Shi kɛya he ni ato saneyitsei lɛ anaa yɛ lɛ

Shi kɛya he ni ato saneyitsei lɛ anaa yɛ lɛ

Sanebimɔi ni Jɛ Kanelɔi Adɛŋ

Sanebimɔi ni Jɛ Kanelɔi Adɛŋ

Sanebimɔi ni Jɛ Kanelɔi Adɛŋ

Mɛni ji “hejɔɔmɔ” ni awieɔ he yɛ Hebribii 4:9-11 lɛ, ni mɛɛ gbɛ nɔ mɔ ko tsɔɔ ‘eboteɔ nakai hejɔɔmɔ lɛ mli’?

Bɔfo Paulo ŋma kɛyaha klɛŋklɛŋ afii oha lɛ mli Hebri Kristofoi lɛ akɛ: “Hejɔɔmɔ gbi yeli ko kã shi kɛ̃ ha Nyɔŋmɔ maŋ lɛ. Ejaakɛ mɔ ni ebote [Nyɔŋmɔ] ehejɔɔmɔ lɛ mli lɛ, lɛ diɛŋtsɛ hu ejɔɔ ehe kɛjɛ enitsumɔi lɛ amli, taakɛ bɔ ni Nyɔŋmɔ jɔɔ ehe kɛjɛ enɔ̃ lɛ mli lɛ. No hewɔ lɛ nyɛhaa wɔbɔa mɔdɛŋ, koni wɔbote nakai hejɔɔmɔ lɛ mli.”—Hebribii 4:9-11.

Beni Paulo wie Nyɔŋmɔ he akɛ ejɔɔ ehe kɛjɛ E-nitsumɔ mli lɛ, no mli lɛ eyɛ faŋŋ akɛ eewie nɔ ni atsɔɔ mli yɛ 1 Mose 2:2 lɛ he, he ni wɔkaneɔ yɛ akɛ: “Gbi ni ji gbi kpawo lɛ Nyɔŋmɔ gbe enitsumɔ ni etsu lɛ naa, ni ejɔɔ ehe yɛ gbi ni ji gbi kpawo lɛ nɔ kɛjɛ enitsumɔ ni etsu lɛ fɛɛ mli.” Mɛni hewɔ ni Yehowa ‘jɔɔ ehe yɛ gbi ni ji gbi kpawo lɛ nɔ’ lɛ? Eka shi faŋŋ akɛ jeee akɛ ehe miihia ni esaa ená hewalɛ ekoŋŋ “kɛjɛ enitsumɔ ni etsu lɛ fɛɛ mli.” Kuku ni nyiɛ sɛɛ lɛ tsɔɔ mli akɛ: “Nyɔŋmɔ jɔɔ gbi ni ji gbi kpawo lɛ, ni efee lɛ krɔŋkrɔŋ, ejaakɛ no mli ejɔɔ ehe yɛ kɛjɛ enitsumɔ fɛɛ ni Nyɔŋmɔ bɔ ni efee lɛ mli.”—1 Mose 2:3; Yesaia 40:26, 28.

Esoro “gbi ni ji gbi kpawo” lɛ yɛ gbii ekpaa ni etsɔ hiɛ lɛ eko fɛɛ eko he, ejaakɛ no ji gbi ni Nyɔŋmɔ jɔɔ nɔ, ni efee lɛ krɔŋkrɔŋ, ni ji akɛ, gbi ko ni ato ama shi kɛha yiŋtoo krɛdɛɛ ko aloo ajɔɔ nɔ aha yiŋtoo krɛdɛɛ ko. Mɛni ji nakai yiŋtoo lɛ? Nyɔŋmɔ etsɔ hiɛ ejie yiŋtoo ni eyɔɔ kɛha adesai kɛ shikpɔŋ lɛ kpo. Nyɔŋmɔ kɛɛ klɛŋklɛŋ nuu lɛ kɛ eŋa lɛ akɛ: “Nyɛfɔa ni nyɛyi afáa ni nyɛyia shikpɔŋ lɛ nɔ obɔ, ni nyɛnaanaa nɔ, ni nyɛyea ŋshɔŋloi kɛ ŋwɛi loofɔji kɛ kooloo fɛɛ kooloo ni tsiɔ ehe yɛ shikpɔŋ lɛ nɔ lɛ nɔ.” (1 Mose 1:28) Eyɛ mli akɛ Nyɔŋmɔ eha adesai kɛ shikpɔŋ lɛ ená shishijee ni yeɔ emuu moŋ, shi ebaaŋɔ be saŋŋ dani aye shikpɔŋ lɛ nɔ ni atsake lɛ afee lɛ paradeiso ni adesai aweku ni yeɔ emuu ayi nɔ obɔ, taakɛ Nyɔŋmɔ to eyiŋ yɛ he lɛ. No hewɔ lɛ, Nyɔŋmɔ jɔɔ ehe loo efɔ̃ɔ nitsumɔ yɛ “gbi ni ji kpawo lɛ” nɔ, ni ekɛ ehe wooo shikpɔŋ nɔ nibɔɔ nitsumɔ ko mli dɔŋŋ bɔni afee ni eha nɔ ni ebɔ momo lɛ aya hiɛ yɛ esuɔmɔnaa nii anaa. Beni shɛɔ nakai “gbi” lɛ naagbee lɛ, nɔ ni Nyɔŋmɔ eto eyiŋ yɛ he lɛ fɛɛ baaba mli yɛ faŋŋ mli. Nakai hejɔɔmɔ lɛ baaya nɔ kɛyashi mɛɛ be?

