Yì xósɔ́ lɛ ji

Yì todóhwinnu xósɔ́ lɛ tɔn ji

BE AYIGBA NÁ NYÍ VIVASUDÓ WƐ YA?

Jɛhɔn

Jɛhɔn

MǏ ÐO hudó jɛhɔn tɔn, é ma nyí ɖexe mǐ ná gbɔ́n dó xomɛ kɛ́ɖɛ́. Jɛhɔn nɔ basí xixɔ́na planɛti mítɔn sɔ́n suhúgǎn yozò ohwè tɔn xe gán gbleawunamɛ sí. Enyí jɛhɔn ma tíin, ayihɔ́n lɔ blebu wɛ ná ko lɛzun osin agó.

Nuxewutu Mǐ Ðóná Basí Xixɔ́na Jɛhɔn

Jɛhɔn xe nyí hinhɛnflu nɔ hɛnnugble to nutogbɛ̀ xe to ayigba jí lɛ go. Ðokpó kpoun to kanweko jí gbɛtɔ́ lɛ tɔn wɛ to jɛhɔn ɖagbe gbón sɔgbe xɛ́ nǔxe Titobasínanu Ayihɔ́n Tɔn Ná Agbasalilo ɖɔ.

Jɛhɔn xe nyí hinhɛnflu ko zɔ́n bɔ mɛɖélɛ ma nɔ gbɔ̀ ganji, bo ko sɔ́ ɖekɔtɔn dó kansɛɛ afuje tɔn kpó ahun-zɔ̀n kpó mɛ. Nǔɖi gbɛtɔ́ 7000000 wɛ nɔ kú azán makpé to xwemɛxwemɛ ná jɛhɔn xe nyí hinhɛnflu wutu.

Ayigba Nyí Didá Nádó Gbɔci Aimɛ

Planɛti mǐtɔn ɖó nugokpíkpé lɔ nadó nɔ wleawuna jɛhɔn ɖagbe xe sín hudó nutogbɛ̀ xe to ayigba jí lɛkpó tindó. Exe ná nyɔbasí kiki enyí gbɛtɔ́ lɛ ma nɔ hɛn lɛdó mɛ flu. Lɛnnukpɔ́ndó akpajlɛ̌ ɖélɛ jí.

  • Mɛsusu wɛ nywɛ ɖɔ zungbo lɛ tindó nugokpíkpé lɔ nadó nɔ gbɔ́n jɛhɔn ylankan dioxyde de carbone. Amɔ́, mɛsusu ma nywɛ ɖɔ atín ɖélɛ xe nɔ nyí mangroves bo nɔ wú to tɔ̀mɛ kavǐ gbàmɛ tlɛ gán sɔ́ gbɔ́n jɛhɔn ylankan enɛ húgǎn zungbo lɛ. Adà ɖaxo tawun wɛ mangrove lɛ nɔ yiwà, ná yé nɔ gbɔ́n dioxyde de carbone xe zungbo lɛ nɔ gbɔ́n dónu atɔ́n.

  • Dodinnanu agɔe tɔn ɖélɛ dóxya ɖɔ, amà tɔ̀mɛ tɔn ɖélɛ (varech) nɔ gbɔ́n dioxyde de carbone sɔ́n jɛhɔn mɛ. Amà wunmɛ exelɛ nɔ ɖó tonù ɖé xe mɛ jɛhɔn nɔ gɔ́, exe nɔ zɔ́n bɔ yé gán nɔ otɔ̀ nukúnmɛ kaka yì fidindɛn lɛ. Enyí amà exelɛ wá dɛn dó agé, nǔɖi akpò lɔ lɛ nɔ là bɔ amà xe mɛ dioxyde de carbone gɔ́ lɔ lɛ nɔ yì oxù-sabɔ́. Enɛgodo, yé nɔ gbɔci finɛ ná oxwe kanweko susu.

