Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

49 TOGÓ BEL GE NÒ

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 147 Bàrì Zigà Dùm E Bè Náa Tá

Éé Ní Ea Dú Bíi Kọ Ó Naa Kọbé Ò Láá Ié Dùm E Bè Náa Tá Ẹ́?

Éé Ní Ea Dú Bíi Kọ Ó Naa Kọbé Ò Láá Ié Dùm E Bè Náa Tá Ẹ́?

“Kọ̀láá nen ea mon nda, a Sã́áná, vaá dẹlẹ́m nyíé boo, [é íe] dùm e bè náa tá.”​—JỌ́Ọ̀N 6:40.

NÚ EÉ NÓ

Èé ló bel boo bélè e gbò e Bàrì beè tṍ nóo ból nè gbò e bà íe ból dẽesĩ́ gè tõó dùm boo kunukẽ̀í é íe lọl ló ú vààa gyọ́ọ̀ Jíízọ̀s Kráìst.

1. Ge tõó dùm dọ̀ dè-dè ólò tõó ló sìgà gbò naa vàẹ?

 GÃ́BUG nen ólò dé lé gyã́á vaá gànè ló lee kọbé bà láá tõó begè dẽè dùm. Sõò, bà náa ólò ẹ̀bmà dẽe kọ bà é tõonìè dùm dọ̀ dè-dè. Be à sẹlẹ, à ólò tõó vá ló belí kọọ̀ gè tõó dùm dọ̀ dè-dè náa é válí. Sõò mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 3:16 nè 5:​24, Jíízọ̀s beè kọọ̀ gbò nen é láá ié dùm e bè náa tá.

2. Éé ní e kpá Jọ́ọ̀n 6 togó kọ́ kilma ló gè tõó dùm dọ̀ dè-dè e? (Jọ́ọ̀n 6:​39, 40)

2 À íe deé e Jíízọ̀s beè sí tóm dũ̀ùnè ea náa kọ á tú fétúlú nè gyã́à nèèmà gyã́á gã́bug nen. a Tóm dũ̀ùnè e Jíízọ̀s beè sìa beè palàge bọọ ló gbò e ba beè ditõ̀ò, sõó nú ea beè kọ́ deé ea bẽene beè palàge tọá vá ló. Gã́bug gbò ea beè nè gyã́áá beè gbĩ́e sí Kàpánìọ̀m ea di kuló Gálilì, vaá tṍó e bà moníe a beè kọ́ nè va kọọ̀ gbò nen é láá kẽ̀èà aa kemà ú vaá dé kpéè ló dùm dọ̀ dè-dè. (Bugi Jọ́ọ̀n 6:​39, 40.) Bugi togó boo nú ea kọlà kilma ló pá o kóò nè pá o dúà ló e ba beè ù. Bel e Jíízọ̀s beè lòa zógè kọọ̀ gã́bug gbò e ba beè ù é kẽeà aa kemà ú, vaá olo nè gbò eo vulè é láá tõó dùm dọ̀ dè-dè! Nú e Jíízọ̀s beè kpáá kọ̀ ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6 togó beè palàge tavala ló gbò e bà géè pãanée tṍ ló gè dã́ ból ló, vaá à ólò tàvàlà nàgé ló gã́bug nen deè nieí gè dã́ ból ló. Éé ní e Jíízọ̀s beè kọ̀ ẹ.

3. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:​51, éé ní e Jíízọ̀s beè kọ́ kilma ló a bá ẹ́?

