Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Kẹntọ lọ Okú Didesẹ—Gbọnna?

Kẹntọ lọ Okú Didesẹ—Gbọnna?

DILE etlẹ yindọ tonumase mẹjitọ mítọn tintan lẹ, Adam po Evi po tọn, hẹn ylando po okú po plá gbẹtọvi lẹpo, enẹ ma diọ ojlo Jiwheyẹwhe tọn na gbẹtọvi lẹ. Jiwheyẹwhe dohia pludopludo to Ohó etọn Biblu mẹ dọ linlẹn emitọn ma ko diọ.

  • “Dodonọ lẹ wẹ na dugu aigba tọn, yé nasọ nọgbẹ̀ to e ji kakadoi.”Salmu lẹ 37:29.

  • “Ewọ na ze okú mì kakadoi, Oklunọ Nupojipetọ Jehovah na súnsún dasin sẹ̀ sọn nukun lẹpo mẹ.”Isaia 25:8.

  • “Kẹntọ godo tọn, yèdọ okú na yin hinhẹn zun ovọ́.”1 Kọlintinu lẹ 15:26.

  • “Okú ma nasọ tin ba, mọjanwẹ aluẹmẹninọ kavi avi kavi awufiẹsa ma nasọ tin ba.”Osọhia 21:4.

Nawẹ Jiwheyẹwhe na “ze okú mì,” bo hẹn kẹntọ mítọn okú zun “ovọ́” gbọn? Dile Biblu dohia hezeheze do, ‘dodonọ lẹ wẹ na nọgbẹ̀ kakadoi.’ Amọ́, e sọ yidogọ dọ “gbẹtọ dodonọ de ma tin to aigba ji he nọ wà dagbe to whepoponu.” (Yẹwhehodọtọ 7:20) Be ehe zẹẹmẹdo dọ Jiwheyẹwhe ma na biọ dọ gbẹtọvi lẹ ni nọ setonuna osẹ́n emitọn lẹ ba wẹ ya? Paali! E ma na wàmọ pọ́n gbede, na “Jiwheyẹwhe . . . ma sọgan dolalo.” (Titu 1:2) Eyin mọ wẹ, etẹwẹ Jiwheyẹwhe na wà nado hẹn linlẹn he e tindo bo do dá gbẹtọvi lẹ di?

JIWHEYẸWHE “NA ZE OKÚ MÌ KAKADOI.”—ISAIA 25:8

OFLIGỌ DE NADO DE OKÚ SẸ̀

Jehovah Jiwheyẹwhe wleawuna tito owanyinọ de nado whlẹn gbẹtọvi lẹ sọn okú si, yèdọ gbọn ofligọ de súsú dali. To paa mẹ, ofligọ zẹẹmẹdo ahọ́ he sọzẹn hẹ nuhe yin hinhẹngble de súsú kavi nado yinuwa sọgbe hẹ whẹdida dodo. Na ylandonọ wẹ gbẹtọvi lẹpo yin bo jẹna okú wutu, Biblu dọ madoadúdẹji dọmọ: “Depope to yé mẹ ma sọgan fli nọvisunnu etọn gọ̀ gbede kavi na ofligọ de Jiwheyẹwhe do ota etọn mẹ, (ofligọ-kuẹ lọ na ogbẹ̀ yetọn sù sọmọ bọ e nọ zẹ̀ nugopipe yetọn go).”—Salmu lẹ 49:7, 8.

Eyin gbẹtọvi mapenọ de kú, ylando etọn lẹ kẹdẹ sin ahọ́ wẹ e gán sú; e ma gán fli ede gọ̀, mọ e ma gán suahọ ylando mẹdevo depope tọn. (Lomunu lẹ 6:7) Enẹwutu, mí do hudo mẹpipe he ma do ylando depope tọn nado ze ogbẹ̀ etọn jo, e ma yin na e wà ylando wutu gba, amọ́ nado suahọ ylando mítọn lẹ tọn.—Heblu lẹ 10:1-4.

Tito he Jiwheyẹwhe zedai lọ pẹẹ niyẹn. E do Visunnu etọn, Jesu hlan sọn olọn nado wá yin jiji to aigba ji taidi gbẹtọvi pipé he ma tindo ylando depope. (1 Pita 2:22) Jesu dọ dọ emi wá nado “ze ogbẹ̀ etọn jo taidi ofligọ de do ota mẹsusu tọn mẹ.” (Malku 10:45) E kú nado suahọ ylando mítọn lẹ tọn bo whlẹn mí sọn okú si, na mí nido sọgan mọ ogbẹ̀.—Johanu 3:16.

WHETẸNU WẸ OKÚ NA YIN DIDESẸ?

To egbehe, dile Biblu ko dọ do, mí to “ojlẹ awusinyẹn tọn he vẹawu nado pehẹ lẹ” mẹ, ehe dohia dọ mí ko to “azán godo tọn” aihọn ylankan ehe tọn lẹ mẹ. (2 Timoti 3:1) Azán godo tọn lẹ na dekọtọn do “azán whẹdida tọn po vasudo omẹ jijọ-madi-Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn po” mẹ. (2 Pita 3:3, 7) Amọ́, mẹhe yiwanna Jiwheyẹwhe lẹ na gán to vasudo enẹ whenu bo na “nọgbẹ̀ kakadoi.”—Matiu 25:46.

Jesu wá nado “ze ogbẹ̀ etọn jo taidi ofligọ de do ota mẹsusu tọn mẹ.”—Malku 10:45

Gbẹtọ livi devo lẹ na tindo dotẹnmẹ hundote nado nọgbẹ̀ kakadoi to whenue yé na yin finfọnsọnku. Jesu fọ́n oṣiọ de to whenue e yì tòdaho Naini mẹ. Visunnu dopo gee asuṣiọsi de tọn wẹ kú, bọ “lẹblanu whàn” Jesu nado fọ́n ẹn sọnku. (Luku 7:11-15) Podọ, apọsteli Paulu dọmọ: “Yẹn tindo todido to Jiwheyẹwhe mẹ . . . dọ fọnsọnku dodonọ lẹ po mawadodonọ lẹ po tọn de na tin.” Todido dolido ehe yin dohia vonọtaun owanyi he Jiwheyẹwhe tindo na gbẹtọvi lẹ tọn.—Owalọ lẹ 24:15.

Gbẹtọvi liva susu wẹ sọgan donukun nado nọgbẹ̀ kakadoi. Biblu dọmọ: “Dodonọ lẹ wẹ na dugu aigba tọn, yé nasọ nọgbẹ̀ to e ji kakadoi.” (Salmu lẹ 37:29) To whenẹnu, yé na mọ hẹndi hogbe jiawu podọ homẹmiọnnamẹ tọn he apọsteli Paulu wlan sọn nudi owhe 2 000 die tọn dọmọ: “Okú E, fie wẹ awhàngbigba towe te? Okú E, fie wẹ adí towe te?” (1 Kọlintinu lẹ 15:55) Okú he yin kẹntọ daho gbẹtọvi lẹ tọn na ko yin didesẹ!