɔ è ná dó ya nú mǐ. (Jaan 15:20) Énɛ́ wú ɔ, tamɛ linlin dó ajɔ e sín akpá è dó nú mǐ dó sɔgúdo wú lɛ́ é wú nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ kpo ɖo gbɛ wezun klisánwun tɔn mǐtɔn kán wɛ.

5. Nɛ̌ nukúnɖíɖó ka ná hlɔ̌nhlɔ́n Jezu hwenu e é ɖo nǎ kú wɛ é gbɔn?

5 Jezu tuun ɖɔ émí ná kú wǔvɛ́ kú có, lin tamɛ dó lěe nukúnɖíɖó d’alɔ ɛ bɔ é gbí dɔn gbɔn é wú. Ðo Pantekótu 33 H.M. tɔn ɔ, mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ ɖe xó sín nǔɖɔɖayǐ élɔ́ e ɖo Ðɛhanwéma lɛ́ mɛ bo tínmɛ lěe Jezu ɖo xwíí bɔ ayi tɔn ma ka lɛ́ gba dó ǎ é gbɔn é mɛ: “Agbaza ce na bo ɖo yɔdo mɛ ɔ, é ná vo ɖo nukúnɖíɖó mɛ; ɖó a ná jó lǐndɔ̌n ce dó nyi kútomɛ ǎ; a ka ná lɔn nú mɛ mímɛ́ towe ná nyɔ ǎ. . . . Kpɔ́nɔxámɛ towe nɔ dó xomɛhunhun nú mì.” (Mɛ. 2:25-28; Ðɛh. 16:8-11) Jezu tuun ɖɔ émí ná kú có, nukúnɖíɖó e é ɖó ɖɔ Mawu ná fɔ́n émí sín kú, bɔ émí ná lɛ́ nɔ kpɔ́ xá Tɔ́ émítɔn ɖo jǐxwé ɖo awǎjijɛ mɛ é sɛ do ǎ.—Ebl. 12:2, 3.

6. Étɛ́ nɔví ɖokpó ka ɖɔ dó nukúnɖíɖó wú?

6 Nukúnɖíɖó e mǐ mɛ klisánwun lɛ́ ɖó é ko d’alɔ nɔví mǐtɔn lɛ́ gěgé bɔ yě dɛ. Ð’ayi kpɔ́ndéwú nɔví súnnu gbejínɔtɔ́ e nɔ Angleterre bo nɔ nyí Leonard Chinn é tɔn wú. Ðo Wɛ̌kɛ́hwan nukɔntɔn ɔ hwenu ɔ, è wlí i sú, ɖó é gbɛ́ ɖɔ émí kún ná byɔ́ ahwan mɛ ó wútu. È sɔ́ ɛ ɖó gankpá mɛɖokpónɔ tɔn ɖé mɛ nú sun we; énɛ́ gúdo ɔ, è hɛn ɛ gǎnnugǎnnu bónú é ná w’azɔ̌ syɛ́nsyɛ́n lɛ́. Nukɔnmɛ ɔ, é wlán ɖɔ: “Nǔ e un mɔ kpɔ́n lɛ́ é d’alɔ mì bɔ un mɔ lě do mǐ ɖó hudó nukúnɖíɖó tɔn sɔ cóbá dɛ é. Mǐ ɖó kpɔ́ndéwú Jezu, mɛsɛ́dó lɛ́ kpó gbeyíɖɔ lɛ́ kpó tɔn, gɔ́ nú akpá xɔ akwɛ́ ɖěɖěe Biblu dó lɛ́ é. Nǔ énɛ́ lɛ́ bǐ nɔ zɔ́n bɔ nukún e ɖó nǔ wɛ mǐ ɖe ɖo sɔgúdo é nɔ jɛjí, lobo nɔ lɛ́ ná hlɔ̌nhlɔ́n mǐ bɔ mǐ nɔ dɛ.” Nukúnɖíɖó cí gandótɔnu ɖɔhun nú Leonard; é sixú cí mɔ̌ nú mǐ lɔmɔ̌.