3 Gã́bug gbò e ba beè di Kàpánìọ̀m beè mòn bèla ea di zẹ̀ẹ̀ fétúlú e Jíízọ̀s beè nè vaá nè mánà e Jìhóvà beè nè ba gbò nómá tẹ̀ gbẹá boo kpáà bàlà ólá. Kàsĩ́, Kpá Káí kólí mánàa kolíe “gyã́á ea aa káála.” (Ps. 105:40; Jọ́ọ̀n 6:31) Jíízọ̀s beè noomà gbòa sìgà nú ea palàge dú bíi tení dú ló gè ló bel boo sìgà nú e gbòa nyímá ea kil ló mánà. Náa kal ló béè kọ Jìhóvà ní ea beè sí tóm dũ̀ùnè naa ní e bà íe mánàa ẽ, gbò e ba beè dè náa beè tõó dùm dọ̀ dè-dè. (Jọ́ọ̀n 6:49) Sõò Jíízọ̀s beè ló bel kilma ló gyã́á ea dú kele ló níá, a beè kọọ̀ ẹlẹ ní ea dúè “kà lèlà sĩ́ gyã́á ea aa káála” ẹ́, “gyã́á e Bàrì ne,” nè “gyã́á dùm” ẽ. (Jọ́ọ̀n 6:​32, 33, 35) A beè kọ́ ene kà pọ̀bkà kele ea di zẹ̀ẹ̀ ẹlẹ nè mánàa tṍó ea kọ́ọ̀: “Nda ní gyã́á dùm ea aa káála dù e. Nen ea dé nakà gyã́áí é dí dùm lee.” (Bugi Jọ́ọ̀n 6:51.) Bel ea lóá beè palàge kyẽ́ pá Júù e bà géè pãanée tṍ ló. Bà náa beè dã́ ból ló nú ea náa vaá Jíízọ̀s à kọọ̀ ẹlẹ ní ea dúè “gyã́á” ea aa káála dùe, ea lée èl mánà e Bàrì beè nè ba gbò nómá tẹ̀a. Jíízọ̀s beè gbóó kpáá kọ́ nè va kọọ̀: ‘Nà nom̀ kpá ló ní gyã́á em é ne ẽ́.’ Éé ní e nú e Jíízọ̀s beè kọ̀a tõó dọ̀ ẹ? À dú bíi kọ é dã́ ból ló nú e bel ea beè lòa tõó dọ̀, boo béè kọ bààtẽ́ ea kil ló nú ea beè kọ̀a zógè bé e gè tõó dùm dọ̀ dè-dè é láá valí ló beele nè gbò e vulè naa. Naanii èé ló bel boo nú e bel e Jíízọ̀s beè lòa tõó dọ̀.

ÉÉ NÍ E JÍÍZỌ̀S GÉÈ KỌ̀ TṌÓ EA LÓ BEL KILMA LÓ GYÃ́Á DÙM NÈ A NOM̀ KPÁ LÓ É

4. Éé ní ea beè naa kọ bel e Jíízọ̀s ló á bọọ ló sìgà gbò e bà géè pãanée tṍ ló é?

4 A beè palàge bọọ ló gã́bug gbò e bà géè pãane tṍ ló Jíízọ̀s tṍó ea kọ́ọ̀ a ‘nom̀ kpá ló ní ea dú gyã́á ea é neè kọ á nè dùm gbò nen ẽ́.’ Be à sẹlẹ, a beè tõó vá ló kọọ̀ Jíízọ̀s gbĩ́ kọ bàá baẹ̀ a nom̀ kpá ló. (Jọ́ọ̀n 6:52) Sõò Jíízọ̀s beè gbóó kpáá kọ́ nú ea beè palàge bọọ vá ló. A beè kọọ̀: “Áá bèè kọ ò baì nom̀ kpá ló nda, Sã́áná Nen, vaá ò õi nà mii, dùm náa é díí m.”​—Jọ́ọ̀n 6:53.

5. Éé ní ea náa vaá èé láá agala boo kọọ̀ bel e Jíízọ̀s beè lòa náa tõó dọ̀ kọ gbòa á õè a mii ẽ́?

5 Lọ̀l gé mm̀ deè Nóàa ní e Bàrì beè kọọ̀ gbò nen á gá bà mii ẽ́. (Jén. 9:​3, 4) Jìhóvà beè tu nagé Logá nè dó Ízràẹ̀l. A beè kọ bàá “fẹ́ kọ̀láá nen ea ba mii.” (Lìv. 7:27) Jíízọ̀s beè nvèè nàgé sãa kúm nakà Logá. (Máát. 5:​17-19) Vóà naa, náa beè dú nú e nyìmànù di m kọọ̀ Jíízọ̀s é kọ́ nè gã́bug gbòa kọ bàá baẹ̀ a nom̀ kpá ló vaá õè a mii. Sõò tení dú ló nakà kina belá, Jíízọ̀s géè gbĩ́ gè noomà va nú e bà é láá naa kọbé bà tõó dùm dọ̀ dè-dè.​—Jọ́ọ̀n 6:54.

