Sísí Nina Ogbɛ̀
NUXEWUTU SÍSÍ NINÁ OGBƐ̀ DO NYÍ NUJƆNU
Aca kpó nuyiwa xe nɔ dóxya ɖɔ yè yí nukúnkpɛvi dó kpɔ́n ogbɛ̀ lɛ kpó gǎn hɛnnugble tawun to mɛgo bosɔ zé mɛxe to lɛdó ɖé mɛ lɛ dó owù mɛ.
-
Gbɔnvona ɖɔ siga nùnù nɔ dɔ̀n kansɛɛ wá, é sɔ́ nɔ zɔ́n bɔ agbasa mɛtɔn ma nɔ ɖoxuxlɔn nadó ɖuto azɔ̀n lɔ jí. Suhúgǎn mɛxe kansɛɛ afuje tɔn hù lɛ tɔn wɛ kú ná yé nɔ nù-azɔ̀ kavǐ ná mɛxe lɛdó yé lɛ nɔ nù wutu.
-
To xwemɛxwemɛ, aca lɔ nadó ɖesò bo hù mɛlɛ dókpɔ́ jí nɔ zɔ́n bɔ ahun mɛsusu tɔn nɔ gbàdó. Dodinnanu ɖé dóxya ɖɔ “mɛxe tlɛ gán bo ma gbleawu to [hwenue yè ɖesòdómɛ to wexɔmɛ] lɛ nɔ sè vivɛ́ ná oxwe susu.”—Linlin ɖé sɔ́n Stanford University.
-
Mɛxe nɔ kùnhún to hwenue ahàn sínsínnyɛ kavǐ amasin aɖínɔ gbɛ́ to yé jí lɛ nɔ zɔ́n bɔ mɛlɛ ma gǎn gbɔn aliji kavǐ fie afɔzɔ̀ntɔ nɔ gbɔn lɛ maɖibu. To kpaa mɛ, xomɛvɔnɔ xe lɛdó mɛxe ma nɔ ná sísí ogbɛ̀ lɛ wɛ nɔ jiya.
NǓXE A GǍN WÀ
Nɔ kpénukúndó ɖewe go. Hwenu ma ko fɛ́ nadó jo aca ylankan lɛ tayiɖi azɔ̀-nùnù, chicha kpó siga lɛtlikinɔ kpó nùnù, ahànnunu zɛjlɛgo kavǐ amasin aɖínɔ lɛ dó. Aca enɛlɛ gǎn hɛnnugble to gowe bosɔ dóxya ɖɔ a ma nɔ ná sísí ogbɛ̀ mɛxe lɛdó we lɛ tɔn, kakajɛ ogbɛ̀ mɛxe to hwɛndò towe mɛ lɛ tɔn jí.
Ma nɔ yí nukúnkpɛvi dó kpɔ́n xixɔ́ blo. Nɔ jla oxwé towe gbè ɖó nadó dakpana asidan. Nɔ wà dɛɛdɛ enyí a to húnkun bo nɔ kpénukúndó mɔto towe go ganji. Ma ɖike mɛlɛ ni dó cɔ̀cɔ̀ ná we nadó wà nǔxe gǎn hɛn awugble sínsínnyɛ kavǐ okú wá blo.
Nɔ jɔmɛ. Sísí nina ogbɛ̀ sɔ́ bɛ́ nukún xe mǐ nɔ yí dó kpɔ́n mɛxe wá sɔ́n akɔ̀ kpó otò ɖevo kpó mɛ lɛ hɛn, gɔ́na mɛxe ninɔmɛ gbɛ̀mɛ tɔn yětɔn gbɔnvo ná mǐtɔn lɛ. Nǔgbó lɔ wɛ nyiɖɔ nuvɛun kpó wǎngbɛ́na kpó wɛ nyí aɖɔ̀ susu to danuwiwa kpó ahwàn xe to ogbɛ̀ lɔ mɛ lɛ kpó tɔn.
NǓXE MǏ TO WIWÀ
Kunnuɖetɔ Jehovah tɔn lɛ nɔ kplɔ́n mɛɖévo lɛ nadó zán ogbɛ̀ yětɔn ganji. Tito Biblu kpínkplɔ́nmɛ tɔn mǐtɔn ko gɔ́alɔna gbɛtɔ́ lɛ nadó jo aca xe mɛ yé ko kpeve te kpó walɔ xe nɔ hɛnnugble to yé go lɛ kpó dó.
Enyí mǐ to xɔ̀gbá, mǐ nɔ xodó osɛ́n xixɔ́ tɔn lɛ tawun. Yè nɔ kplɔ́nazɔ́n mɛxe nɔ zé yeɖe jo nadó gbá fie mǐ nɔ basí okpli te kpó oxɔ̀ ɖevo xe mǐ nɔ zán ná tito Biblu kpínkplɔ́n tɔn lɛ kpó lɛ nadó nyɔ́ lěxe yé ná nɔ dakpana awugble ɖó. Mǐ nɔ gbeje oxɔ̀ mǐtɔn lɛ kpɔ́n hwɛhwɛ, ná yé nidó sɔgbe xɛ́ osɛ́n lɛdó lɔ tɔn xe gandó xixɔ́ go lɛ.
Mǐ nɔ gɔ́alɔna mɛxe adán gbò lɛ. To 2022, mǐ yí nǔɖi dɔla Amelika tɔn livi 12 (nǔɖi 7 284 000 000 F CFA) sɔ́n nǔxe mɛlɛ ná lɛ mɛ dó gɔ́alɔna mɛxe adán gbò ná nugbajɛmɛji 200 nkɔ xe jɔ lɛdó ayihɔ́n kpé bo zé ogbɛ̀ mɛlɛ tɔn dó owù mɛ lɛ wutu.
Hwenue Ebola jɛ núgbà jí to Hwèyihɔ Aflika tɔn to 2014 kpóɖɔ to République démocratique du Congo to 2018, mǐ kplɔ́n mɛlɛ nǔxe yé ná wà bɔ azɔ̀nylankan enɛ ma nadó gbàkpé. Mǐ sɛ́ mɛɖélɛ dó yé bɔ yé ɖɔxona yé dó “Tonusise Nɔ Hwlɛn Ogbɛ̀” jí. Mǐ basí nǔxe yè ná dó klɔ alɔ lɛ dó hɔntonu fie mǐ nɔ basí sinsɛ̀n te lɛ tɔn bosɔ ɖɔ nuxewutu alɔkiklɔ́ nyí nǔjɔnǔ kpó nuɖevo xe yé gǎn wà bɔ azɔ̀n lɔ ma nadó gbàkpé lɛ kpó.
To Sierra Leone, ladio-xɔsa ɖé kpà Kunnuɖetɔ Jehovah tɔn lɛ ná yé gɔ́alɔna Kunnuɖetɔ kpó mɛxe ma nyí Kunnuɖetɔ xe to lɛdó lɔ mɛ lɛ kpó nadó dakpana wánvú Ebola tɔn.
Alɔklɔnu ɖé to nukɔnna Kplitɛnxɔ Axɔluɖuta tɔn ɖé to Libéria to azɔ̀n bɛ́kplamɛ Ebola tɔn hwenu to 2014
a To otò Moyen-Orient xóxóhwenu tɔn lɛ mɛ, afɔɖiɖe nǔnywɛ tɔn enɛ dóxya ɖɔ yè to aceji ná ɖagbemɛninɔ hwɛndò mɛtɔn kpó mɛɖévo lɛ kpó tɔn.
