Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 1

OHÀN 2 Jehovah Wẹ Oyín Towe

Na Gigo Jehovah

Na Gigo Jehovah

HOSỌ OWHE TỌN MÍTỌN NA 2025: “Na Jehovah gigo he oyín etọn jẹna.”SALM. 96:8.

NUHE E BẸHẸN

Mí na plọn lehe mí gán nọ na Jehovah gigo he e jẹna do.

1. Etẹ ji wẹ mẹsusu nọ ze ayiha do to egbehe?

 BE A doayi e go dọ to egbehe e taidi dọ mẹsusu wẹ nọ ví do yede tọn mẹ ya? Di apajlẹ, mẹdelẹ nọ dovivẹnu susu to nọtẹn gbẹdido Intẹnẹt ji tọn lẹ ji nado dọ̀n ayidonugo wá yede po nuwadotana yetọn lẹ po ji. Amọ́, omẹ vude poun wẹ nọ na gigo Jehovah Jiwheyẹwhe to egbehe. To hosọ ehe mẹ, mí na dọhodo nuhe e zẹẹmẹdo nado na Jehovah gigo po nuhe dona nọ whàn mí nado wàmọ lẹ po ji. Mí nasọ plọn lehe mí gán na Jiwheyẹwhe gigo he e jẹna do gọna lehe ewọ lọsu na pagigona oyín etọn to madẹnmẹ do.

ETẸWẸ E ZẸẸMẸDO NADO NỌ NA GIGO JEHOVAH?

2. Nawẹ Jehovah do gigo etọn hia to Osó Sinai kọ̀n gbọn? (Sọ pọ́n yẹdide.)

2 Etẹwẹ gigo zẹẹmẹdo? To Biblu mẹ, hogbe lọ “gigo” gán dlẹnalọdo nudepope he nọ hẹn mẹde zun omẹ vonọtaun de. Jehovah do gigo etọn hia to aliho vonọtaun mẹ ojlẹ kleun de to whenue akọta Islaeli tọn yin tuntundote sọn kanlinmọgbenu Egipti tọn godo. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n nujijọ lọ: Islaelivi livi susu pli dopọ to Osó Sinai kọ̀n nado yì pé Jiwheyẹwhe yetọn. Aslọ titli de ṣinyọ́n osó lọ. To ajiji mẹ, aigba sisọsisọ sinsinyẹn de jọ—ehe gán ko zọnpọ hẹ nuyiwa osó miyọ́nnọ de tọn—bọ aigba he tin to oglọ yetọn whàn, abì gbòdlán, hẹviosò dọnú podọ opẹ̀n sọ dọnú gángán. (Eks. 19:16-18; 24:17; Salm. 68:8) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe e na ko jiawu na Islaelivi lẹ do sọ to whenue Jehovah do gigo etọn hia to aliho huhlọnnọ ehe mẹ.

To Osó Sinai kọ̀n, Jehovah do gigo etọn hia Islaelivi lẹ to aliho huhlọnnọ de mẹ (Pọ́n hukan 2​tọ)


3. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado na gigo Jehovah?

3 Amọ́, etẹwẹ dogbọn gbẹtọvi lẹ dali? Be mí gán na gigo Jehovah nugbonugbo ya? Gbau, mí gán wàmọ. Aliho de he mẹ mí nọ na gigo Jehovah te wẹ gbọn hodidọ na mẹdevo lẹ gando huhlọn jiawu po jẹhẹnu dagbedagbe etọn lẹ po go dali. Mí sọ nọ pagigona Jiwheyẹwhe whenue mí na ẹn pipà gando nuhe e na mí huhlọn nado wadotana lẹ go. (Isa. 26:12) Ahọlu Davidi yin apajlẹ ayidego tọn de na nuhe dù gigo nina Jehovah. To odẹ̀ he Davidi hò to agun Islaeli tọn nukọn de mẹ, e dọna Jiwheyẹwhe dọmọ: “Jehovah E, hiẹ wẹ kiklo-yinyin, huhlọn, gigo, whanpẹ daho po gbégbò po jẹna, na towe wẹ nuhe tin to olọn mẹ podọ to aigba ji lẹpo.” To whenue Davidi ko dotana odẹ̀ etọn godo, “agun lọ pete sọ pà Jehovah.”—1 Otàn. 29:11, 20.