6. Éé ní ea náa vaá è nyimá kọọ̀ Jíízọ̀s géè ló kina bel tṍó ea beè kọ bàá baẹ̀ a nom̀ kpá ló vaá õè a mii ẽ́?

6 Éé ní e Jíízọ̀s géè kọ̀ ẹ? À dọa bàlà kẽ kọọ̀ Jíízọ̀s géè ló kina bel belí bé ea beè naa tṍó ea géè zọ̀ pábia ea dú Sàmérìà loá belá. A beè kọ́ nèe kọọ̀: “Sõò òò nen ea ṍ nakà múú e nda é neí náa é kã́a na tọ́ọ̀ dee. Tãa vó, múú e nda é née é díé m belí dẹ̀ múú ea é bú teníé m vaá túe sẹlẹ́ dùm dọ̀ deé e bè náa tá.” (Jọ́ọ̀n 4:​7, 14) b Jíízọ̀s náa géè kọ́ nè pábia ea dú Sàmérìàa kọ àé íe dùm e bè náa tá be à ṍ múú. Mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá, náa géè kọ nagé nè gbò e ba beè di Kàpánìọ̀ma kọọ̀ be bà baẹ̀ a nom̀ kpá ló vaá õè a mii bà é tõó dùm dọ̀ dè-dè.

DÕONA TṌÓ E JÍÍZỌ̀S BEÈ LO NAGÉ ÍB BELÁ

7. Éé ní e sìgà gbò kọ́ kilma ló bel e Jíízọ̀s beè lò ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:53 é?

7 Sìgà bõ̀ònaló fã̀ ólò tuumá kọọ̀, bel Jíízọ̀s ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:53 ea kil ló gè bà a nom̀ kpá ló vaá ṍ a miiá géè loá bel nyòòmà sĩ́deè ea gbĩ́ kọ é sẹ̀ẹ̀mà Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe, tã́gíní bé ea beè ló íb belá tṍó ea géè nvèè sẹ̀lẹ̀nùa kẽá. (Máát. 26:​26-28) Vó náa kọ bàá tuumá kọọ̀, kọ̀láá nen ea sí kẽè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe é íè ge dé fétúlú vaá ṍ míí e bà ténmá gbẹá kè sẹ̀lẹ̀nùa. É kọ à lelà naa vó? À bọ́ló kọ é nyimá beè bel e bà lóá dú kà-kà boo béè kọọ̀ buù gbááí, gã́bug gãà nen ólò zọ̀i sí kẽè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe. Kọbé è láá naa vó, èé ló bel boo kele ea di zẹ̀ẹ̀ bel e Jíízọ̀s beè lò ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:​53, nè bel ea beè lò tṍó ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽ.

