Shi kɛya he ni ato saneyitsei lɛ anaa yɛ lɛ

Shi kɛya he ni ato saneyitsei lɛ anaa yɛ lɛ

‘Jaa Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ Mli Pɛpɛɛpɛ’

‘Jaa Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ Mli Pɛpɛɛpɛ’

‘Jaa Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ Mli Pɛpɛɛpɛ’

“Bɔɔ mɔdɛŋ ni okɛ ohe adamɔ Nyɔŋmɔ hiɛ, akɛ mɔ ko ni sa, nitsulɔ ni hiɛ gbooo, ni jaa anɔkwale wiemɔ lɛ mli pɛpɛɛpɛ.”—2 TIMOTEO 2:15.

1, 2. (a) Mɛni hewɔ dɛŋdadei ahe hiaa nitsulɔi? (b) Mɛɛ nitsumɔ Kristofoi kɛ amɛhe ewo mli, ni mɛɛ gbɛ nɔ amɛtsɔɔ yɛ akɛ amɛtaoɔ Maŋtsɛyeli lɛ tsutsu?

DƐŊDADEI ahe hiaa nitsulɔi koni eye ebua amɛ ni amɛtsu amɛnitsumɔi kɛgbe naa. Shi kɛlɛ, dɛŋdade ko kɛkɛ ni ayɔɔ lɛ faaa. Dɛŋdade ni sa he miihia nitsulɔ lɛ, ni esa akɛ ekɛtsu nii yɛ gbɛ ni ja nɔ. Ákɛ nɔkwɛmɔnɔ lɛ, kɛji akɛ ooma agba ko ni ootao ni oká tsei enyɔ kɛkpɛtɛ lɛ, jeee hamlɛ kɛ plɛkoobii pɛ ahe baahia bo. Esa akɛ ofee mɔ ni le bɔ ni akáa plɛkoo awoɔ tso mli ahaa ni plɛkoo lɛ kɔdɔ̃ɔɔ. Mɔdɛŋ ni abɔɔ koni aká plɛkoo awo tso mli yɛ be mli ni aleee bɔ ni akɛ hamlɛ tsuɔ nii ahaa lɛ baafee nɔ ni wa diɛŋtsɛ, nɔ ni jeɔ mɔ nijiaŋ wui po. Shi dɛŋdadei ni wɔkɛtsuɔ nii yɛ gbɛ ni ja nɔ lɛ yeɔ ebuaa wɔ koni wɔtsu nitsumɔi ni woɔ yibii ni haa mɔ tsui nyɔɔ emli.

2 Ákɛ Kristofoi lɛ, wɔyɛ nitsumɔ ko ni esa akɛ wɔtsu. Eji nitsumɔ ko ni he hiaa fe fɛɛ. Yesu Kristo wo esɛɛnyiɛlɔi lɛ hewalɛ koni ‘amɛtao maŋtsɛyeli lɛ tsutsu.’ (Mateo 6:33) Mɛɛ gbɛ nɔ wɔɔtsɔ wɔfee nakai? Gbɛ kome ji ni wɔfee ekãa yɛ Maŋtsɛyeli shiɛmɔ kɛ kaselɔ feemɔ nitsumɔ lɛ mli. Gbɛ kroko ji ni wɔha wɔsɔɔmɔ nitsumɔ lɛ adamɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ nɔ diɛŋtsɛ. Gbɛ ni ji etɛ lɛ ji jeŋba kpakpa. (Mateo 24:14; 28:19, 20; Bɔfoi lɛ Asaji 8:25; 1 Petro 2:12) Kɛ́ wɔnitsumɔ lɛ aaamɔ shi ni wɔná miishɛɛ yɛ nitsumɔ ni akɛwo Kristofoi adɛŋ nɛɛ mli lɛ, no lɛ ehe miihia ni wɔná dɛŋdadei ni sa kɛ bɔ ni akɛtsuɔ nii jogbaŋŋ ahaa lɛ he nilee. Ákɛ Kristofonyo nitsulɔ lɛ, bɔfo Paulo fee nɔkwɛmɔnɔ ni sa kadimɔ yɛ enɛ gbɛfaŋ, ni ewo nanemɛi heyelilɔi hewalɛ koni amɛkase lɛ. (1 Korintobii 11:1; 15:10) No hewɔ lɛ, mɛni wɔbaanyɛ wɔkase kɛjɛ Paulo, ni ji wɔnaanyo nitsulɔ lɛ ŋɔɔ?

