Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

10 TOGÓ BEL GE NÒ

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 13 Nó Nu Dòòmà Bá Kráìst

Kilsĩ́ Gè ‘Bììa Nvéè’ Jíízọ̀s Tṍó Eo Ni Diia Múú Lọ̀l

Kilsĩ́ Gè ‘Bììa Nvéè’ Jíízọ̀s Tṍó Eo Ni Diia Múú Lọ̀l

“Nen ea gbĩ́ gè bììàḿ nvée é íe ge sọ̀bá dénè nu vaá di kpènà ló kọ̀láá dee gè mòn tã̀àgã̀ nè ge ù, vaá à gbóó nyooném.”​—LÚÙK 9:23.

NÚ EÉ NÓ

Nakà togó bel ge nòí é nveè bá nè dénè bẹ̀ì kọ é kpáá bugi togó boo nú e bẹẹ gè kìn lóó nè Bàrì tõó dọ̀. Vaá àé palàge nvèè bá nè gbò e bà ã́àa dììa múú kọ bàá kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo.

1-2. Mókà tã́áná dee bá ní e nen ólò ié tṍó ea ni diia múú lọ̀l ẹ?

 NYÍÉI ólò ẹẹ tṍó e diià múú vaá dũunà pá tọọ̀ Jìhóvà. Gbò e bà ni náa vó é láá mòn kọọ̀ bel e neǹ ọ́lì sọ́l Dévìd beè emíá dú kà-kà, a beè emí kọọ̀: “Ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe á di ló nen e [oló Jìhóvà] saà vaá túe nvea ló, kọbé à láá tõó mm̀ o gba be.”​—Ps. 65:4.

2 Jìhóvà náa ólò sọ̀tọ́ deè kọọ̀ kọ̀láá nen á bã mm̀ a gbà be. Dì belí bé e togó bel e ã́àa nòa tẹ́lẹ bàlà kẽ naa, Jìhóvà ólò sà vaá tõo bã ló gbò e bà íe tàn ge dú a kóò. (Jém̀z 4:8) Tṍó eo kiǹ lóó nè Jìhóvà vaá dììa múú, ò kpáà tõo bã ló Jìhóvà mm̀ kà kele sĩ́deè. Òé láá agala boo kọọ̀ tṍó e tṍó é téní, àé ‘dọọvẹ a tã́áná dee bá boó ni dọ̀ọ̀mà tṍó e tọ́ọ̀ nu náa é nán ni.’​—Mál. 3:10; Jèr. 17:​7, 8.

3. Éé ní ea dú bíi kọọ̀ gbò e bà ni kin lóó nè Bàrì vaá dììa múú á naa ẽ́? (Ẹ̀klìzíástìs 5:​4, 5)

3 Mm̀ kà-kà, dììa múú ní ea dú daaà togó o gè fã̀ Bàrì e. Tṍó eo ni diia múú lọ̀l, àé dú bíi kọọ̀ ó pììga boo gè tõó dùm ea é gbááá ló o gè kìn lóó nè Bàrì bã̀àna tṍó eo kpeèsĩ́ ló ẹ̀bmà àbèè tàvàlà dìtõ̀ò. (Bugi Ẹ̀klìzíástìs 5:​4, 5.) Dì belí nen eo gé nyoone nvéè Jíízọ̀s, àé dú bíi kọ ó nó a nu dòòmà bá vaá palàge gbànee tṍ ló. (Máát. 28:​19, 20; 1 Pít. 2:21) Nakà togó bel ge nòí, é nveè bá nè ni kọ ó láá naa vó.

‘KILSĨ́ GÈ BÌÌA NVÉÈ’ JÍÍZỌ̀S TṌÓ EO KPEÈSĨ́ LÓ Ẹ̀BMÀ ÀBÈÈ TÀVÀLÀ DÌTÕ̀Ò

4. Éé ní e Jíízọ̀s géè kọ̀ tṍó ea kọ́ọ̀ pá a gbò nyòòne nvée á “di kpènà ló . . . ge mòn tã̀àgã̀” ẽ? (Lúùk 9:23)