8. Mókà kele ní ea di zẹ̀ẹ̀ pálaa kà nú ea beè naaáí ẽ́? (Ẹ̀b nàgé fòtó.)

8 Naanii èé ló bel boo bàà kà kele ea di zẹ̀ẹ̀ bel e Jíízọ̀s beè lò ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:​53, nè bel ea beè ló tṍó ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íeá kẽ. Túá kà, mó tṍó nè ãàe ní e Jíízọ̀s beè tõo ló bel ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:​53-56 é? A beè ló belá nè pá Júù e ba beè di Gálilì mm̀ gbáá 32 C.E. Vaá enè gbáá beè tení besĩ́ à kalá nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽ gbẹá Jèrúsalẹ̀m. Ní ea égè bàà, bà mée ní e Jíízọ̀s géè ló belá nèe? Gã́bug nen e Jíízọ̀s géè ló belá nè gbẹá Gálilì beè dú gbò e ba beè ká bùlà gbẹẹ́ boo ge kọ á neè va gyã́á èlmà ge nó nú ea kil ló Jìhóvà. (Jọ́ọ̀n 6:26) Kàsĩ́, bà náa beè pãane na tṍ ló Jíízọ̀s tṍó ea ló bel e bà náa dã́ ból ló. Bã̀àna sìgà pá a gbò nyòòne nvée beè òòà aa ló gè nyoonée nvée. (Jọ́ọ̀n 6:​14, 36, 42, 60, 64, 66) Gbòa palàge dú kele ló 11 gbò tóm Jíízọ̀s e ba beè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo e ba beè dìé ló mm̀ gbáá 33 C.E. tṍó ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽá. Tṍó e Jíízọ̀s géè ló belá, 11 pá a gbò tóm e ba beè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé booá náa beè òòà aa ló gè nyoonée nvée bã̀àna tṍó e bà náa beè dã́ ból ló nú ea géè noomà. Gbá ló vó, 11 gbò tómá beè dú kele ló gã́bug gbò e Jíízọ̀s géè ló bel nè gbẹá Gálilìa boo béè kọọ̀ ba beè zìgà kọ Jíízọ̀s ní ea dú Sã́áná Bàrì ea beè aa káála dùe. (Máát. 16:16) Jíízọ̀s beè lèèlà va, vaá kọ́ nè va kọọ̀: “Mm̀ dénè nà tṍó tã̀àgã̀, o beè dim mí ló.” (Lúùk 22:28) Pálaa kà gáí zógè kọọ̀ tṍó e Jíízọ̀s beè ló bel ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:​53, náa géè kọ́ bé e bàá sẹlẹ Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe naa. Èé kpáá ló bel boo dõona kà gá ea nvèè sãa kúm níí.

Kpá Jọ́ọ̀n 6 togó kọ́ nú ea kil ló nú e Jíízọ̀s beè kọ́ nè gã́bug gbò e ba beè di Gálilì (bá kie). Tṍó ea géè ló bel nè 11 pá a gbò tóm e bà bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo gbẹá Jèrúsalẹ̀m, enè gbáá aa ló tṍóá (bá lè) (Ẹ̀b 8 kpò)


NÚ E BEL E JÍÍZỌ̀S BEÈ LÒA TÕÓ DỌ̀ KILMA KĨÉE E OLO DÌ

9. Bà mée ní e Jíízọ̀s géè ló bel nè gbẹá kè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íeá ẹ́?

9 Tṍó e Jíízọ̀s géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽá, a beè tú fétúlú e nú ea ólò gbuuve nu á gé gbàà nè pá a gbò tóm, vaá kọ́ nè va kọ à tõó dọ̀ a nom̀ kpá ló. A beè tu nagé gbaág e míí di m-má vaá kọ́ nè va kọọ̀ mííá tõó dọ̀ “ãa zíl gbaa ló e Bàrì [túè a mii], ea eeàí boo, zilmá.” (Máàk 14:​22-25; Lúùk 22:20; 1 Kọ́r. 11:24) Bel ea beè ló kilma ló zíl gbaa lóá palàge dú bíi. À kólí zílá kolíe ãa zíl gbaa ló, vaá zílá di zẹ̀ẹ̀ “pá tọọ̀ Ízràẹ̀l” nè ẹ̀ẹ̀, ea tõó dọ̀ gbò e bà é zọ Jíízọ̀s bẹl mm̀ Boǹ Méné Bàrì. (Híb. 8:​6, 10; 9:15) Gbò tómá náa beè dã́ ból ló nú ea géè kọ́ kà lèlà tṍóá. Sõò pọ́ì ńkem̀ tṍó aa ló tṍóá, Bàrì beè tú a nyómá káí tẹẹmá va nóo ból naa ní e bà dṹùnà ãa zíl gbaa lóá, vaá bà ié nèà deè ge zọ̀ Jíízọ̀s bẹ̀l gbẹá káála.​—Jọ́ọ̀n 14:​2, 3.

10. Éé ní ea dú dõona kà kele ea di zẹ̀ẹ̀ bel e Jíízọ̀s beè ló gbẹá Gálilì nè bel ea beè ló tṍó ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽ ẽ́? (Ẹ̀b nàgé fòtó.)