Paulo—Maŋtsɛyeli Jajelɔ ni Yɔɔ Ekãa

3. Mɛni hewɔ abaanyɛ akɛɛ akɛ bɔfo Paulo ji Maŋtsɛyeli lɛ he nitsulɔ ni yɔɔ ekãa lɛ?

3 Mɛɛ nitsulɔ nɛkɛ Paulo ji? Yɛ anɔkwale mli lɛ, eyɛ ekãa. Paulo kɛ hiɛdɔɔ tsu nii waa, ni egbɛ sanekpakpa lɛ eshwã kɛtee hei babaoo yɛ Mediterranean niiaŋ. Beni bɔfo ni yɔɔ ekãa nɛɛ tsɔɔ yiŋtoo hewɔ ni ekɛ miishɛɛ jajeɔ Maŋtsɛyeli lɛ he sane lɛ, ekɛɛ akɛ: “Ejaakɛ kɛji miijaje sanekpakpa lɛ po jiŋŋ, efeee mi shwãa; ejaakɛ aŋɔfĩ minɔ akɛ mijaje, ejaakɛ kɛji mijajeee sanekpakpa lɛ, kpóo ha mi!” (1 Korintobii 9:16) Ani Paulo yɛ lɛ diɛŋtsɛ eyiwalaheremɔ pɛ he miishɛɛ? Dabi. Ejeee pɛsɛmkunyatsɛ. Yɛ no najiaŋ lɛ, esumɔ akɛ mɛi krokomɛi hu aná sanekpakpa lɛ he sɛɛ. Eŋma akɛ: “Sanekpakpa lɛ hewɔ mifeɔ nɔ fɛɛ nɔ, bɔni afee ni manyɛ mikɛ mɛi krokomɛi aná emli nii lɛ eko.”—1 Korintobii 9:23, NW.

4. Mɛɛ dɛŋdade Kristofoi nitsulɔi buɔ titri?

4 Bɔfo Paulo ji nitsulɔ heshibalɔ ni yɔse akɛ enyɛŋ ekɛ ehe afɔ̃ lɛ diɛŋtsɛ ehesaai pɛ anɔ. Taakɛ bɔ ni hamlɛ he hiaa kapintɛfonyo lɛ, dɛŋdade ni sa he miihia Paulo koni ekɛdũ Nyɔŋmɔ anɔkwale lɛ ewo etoibolɔi lɛ atsui mli. Mɛɛ dɛŋdade ekɛtsu nii titri? Nyɔŋmɔ Wiemɔ, ni ji Ŋmalɛi Krɔŋkrɔŋi lɛ. Nakai nɔŋŋ hu Biblia muu lɛ fɛɛ ji dɛŋdade titri ni wɔkɛtsuɔ nii ni yeɔ ebuaa wɔ kɛfeɔ kaselɔi.

5. Kɛ́ wɔɔfee sɔɔlɔi ni he esa lɛ, mɛni esa akɛ wɔfee kɛfata ŋmalɛi ayisɛɛ tsɛmɔ he?

5 Paulo le akɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli ni aaaja pɛpɛɛpɛ lɛ biɔ babaoo fe wiemɔi ayisɛɛ pɛ kɛkɛ ni aaatsɛ́ kɛjɛ mli. Ekɛ ‘yiŋtsɔmɔ’ tsu nii. (Bɔfoi lɛ Asaji 28:23) Yɛ mɛɛ gbɛ nɔ? Paulo kɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ ni aŋma lɛ tsu nii yɛ omanyeyeli mli ni ekɛkɔne mɛi pii ayiŋ ni amɛkpɛlɛ Maŋtsɛyeli anɔkwale lɛ nɔ. Ekɛ amɛ susu nii ahe. Paulo kɛ nyɔji etɛ ‘hã wiemɔ ni ekɛ Nyɔŋmɔ maŋtsɛyeli lɛ he saji tsɔ mɛi ayiŋ’ yɛ kpeehe ko ni yɔɔ Efeso lɛ mli. Eyɛ mli akɛ “mɛi komɛi waje amɛtsui ni amɛbooo toi” moŋ, shi mɛi krokomɛi bo toi. Yɛ Paulo sɔɔmɔ nitsumɔ yɛ Efeso lɛ hewɔ lɛ, ‘Yehowa wiemɔ lɛ tee nɔ eshwere ni eye kunim.’—Bɔfoi lɛ Asaji 19:8, 9, 20.