4 Á gá tõó ní ló kọọ̀ tṍó eo ni diia múú lọ̀l, nóó é kpee na sĩ́ ló tã̀àgã̀. Kàsĩ́, Jíízọ̀s beè kọọ̀ gbò e bà gé nyoonèèe nvée á “di kpènà ló . . . gè mòn tã̀àgã̀.” Mm̀ kà-kà, bàé kpeesĩ́ ló tã̀àgã̀ “kọ̀láá dee.” (Bugi Lúùk 9:23.) É kọọ̀ Jíízọ̀s géè kọọ̀ gbò e bà gé nyoonèèe nvée é óloó mòn tã̀àgã̀? Níì vó nì. À géè kọọ̀ náa kal ló béè kọ bàé íe tã́áná dee bá, bàé kpee nagé sĩ́ ló tã̀àgã̀. Vaá sìgà gbò tã̀àgã̀í é láá palàge agabá.​—2 Tím. 3:12.

5. Mókà gbò tã́áná dee bá ní e Jíízọ̀s beè zìgà nè gbò e bà sọbá sìgà nu boo béè ge fã̀ Bàrì e?

5 Àé láá dú kọọ̀ ò gé kpeesĩ́ ló nàà uú boo ea aa bá pá bọọ tọ, àbèè kọọ̀ o sọbá sìgà nu boo béè ge tú Boǹ Méné Bàrì naamá túá kà nu mm̀ o dùm. (Máát. 6:33) Be à dì naa vó, òé láá agala boo kọọ̀ Jìhóvà mon tóm eo gé sí mm̀ bọ́ọ̀ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo. (Híb. 6:10) Àé láá dú kọọ̀ o mon bé e bel e Jíízọ̀s beè lòa dú kà-kà naa, a beè kọọ̀: “Nen ea sọbá tọ, àbèè pá a vígà, àbèè a kà, àbèè a tẹ̀, àbèè pá a nvín, àbèè a ól boo béè ge nyoone nvéè nda nè ge ló lé kpẹ̀aí, é íé vòò tub tóm tọ, nè pá vígà, nè kà, nè gbò pá nvín, nè ól bií ló bíígá ló mm̀ nakà bàlà booí, vaá mm̀ bàlà boo ea é dú, à íena gé dùm e bè náa tá.” (Máàk 10:​29, 30) Gbò tã́áná dee bá eo ni íe palàge bọọ èlmà gbò nú eo ni sọbá boo béè ge fã̀ Bàrì.​—Ps. 37:4.

6. Éé ní ea náa vaá à dú bíi kọ ó kilsĩ́ gè bé “tàn nom̀ kpá ló” tṍó eo ni diia múú lọ̀l ẹ?

6 Àé dú bíi kọ ó kilsĩ́ gè bé “tàn nom̀ kpá ló” tṍó eo ni diia múú lọ̀l. (1 Jọ́ọ̀n 2:16) À dú bíi naa vó boo béè kọọ̀ o beè meà aa mm̀ Ádàm vaá nóo gbõomà. Sìgà tṍó òé láá bugi togó belí neǹ tóm Pọ́ọ̀l ea beè emí kọọ̀: “Nyíém di boo gè sẹlẹ log Bàrì. Sõò dõona kà log ní em monì ea gé tõoḿ m bé log Bàrì e nyíém di booá ẹ́. À nveèm kpọ́gọ́lọ́ kèbá lẹ̀ẹ̀là bel ea aa bá pọ́lọ́ ea dìm [m] má.” (Róm̀ 7:​22, 23) Lóó ni é láá ọọ boo béè ge bé pọ́lọ́ tàn ea dì ní m. Sõò be ò bugi togó boo nú eo beè zìgà nè Jìhóvà, àé nveè bá nè ni kọ ó láá bé gbò ẹ̀bmàí. Kà-kà bel ea dì dú kọọ̀, o gè kìn lóó nè Bàrì é náa kọ ó tõó dùm ea válí bá tṍó eo kpeèsĩ́ ló ẹ̀bmà. Mósĩ́ deè e?

7. Mósĩ́ deè ní e gè kìn lóó nè Jìhóvà é nvèè bá nè ni kọ ó kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ dẹ̀lẹ̀ nyíé boo é?