7. Nɛ̌ mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ ka nɔ ná hlɔ̌nhlɔ́n nukúnɖíɖó mǐtɔn gbɔn? (Hlɔ̌manu lɛ́ 5:3-5; Jaki 1:12)

7 Ényí mǐ dɛ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ nu, bo lɛ́ mɔ lěe Jexóva d’alɔ mǐ gbɔn é, gɔ́ nú lěe nǔ mǐtɔn nyɔ́ nukún tɔn mɛ gbɔn é ɔ, nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ lɛ́ lí dǒ d’é jí. (Xa Hlɔ̌manu lɛ́ 5:3-5; Jaki 1:12.) Énɛ́ wú ɔ, nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ lí dǒ din hú lěe é ɖe hwenu e mǐ se wɛn ɖagbe ɔ azɔn nukɔntɔn ɔ é. Satáan ba ɖɔ mɛtɛ́nkpɔ́n mǐtɔn lɛ́ ní ɖí bú mǐ, amɔ̌, kpó alɔdó Jexóva tɔn kpó ɔ, mǐ sixú dɛ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ ɖokpó ɖokpó nu b’ɛ ná kpa mǐ.

NUKÚNÐÍÐÓ MǏTƆN CÍ GANGBAKÚN ÐƆHUN

8. Nɛ̌ nukúnɖíɖó ka cí gangbakún ɖɔhun gbɔn? (1 Tɛsaloníkinu lɛ́ 5:8)

8 Biblu lɛ́ sɔ́ nukúnɖíɖó mǐtɔn jlɛ́ dó gangbakún wú. (Xa 1 Tɛsaloníkinu lɛ́ 5:8.) Sɔ́ja ɖé nɔ xwe gangbakún dó cyɔ́n alɔ ta tɔn jí bónú gǎ e kɛntɔ́ tɔn lɛ́ ná da é ní ma wá mɔ ta tɔn ó. Ðo ahwan gbigbɔ tɔn e fun wɛ mǐ ɖe é mɛ ɔ, mǐ ɖó ná cyɔ́n alɔ ayi mǐtɔn jí bónú Satáan ma wá wa nǔ d’é wú ó. É nɔ zán nǔ tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ́ dó tɛ́n mǐ kpɔ́n, lobo nɔ lɛ́ zán wlɛnwín vovo lɛ́ dó wa nǔ dó linlin mǐtɔn wú. Lěe gangbakún nɔ cyɔ́n alɔ ta sɔ́ja ɖé tɔn jí gbɔn é ɔ, nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ cyɔ́n alɔ linlin mǐtɔn jí bónú mǐ ná dó sixú kpo ɖo gbejí nɔ nú Jexóva wɛ.

9. Ényí mɛ lɛ́ ma ɖó nukúnɖíɖó ǎ ɔ, étɛ́ mɛ é ka nɔ tɔ́n kɔ dó?

9 Nukúnɖíɖó gbɛ mavɔmavɔ tɔn mǐtɔn ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é kɔn. Ðo alɔ ɖěvo mɛ ɔ, ényí nukúnɖíɖó mǐtɔn ɖe kpo, bɔ mǐ jó linlin agbaza tɔn lɛ́ dó bɔ yě jɛ ayi mǐtɔn mɛ byɔ́ jí ɔ, énɛ́ sixú zɔ́n bɔ ayi mǐtɔn ná gosín nukúnɖíɖó gbɛ mavɔmavɔ tɔn mǐtɔn jí. Ð’ayi kpɔ́ndéwú klisánwun e nɔ gbɛ ɖo Kɔlɛ́nti ɖo hwexónu é ɖé lɛ́ tɔn wú. Yě sɔ́ ɖi nǔ nú nukúnɖíɖó fínfɔ́n sín kú tɔn e nyí akpá tají e Mawu dó lɛ́ é ɖokpó é ǎ. (1 Kɔ. 15:12) Pɔ́lu wlán ɖɔ mɛ ɖěɖěe ma ɖi nǔ nú fínfɔ́n sín kú ǎ lɛ́ é nɔ sú jlǒ yěɖésúnɔ tɔn lɛ́ sín do. (1 Kɔ. 15:32) Égbé ɔ, mɛ ɖěɖěe ma nɔ ɖeji dó akpá Mawu tɔn lɛ́ wú ǎ lɛ́ é gěgé nɔ gbɔ jlǒ ɖěbǔ e yě ɖó é. Amɔ̌ mǐdɛɛ lɛ́ gbɔn vo, ɖó mǐ ɖeji dó akpá e Mawu dó dó sɔgúdo wú lɛ́ é wú. Nukúnɖíɖó mǐtɔn cí gangbakún nǔjlɛ́dónǔwú tɔn e nɔ cyɔ́n alɔ linlin mǐtɔn jí, lobo nɔ lɛ́ d’alɔ mǐ bónú mǐ ní ma zán cejɛ́nnábí gbɛ, bónú é wá wa nǔ dó xɔ́ntɔn e mǐ zun xá Jexóva é wú ó é ɖɔhun.—1 Kɔ. 15:33, 34.