6, 7. Mɛɛ gbɛ nɔ Paulo wo esɔɔmɔ nitsumɔ lɛ hiɛ nyam yɛ, ni wɔbaanyɛ wɔfee nakai nɔŋŋ yɛ mɛɛ gbɛ nɔ?

6 Ákɛ Maŋtsɛyeli jajelɔ ni yɔɔ ekãa lɛ, Paulo ‘wo esɔɔmɔ nitsumɔ lɛ hiɛ nyam.’ (Romabii 11:13) Yɛ mɛɛ gbɛ nɔ? Enyaaa hiɛnyam taomɔ he; ni asaŋ ehiɛ gbooo akɛ mɛi fɛɛ aaale lɛ akɛ Nyɔŋmɔ nanemɛi nitsulɔi lɛ ateŋ mɔ kome. Yɛ no najiaŋ lɛ, ebu esɔɔmɔ nitsumɔ lɛ akɛ eji woo ni nɔ bɛ. Paulo kɛ hesaa ja Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli yɛ gbɛ ni mɔɔ shi nɔ. Enitsumɔ ni woɔ yibii lɛ wo mɛi krokomɛi hewalɛ, ni eye ebua amɛ koni amɛgbe amɛsɔɔmɔ nitsumɔ lɛ naa kwraa kɛmɔ shi. Ewo esɔɔmɔ nitsumɔ lɛ hiɛ nyam hu yɛ nɛkɛ gbɛ nɔ.

7 Taakɛ Paulo ji lɛ, wɔbaanyɛ wɔwo wɔnitsumɔ akɛ sɔɔlɔi lɛ hiɛ nyam kɛtsɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ ni wɔkɛaafɔ nitsumɔ yɛ gbɛ ni mɔɔ shi nɔ lɛ nɔ. Oti ni esa akɛ ema wɔhiɛ yɛ wɔshiɛmɔ nitsumɔ lɛ fãi srɔtoi lɛ fɛɛ mli ji, ni wɔkɛ mɛi ni fa babaoo bɔ ni wɔɔnyɛ agba sane ko kɛjɛ Ŋmalɛi lɛ amli. Mɛɛ gbɛ nɔ wɔɔtsɔ wɔkɛ yiŋtsɔmɔ afee enɛ? Susumɔ gbɛ̀i etɛ ni he hiaa nɛɛ ahe okwɛ: (1) Gbalamɔ jwɛŋmɔ kɛya Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ nɔ yɛ gbɛ ni baaha aná bulɛ aha lɛ lɛ nɔ. (2) Okɛ ŋaalee agbála nɔ ni Biblia lɛ kɛɔ lɛ mli, ni otsɔɔ bɔ ni abaanyɛ akɛtsu nii aha. (3) Okɛ mɛi asusu saji ahe kɛjɛ Ŋmalɛi lɛ amli yɛ gbɛ ni tsɔɔ mɔ yiŋ nɔ.

8. Mɛɛ Maŋtsɛyeli shiɛmɔ lɛ he dɛŋdadei wɔyɔɔ ŋmɛnɛ, ni mɛɛ gbɛ nɔ okɛtsu nii yɛ?

8 Ŋmɛnɛŋmɛnɛ beaŋ Maŋtsɛyeli jajelɔi yɛ dɛŋdadei ni Paulo bɛ eko beni etsuɔ eshiɛmɔ nitsumɔ lɛ. Enɛɛmɛi ekomɛi ji woji wuji, woji tɛtrɛbii, woji bibii, dɛhiɛmɔ woji, kɛ kasɛt kɛ vidio kasɛt srɔtoi. Akɛ odaseyeli woji bibii, gramafon srɔtoi, kar ni akɛtswaa shiɛmɔ wiemɔi ahe adafi, kɛ redio adafitswaa hu tsu nii yɛ afii 100 ni eho lɛ mli. Shi yɛ anɔkwale mli lɛ, Biblia lɛ ji wɔdɛŋdade ni nɔ bɛ, ni esa akɛ wɔkɛ dɛŋdade ni he hiaa waa nɛɛ atsu nii jogbaŋŋ yɛ gbɛ ni ja nɔ.

