Ehecha oĩva pype

Ehecha oĩva pype

ARTÍKULO OJESTUDIÁVA 29

PURAHÉI 121 Ñañehaʼãkena jajejokokuaa

Siémprekena ñañatende porã pono jajapo ivaíva

Siémprekena ñañatende porã pono jajapo ivaíva

“Peñatende porãke siémpre ha peñemboʼe meme ani hag̃ua pepeka” (MAT. 26:41).

¿MBAʼÉPA ÑAAPRENDÉTA?

Ko artíkulo ñanemomanduʼáta tekotevẽha jajapo ikatúva guive ani hag̃ua japeka. Avei jahecháta ñañatende vaʼerãha ani hag̃ua jajapo ni umi mbaʼe kon el tiémpo ñandegueraha vaítava.

1, 2. a) ¿Mbaʼépa Jesús heʼi porã vaʼekue idisipulokuérape ojapo hag̃ua? b) ¿Mbaʼéicha rupípa Jesús disipulokuéra oheja rei chupe? (Ehecha pe taʼanga).

 “LA HÉNTE ojapose iporãva, péro hete ikangy” (Mat. 26:41b). a Jesús heʼírõ guare upéva ohechauka ontendeha ñaneimperfektoha ha upévare jajavyha jepi. Péro heʼírõ guare upéva ñandeavisase avei álgo: Haʼe oipota ñañatende ani hag̃ua jaju jajerovia ñandejehe ha ñaimoʼã siémpre jajapotaha iporãva. Upe pyhare Jesús heʼi mboyvemi upéva, idisipulokuéra oasegura kuri ndohejamoʼãiha chupe (Mat. 26:35). Haʼekuéra ningo sinséramente ojapose kuri la iporãva, péro ndohechakuaái ijetuʼu jave la situasión pyaʼeterei ikatuha ñanekangy ha ndajajapovéi iporãva. Upévare Jesús heʼi porã chupekuéra: “Peñatende porãke siémpre ha peñemboʼe meme ani hag̃ua pepeka” (Mat. 26:41a).

2 Ñambyasýramo jepe, umi disípulo noñatendeporãi vaʼekue siémpre. Jesúspe ojejagarrárõ guare, ¿opytápa rakaʼe hikuái hendive térã okyhyjégui osẽ odipara upégui? Noñatendememéi rupi, haʼekuéra oheja rei Jesúspe, hiʼarive upéva la heʼi vaʼekue hikuái núnka ndojapomoʼãiha (Mat. 26:56).

Jesús heʼi vaʼekue idisipulokuérape siémpre oñatende porã hag̃ua pono opeka, péro haʼekuéra oheja rei chupe (Ehecha párrafo 1 ha 2)


3. a) Ikatu hag̃uáicha ñandefiél Jehovápe, ¿mbaʼérepa noĩporãi jajerovia ñandejehénte? b) ¿Mbaʼe mbaʼépa jahecháta ko artíkulope?

3 Noĩporãi ningo la jajerovia ñandejehe ha jaaseguraite siémpre jajapotaha iporãva. Siérto ningo, ñande ningo jajedesidíma ndajajapomoʼãiha mbaʼeve ñanemomombyrýtava Jehovágui, péro ñanemanduʼa vaʼerã ñaneimperfektoha ha ifasilha ñandéve jajapo ivaíva oñepresenta jave peteĩ tentasión (Rom. 5:12; 7:​21-23). Ñaimoʼãʼỹve jave ikatu ñaĩ peteĩ situasión ñandestirahápe jajapo la ivaíva. Upévare, ikatu hag̃uáicha ñandefiél Jehovápe ha Itaʼýrape, tekotevẽ jasegi Jesús konsého ha siémpre ñañatende porã ani hag̃ua jaju japeka. Ko artíkulo ñanepytyvõta upearã. Primero jahecháta mbaʼéicha javépa tekotevẽvéntema ñañatende porã. Upéi ñaanalisáta mbaʼéichapa ikatu ñañatende ani hag̃ua japeka. Ha ipahaitépe jahecháta mbaʼépa ikatu jajapo jasegi hag̃ua ñañatende porã.