7 Tṍó eo kiǹ lóó nè Jìhóvà, nóo íè nà kói ló o bá. Níí tõó dọ̀ kọọ̀ o bééláfùl kọ nóo é náà nàè nú ea léémá áá olo nè nú ea é bẽ́émá Jìhóvà. (Máát. 16:24) Vóà naa tṍó eo kpeèsĩ́ ló ẹ̀bmà, náa bọ́ló kọ ó gbààga boo nu gè naa. O beè sọ̀bá kọ̀láá kà nú eo gáẹ̀ beè láá naa daalá lọl ló ene kà​—ea dú gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Jìhóvà vaá beeláfùl ge olòó naa nú ea é léémá ẽ. Be ò náa vó, òé bélí Jóòb. Bã̀àna tṍó ea beè di kèbá kà agẹbá tã̀àgã̀, a beè kọọ̀: “Nda é kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo!”​—Jóòb 27:5.

8. Mósĩ́ deè ní e gè bugi togó boo tã̀àgã ló Bàrì eo beè tã̀àgã̀ deé eo géè kìn lóó nè Bàrìa é nveè bá nè ni kọ ó kìn gbò ẹ̀bmà eo kpeèsĩ́ ló é?

8 Be ò bugi togó boo tã̀àgã ló Bàrì eo beè tã̀àgã̀ deé eo beè kìn lóó nè Jìhóvàa, àé nveè bá nè ni kọ ó kìn kọ̀láá kà ẹ̀bmà eo kpeèsĩ́ ló. Dì belí nu dòòmà bá, nóo é íe lèèma mm̀ vaà dõona nèn àbèè dóm dõona nèn. Boo béè kọọ̀ o beè kìn nagbò lábvá. Be nóo zigà kọọ̀ gbò pọ́lọ́ tàní á bã̀ ní m, àé váli ní ló ge bé èlbá gbò ẹ̀bmà ea bélí vó dì deèsĩ́. Vaá níí é náa kọ ó “Òòà” aa boo “èèlè neǹ pọ́lọ́.”​—Pró. 4:​14, 15.

9. Mósĩ́ deè ní e gè bugi togó boo tã̀àgã ló Bàrì eo beè tã̀àgã̀ deé eo géè kìn lóó nè Bàrìa é nveè bá nè ni kọ ó láá tú gè fã̀ Bàrì naamá túá kà nú mm̀ o dùm ẽ?

9 Òé náa vàẹ beè nen né ni tóm ea é náa kọ ó gá láá sí nònù kọ̀láá dee é? È nyímà kọọ̀ nóo é gbaaga boo nu gè naa. Besĩ́ à kálá nè ni tómá, o beè beeláfùl kọ nóo é síè íb gbò tómá. Vóà naa, náa é dú bíi kọ ó zẹ́ẹ́ sí tómá vaá ò gbóó bugi togó kọọ̀ òé beè láá olòó siè nònù. Be ò kẽea boo íb béèlàfùl e Jíízọ̀s beè nè boo béè ge naa nú ea é léémá a Tẹ̀, àé nveè bá nè ni kọ ó vàlẹ̀bá kìn ge naa kọ̀láá kà nú ea é bẽ́émá Bàrì.​—Máát. 4:10; Jọ́ọ̀n 8:29.

10. Mósĩ́ deè ní e Jìhóvà é nveè bá nè ni kọ ó kilsĩ́ gè “bììa nvéè” Jíízọ̀s tṍó eo ni diia múú lọ̀l ẹ?

10 Kà-kà bel ea dì dú kọọ̀ ẹ̀bmà nè tã̀àgã̀ eo kpeèsĩ́ ló é né ni nèà deè kọ ó zogè kọọ̀ o beè beeláfùl ge kilsĩ́ gè ‘bììa nvéè’ Jíízọ̀s. Òé láá agala boo kọọ̀ Jìhóvà é nveè bá nè ni be ò náa vó. Kpá Káí kọ́ọ̀: “Bàrì bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíe boo, vaá náa é sọtọ́ deè kọ ó tenii bá ẹ̀bmà ea elíi kói. Àé néi kói ea é náa kọ ó láá ĩimai, vaá náa kọ ó monii èèlè eo é ténii aamaí bá.”​—1 Kọ́r. 10:13.

NÚ EO É NÁA KỌBÉ Ò LÁÁ KILSĨ́ GE BÌÌA NVÉÈ JÍÍZỌ̀S

11. Éé ní ea dú enè kà lé sĩ́deè eo é láá kilsĩ́ gè nyoone nvéè Jíízọ̀s e? (Ẹ̀b nàgé fòtó.)