Esa akɛ Wɔsɔɔmɔ Nitsumɔ lɛ Adamɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ Nɔ

9, 10. Mɛni wɔbaanyɛ wɔkase kɛjɛ Paulo ŋaawoo ni ekɛha Timoteo lɛ mli yɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ kɛ nitsumɔ mli?

9 Mɛɛ gbɛ nɔ wɔɔtsɔ wɔkɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ atsu nii akɛ dɛŋdade ni hi jogbaŋŋ? Kɛtsɔ toiboo ni wɔɔfee wɔha Paulo wiemɔi nɛɛ ni ekɛ enaanyo nitsulɔ Timoteo wie lɛ nɔ, akɛ: “Bɔɔ mɔdɛŋ ni okɛ ohe adamɔ Nyɔŋmɔ hiɛ, akɛ mɔ ko ni sa, nitsulɔ ni hiɛ gbooo, ni jaa anɔkwale wiemɔ lɛ mli pɛpɛɛpɛ.” (2 Timoteo 2:15) Mɛni ‘anɔkwale wiemɔ lɛ mli pɛpɛɛpɛ ni aaaja’ lɛ tsɔɔ?

10 Hela wiemɔ ni atsɔɔ shishi akɛ ‘jaa mli pɛpɛɛpɛ’ lɛ shishi diɛŋtsɛ ji, “ni afo nɔ ko mli trɔmɔɔ” loo “aje gbɛ ko ni yɔɔ trɔmɔɔ.” Ŋaawoo ni Paulo kɛha Timoteo lɛ mli pɛ anaa wiemɔ nɛɛ yɛ yɛ Kristofoi a-Hela Ŋmalɛi lɛ amli. Abaanyɛ akɛ nakai wiemɔ lɛ nɔŋŋ atsu nii ni akɛtsɔɔ nujɔɔ ko ni yɔɔ trɔmɔɔ ni agbáa yɛ ŋmɔ ko mli. Yɛ anɔkwale mli lɛ, nujɔɔ ni ekɔdɔ baafee hiɛshishwiemɔ kɛha okwaafonyo ko ni he esa lɛ. Bɔni afee ni Timoteo atsɔ “nitsulɔ ni hiɛ gbooo” lɛ, akai lɛ akɛ esaaa akɛ egbáa afã kɛjɛɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli anɔkwale tsɔɔmɔi lɛ ahe. Esaaa akɛ Timoteo ŋmɛɔ gbɛ ni lɛ diɛŋtsɛ esusumɔi náa etsɔɔmɔ lɛ nɔ hewalɛ. Esa akɛ eha eshiɛmɔ kɛ enitsɔɔmɔ lɛ adamɔ Ŋmalɛi lɛ pɛ nɔ. (2 Timoteo 4:2-4) Yɛ nɛkɛ gbɛ nɔ lɛ, ebaakudɔ aŋkroaŋkroi ni yɔɔ tsui ni ja lɛ koni amɛná Yehowa susumɔi yɛ saji ahe, shi jeee ni amɛkpɛlɛ jeŋ nilee nɔ. (Kolosebii 2:4, 8) Nakai nɔŋŋ hu eji ŋmɛnɛ.

Esa akɛ Wɔjeŋba Afee Nɔ ni Hi

11, 12. Mɛɛ hewalɛ wɔjeŋba náa yɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ ni wɔjaa mli pɛpɛɛpɛ lɛ nɔ?

11 Esa akɛ wɔfee babaoo fe Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ ni wɔɔja mli pɛpɛɛpɛ kɛtsɔ anɔkwalei ni yɔɔ mli lɛ ni wɔɔjaje lɛ nɔ. Esa akɛ wɔjeŋba kɛ lɛ akpã gbee. “Nyɔŋmɔ hefatalɔi nitsulɔi ji wɔ,” no hewɔ lɛ esaaa akɛ wɔfeɔ nitsulɔi ni feɔ osato. (1 Korintobii 3:9) Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ kɛɔ akɛ: “Agbɛnɛ bo ni otsɔɔ mɛi krokomɛi anii lɛ, otsɔɔɔ bo diɛŋtsɛ ohe; oshiɛɔ akɛ akaju, shi ojuɔ; okɛɔ akɛ akabɔ ajwamaŋ, shi obɔɔ ajwamaŋ; ohiɔ wɔji, shi ohàa sɔlemɔwe nii?” (Romabii 2:21, 22) No hewɔ lɛ, ákɛ Nyɔŋmɔ nitsulɔi ni yɔɔ ŋmɛnɛŋmɛnɛ beaŋ lɛ, gbɛ kome ni wɔtsɔɔ nɔ wɔjaa Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli pɛpɛɛpɛ ji toiboo ni wɔfeɔ wɔhaa ŋaawoo nɛɛ, akɛ: “Okɛ ohiɛ afɔ̃ Yehowa nɔ kɛ otsui fɛɛ, ni okɛ ohe akakpasa bo diɛŋtsɛ ojwɛŋmɔ; kaimɔ lɛ yɛ ogbɛ̀i fɛɛ mli, ni lɛ eeejaje otempɔŋi lɛ!”—Abɛi 3:5, 6.