¿MBAʼÉICHA JAVÉPA TEKOTEVẼ ÑAÑATENDE PORÃ?

4, 5. ¿Mbaʼérepa iñimportánte ñañatende ani hag̃ua jajapo ni umi pekádo ndahaʼéiva la ivaietereíva?

4 Oĩ umi pekádo ndahaʼéiva la ivaietereíva ótro pekádoicha, péro lomímonte ikatu omokangy ñane amista Jehovándi. Ha hiʼarive, umíva káusare ikatu kon el tiémpo japeka vaive.

5 Enterovévape oñepresenta umi tentasión opeka hag̃ua, péro káda uno jareko jey ñande devilida ha ñandestiráta álgo idiferénteva. Por ehémplo, algúno oñehaʼãmbaite ani hag̃ua opeka vai ha hekovai. Ótro katu olucha ani hag̃ua ojapo umi mbaʼe ikyʼáva, por ehémplo pono ohecha pornografía, oñemasturva térã ojejavyky. Oĩ avei umi oñehaʼãmbaitéva okambia hína pórke ikarákter vai, ipochypa rei térã ndojapói jepi la iporãva okyhyjetereígui hapichágui. Ajeve voi ningo Santiago heʼi vaʼekue káda únope  ojeprova, ohejávo omoñuhã chupe umi mbaʼe ojaposéva ha umi deséo orekóva” (Sant. 1:14).

6. ¿Mbaʼépa tekotevẽ ñarrekonose?

6 ¿Ndépa reikuaa mbaʼépa hína nde devilida? Ipeligróso ningo jaiko ndajarekoiramog̃uáicha ni peteĩ devilida térã ñapensa ñandepuʼakataha entéro tentasiónre (1 Juan 1:8). Ani ñanderesarái apóstol Pablo heʼi hague voi umi ‘ojegiáva pe espíritu sántore’, ikatuha avei hoʼa peteĩ ñuhãme noñatendéiramo (Gál. 6:1). Upévare tekotevẽ ñanesinséro ha ñarrekonose mbaʼépepa ñanekangy (2 Cor. 13:5).

7. ¿Mbaʼépepa ñañatendeve vaʼerã? Emombeʼu peteĩ ehémplo.

7 Ikatu oime jaikuaáma mbaʼépa ñande devilida ha mbaʼe ivaívapa ñandestira jepi. ¿Mbaʼépa upéicharõ jajapo vaʼerã? Ñambaʼapo jejopy vaʼerã ñaaguanta hag̃ua umi tentasión ijetuʼuvéva ñandéve. Ñapensamíntena, yma umi siuda imurallapa vaʼekue ojeprotehe hag̃ua. ¿Péro moõrupi upéicharõ ikatu ojeataka umi hénte upe siudapeguápe? Umi okẽrupi. Upévare orreforsa vaʼekue hikuái upe párte ha omoĩ guárdia oñatende vaʼerã pe siudáre. Péicha avei ñande kásope, koʼýte jajekuida vaʼerã ñande devilidágui ñaaguanta hag̃ua umi tentasión (1 Cor. 9:27).

¿MBAʼÉICHAPA IKATU ÑAÑATENDE ANI HAG̃UA JAPEKA?

8, 9. Jarekóvo enkuénta Proverbios 7, ¿mbaʼépa ndojapói vaʼerã kuri pe mitãkariaʼy ani hag̃ua ou opeka? (Proverbios 7:​8, 9, 13, 14, 21).

