Ninɔmɛ aimɛ tɔn xe to ɖiɖyɔ́ nyí owù ná atín xe nɔ wú to xùzànmɛ lɛ, acakpán kpó nutogbɛ̀ xùmɛ tɔn ɖevo lɛ kpó. Wenywɛtɔ lɛ ɖɔ ɖɔ ɖiblanyi atín xe nɔ wú to xùzànmɛ lɛkpó wɛ gán kú to oxwe 30 xe ja lɛ gblamɛ. Atín exelɛ wɛ ka nɔ zɔ́n bɔ é hwè gbau madó ɛnɛ nǔxe to xùmɛ lɛkpó tɔn dó gán nɔgbɛ̀.

Dodinnanutɔ lɛ lɛnɖɔ suhúgǎn oxɛ̀ xe oxù nɔ ná núɖùɖù lɛ tɔn wɛ ko ɖù lɔba kpɔ́n, bɔ lɔba enɛlɛ xe to xùmɛ nɔ hù livi susu kanlin xe oxù nɔ ná núɖùɖù lɛ tɔn to xwemɛxwemɛ.

Mɛɖaho António Guterres xe nyí nukɔntɔ ONU tɔn ɖɔ to 2022 ɖɔ, “Mǐ ko dóvɔ́na oxù  bɔ to egbé mǐ to kpíkpéxɛ́ nǔxe n’gán ylɔɖɔ ‘Hwɛxo Niyaniya Tɔn Gandó Oxù Go.’”

Oxù kpó nǔxe nɔ nɔgbɛ̀ to é mɛ lɛ kpó nyí didá to alixo ɖé mɛ bɔ yé gán nɔ hɛn yeɖe dó wiweji bo tíin to ninɔmɛ dagbe mɛ enyí nuyiwa gbɛtɔvi lɛ tɔn ma nɔ hɛn yé flu. Owě ɖé basí zɛɛmɛ ɖɔ enyí yè basí xixɔ́na adà oxù tɔn ɖé sɔ́n hɛnflu azɔ́nxwé lɛ tɔn sí, “nugokpíkpé jɔwamɔ tɔn xe oxù tindó nadó nɔ vɔ́ eɖe jlaɖo nɔ wazɔ́n matíin aliglɔnnamɛnu.” (Owě lɔ Regeneration: Ending the Climate Crisis in One Generation) Lɛnnukpɔ́ndó akpajlɛ̌ ɖélɛ jí:

• Nutogbɛ̀ flinflin xe nɔ nyí yiylɔ́ɖɔ phytoplancton lɛ nɔ gbɔ́n jɛhɔn nyakan dioxyde de carbone. Mɛlɛ lɛnɖɔ jɛhɔn exe wɛ nɔ zɔ́n tawun bɔ yózò nɔ tíin to ogbɛ̀ lɔ mɛ. Jɛhɔn ylankan exe, xe phytoplancton lɛ kɛɖɛ nɔ gbɔ́n nɔ ɖibla sù sɔ́ ɖexe ogbè kpó atín xe to ayigba-klo jí lɛkpó kpó nɔ gbɔ́n to kpɔ́mɛ.

• Wánvú lɛ nɔ ɖù ayú kpó oxú hwèvi kúkú lɛ tɔn kpó, ná yé nikaa hɛn oxù flu. Kpóɖɔ, kanlin xùmɛ tɔn ɖevo lɛ nɔ wá ɖù wánvú lɔ lɛ. Sɔgbe xɛ́ nǔxe azɔ́nxwé ɖé ɖɔ, tito ɖagbe exe “nɔ zɔ́n bɔ oxù nɔ mɛ́sín bo nɔ to wiweji.” (Smithsonian Institution Ocean Portal)

• Alixo xe mɛ kanlin xùmɛ tɔn susu nɔ lì núɖùɖù te nɔ gɔalɔ nadó ɖyɔ́ aɖí xe to xù-sín mɛ, ná osin lɔ nidó nyí osin ɖagbe, ná aɖí exe nɔ hɛnnugble to acakpán kpó kanlin xùmɛ tɔn ɖevo lɛ kpó go.

É ma ná byɔ́ ɖɔ oxù ni nyí kiklɔwé, enyí ɖixónu lɛ ma byɔ́ é mɛ. Abajɔ wenywɛtɔ lɛ dó nɔ ná ayinamɛ nadó nɔ zán saki, azɔ́nwanu kpó nuyizan xe yè gán gɔ̀ zán lɛ kpó, kakati nidó nyí nue yè yí lɔba dó basí lɛ, exe yè nɔ bɛ́ dlan enyí yè zán yé hwla ɖokpó kpoun.

Amɔ́, vivɛnudidó enɛ ma ko kpé. To agɔe, ogbɛ́ xe nɔ kpénukúndó ɖagbemɛninɔ ayigba tɔn go ɖé cinnyá ogbó tɔnu 8346,102 xe xù-sin dɔ̀n wá agé to otò 112 mɛ kpli to oxwe ɖokpó gblamɛ. Etomɔco, nǔɖi madó fɔtɔ́n kpoun ninyɛ to ogbó kplánkplán xe nɔ byɔ́ xùmɛ lɛ mɛ.

Owě ɖé ná linlin ɖɔ “é tayiɖi ɖɔ yè ma gán sɔ́ ɖé aɖí xe ko gɔ́ [oxù mɛ] kakajɛ din sɛ̀.” Owě lɔ yidógɔ́ ɖɔ azɔ̀ xe amì, akán kpó onǔ mɔnkɔ ɖevo lɛ kpó nɔ ɖetɔ́n sù sɔmɔ bɔ kanlin xùmɛ tɔn lɛ ma nɔ kpénǔgo nadó hɛn oxù dó wiweji ɖilě yé ɖóná ko nɔ wà dó. (National Geographic)

“Ayigba gɔ́ ná nǔxe hyɛ ko dá lɛ. Kpɔ́n oxù, é síso bosɔ gblo tawun, bɔ nutogbɛ̀ maɖosɔha lɛ wɛ gɔ́ é mɛ, yèɖɔ kpɛvi kpó ɖaxo kpó.”—Salmu lɛ 104:24, 25.

Mɛdatɔ mǐtɔn wɛ dá oxù bosɔ ná ɛn nugokpíkpé lɔ nadó nɔ klɔ́ eɖe wé. Lɛnnukpɔ́ndó exe jí: Enyí ewɔ nyɔ́ nususu sɔmɔ gandó oxù kpó nǔxe to é mɛ lɛkpó kpó go, be ewɔ kpégan nadó jla nǔxe ko gble to oxù go lɛ ɖó ya? Kpɔ́n xósɔ́ lɔ “Jixwéyɛxwe Dokpà Ðɔ Ayigba Ma Ná Nyí Vivasudó” to wěda 15 jí.