10 Nvèè kpíí ló kọọ̀ “gbálà ńkem̀ gã́bug” nená ní e Jíízọ̀s géè ló bel kilma ló tṍó ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe Kẽ ẽ́. Pá a gbò tóm e bà bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo e ba beè dìé ló deé ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽá ní e bà dú túá gbò e ba beè dũunà gbálà ńkem̀ gã́bug nená ẽ́. (Lúùk 12:32) Baala nè dõona gbò e bà é beè kpáá dũunà ńkem̀ gã́bug nená ní e Jíízọ̀s beè kọ bàá dé fétúlúá vaá ṍ mííá tṍó e bà gé sẹlẹ sẹ̀lẹ̀nùa ẽ. Baala ní e bà é zọ Jíízọ̀s bẹ̀l gbẹá káála ẹ́. Nú ea beè kọ́ nè pá a gbò tóm tṍó ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽá palàge dú kele ló nú ea beè kọ́ nè gã́bug gbò ea géè ló bel nè gbẹá Gálilìa. Vaá nú e Jíízọ̀s beè kọ́ gbẹá kè sẹ̀lènùa géè loá bel nyòòmà ńkem̀ gã́bug gbò e bà é zọ́ẹ bẹ̀l, boo tṍó e bel ea beè ló gbẹá Gálilìa géè lọá bel nyòòmà gã́bug nen.

Pọ́ì ńkem̀ gã́bug gbò ní e bà é dé fétúlúá vaá ṍ mííá ẽ́, sõò kọ̀láá nen é láá ié zìgà mm̀ Jíízọ̀s vaá ié dùm e bè náa tá (Ẹ̀b 10 kpò)


11. Éé ní e Jíízọ̀s beè kọ̀ tṍó ea beè di Gálilì ea zógè kọọ̀ náa géè ló bel nè pọ́ì ńkem̀ gã́bug nen ẽ́?

11 Tṍó e Jíízọ̀s beè di Gálilì mm̀ gbáá 32 C.E., à géè ló bel nè pá Júù e ba beè gbĩ́ kọ á neè va gyã́áá. Sõò Jíízọ̀s beè pììgà ge nvèè bá nè va kọ bàá dã́ ból ló kọọ̀ à íe nú ea bọọ èl gyã́á gè dè, vaá níà nú ea é náa kọ bàá ié dùm e bè náa tá. A beè kọ nagé kọọ̀ gbò e ba beè ù é láá kẽ̀èà aa kemà ú vaá tõó dùm dọ̀ dè-dè. Náa géè ló bel kilma ló tã́áná dee bá e pọ́ì ńkem̀ gã́bug nen ní e bà é íe é, belí bé ea beè naa tṍó ea géè nvèè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe kẽá. Tãa vó, à géè ló bel kilma ló tã́áná dee bá e dénè nen é láá ié. Kàsĩ́ a beè kọọ̀: “Nen ea dé nakà gyã́áí é dí dùm lee. Nà nom̀ kpá ló ní gyã́á em é ne kọ á nè dùm gbò nen ẽ́.”​—Jọ́ọ̀n 6:51.

12. Éé ní ea dú bíi kọ nen á naa kọbé à tõó dùm dọ̀ dè-dè e?

12 É kọ Jíízọ̀s beè kọọ̀ kọ̀láá nen é íe dùm e bè náa tá? Ẽ́èe, tãa vó a beè kọọ̀ áá ‘gbò e bà dé nakà gyã́áí,’ ea tõó dọ̀ gbò e bà íèe zìgà m ní e bà é íe dùm e bè náa tá ẹ́. Gã́bug nen ólò tuumá kọọ̀, áá gè tú gã́ kọọmá kọ bà íèè zìgà mm̀ Jíízọ̀s vaá tuèe naamá ba neǹ dùùlà é náa kọ bàá ièè dùùà. (Jọ́ọ̀n 6:​29, King James Version) Sõò níì áá vó ní ea dú bíi é nì, boo béè kọọ̀ gã́bug gbò e ba beè di Gálilìa beè zẹ́ẹ́ ié zìgà mm̀ Jíízọ̀s sõò tṍó e tṍó téní, ba beè òòà aa ló gè nyoonée nvée. Éé ní ea náa vaá ba beè naa vó é?

13. Éé ní e gè ié zìgà mm̀ Jíízọ̀s tõó dọ̀ ẹ?