10. Nɛ̌ nukúnɖíɖó ka sixú cyɔ́n alɔ mǐ jí bónú linlin masɔgbe lɛ́ ma wa nǔ dó mǐ wú ó gbɔn?

10 Nukúnɖíɖó mǐtɔn sixú lɛ́ cyɔ́n alɔ mǐ jí bɔ mǐ ná lin ɖɔ mǐ kún ná kpé wú gbeɖé bo bló bónú nǔ mǐtɔn ná nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ ó ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛɖé lɛ́ sixú lin nǔ gbɔn lě: ‘Un ná nɔ mɛ ɖěɖěe ná nɔ gbɛ káká sɔ́yi lɛ́ é mɛ gbeɖé ǎ. Un wa nǔ nyanya dín. Un ná kpé nǔ e Mawu byɔ́ ɖo así ce lɛ́ é wú gbeɖé ǎ.’ Flín ɖɔ gbɔdónúmɛtɔ́ enyíi Jɔbu tɔn Elifázi lɔ ɖɔ xó mɔ̌hun lɛ́ nú Jɔbu. Elifázi ɖɔ: “Ani wɛ gbɛtɔ́ ka nyí bo ná ɖɔ émí nyí mɛ mímɛ́?” Gɔ́ ná ɔ, é ɖɔ dó Mawu wú ɖɔ: “Mawu ɖeji dó wɛnsagun tɔn lɛ́ lɔ wú ǎ, [jǐxwé] ɔ lɔ nɛ́ ma mɛ́ ɖo nukɔn tɔn ǎ nɛ́.” (Jɔb. 15:14, 15) Nǔvú séé wɛ! Flín mɛ e ɖo gǔdo nú linlin mɔ̌hun lɛ́ é; Satáan wɛ. É tuun ɖɔ ényí a fɔ́n bo nɔ ɖo tamɛ lin gbɔn mɔ̌ wɛ ɔ, nukúnɖíɖó towe ná jɛ ɖiɖe kpo jí kpɛɖé kpɛɖé. Énɛ́ wú ɔ, hɔn nú adingban mɔ̌hun lɛ́, bo nɔ sɔ́ ayi towe ɖó akpá Jexóva tɔn lɛ́ jí. Jexóva ba ɖɔ a ní nɔ gbɛ káká sɔ́yi, bo lɛ́ jló ná d’alɔ we bɔ a ná kpé wú. Ma xo nǔ kpɔ́n dó xó énɛ́ wú gbeɖé ó!—1 Tim. 2:3, 4.

KPO ÐO HLƆ̌NHLƆ́N NÁ NUKÚNÐÍÐÓ TOWE WƐ

11. Ée mǐ ná ɖo te kpɔ́n nukúnɖíɖó mǐtɔn sín jijɛnu wɛ é ɔ, aniwú mǐ ka ɖó ná ɖó suúlu?

11 É nɔ bɔ wǔ hwebǐnu bónú è ná kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná nukúnɖíɖó mɛtɔn wɛ ǎ. Te ninɔ kpɔ́n Mawu bónú é ná ɖe akpá tɔn lɛ́ sixú jɛ lǐnlín jí ɖo nukún mǐtɔn mɛ. Ðó Jexóva ko tíin sín do, bo ka ná lɛ́ tíin káká sɔ́yi wútu ɔ, linlin e é nɔ ɖó dó hwenu wú é gbɔn vo nú mǐdɛɛ lɛ́ tɔn. (2 Pi. 3:8, 9) É ná ɖe akpá e é dó lɛ́ é ɖo ali ɖagbe hú gǎn ɔ nu; é sixú gɔn hwenu e ɖó nukún dó wɛ mǐ ɖe é nyí. Ée mǐ ná ɖó suúlu, bo ɖo te kpɔ́n akpá Mawu tɔn lɛ́ sín jijɛnu é ɔ, étɛ́ ka sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná nukúnɖíɖó mǐtɔn wɛ?—Ja. 5:7, 8.

