Be a yise ɖɔ gbɛtɔ́vi lɛ gǎn ɖiɖɛ nuxahun susu xe nɔ hɛn xixɔ́ matindó wá ná mǐ bo nɔ hɛn sɔgódo dózǐn wɛ ya? Enyí nuxahun ɖé ná nyí ɖiɖesɛ̀ mlɛnmlɛn, yè ɖóná nyɔ́ nǔxe hɛn nuxahun lɔ wá.

Ði akpajlɛ̌, dǎwe ɖé xe nɔ nyí Tom jɛazɔ̀n bo wá kú to godo mɛ. Naegbɔn é dó kú? Doto xe nɔ wazɔ́n to dotoxwé xe Tom yì hwɛkpó dó kú wlan ɖɔmɔ: “Hwenue yè mɔ oxya azɔ̀n xe jɛ é te lɛ tɔn, mɛɖé ma dóvivɛnu nadó nyɔ́ nǔxe hɛn azɔ̀n lɔ wá.” É ɖi ɖɔ doto xe kpénukúndó Tom go jɛnukɔn lɛ ná ɛn amasin kpoun wɛ bo lɛnɖɔ é ná jɛgǎngán.

Be afɔɖiɖe mɔnkɔtɔn ɖé wɛ gbɛtɔ́vi lɛ to zizé gandó nuxahun ayihɔ́n tɔn lɛ go ya? Ði akpajlɛ̌, nadó ɖe sɛ́nhɛngba kpò, ganɖuɖu lɛ nɔ ɖe osɛ́n lɛ tɔ́n, nɔ zé fɔto-ɖènú aliji tɔn lɛ dó ofi tawun-tawun lɛ bo nɔ xɔ̀ azɔ́nwanú ɖagbe lɛ ná kponɔ lɛ. Amɔ̌, ɖilě etlɛ nyíɖɔ onǔ exelɛ nɔ gɔ́alɔ tawun, yé ma nɔ ɖe nǔxe nɔ hɛn nuxahun lɔ wá lɛ sɛ̀. Ná tawun tɔn, nuyiwa mɛlɛ tɔn wɛ nɔ dó linlɛn, nǔxe to ahun mɛ kpó nǔxe nyí ojlǒ yětɔn lɛ kpó xya.

To otò Amérique du Sud tɔn xe wá lɛzun hɛntɔnɔ ɖé mɛ, dǎwe ɖé xe nɔ nyí Daniel ɖɔmɔ: “Mǐ vò ɖáyǐ tawun. Mǐ ma nɔ xanú ɖɔ ajotɔ́ lɛ gǎn wá gbà mǐ. Amɔ̌ todin, jijɔxo masɔ tíin to tòɖaxó kavǐ gbétatò ɖé mɛ ba. Ninɔmɛ akwɛ́zinzan tɔn xe wá gblé dóxya ɖɔ mɛsusu wɛ nyí nukúnkɛnnɔ bo ma nɔ tindó sísí ná ogbɛ̀ kavǐ nutindó mɛɖévo lɛ tɔn.

Dǎwe ɖé xe mǐ ná ylɔɖɔ Elias hɔ̀nna ahwàn sɔ́n Cɛncɛn Hwèzɛtɛn tɔn bo wá kplɔ́n Biblu to godo mɛ. É ɖɔmɔ: “Hwɛndo lɛ kpó acɛkpatɔ́ xe nyí sinsɛ̀ngán lɛ kpó nɔ ná tuli jɔja sunnu lɛ to otò ce mɛ nadó byɔ́ ahwàn mɛ ná yé nidó ɖinyǐ. Nuɖokpólɔ janwɛ sɔ́ nɔ nyí ɖiɖɔna mɛxe yé ná wá funahwàn sɔta lɛ! Exe lɛkpó zɔ́n bɔ n’mɔɖɔ jiɖiɖe dó ganɖutɔ́ lɛ go nɔ hɛnmɛ jɛflumɛ tawun.”

Abajɔ owě xóxóhwenu tɔn ɖé xe gɔ́ ná nǔnywɛ dó ɖɔmɔ:

• “Onyla wɛ ayilinlɛn ahun gbɛtɔ́ tɔn sɔ́n ovǔ hwenu etɔn gbɔ̌n.”—Jenɛsisi 8:21.

• “Ahun nɔ klɔmɛ hú nulɛkpó bosɔ nyí owùnu. Mɛnu wɛ sɔgǎn nywɛ?”—Jelemia 17:9.

• “Ahun mɛ wɛ linlɛn nylakan, hlɔnhuhu, . . . fɛnnuwiwa zanxɛ́mɛ tɔn, ajojijɛ, kunnuɖiɖe lalo . . . nɔ wá sɔ́n.”—Matiu 15:19.

Gbɛtɔ́vi lɛ ma kpénǔgo nadó mɔ kpɔ́ngbɔ ná linlɛn nylakan xe hwlá dó ahun mǐtɔn mɛ lɛ. Kpóɖɔ, linlɛn enɛlɛ nɔ fɔ́n bo to nyinyla deji, ɖilě nuxahun xe jí mǐ ɖɔxódó to xósɔ́ xe wayi mɛ lɛ dóxya ɖó. (2 Timoti 3:1-5) Nulɛ fɔ́n bo to nyinyla deji maxokpɔ́nna ɖɔ nuɖɔnamɛ lɛ gbɔn kámɛ-gòmɛ to egbexe bɔ alixo xóɖɔdókpɔ́ tɔn susu sɔ́ tíin! Bɔ naegbɔn mǐ ma gǎn hɛn jijɔxo kpó xixɔ́ kpó tíin to ayihɔ́n lɔ mɛ? Be nǔxe go mǐ ma kpé wɛ mǐ to jijlo ná wà ya? Be é ma nyɔ́basí wɛ ya?