12 Mɛɛ yibiiwoo wɔbaanyɛ wɔkpa gbɛ kɛjɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ ni wɔɔja mli pɛpɛɛpɛ lɛ mli? Susumɔ hewalɛ ni Nyɔŋmɔ Wiemɔ ni aŋma lɛ baanyɛ aná yɛ aŋkroaŋkroi ni yɔɔ tsui ni ja lɛ anɔ lɛ he okwɛ.

Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ Yɛ Hewalɛ ni Tsakeɔ Mɔ

13. Mɛni baanyɛ ajɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ ni mɔ ko kɛaatsu nii lɛ mli aba?

13 Kɛ́ mɛi kpɛlɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ nɔ akɛ nɔ ni yɔɔ hewalɛ lɛ, emli shɛɛ sane lɛ náa hewalɛ kpele yɛ amɛnɔ, ni eyeɔ ebuaa amɛ koni amɛfee tsakemɔi ni sa kadimɔ yɛ amɛshihilɛi amli. Paulo ena bɔ ni Nyɔŋmɔ wiemɔ lɛ tsuɔ nii ehaa, ni ena hewalɛ kpakpa ni ená yɛ mɛi ni batsɔmɔ Kristofoi yɛ blema Tesalonika lɛ anɔ lɛ. No hewɔ lɛ ekɛɛ amɛ akɛ: “Wɔ hu wɔdaa Nyɔŋmɔ shi ni wɔfɔ̃ɔɔ . . . , ejaakɛ beni nyɛnine shɛ Nyɔŋmɔ wiemɔ ni nyɛnu yɛ wɔnaa lɛ nɔ lɛ, nyɛmɔ mli akɛ Nyɔŋmɔ wiemɔ, taakɛ bɔ ni eji hu lɛɛlɛŋ lɛ, shi jeee akɛ gbɔmɛi awiemɔ ko ni, mɔ hu ni tsuɔ hewalɛ nii yɛ nyɛ ni nyɛheɔ nyɛyeɔ lɛ amli lɛ.” (1 Tesalonikabii 2:13) Kɛha nakai Kristofoi lɛ—yɛ anɔkwale mli lɛ kɛha Kristo sɛɛnyiɛlɔi anɔkwafoi fɛɛ lɛ—anyɛŋ akɛ adesai anilee ni jeee fɛi lɛ ato Nyɔŋmɔ nilee ni nɔ kwɔ fe fɛɛ lɛ he. (Yesaia 55:9) Tesalonikabii lɛ ‘kɛ mumɔ krɔŋkrɔŋ mli miishɛɛ mɔ wiemɔ lɛ mli yɛ amanehulu babaoo mli,’ ni amɛtsɔmɔ nɔkwɛmɔnii kɛha heyelilɔi krokomɛi.—1 Tesalonikabii 1:5-7.

14, 15. Te shɛɛ sane ni yɔɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli lɛ yɔɔ hewalɛ ha tɛŋŋ, ni mɛni hewɔ?

14 Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ yɛ hewalɛ tamɔ e-Jɛɛhe ni ji Yehowa lɛ. Ejɛ “Nyɔŋmɔ hiɛkalɔ lɛ,” ni ewiemɔ “naa afee ŋwɛi yɛ” lɛ ŋɔɔ, ni nakai wiemɔ lɛ ‘haa nɔ hewɔ ni atsu lɛ yɛ hewɔ lɛ baa mli’ be fɛɛ be. (Hebribii 3:12; Lala 33:6; Yesaia 55:11) Biblia he nilelɔ ko wie akɛ: “Nyɔŋmɔ tsiii ehe kɛjɛɛɛ e-Wiemɔ lɛ he. Ekuuu ehiɛ efɔ̃ɔɔ nɔ tamɔ nɔ ni ekɔɔɔ ehe. . . . No hewɔ lɛ ejeee sane ko ni egbo, ni nɔ ni jɛɔ mli kɛbaa lɛ saa ehe diɛŋtsɛ; ejaakɛ ekomefeemɔ tsakpaa ko yɛ ekɛ Nyɔŋmɔ hiɛkalɔ lɛ teŋ.”