8 ¿Mbaʼéichapa ikatu ñañatende porã ani hag̃ua japeka? Jahechamína mbaʼépa ñanemboʼe Proverbios kapítulo 7. Upépe oñemombeʼu peteĩ mitãkariaʼy ou hague hekovai peteĩ kuña rekovaíndi. Versíkulo 22 heʼi: ‘Pe mitãkariaʼy ohóma katu pe kuña rapykuéri’. Haʼetévaicha la ensegída ha derrepentete hoʼáva upe ñuhãme. Péro umi ótro versíkulo ohechauka pe mitãkariaʼy ojapóma hague unas kuánta kósa mbeguekatúpe ogueraha vaíva chupe, ha amo ipahápe opekáma katu.

9 ¿Mbaʼe mbaʼépa la ojapóva ko mitãkariaʼy? Primeroite, kaʼarupytũ haʼe ohasa pe eskína oikohárupi upe kuña rekovai, ha ohóma katu hóga ládo (elee Proverbios 7:​8, 9). Upéi haʼe ohecha pe kuñáme péro ndahaʼéi ku ojeréva oho upégui. Upéva rangue oheja pe kuña ohetũ chupe ha ohendu la heʼíva. Pe kuña heʼi omeʼẽ hague “Ñandejárape pe ofrénda de paz”, oiméne oipotágui pe mitãkariaʼy opensa porã hese (elee Proverbios 7:​13, 14, 21). Upe mitãkariaʼy ndojapóirire koʼã mbaʼe, noñepresentamoʼãi kuri chupe ko tentasión ha ndopekamoʼãi kuri.

10. ¿Mbaʼéichapa algúnore ikatu oiko la oiko vaʼekue pe mitãkariaʼýre?

10 La oñemombeʼúva Proverbios kapítulo 7-pe ohechauka la ikatúva oiko oimeraẽ Jehová siérvore. Peteĩ ermáno térã ermána ikatu opeka ha upéi opensa derrepenteténte oiko hague upéva. Ikatu voi heʼi: “Pyaʼetereíko oiko, ni che ndapillái mbaʼéichapa”. Ikatu ningo heʼi péicha, péro legálmente opensa porãrõ la oiko vaʼekuére, provávlemente ohechakuaáta haʼe voi ojapo hague unas kuánta kósa ogueraha vaímava chupe. Por ehémplo ikatu oime ou ijúnta vai, oiporavo vai idiversionrã, ohecha umi sítio de Internet naiporãiva térã oho peteĩ lugár ndahaʼéivape peteĩ kristiánope g̃uarã. Hiʼarive, ikatu oime noñemboʼevéima, ndoleevéima la ibíblia, ndohovéi rreunionhápe térã ndopredikavéi. Jahecha haguéicha pe mitãkariaʼy káso Provérbiospe, péicha avei pe ermáno térã ermána ikatu oime odesidi vaíma voi unas kuánta kósa ha ipahápe ou opeka.

11. ¿Mbaʼépa jajapo vaʼerã ani hag̃ua japeka?

11 ¿Mbaʼépa ñaaprende? Jahecha ndahaʼeiha la pekadoiténte la tekotevẽva ñamboyke, síno entéro mbaʼe ñandeguerahátava upe pekádope. Upéva la Salomón oexplika vaʼekue oñeʼẽ rire pe mitãkariaʼy ha pe kuña rekovaíre. Oñeʼẽvo pe kuñáre, Salomón heʼi ani hag̃ua ni ojeho pe “kuña rapére” (Prov. 7:25). Ha avei oakonseha: “Eñemomombyrýkena pe kuñágui, mombyry ejere pe hóga entrádagui” (Prov. 5:​3, 8). Upéicharõ, ndajapekaséiramo ñamboykete vaʼerã entéro mbaʼe ikatúva ñandegueraha vai ha péicha japeka. b Por ehémplo ikatu oĩ álgo ndaivaíriva entéro kristiánope g̃uarã, péro ñande jaikuaa ñande kásope ikatuha ñandegueraha vai. Upévare tekotevẽ ñamboykete upéva ani hag̃ua jajapo ivaíva (Mat. 5:​29, 30).