Enyí mǐ tlɛ kpénǔgo nadó ɖyɔ́ linlɛn nylakan xe gbɛtɔ́ lɛ tindó, mǐ ma sɔgǎn hɛn xixɔ́ tíin to ayihɔ́n lɔ blebu mɛ. Etɛ́wutu? Ná mǐ ɖó dogbó.

Nǔgbó lɔ wɛ nyíɖɔ: “É ma tíin to xúhlɔn [gbɛtɔ́] tɔn mɛ nadó ɖeanana afɔɖiɖe etɔn lɛ.”  (Jelemia 10:23) Mǐ ma nyí didá nadó ɖeanana mǐɖe. Ðilě mǐ ma nyí didá nadó nɔgbɛ̀ to osin glɔ kavǐ to planɛti ɖevo jí ɖó, mɔ wɛ mǐ ma nyí didá nadó ɖeanana gbɛtɔ́vi hatɔ́ mǐtɔn ɖó ninyɛ!

Lɛnnukpɔ́ndó exe jí: Be gbɛtɔ́ lɛ nɔ jlo ɖɔ mɛɖévo ni ɖɔ lěxe yé ná zán gbɛ̀ yětɔn ɖó kavǐ ɖɔ nǔxe sɔgbe lɛ ná yé ya? Be gbɛtɔ́ lɛ nɔ jlo ɖɔ mɛɖévo lɛ ni ɖɔ nuɖiɖe xe yé ná basí ná nǔxe ɖù xòɖiɖe, kú-hwɛ̀ didá namɛ kavǐ lěxe yé ná kplɔ́n ovi yětɔn lɛ ɖó ná yé ya? Vǔɖe kpoun ɖie to nǔxe nɔ hɛn kinklan wá gbɛtɔ́ lɛ cɛncɛn lɛ mɛ. Enɛwutu, é gǎn vɛawu nadó kɛalɔyí nǔxe Biblu ɖɔ, amɔ̌ nǔgbó lɔ ninyɛ. Mǐ ma tindó nugokpíkpé lɔ kavǐ jlɔjɛ nadó ɖugǎn dó hatɔ́ mǐtɔn jí, bɔ é fó. Bɔ mɛnu dè wɛ mǐ gǎn lɛhlan lo?

Mɛdatɔ́ mǐtɔn dè janwɛ mǐ gǎn lɛhlan. Ná ewɔ wɛ dá mǐ! É ma ko gbɛ́kɔ mǐ go ɖilě mɛɖélɛ nɔ lɛn ɖó. Oxó nǔnywɛ tɔn xe to Biblu mɛ lɛ dóxya ɖɔ ewɔ nɔ ɖɔ mǐtɔn. Enyí mǐ nɔ kplɔ́n owě titewungbe enɛ ganji, enɛ ná zɔ́n bɔ mǐ ná nyɔ́ mǐɖe dógɔ́. É gán sɔ́ zɔ́n bɔ mǐ ná nyɔ́ nuxewutu ninɔmɛ gbɛtɔ́vi lɛ tɔn dó wá nyla to egbexe. Kpóɖɔ ɖilě tamɛnukplɔ́nmɛtɔ́ Allemagne tɔn ɖé ɖɔ ɖó, mǐ gǎn mɔ nuxewutu, “gbɛtɔ́vi lɛ kpó ganɖuɖu lɛ kpó ma kplɔ́n nuɖékpókpé sɔ́n nue ko jɔ wayi lɛ mɛ.”

Dǎwe nunywɛtɔ́ ɖé ɖɔ to gbèɖokpó ɖɔ, “nǔnywɛ nɔ nyí didóxya ɖi dǒdónɔ gbɔn ovi etɔn lɛkpó” kavǐ sínsɛ́n etɔn lɛ dali. (Luku 7:35) Ði akpajlɛ̌, Izaya 2:22 ɖɔmɔ: “Ná ɖagbe mìtɔn titi wutu, mì sɔ́ zé jiɖiɖe mìtɔn dó gbɛtɔ́vi tata mɛ ba blo.” Ayinamɛ ɖagbe enɛ gǎn gɔ́alɔna mǐ ma nadó nɔ zé toɖiɖo dó nue ma nǎ jɔ gbeɖe lɛ jí. Kenneth xe nɔ nɔ̀ tòɖaxó Amérique du Nord tɔn ɖé xe mɛ danuwiwa sù te ɖɔmɔ: “Tonuɖɔtɔ́ lɛ nɔ dókpà nadó hɛn nulɛ kpɔ́nte, amɔ̌ yé ma nɔ kpénǔgo. Nǔgomakpé yětɔn nɔ dóxya ɖɔ nǔxe Biblu ɖɔ nyí nǔgbó bosɔ sɔgbe.”

Daniel xe go mǐ dónù wayi ɖɔmɔ: “Egbesɔegbesɔ wɛ n’nɔ to mimɔ ɖɔ gbɛtɔ́vi lɛ ma gǎn ɖeanana nulɛ ganji. . . . Enyí a tlɛ ɖó akwɛ́ susu to akwɛ́sɛɖotɛn kavǐ adɔkun susu, enɛ ma dóxya ɖɔ a ná tindó xixɔ́ to sɔgódo. N’ko mɔ lěxe enɛ hɛn mɛsusu jɛflumɛ sínsínnyɛ ɖó.”

Gbɔnvona ɖɔ Biblu nɔ gɔ́alɔna mǐ ma nadó zé toɖiɖo dó nue ma ɖó jiɖe lɛ mɛ, é sɔ́ ná mǐ toɖiɖo ɖé. Enɛ wɛ mǐ ná mɔ bɔdego.