15 Te shɛɛ sane ni jɛɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli lɛ yɔɔ hewalɛ ha tɛŋŋ? Eyɛ hewalɛ kpele diɛŋtsɛ. Paulo ŋma yɛ gbɛ ni ja nɔ akɛ: “Nyɔŋmɔ wiemɔ hiɛ kã ni eyɛ hewalɛ ni enaa ba fe klante kɛ enaa ŋta fɛɛ, ni egbuɔ kɛboteɔ mli kɛyashi beyinɔ ni egbálaa susuma kɛ mumɔ lɛ kɛ talɔi kɛ wuiaŋfɔi lɛ amli, ni eji tsuiiaŋ susumɔi kɛ jwɛŋmɔi lɛ akojolɔ.”—Hebribii 4:12.

16. Te Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ baanyɛ atsake mɔ ko kwraa kɛmɔ shi eha tɛŋŋ?

16 Shɛɛ sane ni yɔɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ ni aŋma lɛ mli lɛ ‘naa ba fe klante kɛ enaa ŋta fɛɛ.’ No hewɔ lɛ, eyɛ hewalɛ kpele ni gbuɔ nii fe ŋaa dade loo dɛŋdade ko ni adesa efee. Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ gbuɔ kɛboteɔ adesa mligbɛ tɔŋŋ, ni ebaanyɛ etsake lɛ yɛ emligbɛ, ni ená bɔ ni esusuɔ nii ahe kɛ nibii ni esumɔɔ lɛ anɔ hewalɛ, ni eha etsɔ nitsulɔ ni ji Nyɔŋmɔ gbeyeishelɔ ni akpɛlɛɔ enɔ. Mɛɛ dɛŋdade ni yɔɔ hewalɛ po eji nɛkɛ!

17. Tsɔɔmɔ bɔ ni Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ yɔɔ hewalɛ ni etsakeɔ mɔ lɛ mli.

17 Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ jieɔ bɔ ni mɔ ko ji diɛŋtsɛ yɛ mligbɛ lɛ kpo etsɔɔ faŋŋ, kɛ́ akɛaato bɔ ni esusuɔ akɛ eji loo bɔ ni ehaa mɛi krokomɛi naa lɛ amɛhaa lɛ he lɛ. (1 Samuel 16:7) Mɔ fɔŋ po baanyɛ ekɛ mlihilɛ loo Nyɔŋmɔ jamɔ su ko akete bɔ ni eji yɛ mligbɛ lɛ nɔ yɛ bei komɛi amli. Mɛi fɔji feɔ osato yɛ yiŋtoi fɔji ahewɔ. Henɔwolɔi kwaa amɛfeɔ amɛhe heshibalɔi beni amɛtaoɔ ni amɛsa mɛi ahiɛ lɛ. Shi akɛni Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ jieɔ nɔ diɛŋtsɛ ni yɔɔ mɔ lɛ tsui mli lɛ kpo hewɔ lɛ, ebaanyɛ ekɛ hewalɛ atsirɛ heshibalɔ ko koni eshɛ́ gbɔmɔ momo lɛ efɔ̃, ni ‘ewo gbɔmɔ hee ni abɔ yɛ Nyɔŋmɔ subaŋ nɔ yɛ anɔkwa jalɛ kɛ hetsemɔ mli lɛ.’ (Efesobii 4:22-24) Tsɔɔmɔi ni yɔɔ Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli lɛ baanyɛ atsake mɛi ni hiɛ gboɔ lɛ hu koni amɛtsɔmɔ Yehowa Odasefoi ni hiɛ gbooo kɛ Maŋtsɛyeli jajelɔi ni yɔɔ ekãa.—Yeremia 1:6-9.

18, 19. Jɛɛ kukuji nɛɛ amli loo niiashikpamɔ ko ni bo diɛŋtsɛ oná yɛ shiɛmɔ nitsumɔ lɛ mli lɛ mli ni otsɔɔ bɔ ni Ŋmalɛ mli anɔkwale lɛ baanyɛ atsake mɔ ko subaŋ lɛ mli.