12. Sɔgbe xá Eblée lɛ́ 11:1, 6 ɔ, nɛ̌ nukúnɖíɖó kpó nǔɖiɖi kpó ka cá kan gbɔn?

12 Ényí mǐ vɛ́ xá Jexóva ɔ, mǐ ná kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná nukúnɖíɖó mǐtɔn wɛ, ɖó é wɛ ná bló bɔ nǔ e ɖó nukún wɛ mǐ ɖe lɛ́ é ná jɛnu. Nǔgbó ɔ, Biblu tínmɛ ɖɔ nukúnɖíɖó kpó nǔ ɖiɖi ɖɔ Jexóva tíin, “bo nɔ ná ajɔ mɛ e ɖo biba ɛ wɛ lɛ́” é kpó cá kan. (Xa Eblée lɛ́ 11:1, 6.) Ényí mǐ kú d’é jí nǔgbó nǔgbó ɖɔ Jexóva tíin ɔ, mǐ ná ɖó jiɖe ɖɔ é ná ɖe akpá e é dó lɛ́ é bǐ. Mi nú mǐ ní ɖɔ xó dó ali tawun tawun e nu mǐ sixú bló bɔ xɔ́ntɔn e mǐ zun xá Jexóva é ná lɛ́ vɛ́ d’é jí, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, nukúnɖíɖó mǐtɔn ná lɛ́ jɛjí ɖe é ɖé lɛ́ jí.

Ðɛxixo kpó tamɛ linlin kpó nɔ d’alɔ mǐ bɔ nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ lí dǒ (Kpɔ́n akpáxwé 13-15) *

13. Nɛ̌ mǐ kpó Mawu kpó ka sixú vɛ́ gbɔn?

13 Nɔ xo ɖɛ sɛ́dó Jexóva, bo nɔ lɛ́ xa Xó tɔn. Mǐ sixú mɔ Jexóva ǎ, amɔ̌, mǐ sixú sɛkpɔ́ ɛ. Mǐ sixú ɖɔ xó n’i ɖo ɖɛ mɛ bo ɖeji ɖɔ é ná ɖótó mǐ. (Jel. 29:11, 12) Mǐ sixú ɖótó Mawu gbɔn Xó tɔn xixa kpó tamɛ linlin d’é jí kpó gblamɛ. Ényí mǐ xa nǔ dó lěe Jexóva kpé nukún dó mɛ ɖěɖěe nɔ gbejí n’i wá yi lɛ́ é wú gbɔn é jí ɔ, mǐ nɔ lɛ́ ná hlɔ̌nhlɔ́n nukúnɖíɖó mǐtɔn. Nǔ e ɖo Xó Mawu tɔn mɛ lɛ́ é bǐ ɔ, “è wlán yě, bo ná dó kplɔ́n nǔ mǐ, bónú mǐ ná ɖó nukún nǔ gbɔn sɔxwixwe kpó akɔ́nkpinkpan e Mawuxówéma ɔ nɔ ná mǐ ɔ kpó gblamɛ.”—Hlɔ̌. 15:4.