11 Jíízọ̀s beè tú bẹ̀à sã́ bùlà fã̀àmà Bàrì, a beè kilsĩ́ gè tõo bã ló Jìhóvà mm̀ tã̀àgã ló. (Lúùk 6:12) Kàsĩ́, ene kà lé sĩ́deè eo é láá kilsĩ́ gè nyoone nvéè Jíízọ̀s dú gè olòó naa gbò nú ea é náa kọ ó tõo bã ló Jìhóvà. Kpá Káí kọ́ọ̀: “Naanii mè é kilsĩ́ ge kyãà nyoone gbò log ee ni íná lóí.” (Fíl. 3:16) Lọl tṍó tẹlẹ tṍó, òé ólòó dã́ nú e pá vígà págbálà nè pábia e ba ni bọọvẹ̀ gbàà ba sìtóm nè Jìhóvà ni téní bá. Àé láá dú kọọ̀ ba beè sí Tọọ̀ Kpá Ea Dìnè Gbò E Bà Gé Vee Kpẹ̀a Boǹ Méné àbèè kọ bà kil kĩée e bà íe bíi ló gbò kọ̀ kpẹ̀a. Be o dìtõ̀ò é sọ́ ni tọ́ deè kọ ó naa vó, àé palàge dú lé be ò noo nakà nuí sẹ̀ẹ̀a sĩ́. À ólò tàn gbò níí Jìhóvà ge bọ̀ọ̀vẹ̀ gbàà ba sìtóm kọ̀ kpẹ̀a. (Tóm 16:9) Sõò, be nóo láà naa vó kátogóí à? Ó gá ẹ̀b o bá kọ nóo tulàẹ̀ dẽè gbò e bà gé náa vó. À ólò dú bíi kọ gbò e bà gé nyoone nvéè Kráìst á ié ĩ̀ìmà. (Máát. 10:22) Á gá tá ní nyíe kọọ̀ nyíè Jìhóvà ólò ẹẹ tṍó eo síì tóm nèe dẹ̀ẹ̀a boo o dìtõ̀ò nè bé eo kpóó sim tùlà naa. Níà enè sĩ́deè eo é láá kilsĩ́ gè bììa nvéè Jíízọ̀s tṍó eo ni diia múú lọ̀l ẹ.​—Ps. 26:1.

Tṍó eo ni diia múú lọ̀l, noo gbò nu sẹ̀ẹ̀a sĩ́ ea é náa kọ ó tõo bã ló Jìhóvà (Ẹ̀b 11 kpò)


12-13. Éé ní eo é láá naa be nóo íè nà bẹ̀à sã́ bùlà ge fã̀àmà Bàrì e? (1 Kọ́rìnt 9:​16, 17) (Ẹ̀b ńkpó ea kọ́ọ̀, “ Lóó Ni Á Gá Ọọ Ló Gè Teelá Tee.”)

12 Vaá èé kọ́ vàẹ̀ beè o tã̀àgã ló náa aà nà ní nyíe àbèè kọ nóo dé nà kpéè ló o sìtóm kọ̀ kpẹ̀a ẹ́? Vaá be nóo dé nà kpéè ló ge bugi Kpá Káí belí bé eo beè olòó naa tṍó ea kil nvée à? Beè íb gbò nuí naaá ní ló tṍó eo ni diia múú lọ̀l, á gá tõó ní ló kọọ̀ nyómá káí Jìhóvà á gé nàè ní ló. Sìgà tṍó, òé láá ié bàà-bàà bùlà boo béè kọọ̀ nóo gbõomà. Beè nóo íè nà bẹ̀à sã́ bùlà bugi togó boo nu dòòmà bá neǹ tóm Pọ́ọ̀l. Náa kal ló béè kọọ̀ a beè pììga boo gè nó Jíízọ̀s, sìgà tṍó lóóe ólò ọọ. (Bugi 1 Kọ́rìnt 9:​16, 17.) A beè kọọ̀: “Kọbèè tṍó e ním síì lọa bùlà, níà tóm e Bàrì beè nèm kọ ḿ sì.” Níà ge kọọ̀ Pọ́ọ̀l beè beeláfùl ge kọ́ kpẹ̀a bã̀àna tṍó e náa taníe gè vó.