4. Nawẹ Jesu na gigo Jehovah gbọn?

4 Whenue Jesu to aigba ji, e pagigona Otọ́ etọn gbọn didọ dali dọ ewọ wẹ Asisa azọ́njiawu emitọn lẹ tọn. (Malku 5:18-20) Jesu sọ na gigo Jehovah to aliho he mẹ e dọho gando Otọ́ etọn go bosọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ te mẹ. To gbèdopo, Jesu to mẹplọn to sinagọgu de mẹ. Nawe de he ko nọ nuyiwadomẹji aovi de tọn glọ na owhe 18 tin to todoaitọ etọn lẹ mẹ. Aovi lọ ko yinuwadeji sọmọ bọ ewọ nọ zọ̀n tọ́tọ́ bo masọ penugo nado jlọ paali. Lehe nawe lọ na ko jẹflumẹ do sọ! Awuvẹmẹ whàn Jesu bọ e dọnsẹpọ ẹ bo yí owanyi do dọna ẹn dọmọ: “Nawe, hiẹ yin tuntundote sọn awutu towe mẹ.” Enẹgodo, e ze alọ etọn lẹ do nawe lọ ji, ewọ sọ jlọ to afọdopolọji bo “jẹ gigopana Jiwheyẹwhe ji,” podọ e jẹgangan bo gọ̀ sisi mẹdetiti tọn etọn mọyi to gigọ́ mẹ! (Luku 13:10-13) Nawe enẹ tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe nado na gigo Jehovah, podọ nudopolọ wẹ na mílọsu.

ETẸLẸ WẸ NỌ WHÀN MÍ NADO NA GIGO JEHOVAH?

5. Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wẹ mí tindo nado nọ na sisi Jehovah?

5 Mí nọ pagigona Jehovah na sisi sisosiso he mí tindo na ẹn wutu. Mí tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado nọ na ẹn sisi. Jehovah wẹ yin ganhunupotọ lọ; huhlọn etọn masọ do dogbó. (Salm. 96:4-7) Nuyọnẹn daho etọn nọ yin mimọ to nuhe e dá lẹ mẹ. Ewọ wẹ Asisa ogbẹ̀ mítọn tọn podọ Mẹhe nọ hẹn mí dogbẹ̀. (Osọ. 4:11) Nugbonọ wẹ ewọ. (Osọ. 15:4) Nuhe e nọ wà lẹpo wẹ nọ do kọdetọn dagbe podọ e nọ de opà etọn lẹ to whepoponu. (Jọṣ. 23:14) Abajọ yẹwhegán Jelemia dọ gando Jehovah go dọmọ: “To mẹhe yin nuyọnẹntọ lẹpo to akọta lẹ mẹ, podọ to ahọluduta yetọn lẹpo mẹ, mẹdepope ma tin taidi hiẹ to aliho depope mẹ”! (Jel. 10:6, 7) Matin ayihaawe, mí tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe lẹ nado nọ na sisi Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn. Amọ́, e ma yindọ Jehovah jẹna sisi mítọn kẹdẹ wẹ gba—e sọ jẹna owanyi mítọn.

6. Naegbọn mí do yiwanna Jehovah?

6 Mí nọ pagigona Jehovah na mí yiwanna ẹn sisosiso wutu. Lẹnnupọndo jẹhẹnu susu Jehovah tọn he zọ́n bọ mí do yiwanna ẹn lẹ ji. Lẹblanunọ podọ awuvẹmẹtọ wẹ ewọ. (Salm. 103:13; Isa. 49:15) Onú mítọn nọ biọlanmẹna ẹn; podọ whenue mí yin awugblena e nọ sè vivẹ́. (Zek. 2:8) E nọ hẹn ẹn bọawuna mí nado dọnsẹpọ ewọ taidi Họntọn de. (Salm. 25:14; Owalọ 17:27) E sọ yin whiwhẹnọ; “e nọ fẹ̀ yìdo nado pọ́n olọn po aigba po, bo nọ ze agbátọnọ ṣite sọn kọ́gudu mẹ.” (Salm. 113:6, 7) Po ehe lẹpo po, nawẹ mẹde gán nọma pagigona Jiwheyẹwhe daho mítọn gbọn?—Salm. 86:12.

7. Dotẹnmẹ vonọtaun tẹwẹ mí tindo?

7 Mí nọ pagigona Jehovah na mí jlo dọ mẹdevo lẹ ni yọ́n ewọ wutu. Mẹsusu ma yọ́n nugbo lọ gando Jehovah go. Etẹwutu? Na Satani ko tọ́nnukunna ayiha yetọn gbọn lalo ylankan lẹ hinhẹn gbayipe gando Ewọ go dali wutu. (2 Kọl. 4:4) Satani ko hẹn mẹlẹ kudeji dọ Jehovah nọ víhlọ̀n, ma nọ homẹtọnpọn bosọ yin adọ̀ suhugan yajiji he to aihọn lọ mẹ lẹ tọn. Amọ́, mí yọ́n nugbo lọ gando Jiwheyẹwhe mítọn go! Mí tindo dotẹnmẹ lọ nado vọ́ nuhe yin didọ gandego lẹ jlado bo gbọnmọ dali hẹn gigo wá na ẹn. (Isa. 43:10) Salmu lẹ 96​tọ zinnudo gigo nina Jehovah ji. Dile mí to dogbapọnna delẹ to ohó gbọdo he salmu ehe bẹhẹn lẹ mẹ, lẹnnupọndo aliho he mẹ a gán na Jehovah gigo he e jẹna nugbonugbo te lẹ ji.