12. ¿Mbaʼépa ojedesidiete vaʼekue ojapo Job ha mbaʼéichapa oipytyvõ chupe upéva? (Job 31:1).

12 Ñamboykete hag̃ua umi situasión ikatúva ñandegueraha vai, jajedesidietéma vaʼerã de antemáno. Péicha ojapo vaʼekue yma Job. Haʼe ojapo vaʼekue “peteĩ kompromíso” hesándi pono omaña ótro kuña ndahaʼéivare hembireko (elee Job 31:1). Job ni mbaʼevéicharõ ndoumoʼãi kuri hekovai ojapo rupi la odesidi vaʼekue. Ñande avei ikatu jajedesidiete ndajajapomoʼãiha mbaʼeve ikatúva ñandegueraha vai.

13. ¿Mbaʼérepa ñañatende vaʼerã la ñapensávare? (Ehecha pe taʼanga).

13 Tekotevẽ avei ñañatende la ñapensávare (Éx. 20:17). Oĩ hénte oimoʼãva ndoafektamoʼãiha chupe oñeimahináramo ojapoha álgo ivaíva, ndojapóima guive upéi. Péro tuichaiterei ojavy hikuái. Amedída ke ñapensa jajapoha álgo, upéi jajaposevétantema hína. Haʼete ñande voi ñamoĩva ñane renonderãme peteĩ tentasión ha upéi katu ñaaguanta vaʼerã. Jaikuaa ningo sapyʼánte ounteha voi ñane akãme umi pensamiénto vai, péro upepete jaipeʼa vaʼerã upéva ñane akãgui ha ñapensa umi mbaʼe iporãvare. Jajapo jave péicha, jajeprotehe ani hag̃ua japeka, pórke ndajahejái umi pensamiénto vai imbareteterei ojapoka peve ñandéve álgo ivaíva (Filip. 4:8; Col. 3:2; Sant. 1:​13-15).

Ñamboykete vaʼerã entéro mbaʼe ikatúva ñandegueraha vai (Ehecha párrafo 13)


14. ¿Mbaʼe ótra kósapa ñanepytyvõta ani hag̃ua jajapo ivaíva?

14 ¿Mbaʼe ótra kósapa ikatu ñanepytyvõ ani hag̃ua jajapo ivaíva? Ñaime vaʼerã segúro siémpre iporãveha ñaneñeʼẽrendu Jehovápe. Sapyʼánte ikatu ijetuʼu ñandéve ñapensa ha ñañandu Jehovápe ogustaháicha, péro ñañehaʼãvo jajapo upéicha, javyʼaitereíta ha ni michĩmi nañambyasymoʼãi ñañehaʼã haguére.

15. ¿Mbaʼérepa jajapose vaʼerã iporãva ñande pyʼaite guive?

15 Ñañehaʼã vaʼerã jajapose hag̃ua la iporãva ñande pyʼaite guive. ‘Ndajachaʼéi vaʼerã umi mbaʼe ivaívare ha jahayhu pe iporãva’. Péicha jajedesidietéta jajapo hag̃ua la iporãva ha ñamboykéta oimeraẽ situasión ikatúva ñandegueraha vai (Amós 5:15). Jajaposéramo la iporãva ñande pyʼaite guive, ikatúta ñambohovái porã umi tentasión oñepresentáva ñaimoʼãʼỹve jave.

16. ¿Mbaʼépa avei ñanepytyvõta siémpre ñañatende porã hag̃ua? (Ehecha pe taʼanga).