14. Aniwú mǐ ka ɖó ná nɔ lin tamɛ dó nǔ e Jexóva ko wa nú mɛ ɖěvo lɛ́ é jí?

14 Nɔ lin tamɛ dó lěe Jexóva ko ɖe akpá tɔn lɛ́ gbɔn é jí. Lin tamɛ dó nǔ e Mawu wa nú Ablaxámu kpó Sala kpó é jí. Xwe yětɔn ko sɛ yi bɔ yě sɔ́ sixú ji vǐ ǎ có, Mawu ka d’akpá nú yě ɖɔ yě ná ji vǐ. (Bǐb. 18:10) Nɛ̌ Ablaxámu ka wa nǔ gbɔn? Biblu ɖɔ: “Ablaxámu ɖi nǔ, . . . mɔ̌ wɛ é húzú tɔ́gbó nú togun wɔ̌búwɔ́bú gbɔn.” (Hlɔ̌. 4:18) Ablaxámu tuun lěe akpá Mawu tɔn ná jɛnu gbɔn é ǎ có, é kú d’é jí ɖɔ Jexóva ná ɖe akpá Tɔn. Dǎwe gbejínɔtɔ́ énɛ́ sín nukúnɖíɖó cifo ǎ. (Hlɔ̌. 4:19-21) Tan mɔ̌hun lɛ́ nɔ kplɔ́n mǐ ɖɔ hwebǐnu wɛ mǐ sixú ɖeji dó Jexóva wú ɖɔ é ná ɖe akpá tɔn lɛ́, é ná bo tlɛ nyí ɖɔ, ɖo nukún mǐtɔn mɛ ɔ, é kún sixú jɛnu ó ɔ nɛ́.

15. Aniwú mǐ ka ɖó ná nɔ lin tamɛ dó nǔ e Mawu ko wa nú mǐ wá yi lɛ́ é jí?

15 Nɔ lin tamɛ dó nǔ e Jexóva ko wa nú we lɛ́ é jí. Nɔ lin tamɛ dó lěe hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ ko ɖu le jijɛnu akpá ɖěɖěe ɖo Xó Mawu tɔn mɛ lɛ́ é tɔn gbɔn é jí. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Jezu d’akpá ɖɔ Tɔ́ émítɔn ná ná nǔ e sín hudó a ɖó lɛ́ é we. (Mat. 6:32, 33) Jezu lɛ́ ná we gǎnjɛwú ɖɔ ényí a byɔ́ gbigbɔ mímɛ́ Jexóva ɔ, é ná ná we. (Luk. 11:13) Jexóva ko ɖe akpá énɛ́ lɛ́. Ðo ali ɖokpó ɔ nu ɔ, a sixú lin tamɛ dó akpá ɖěvo ɖěɖěe é ko ɖe b’ɛ kan we lɛ́ é jí. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é d’akpá ɖɔ émí ná nɔ sɔ́ hwɛ kɛ we, nɔ dó gbɔ nú we, bo ná nɔ lɛ́ ná nǔɖuɖu we ɖo gbigbɔ lixo. (Mat. 6:14; 24:45; 2 Kɔ. 1:3) Ényí a nɔ lin tamɛ dó nǔ e Mawu ko wa nú we lɛ́ é jí ɔ, a ná ná hlɔ̌nhlɔ́n nukúnɖíɖó towe ɖɔ akpá e kpo ɖo sɔgúdo lɛ́ é ɔ, é ná ɖe yě.

NǓ E ÐÓ NUKÚN WƐ A ÐE Ɔ NÍ DÓ XOMƐHUNHUN NÚ WE

16. Aniwú nukúnɖíɖó ka nyí nǔníná xɔ akwɛ́ ɖé?

16 Nǔníná xɔ akwɛ́ ɖé wɛ nukúnɖíɖó gbɛ mavɔmavɔ tɔn mǐtɔn nyí, bɔ Mawu ná mǐ. Mǐ ɖo nukún ɖó sɔgúdo jí wǔ ɖé wɛ, bɔ mǐ sixú ɖeji ɖɔ nǔ énɛ́ e ɖó nukún wɛ mǐ ɖe é kún ná sɛ do ó. Nukúnɖíɖó mǐtɔn cí gandótɔnu ɖɔhun nú mǐ, bo nɔ bló bɔ mǐ nɔ gbí dɔn, bá mɔ tɛn dó dɛ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ kpó yadónúmɛ kpó nu; é nɔ lɛ́ d’alɔ mǐ hwenu e kú wá kpan nukɔn mǐ é. É cí gangbakún ɖɔhun nú mǐ, bo nɔ cyɔ́n alɔ linlin mǐtɔn jí bónú mǐ ní mɔ tɛn bo hɔn nú nǔ e ma sɔgbe ǎ lɛ́ é, lobo wa nǔ ɖagbe. Nukúnɖíɖó mǐtɔn e jínjɔ́n Biblu jí é nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ vɛ́ xá Mawu, bo nɔ lɛ́ zɔ́n bɔ mǐ nɔ mɔ lěe wǎn e é yí nú mǐ é d’agba sɔ é. Ényí nukúnɖíɖó mǐtɔn ma sɛ do ǎ ɔ, mǐ nɔ ɖu le tɔn tawun.