Kɛ wɔɔku sɛɛ kɛya wiemɔ ni Paulo wie yɛ Hebribii awolo lɛ mli lɛ nɔ ekoŋŋ lɛ, wɔkadiɔ akɛ etsɔɔ mli akɛ “hejɔɔmɔ gbi yeli ko kã shi kɛ̃ ha Nyɔŋmɔ maŋ lɛ,” ni ewo enanemɛi Kristofoi lɛ hewalɛ koni amɛfee bɔ fɛɛ bɔ ni amɛaanyɛ ‘koni amɛbote nakai hejɔɔmɔ lɛ mli.’ Enɛ tsɔɔ akɛ beni Paulo ŋma nakai wiemɔi lɛ, no mli lɛ Nyɔŋmɔ hejɔɔmɔ yɛ “gbi ni ji kpawo lɛ” nɔ lɛ ni je shishi aaafee afii 4,000 ni eho lɛ miiya nɔ lolo. Ebaŋ naagbee kɛyashi beni Nyɔŋmɔ yiŋtoo ni kɔɔ adesai kɛ shikpɔŋ lɛ he lɛ baaba mli kwraa kɛmɔ shi yɛ Yesu Kristo, mɔ ni ji “hejɔɔmɔ gbi lɛ nuntsɔ” lɛ Afii Akpe Nɔyeli lɛ naagbee mli.—Mateo 12:8; Kpojiemɔ 20:1-6; 21:1-4.

Akɛni nakai gbɛkpamɔ ni yɔɔ naakpɛɛ lɛ yɔɔ Paulo jwɛŋmɔ mli hewɔ lɛ, etsɔɔ bɔ ni mɔ ko aaafee enyɛ ebote Nyɔŋmɔ hejɔɔmɔ lɛ mli. Eŋma akɛ: “Mɔ ni ebote [Nyɔŋmɔ] ehejɔɔmɔ lɛ mli lɛ, lɛ diɛŋtsɛ hu ejɔɔ ehe kɛjɛ enitsumɔi lɛ amli.” Nɔ ni enɛ kɛɔ wɔ ji akɛ, eyɛ mli akɛ adesai fɛɛ ná shishijee ni yeɔ emuu moŋ, shi amɛboteko Nyɔŋmɔ hejɔɔmɔ lɛ mli. Nɔ hewɔ ji akɛ Adam kɛ Hawa kɛ be babaoo tsuuu Nyɔŋmɔ hejɔɔmɔ lɛ he nii yɛ “gbi ni ji kpawo lɛ” nɔ yɛ gbɛjianɔ ni eto eha amɛ lɛ ni amɛkɛtsuuu nii lɛ hewɔ. Yɛ no najiaŋ lɛ, amɛtse atua ni amɛmiisumɔ ni amɛye amɛhe kɛjɛ Nyɔŋmɔ he. Yɛ anɔkwale mli lɛ, amɛkɛ Satan nibii ahe ŋaatsɔɔi lɛ tsu nii moŋ fe nɔ ni amɛaakpɛlɛ Nyɔŋmɔ suɔmɔ gbɛtsɔɔmɔ lɛ nɔ. (1 Mose 2:15-17) Nɔ ni jɛ mli ba ji akɛ, gbɛkpamɔ ni amɛyɔɔ akɛ amɛaahi shi kɛya naanɔ yɛ paradeiso shikpɔŋ nɔ lɛ je amɛdɛŋ. Kɛjɛ nakai beaŋ kɛyaa lɛ, adesai fɛɛ batsɔmɔ nyɔji amɛha esha kɛ gbele.—Romabii 5:12, 14.