18 Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mli hewalɛ ni tsakeɔ mɔ lɛ miiná gbɔmɛi ni yɔɔ he fɛɛ he lɛ anɔ hewalɛ kpakpa. Ákɛ nɔkwɛmɔnɔ lɛ, Maŋtsɛyeli jajelɔi ni jɛ Phnom Penh ni yɔɔ Cambodia lɛ shiɛɔ yɛ Kompong Cham shikpɔŋkuku lɛ mli shii enyɔ yɛ nyɔŋ kome mli. Beni osɔfoyoo ko ni yɔɔ jɛmɛ lɛ nu akɛ osɔfoi krokomɛi lɛ miiwie kɛmiishi Yehowa Odasefoi lɛ, eto gbɛjianɔ yɛ sɛɛ mli akɛ ekɛ Odasefoi lɛ baakpe be kroko kɛ́ amɛba maŋ lɛ mli. Ebi amɛ saji babaoo ni kɔɔ gbii juji ayeli he, ni ebo amɛ toi jogbaŋŋ beni amɛkɛ lɛ susuɔ saji ahe yɛ Ŋmalɛi lɛ amli lɛ. No sɛɛ lɛ ebo akɛ: “Kpaako miná mile akɛ nɔ ni minanemɛi osɔfoi lɛ kɛɛ yɛ nyɛhe lɛ bɛ mli! Amɛkɛɛ nyɛkɛ Biblia lɛ tsuuu nii, shi no sɔŋŋ nyɛkɛtsu nii leebi nɛɛ!”

19 Yoo nɛɛ tee nɔ ekɛ Odasefoi lɛ kase Biblia lɛ ni eŋmɛɛɛ gbɛ ni ehe gbeyei ni awo akɛ abaaha ekpa osɔfoyeli lɛ atsĩ enaa. Ekɛ enaanyo ko gba Ŋmalɛi ni ekaseɔ lɛ he sane, ni sɛɛ mli lɛ, lɛ hu ekɛ Odasefoi lɛ bɔi Biblia lɛ kasemɔ. Enaanyo lɛ ná nɔ ni ekaseɔ lɛ he miishɛɛ waa aahu akɛ etsirɛ lɛ ni be ko yɛ sɔlemɔ ni eyaa lɛ nifeemɔi lɛ eko shishi lɛ ewie akɛ, “Nyɛbaa ni Yehowa Odasefoi kɛ nyɛ akasea Biblia lɛ!” No sɛɛ etsɛɛɛ lɛ, Yehowa Odasefoi kɛ tsutsu osɔfo lɛ, enaanyo lɛ, kɛ mɛi krokomɛi bɔi Biblia lɛ kasemɔ.

20. Yoo ko ni yɔɔ Ghana lɛ niiashikpamɔ lɛ feɔ bɔ ni Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ yɔɔ hewalɛ ha lɛ he nɔkwɛmɔnɔ yɛ mɛɛ gbɛ nɔ?

20 Hewalɛ ni Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ yɔɔ lɛ hu je kpo faŋŋ yɛ Paulina, ni ji yoo ko ni yɔɔ Ghana lɛ sane lɛ mli. Be-fɛɛ Maŋtsɛyeli jajelɔ ko kɛ lɛ fee Biblia mli nikasemɔ yɛ Nilee Ni Kɛ Mɔ Yaa Naanɔ Wala Mli wolo lɛ mli. * Paulina fata yei pii ni nuu ko kɛbote gbalashihilɛ mli lɛ ahe, ni ena akɛ ehe miihia ni efee tsakemɔi, shi ewu kɛ lɛ diɛŋtsɛ ewekumɛi fɛɛ kɛ yiwalɛ te shi amɛwo lɛ. Enii, ni ji saneyelihe wulu ko mli kojolɔ kɛ sɔlemɔ ko mli onukpa lɛ tsɔɔ Mateo 19:4-6 lɛ mli yɛ gbɛ ni ejaaa nɔ ni ekɛbɔ mɔdɛŋ koni ekɛje enijiaŋ wui. Kojolɔ lɛ wiemɔi lɛ tamɔ nɔ ni ja, shi oya nɔŋŋ ni Paulina yɔse akɛ enɛ tamɔ bɔ ni Satan tsɔmɔ Ŋmalɛi lɛ beni eka Yesu Kristo lɛ. (Mateo 4:5-7) Ekai Yesu wiemɔi ni yɔɔ faŋŋ ni kɔɔ gbalashihilɛ he ni tsɔɔ diɛŋtsɛ akɛ Nyɔŋmɔ bɔ adesai nuu kɛ yoo, shi jeee nuu kɛ yei, ni ákɛ amɛyi enyɔ lɛ amɛaatsɔmɔ heloo kome, shi jeee akɛ amɛyi etɛ lɛ amɛaatsɔ heloo kome lɛ. Ekɛ ehe kpɛtɛ eyiŋkpɛɛ lɛ he, ni yɛ naagbee lɛ aŋmɛ lɛ gbɛ ni ekɛ ewu ni kɛ yei pii ebote gbalashihilɛ mli lɛ tse gbala yɛ kusum naa. Etsɛɛɛ ni abaptisi lɛ akɛ Maŋtsɛyeli jajelɔ ni yɔɔ miishɛɛ.