13 Mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá, ó gá nè béèlàfùl dẹẹa boo bé e nu tọ́a ní ló naa. Beeláfùl ge naa nú ea lelà bã̀àna tṍó e náa tan ni gè naa vó. Be ò kilsĩ́ gè naa nú ea lelà, bé e nu tọ́a ní ló naa é beè nyaaá tṍó e tṍó é téní. Vóà naa, kilsĩ́ gè nó Kpá Káí, sí nònù, tã̀àgã ló Bàrì vaá ò kọ́ kpẹ̀a. Be ò náa vó, àé nveè bá nè ni kọ ó kilsĩ́ gè bììa nvéè Jíízọ̀s tṍó eo ni diia múú lọ̀l, vaá tṍó e pá vígà mon bé eo íè ĩ̀ìmà vaá kilsĩ́ gè fã̀ Jìhòvà naa àé síè va kpóó ló.​—1 Tẹ̀s. 5:11.

“ẸAI BỌỌ LÓÓ MM̀ GE NYIMÁ BE Ò DII EO GÉ DẸLẸI GÉ NYÍE BOO KRÁÌST”

14. Éé ní ea dú bíi kọ ó olòó ẹ̀b ẹ, vaá ló éé? (2 Kọ́rìnt 13:5)

14 Tṍó eo ni diia múú lọ̀l, à dú bíi kọ ó olòó ẹ̀b bé eo gé sim kilsĩ́ naa. (Bugi 2 Kọ́rìnt 13:5.) Lọl tṍó tẹlẹ tṍó, olòó ẹ̀b be ò ólò tã̀àgã ló Bàrì buù dee, bugi vaá nó Kpá Káí, nè be ò ólò sí nònù vaá kọ́ kpẹ̀a. Pììgà ge naa gbò nuí kọbé ò dé kpéè ló ge fã̀ Bàrì. Dì belí nu dòòmà bá, bĩiná o bá kọọ̀: ‘É kọ m̀ é láá baatẽ́ gbò nòòmànù ea di mm̀ Kpá Káí ea válí bá gè dã́ ból ló nè dõona gbò? É kọ à íe dõona kà gbò nú em é láá naa kọbé m̀ láá kpáá dé kpéè ló nà sìtóm kọ̀ kpẹ̀a? É kọ m̀ ólò kọ́ kà lelà nú ea dúm bíi ló mm̀ nà tãagã ló Bàrì, vaá é kọọ̀ gbò nú em kọ́ọ̀ zógè kọọ̀ m̀ palàge dẹlẹ nyíé boo Jìhóvà? É kọọ̀ m̀ ólò sí nònù lee? Éé ní em é náa kọbé m̀ láá palàge pãane tṍ vaá aalá bel gbẹá nònù ẽ?’

15-16. Éé ní eo nóò lọl ló nú ea beè naaá ló ene kà vígà págbálà ea kil ló bé ea beè kìn ẹ̀bmà naa ẽ́?

15 Àé dú lé be ò piigà ge nyimá gbò kĩée ea dú bíi kọ ó sí tóm boo. Nú ea beè naaá ló ene kà vígà págbálà ea bée kọlà Robert tẹ́lẹ bàlà kẽ nú ea náa vaá níí à dú bíi, à kọ́ọ̀: “Tṍó em é gé toolá 20 gbáá, m beè ié tóm em ólò tú sìgà dee siimá. Enè dee tṍó em ni kub tóm ene kà nvín pábia e ólò gbá siá tóm beè kolím kọ ḿ duè a tọ. A beè kọ́ nèm kọọ̀ áá pálaa bẹ̀ì ní eé dí tọáẹ́, ‘vaá èé dé kpéè.’ Túá ból, ním beè láá kọ́ kà lèlà nú ea náa vaá ním é sí, sõò tṍó e tṍó téní, m beè gbóó kọ ním é sí vaá kọ́ nú ea náa m̀ kọ́ vó.” Nyíéi ẹ́ẹ kọọ̀ Robert beè láá bé ẹ̀bmàá èlbá. Tṍó e vígà Robert kẽea boo nú ea beè naaáí, a beè mòn kọ à íe dõona bá ea gáẹ̀ beè láá siilìè ló dìtõ̀òa. À kọ́ọ̀: “Ním beè vàlẹ̀bá kìn nvín pábiaá belí bé e Jósẹ̀f beè vàlẹ̀bá kìn vaà Pọ́tifà naaá. (Jén. 39:​7-9) Kàsĩ́, a beè bọọ́m ló kọọ̀ a beè tàvàlàm ló gè láá kìn ẹ̀bmàí. Nú ea beè naaáí beè nvèè bá nèm kọ ḿ mòn bé ea dú bíi kọọ̀ ḿ kpáá agẹlẹ ló nà gbaa ló kilma Jìhóvà naa.”