17. Étɛ́wú nukúnɖíɖó mǐtɔn ka nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ j’awǎ?

17 Mɛsɛ́dó Pɔ́lu zán xógbe élɔ́ lɛ́ dó dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú Hlɔ̌manu lɛ́ ɖo wěma e é sɛ́ dó yě é mɛ: “Nǔ e ɖó nukún wɛ mi ɖe ɔ, ní dó xomɛhunhun nú mi.” (Hlɔ̌. 12:12) Xomɛ sixú hun Pɔ́lu ɖó é kú d’é jí ɖɔ ényí émí nɔ gbejí ɔ, émí ná mɔ gbɛ mavɔmavɔ ɖo jǐxwé. Nǔ e ɖó nukún wɛ mǐ lɔ ɖe é sixú dó xomɛhunhun nú mǐ, ɖó mǐ kú d’é jí ɖɔ Jexóva ná ɖe akpá e é dó lɛ́ é. Lěe Ðɛhanwlántɔ́ ɖokpó ɖɔ gbɔn é ɔ, ‘nǔ nyɔ́ nú mɛ e sɔ́ nukúnɖíɖó tɔn bǐ dó Jexóva, Mawu tɔn jí é. É ɖo gbejí káká sɔ́yi.’—Ðɛh. 146:5, 6.

HAN 139 Kpɔ́n hwiɖée sɛ́dó ɖo gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ mɛ

^ Jexóva ná mǐ nukúnɖíɖó jí wǔ ɖé. Nukúnɖíɖó énɛ́ nɔ bló bɔ gbɛ nɔ lɛ́ wá mǐ wú, bo nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ mɔ nǔ zɛ wǔvɛ́ e mɔ wɛ mǐ ɖe din lɛ́ é wú. É nɔ ná hlɔ̌nhlɔ́n mǐ bɔ mǐ nɔ kpo ɖo gbejí, nú mǐ ná bo tlɛ ɖo wǔvɛ́ ɖěbǔ ɖí xwi xá wɛ ɔ nɛ́. Gɔ́ ná ɔ, é sixú cyɔ́n alɔ mǐ jí bónú mǐ ní ma wá zɔn linlin masɔgbe lɛ́ ɖíɖó sín mɔ mɛ ó, ɖó énɛ́ sixú wa nǔ dó linlin mǐtɔn wú. Lěe mǐ ná mɔ gbɔn ɖo xóta élɔ́ mɛ é ɔ, hwɛjijɔ téwúngbéjú e ná zɔ́n bɔ mǐ ná kpo ɖo nukúnɖíɖó klisánwun tɔn mǐtɔn hɛn lí dǒ wɛ lɛ́ é wɛ hwɛjijɔ énɛ́ lɛ́ nyí.

^ ÐIÐE LƐ́ SÍN TÍNMƐ: Lěe gangbakún nɔ nya xɛ ɖo ta sɔ́ja ɖé tɔn jí, bɔ gandótɔnu nɔ hɛn tɔjíhún ɖó te gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ nukúnɖíɖó mǐtɔn nɔ nya xɛ ɖo linlin mǐtɔn jí, bo nɔ bló bɔ mǐ nɔ gbí dɔn ɖo tagba lɛ́ nukɔn gbɔn é nɛ́. Nɔví nyɔ̌nu ɖokpó ɖo ɖɛ xo sɛ́dó Jexóva wɛ kpó jiɖiɖe kpó. Nɔví súnnu ɖokpó ɖo tamɛ lin dó lěe Mawu ɖe akpá ɖěɖěe é dó nú Ablaxámu é gbɔn é jí wɛ. Nɔví súnnu ɖěvo ɖo tamɛ lin dó lěe Mawu kɔn nyɔ̌ná dó éɖésúnɔ jí gbɔn é jí wɛ.