16 ¿Mbaʼépa ñanepytyvõta jajapose hag̃ua la iporãva? Upearã jareko vaʼerã heta mbaʼe jajapo hag̃ua Jehovápe g̃uarã. Umi rreunión ha pe predikasión ñanemokyreʼỹ jajaposevéntema hag̃ua la Jehovápe ogustáva ha umichahárupi ijetuʼuve oñepresenta hag̃ua peteĩ tentasión (Mat. 28:​19, 20; Heb. 10:​24, 25). Jastudiávo Ñandejára Ñeʼẽ ha jajepyʼamongetávo hese tuicha ñanepytyvõ jahayhu hag̃ua umi mbaʼe iporãva ha ndajachaʼéi hag̃ua umi mbaʼe ivaívare (Jos. 1:8; Sal. 1:​2, 3; 119:​97, 101). Avei ñanemanduʼa vaʼerã Jesús heʼi hague idisipulokuérape: “Peñemboʼe meme ani hag̃ua pepeka” (Mat. 26:41). Amáske ñañemotiémpo ñañemboʼe hag̃ua ñande Ru yvagapeguápe, haʼe ikatúta ñanepytyvõ ha jajaposevétantema la ogustáva chupe (Sant. 4:8).

Jajapo meméramo umi mbaʼe ñanemoag̃uíva Jehováre, ñanembaretevéta ñambohovái porã hag̃ua umi tentasión (Ehecha párrafo 16) c


SIÉMPREKENA ÑAÑATENDE PORÃ

17. ¿Mbaʼe devilidápa oity jey vaʼekue Pédrope?

17 Ikatu oime jareko peteĩ devilida haʼetéva la ensegída ñandepuʼakáva hese, péro ikatu jareko ótro defékto hasýva ñandéve ñakambia. Péva ningo la oiko vaʼekue apóstol Pédrore. Haʼe okyhyje vaʼekue hapichágui, upévare onega vaʼekue Jesúspe tres vése voi (Mat. 26:​69-75). Tiémpo rire, Pedro pyʼaguasúpe opredika vaʼekue pe Sanedrín renondépe. Haʼetévaicha la ipuʼakámava pe idevilidáre (Hech. 5:​27-29). Péro unos kuánto áño haguépe, haʼe odesidi ndokarumoʼãveimaha umi kristiáno ndahaʼéivandi judío pórke ‘okyhyje umi oapojávagui pe sirkunsisión’ (Gál. 2:​11, 12). Péicha ojekuaa jeýma la Pedro devilida. Ikatu voi oime núnka voi ndosuperapái rakaʼe upéva.

18. ¿Mbaʼépa sapyʼánte ikatu jahechakuaa ñandejehe?

18 Ñande kásope avei ikatu jahechakuaa jarekoha gueteri peteĩ devilida ñaimoʼãva jasuperáma hague, péro tekotevẽ gueteri jagerrea ñandepuʼaka hag̃ua hese. Por ehémplo, peteĩ ermáno omombeʼu: “Ndahechavéi vaʼekue pornografía 10 áñore ha apensa ndarekovéima hague upe provléma, péro la che vísio haʼete okénteva raʼe. Ojogua peteĩ animál ñarõme opeskáva cherehe cheataka hag̃ua aimoʼãʼỹve jave”. Javyʼaite ningo ko ermáno noñentregái haguére. Upéi haʼe ohechakuaa tekotevẽtaha ogerrea káda día pe vísio kóntrape, ha provávlemente osegitaha upéicha oñehundi peve ko múndo aña. Pe ermáno rembireko ha umi ansiáno oipytyvõ chupe ojapo hag̃ua la tekotevẽva guive omboyke hag̃ua pe pornografía.

19. ¿Mbaʼépa ikatu jajapo jahechakuaárõ jarekoitiha peteĩ devilida?

19 Oimérõ ndaikatúi ojeipaite ñandehegui peteĩ ñande devilida, ¿mbaʼépa ikatu jajapo ani hag̃ua ñandegueraha vai ha japeka? Upearã jasegi vaʼerã Jesús konsého: “Peñatende porãke siémpre”. Sapyʼánte ñañandúramo jepe ñandepuʼakataha oimeraẽ mbaʼére, jasegi vaʼerã ñamboyke oimeraẽ situasión ikatúva ñandegueraha vai (1 Cor. 10:12). Jajapo meme vaʼerã umi mbaʼe ñanepytyvõma vaʼekue voi pono jajapo la ivaíva, ha ñanemanduʼa Proverbios 28:14 heʼiha: “Ovyʼáta pe persóna siémpre orrespetáva Ñandejárape” (2 Ped. 3:14).