Adesai atuatsemɔ lɛ etsiii Nyɔŋmɔ yiŋtoo lɛ naa. Ehejɔɔmɔ gbi lɛ miiya nɔ lolo. Shi kɛlɛ, Yehowa to gbɛjianɔ ni suɔmɔ yɔɔ mli—kpɔmɔnɔ lɛ—kɛtsɔ e-Bi Yesu Kristo nɔ, koni mɛi fɛɛ ni kpɛlɛɔ nɔ yɛ hemɔkɛyeli naa lɛ anyɛ akwɛ gbɛ kɛha jiemɔ kɛ hejɔɔmɔ ni amɛaaná kɛaajɛ esha kɛ gbele jatsu lɛ mli lɛ. (Romabii 6:23) No hewɔ ni Paulo wo enanemɛi Kristofoi lɛ hewalɛ koni ‘amɛjɔɔ amɛhe kɛjɛ amɛ diɛŋtsɛ amɛnitsumɔi amli’ lɛ. Ehe miihia ni amɛkpɛlɛ gbɛjianɔ ni Nyɔŋmɔ eto kɛha yiwalaheremɔ lɛ nɔ, ni jeee akɛ amɛaabɔ mɔdɛŋ ni amɛtsu amɛ diɛŋtsɛ amɛ wɔsɛɛ shihilɛ he nii yɛ amɛ diɛŋtsɛ amɛgbɛ nɔ tamɔ bɔ ni Adam kɛ Hawa fee lɛ. Ehe bahia hu ni amɛkwa gbɛ ni amɛ diɛŋtsɛ amɛtiuɔ sɛɛ koni amɛkɛbu amɛhe bem lɛ.

Mɔ diɛŋtsɛ pɛsɛmkunya loo heloonaa nibii ni etiuɔ sɛɛ ni eeekwa bɔni afee ni efee Nyɔŋmɔ suɔmɔnaa nii lɛ haa mɔ hejɔɔmɔ lɛɛlɛŋ. Yesu jaje ninefɔɔ nɛɛ etsɔɔ akɛ: “Nyɛbaa miŋɔɔ, nyɛ mɛi fɛɛ ni etɔ nyɛ ni nyɛjatsui fe nyɛ lɛ, ni maha nyɛ hejɔɔmɔ. Nyɛwoa mipã lɛ nyɛfɔ̃a nyɛnɔ, ni nyɛkasea mi; shi mihe jɔ, ni mibaa mihe shi kɛjɛ mitsui mli; ni nyɛaaná hejɔɔmɔ nyɛaaha nyɛsusumai lɛ. Ejaakɛ mipã lɛ teremɔ waaa, ni mijatsu lɛ etsiii.”—Mateo 11:28-30.

Nyɔŋmɔ hejɔɔmɔ kɛ bɔ ni mɔ aaafee ni ebote mli lɛ he sane ni Paulo gba lɛ ji hewalɛwoo jɛɛhe diɛŋtsɛ kɛha Hebri Kristofoi ni yɔɔ Yerusalem, ni amɛŋmɛ amɛtsui shi yɛ yiwaa babaoo kɛ hefɛoyeli babaoo ni amɛkɛkpe yɛ amɛhemɔkɛyeli lɛ hewɔ lɛ. (Bɔfoi lɛ Asaji 8:1; 12:1-5) Nakai nɔŋŋ hu Paulo wiemɔi lɛ baanyɛ afee hewalɛwoo jɛɛhe kɛha Kristofoi ŋmɛnɛ. Yɛ be mli ni wɔyɔseɔ akɛ etsɛŋ kwraa ni shiwoo ni Nyɔŋmɔ kɛha akɛ ekɛ shikpɔŋ nɔ paradeiso baaba yɛ ejalɛ Maŋtsɛyeli lɛ shishi lɛ baaba mli lɛ, esa akɛ wɔ hu wɔjɔɔ wɔhe kɛjɛ wɔ diɛŋtsɛ wɔnitsumɔi amli ni wɔfee bɔ fɛɛ bɔ ni wɔɔnyɛ ni wɔbote nakai hejɔɔmɔ lɛ mli.—Mateo 6:10, 33; 2 Petro 3:13.

[Mfonirii ni yɔɔ baafa 31]

Shikpɔŋ nɔ paradeiso he shiwoo ni Nyɔŋmɔ kɛha lɛ baaba mli yɛ ehejɔɔmɔ gbi lɛ naagbee mli