16 Ge olòó ẹ̀à o bá belí bé e Vígà Robert beè naaá é dọ bélè nè ni. Bã̀àna tṍó eo ni láá bé èlbá enè íb ẹ̀bmà, bĩiná o bá kọọ̀, ‘Gã́bug tṍó ea tõò vàẹ ní e gè kìn ẹ̀bmàa beè túm bá ẹ́?’ Be ò mon kĩée ea dú bíi kọ ó sí tóm boo, ó gá bẽgẽ̀ bel o bá. Nyíé ni á ẹẹ kọ ò nyímà kĩée ea dú bíi kọ ó sí tóm boo. Olòó tú kĩée eo ọọ kìlí nvee mm̀ tã̀àgã ló Bàrì, vaá ò náa gbò nú ea é agẹlẹ ló o béèlàfùl ge gbàntṍ ló Jìhóvà.​—Ps. 139:​23, 24.

17. Mósĩ́ deè ní e nú ea beè naaá ló Robert beè tọá ló béè Jìhóvà ẹ?

17 À íe nagé dõona kà nú eé láá nó lọl ló nú ea beè naaá ló Robert. À kpáá kọọ̀: “Tṍó em ni kin kólì kyáà ea aa bá nvín pábiaí lọ̀l, a beè gbóó kọ́ nèm kọọ̀, ‘Ò ténì ló ẹ̀bmàá!’ M beè bĩináe nú e níí tõó dọ̀. À gbóó aalá nèm kọọ̀, ene kà a kóò ea beè olòó sí nònù beè kọẹ̀ neèe kọọ̀, kọ̀láá kà gbò nvín ãa e bà ólò sí nònù ólò gũá sí pọ́lọ́ tṍó e bà íe nèà deè ge naamá vó. Vóà naa, m beè gbóó kọ́ nèe kọọ̀ m̀ é zẹ́ẹ́ dò ni. Tṍóá nyíém beè palàge ẹẹ kọ m beè nvèè ka ló béè Jìhóvà.”

18. Éé ní eo béèlàfùl ge naa tṍó eo ni diia múú lọ̀l ẹ? (Ẹ̀b nàgé ńkpó ea kọ́ọ̀ “ Gbò Togó Bel Eo É Dé Kpéè Ló.”)

18 Tṍó eo kìn lóó nè Jìhóvà vaá dììa múú, ò zógè kọ ò gbĩ́ gè naa kọọ̀ a bée á di káí kèbá kọ̀láá íb dìtõ̀ò. Vaá òé láá àgala boo kọọ̀ Jìhóvà nyímá gbò tã̀àgã̀ eo gé kpeesĩ́ ló nè gbò ẹ̀bmà eo ni bé èlbá. Àé tã́ànè ni dee bá vaá àé náa kọ ó kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo. Dẹlẹ nyíé boo kọọ̀ àé né ni a nyómá káí vaá àé nè ni kói eo íè bíi ló kọbé ò láá bé èlbá gbò tã̀àgã̀ nè ẹ̀bmà eo kpeèsĩ́ ló. (Lúùk 11:​11-13) Téní dú ló nvèè bá ea aa bá Jìhóvà òé láá kilsĩ́ gè bììa nvéè Jíízọ̀s tṍó eo ni diia múú lọ̀l.

ÒÉ LÁÁ AALÁ NAA VÀẸ?

  • Mósĩ́ deè ní e gbò e bà gé nyoone nvéè Kráìst é dí “kpènà ló . . . ge mòn tã̀àgã̀” ẽ?

  • Éé ní eo é láá naa kọbé ò láá kilsĩ́ gè “bììa nvéè” Jíízọ̀s tṍó eo ni diia múú lọ̀l ẹ?

  • Mósĩ́ deè ní e gè bugi togó boo tã̀àgã ló Bàrì eo beè tã̀àgã̀ deé eo géè kìn lóó nè Bàrìa é nveè bá nè ni kọ ó kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo é?

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 89 Gbàntṍ, Vaá Ò Íe Tã́áná Dee Bá