13 Gã́bug gbò e ba beè di Gálilìa beè nyoone Jíízọ̀s boo béè kọ a beè nè va gyã́á. Ba beè gbĩ́ kọ á boè va, neè va gyã́á, vaá kọ́ gbò nú ea tanìè va gè dã̀. Sõò Jíízọ̀s beè naa kọ bàá dã́ ból ló kọ náa beè duè boo kunukẽ̀í boo béè ge nè va nú e bà íe bíi ló, sõò a beè duè kọbé à nóòmàè va nú ea dú bíi kọ gbò e bà gé nyoonèèe nvée á naa. A beè dú bíi kọ bàá nyoonée nvée, ea tõó dọ̀ ge gbànìe tṍ ló vaá naa dénè nú ea nóòmà.​—Jọ́ọ̀n 5:40; 6:44.

14. Éé ní ea dú bíi kọ é naa kọbé è íe bélè lọl ló ú vààa gyọ́ọ̀ Jíízọ̀s e?

14 Jíízọ̀s beè naa kọ bàá nyimá kọọ̀ à dú bíi kọ bàá ièe zìgà m. A beè dú bíi kọ bàá ziga ló nakà kà-kà bel ea nóòmà vaá. (Jọ́ọ̀n 6:40) Vóà naa, nú e Jíízọ̀s géè kọ́ mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:53 tõó dọ̀ kọọ̀ à dú bíi kọ é ié zìgà mm̀ a ú vààa gyọ́ọ kọbé è láá ié nèà deè ge tõó dùm dọ̀ dè-dè. Gã́bug nen é láá ié bélè lọl ló nakà tã́áná dee báí.​—Ẹ́fẹ. 1:7.

15-16. Gbò éé ea palàge dú bíi ní e ni nó lọl mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6 togó é?

15 E nó gã́bug nú ea dú bíi ea é láá siè kpóó ló dénè bẹ̀ì lọl mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6 togó. E nó kọ Jíízọ̀s ólò palàge ẹ̀b nú ea kil ló gbò nen. A beè nè gyã́á gã́bug nen naa ní e gbàà va ḿ-má, noomà va nú ea kil ló Boǹ Méné Bàrì, vaá bó gbò zọ̀ló. (Lúùk 9:11; Jọ́ọ̀n 6:​2, 11, 12) Ní ea palàge bọọ lọ̀l vaá à lee dú kọọ̀ a beè noomà va kọ ẹlẹ ní ea dúè “gyã́á dùm ẽ.”​—Jọ́ọ̀n 6:​35, 48.

16 Náa bọ́ló kọ gbò e Jíízọ̀s kólí va ‘na gbò naanà bólá’ á dé fétúlú vaá ṍ mííá tṍó e bà gé sí kẽè Sẹ̀lẹ̀nù Dè Gyã́á Ló M̀m̀-neè Bẹẹ Tẹ̀ Íe. (Jọ́ọ̀n 10:16) Náa kal ló béè vó, bà é íe bélè lọl ló, be bà íe zìgà mm̀ ú vààa gyọ́ọ̀ Jíízọ̀s Kráìst. (Jọ́ọ̀n 6:53) Boo dõona bá, kọ̀láá gbò e bà dé fétúlú vaá ṍ mííá zógè kọ bà dṹùnàè ãa zílá vaá bà íèe ból dẽesĩ́ ge zọ̀ Jíízọ̀s bẹ̀l gbẹá káála. Vóà naa, kọbèè è dṹùnà na gbò naanà bólá, àbèè è íè ból dẽesĩ́ gè zọ̀ Jíízọ̀s bẹ̀l gbẹá káála, à palàge dú bíi kọ dénè bẹ̀ì é nó nú ea kil ló nòòtẽ́ ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6 togó. Nòòtẽ́á kọ́ bé ea palàge dú bíi kọ é ié zìgà mm̀ Jíízọ̀s kọbé è láá tõó dùm dọ̀ dè-dè naa.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 150 Gbĩ́ Sĩ́ Bàrì Kọbé Ò Duuà

a E beè ló bel boo nòòtẽ́ ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:​5-35 mm̀ togó bel e ãàa nòa.

b Múú e Jíízọ̀s beè ló bel kilma lóá tõó dọ̀ nú e Jìhóvà ni náa kọbé gbò nen láá tõó dùm dọ̀ dè-dè.