  • Nugokpíkpé jɛhɔn tɔn nadó nɔ vɔ́ eɖe jlaɖo to hwenue é ko nyí hinhɛnflu godo hɔnwun hezéhezé to azɔ̀n COVID-19 tɔn hwenu xe mɛ mɛlɛ nɔ hɔ̀nsudó te. To 2020, hwenue azɔ́nxwé kpó mɔto lɛ kpó masɔ nɔ hɛn jɛhɔn flu sɔmɔ, bleun ɖokpó wɛ jɛhɔn ɖagbe gɔjɛ tintin jí. Linlin ɖé dóxya ɖɔ húgǎn 80 to 100 jí otò xe mɛ yè basí dodinnanu gbɔn lɛ tɔn wɛ ɖɔ ɖɔ jɛhɔn ɖagbe tíin ojlɛ̌ kleun ɖé to hwenue mɛlɛ nɔ hɔ̀nsudó godo. (2020 World Air Quality Report)

Vivɛnu Xe Gbɛ́tɔvi lɛ to Didó

Kɛkɛ afɔ tɔn zinzan gán ɖé jɛhɔn hinhɛnflu kpò

Acɛkpatɔ lɛ gbɛ́ to ayinamɛ ná azɔ́nxwé lɛ nadó ɖé jɛhɔn hinhɛnflu kpò. Kpóɖɔ wenywɛtɔ lɛ gbɛ́ to alixo yɔ́yɔ́ lɛ mɔ nadó vɔ́ nǔxe jɛhɔn xe nyí hinhɛnflu nɔ hɛngble lɛ jlaɖo. Ði akpajlɛ̌, yé nɔ zán wǎnvú ɖélɛ nadó hù acɛ ná nǔxe nɔ hɛnnu flu lɛ. Wenywɛtɔ lɛ sɔ́ to tulina mɛlɛ nadó nɔ zɔ̀n afɔ kavǐ kùn kɛkɛ afɔ tɔn kakati nadó nɔ kùn mɔto kpó zokɛkɛ kpó bosɔ ɖé nǔxe nɔ ɖé azɔ̀ tɔ́n lɛ zinzan kpò to oxwé yětɔn lɛ gbè.

Toxɔluɖuta ɖélɛ nɔ ná adò xe to jlɛkaji tòvi yětɔn lɛ nadó ɖé jɛhɔn hinhɛnflu kpò, amɔ́ é gbɛ́ nɔ vɛawuna mɛsusu nadó mɔ adò lɔ lɛ yí

Amɔ́, vivɛnudidó enɛ ma ko kpé, ɖilě linlin 2022 tɔn ɖé xe ogbɛ́ ayihɔ́n tɔn lɛ ná dóxya dó, exe bɛ́ Titobasínanu Ayihɔ́n Tɔn Ná Agbasalilo kpó Akwɛ́sɛɖotɛn Ayihɔ́n Tɔn kpó hɛn.

Linlin lɔ dóxya ɖɔ to 2020, nǔɖi madó-atɔ̀n gbɛtɔvi lɛ tɔn wɛ nɔ zán nǔxe nɔ hɛn jɛhɔn flu lɛ dó danú. To lɛdó susu mɛ, omɛ vuɖe kpoun wɛ gán zán alixo nudida tɔn kavǐ adò xe ná zɔ́n bɔ yè ma ná hɛn jɛhɔn flu.

Toɖiɖo Xe Biblu Ná Mí

“Nǔxe Jixwéyɛxwe nǔgbó lɔ, yèɖɔ Jehovah ɖɔ ɖie, yèɖɔ Didatɔ olɔn tɔn kpóɖɔ . . . Mɛlɔ xe dlɛn ayigba jɛgbonu kpó sínsɛ́n etɔn lɛ kpó, Mɛlɔ xe nɔ ná gbɔfufu mɛxe tíin to é jí lɛ.”—Izaya 42:5.

Jixwéyɛxwe wɛ nyí dówatɔ jɛhɔn xe mǐ nɔ gbɔ́n dó xomɛ kpó tito jɔwamɔ tɔn xe nɔ hɛn ɛn dó wiweji kpó tɔn, kpóɖɔ xúhlɔn etɔn ma ɖó dógbó bɔ é sɔ́ yiwǎnna gbɛtɔvi lɛ tawun. Enɛwutu, be é sɔgbe nadó lɛnɖɔ ewɔ ná blá alɔ dógo gandó jɛhɔn xe to nyinyi hinhɛnflu go ya? Kpɔ́n xósɔ́ lɔ “Jixwéyɛxwe Dokpà Ðɔ Ayigba Ma Ná Nyí Vivasudó.”