BE AYIGBA NÁ NYÍ VIVASUDÓ WƐ YA?
Zungbo Lɛ
WENYWƐTƆ ɖélɛ ɖɔ ɖɔ zungbo lɛ tayiɖi “afuje bo nɔ hɛn ogbɛ̀ ɖote,” ohwɛ̀ yětɔn ka hwɛ́n. Atín lɛ nɔ gbɔ́n jɛhɔn ylankan dioxyde de carbone, ná jɛhɔn exe nikaa hɛnnugble to mǐ go. Yé sɔ́ nɔ ɖe jɛhɔn ɖagbe oxygène tɔ́n, yèɖɔ onǔ titewungbe ɖé xe jɛhɔn xe mǐ nɔ gbɔ́n bɛ́hɛn. Nǔɖi 80 to 100 jí atín kpó kanlin xe nɔ nɔ̀ ayigba-klo jí lɛ tɔn kpó wɛ nɔ nɔ̀ zungbo lɛ mɛ. Matíin zungbo lɛ, gbɛninɔ ná vɛawu tawun.
Nǔxe to Jijɔ Do Zungbo lɛ Go
To xwemɛxwemɛ, atín liva susu lɛ wɛ yè nɔ sán, titewungbe nadó sɔgǎn mɔ fie yè ná lɛ̀ ogle dó lɛ. Bɛ́sɔn 1940, odaa zungbo lɛ tɔn wɛ ko busɛ.
Enyí yè ɖe zungbo ɖé sɛ̀, nutogbɛ̀ xe to finɛ lɛ kpó ɖagbe xe yé nɔ wà lɛkpó kpó wɛ nɔ busɛ.
Ayigba Nyí Didá Nádó Gbɔci Aimɛ
Atín lɛ gán gɔ̀ wú to fixe yè ɖe zungbo sɛ̀ sɔ́n lɛ bo tlɛ gán sɔ́ gblodeji. To agɔe, é kpaca wenywɛtɔ ɖélɛ nadó mɔ lěxe zungbo lɛ nɔ yawu gɔ̀ wú ná yeɖe to fixe yè ɖe yé sɛ̀ sɔ́n lɛ dó bɔ zungbo lɔ lɛ sɔ́ nɔ to ninɔmɛ ɖagbe mɛ. Lɛnnukpɔ́ndó akpajlɛ̌ exelɛ jí:
-
Dodinnanutɔ lɛ ko ná ayiɖonugo ayigba xe jí yè ko ɖe zungbo sɛ̀ sɔ́n, exe yè yizan ná glelilɛ bosɔ wá dóvɔ́na lɛ. Dodinnanu xe nyí bibasí to ayigba mɔnkɔ 2200 jí to Amelika kpó Hwèyihɔ Aflika tɔn kpó jí dóxya ɖɔ to gblagbla oxwe ao tɔn mɛ, aigba lɔ gán gɔ̀ dó ninɔmɛ ɖagbe xe mɛ é te ɖayǐ.
-
Sɔgbe xɛ́ dodinnanu ɖé xe linlinwe ɖé zinjɛgbonu, to nǔɖi oxwe 100 gblamɛ, zungbo enɛlɛ gán gɔ̀ dó ninɔmɛ ɖagbe xe mɛ yé te hwɛkpó yè dó gbò atín xe to yé mɛ lɛ. (Linlinwe Science.)
-
To agɔe to Brésil, wenywɛtɔ lɛ basí dodinnanu nadó nywɛ enyí zungbo lɛ nɔ yawu gɔ̀ wú ná yeɖe hwenue yè dó atín yɔ́yɔ́ lɛ dó yé mɛ.
-
Linlin ɖé ɖɔ gandó dodinnanutɔ exelɛ go ɖɔ: “É vivi ná yé nadó mɔɖɔ é ma nyí dandan nadó dó atín lɛ.” Ná to oxwe atɔ́n kpoun godo, ɖilě é tlɛ nyiɖɔ yè ma dó atín ɖevo lɛ, “atín yɔ́yɔ́ lɛ gɔ́” ayigba xe jí yè basí dodinnanu te lɔ lɛ jí. (National Geographic)
Vivɛnu Xe Gbɛ́tɔvi lɛ to Didó
Lɛdó ayihɔ́n kpé, mɛlɛ to vivɛnudó nadó kpénukúndó zungbo xe ko tíin lɛ go bo hɛn ɖexe ko busɛ lɛ gɔwá. Linlin ONU tɔn ɖé dóxya ɖɔ vivɛnudidó exe zɔ́n bɔ sɔxa “zungbo xe nɔ nyí ɖiɖesɛ lɛdó ayihɔ́n kpé lɛ [tɔn] ko ɖekpò jɛ 50 linlán to kanweko jí” to oxwe 25 xe wayi lɛ mɛ.
Amɔ́, vivɛnudidó enɛlɛ ma ko kpé nadó basí xixɔ́na zungbo lɛ. Ogbɛ́ ɖé ná linlin ɖɔ “sɔxa zungbo xe nɔ nyí ɖiɖesɛ to lɛdó xe mɛ yozò nɔ sú te lɛ tɔn ma ko ɖekpò kaka ɖé to oxwe xe wayi lɛ mɛ.” (Global Forest Watch)
Azɔ́nxwé xe nɔ gbò atín matíin ogbè bibyɔ́ sɔ́n acɛkpatɔ lɛ dè lɛ nɔ ɖuale dɔla liva susu lɛ tɔn bɔ nukúnkɛn yětɔn exe wɛ nɔ zɔ́n tawun bɔ zungbo lɛ dó to bubusɛ to lɛdó xe mɛ yozò nɔ sù te lɛ.
Kpíkpli mɛxe nɔ kpénukúndó zungbo go lɛ tɔn to azɔ́nwa to alixo ɖagbe mɛ nadó sán atín-gbó lɛ bosɔ to tito basí ná atín yɔ́yɔ́ lɛ nidó nyí didó
Toɖiɖo Xe Biblu Ná Mí
“Jehovah a Jixwéyɛxwe sɔ́ hɛn atín wunmɛ lɛkpó wujɛgbonu sɔ́n ayigba mɛ, yèɖɔ atín xe nyɔ́ ná kpínkpɔ́n bosɔ nyɔ́ ná núɖùɖù.”—Jenɛsísí 2:9.
Mɛxe ɖá zungbo lɛ wleawuna yé to alixo ɖé mɛ bɔ yé gán nɔ to yeɖe hɛn jɛ yɔ́yɔ́ ɖilě gbɛtɔvi lɛ ná to yé zán. Ojlǒ etɔn wɛ nadó basí xixɔ́na zungbo lɛ bo nɔ kpénukúndó yé go to alixo ɖagbe mɛ.
Biblu dóxya ɖɔ Jixwéyɛxwe ná ɖoalɔtena nǔxe hɛngble yè te to ayigba go lɛ, ná planɛti mǐtɔn kpó nǔxe to ogbɛ̀ to é jí lɛ kpó nikaa nyí huhusudó. Kpɔ́n xósɔ́ lɔ “Jixwéyɛxwe Dokpà Ðɔ Ayigba Ma Ná Nyí Vivasudó” to wěda 15 jí.
a Jehovah wɛ nyǐkɔ Jixwéyɛxwe tɔn.—Salmu lɛ 83:18.