Yaa Nɔ Oja Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ Mli Pɛpɛɛpɛ

21, 22. (a) Ákɛ Maŋtsɛyeli jajelɔi lɛ, mɛni esa akɛ efee wɔfaishitswaa? (b) Mɛni wɔbaakase yɛ nikasemɔ ni nyiɛ sɛɛ lɛ mli?

21 Yɛ anɔkwale mli lɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ ni aŋma lɛ ji dɛŋdade ko ni yɔɔ hewalɛ waa ní wɔbaanyɛ wɔkɛtsu nii ni wɔkɛye wɔbua mɛi krokomɛi koni amɛfee tsakemɔi yɛ amɛshihilɛi amli ni amɛtsi amɛbɛŋkɛ Yehowa. (Yakobo 4:8) Taakɛ bɔ ni nitsulɔi ni he esa kɛ dɛŋdadei tsuɔ nii koni amɛwo yibii kpakpai lɛ, nyɛhaa efea wɔfaishitswaa akɛ wɔbaabɔ mɔdɛŋ waa ni wɔkɛ Nyɔŋmɔ Wiemɔ, ni ji Biblia lɛ atsu nii kɛ hesaa yɛ nitsumɔ ni Nyɔŋmɔ kɛwo wɔdɛŋ akɛ Maŋtsɛyeli jajelɔi lɛ mli.

22 Mɛɛ gbɛ nɔ wɔɔtsɔ wɔkɛ Ŋmalɛi lɛ atsu nii yɛ gbɛ ni mɔɔ shi diɛŋtsɛ nɔ yɛ wɔkaselɔ feemɔ nitsumɔ lɛ mli? Gbɛ kome ji ni wɔná sui akɛ tsɔɔlɔi ni tsɔɔ mɛi ayiŋ. Ofainɛ gbalamɔ ojwɛŋmɔ kɛya nikasemɔ ni nyiɛ sɛɛ lɛ nɔ, ejaakɛ ekɛ ŋaawoi ni tsɔɔ gbɛ̀i ni atsɔɔ nɔ atsɔɔ mɛi krokomɛi anii ni ayeɔ abuaa amɛ koni amɛkpɛlɛ Maŋtsɛyeli shɛɛ sane lɛ nɔ lɛ haa.

[Shishigbɛ niŋmaa]

^ kk. 20 Mɛi ni fee ji Yehowa Odasefoi.

Ani Okaiɔ?

• Mɛɛ dɛŋdadei Maŋtsɛyeli jajelɔi yɔɔ?

• Mɛɛ gbɛ̀i anɔ Paulo ji nɔkwɛmɔnɔ ákɛ Maŋtsɛyeli lɛ he nitsulɔ?

• Mɛni Nyɔŋmɔ Wiemɔ lɛ mlijaa pɛpɛɛpɛ lɛ tsɔɔ?

• Yehowa Wiemɔ ni aŋma lɛ ji dɛŋdade ni yɔɔ hewalɛ yɛ mɛɛ gbɛ nɔ?

[Nikasemɔ lɛ he Sanebimɔi]

[Mfonirii ni yɔɔ baafa 10]

Dɛŋdadei komɛi ni Kristofoi kɛtsuɔ nii yɛ Maŋtsɛyeli jajemɔ nitsumɔ lɛ mli