¿MBAʼE IPORÃVAPA JAHUPYTÝTA JASEGÍRAMO ÑAÑATENDE PORÃ?

20, 21. a) ¿Mbaʼe iporãvapa jahupytýta ñañatendéramo siémpre ani hag̃ua jajapo ivaíva? b) Jalucháramo pono jaʼa peteĩ tentasiónpe, ¿mbaʼépa ojapóta Jehová ñanderehehápe? (2 Corintios 4:7).

20 ¿Jahupytýta piko álgo iporãva jasegíramo ñañatende porã pono jajapo ivaíva? Kláro ke si. Natekotevẽi ni jaduda upévagui. Jajapóramo umi mbaʼe vai ñandestiráva, javyʼáta sapyʼamínte, péro jajapóramo umi mbaʼe Jehovápe ogustáva, siémpre javyʼaitereivéta (Heb. 11:25; Sal. 19:8). Amo ipahápe ningo Ñandejára ñandeapo vaʼekue voi jajapo hag̃ua ivolunta (Gén. 1:27). Jajapóramo la ombovyʼáva Jehovápe, ñane konsiénsia ipotĩta ha jarekóta la oportunida jaikóvo pára siémpre (1 Tim. 6:12; 2 Tim. 1:3; Jud. 20, 21).

21 Siérto ningo ñande rete ikangyha, péro upéva ndeʼiséi ndaikatumoʼãiha ñandepuʼaka ñande devilidáre ha jajapotaha katuete ivaíva. Jehová ningo oĩ ñande ykére ñanepytyvõ hag̃ua (elee 2 Corintios 4:7). Ko téxto heʼi porã jarresivitaha “pe podér umi ótra hénte ndorekóiva”. Ko podér ou Ñandejáragui. Péro upéva ndeʼiséi ñande ndajajapomoʼãveimaha mbaʼeve, síno jasegi vaʼerã ñamoĩ ñande párte ha káda día jalucha pono jajapo umi mbaʼe vai. Jajapóvo péicha, ikatu ñaĩ segúro Jehová ohendutaha ñane ñemboʼe ha omeʼẽtaha ñandéve pe podér ñaikotevẽva ijetuʼueterei jave peteĩ tentasión (1 Cor. 10:13). Upéicharõ, aníke jaduda Jehová ñanepytyvõ rupi jasegitaha ñañatende porã ani hag̃ua jajapo mbaʼeve ivaíva.

PURAHÉI 47 Siémpre eñemboʼe Jehovápe

a MBAʼÉPA HEʼISE: Jesús heʼi vaʼekue yvypóra rete ikangyha, upéicha ohechauka vaʼekue sapyʼánte ikatuha jajavy umi mbaʼe jajapóvape ha ñapensávape ñaneimperfékto rupi. Upévare jajaposetereíramo jepe la oĩ porãva, nañañatendéiramo ñandejehe, ikatu hína jajapo umi mbaʼe Jehovápe ndogustáiva.

b Oimérõ peteĩ persóna opeka vaíma raʼe, ikatu oipytyvõ chupe pe lívro ¡Jaikóta vyʼápe pára siémpre!, leksión 57 púnto 1-3. Ha pe artíkulo “Remaña vaʼerã siémpre ne renonderãre”, osẽ vaʼekue Ñemañaha noviembre de 2020, páhina 27-29, párrafo 12-17-pe.

c JAHECHÁVA PE TAʼANGÁPE: Voi porã peteĩ ermáno oleéma pe téxto pe díape g̃uarã. Asaje opytuʼu aja itraváhope olee la Biblia ha pe pyharépe oho pe rreunión éntre semanaguápe.