NAWẸ MÍ GÁN NA JEHOVAH GIGO HE E JẸNA GBỌN?

8. Etẹwẹ yin dopo to aliho he mẹ mí gán pagigona Jehovah te lẹ mẹ? (Salmu lẹ 96:1-3)

8 Hia Salmu lẹ 96:1-3. Mí gán na gigo Jehovah gbọn nuhe mí nọ dọ gandego lẹ dali. To wefọ ehelẹ mẹ, omẹ Jehovah tọn lẹ yin oylọ-basina nado “jihàn hlan Jehovah,” nado “pà oyín etọn,” nado “nọ lá wẹndagbe whlẹngán etọn tọn,” podọ nado “nọ lá gigo etọn to akọta lẹ ṣẹnṣẹn.” Aliho ehe lẹpo mẹ wẹ mí gán nọ pagigona Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn te. Juvi nugbonọ lẹ po Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ po ma whleawu nado dọhona mẹdevo lẹ gando nudagbe he Jehovah ko wà na yé lẹpo go podọ nado yiavùnlọna oyín etọn. (Dan. 3:16-18; Owalọ 4:29) Nawẹ mí gán wà nudopolọ gbọn?

9, 10. Etẹwẹ a plọn sọn numimọ Angelena tọn mẹ? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

9 Lẹnnupọndo numimọ Angelena a tọn ji, yèdọ mẹmẹyọnnu de he nọ nọ̀ États-Unis. E yí adọgbigbo do yiavùnlọna oyín Jehovah tọn to azọ́nwhé he mẹ e nọ wazọ́n te. Taidi azọ́nwatọ yọyọ de, Angelena yin oylọ-basina wá opli de tẹnmẹ, fihe mẹhe ṣẹṣẹ jẹ azọ́nwa ji to azọ́nwhé lọ lẹ yin dotẹnmẹ na nado dọ nude gando gbẹzan yetọn go na azọ́nwatọgbẹ́ yetọn lẹ te. Angelena wleawuna fọto delẹ he do ayajẹ he e ko duvivi etọn taidi Kunnudetọ Jehovah tọn de hia. Amọ́, ojlẹ kleun de whẹpo e nido yihó, azọ́nwatọgbẹ́ de dohia dọ emi yin pinplọn whẹ́n taidi Kunnudetọ Jehovah tọn. E jẹ nuyise mítọn lẹ ṣanko ji. Angelena dọmọ: “Ahun ṣie jẹ hihò ji. Amọ́, n’dọna dee dọ: ‘Be n’na dike bọ mẹde na dolalo dokọna Jehovah wẹ ya? Kavi n’na yiavùnlọna Ẹn?’”

10 Whenue azọ́nwatọgbẹ́ etọn dọho fó, Angelena hodẹ̀ kleun de do homẹ. Enẹgodo, e yí homẹdagbe do dọna ẹn dọ: “Ninọmẹ ṣie taidi towe nkọ. Yẹnlọsu yin pinplọn whẹ́n taidi Kunnudetọ Jehovah tọn de, podọ n’gbẹ́ yin dopo to yé mẹ kakajẹ egbé.” Ninọmẹ lọ kàn dẹpẹ biọ, amọ́ Angelena duto ede ji dile e to yẹdide dagbedagbe nujijọ gbigbọmẹ tọn he e yì delẹ tọn dohia bo yí zinzin do to avùnlọyina nuyise etọn lẹ. (1 Pita 3:15) Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Whẹpo Angelena nado dotana nuzedonukọnnamẹ etọn, dawe lọ gọ̀ biọ ede mẹ. E tlẹ yigbe dọ emi do numimọ dagbe lẹ to whenue emi yin jọja bo nọ dogbẹ́ hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Angelena dọmọ: “E jẹ dọ yè ni yiavùnlọna Jehovah. Gbégbò de wẹ e yin nado dọ nugbo lọ gando oyín etọn go.” Mílọsu tindo gbégbò lọ nado pà Jehovah bosọ na ẹn gigo etlẹ yin whenue mẹdevo lẹ de yẹyi sọn e go.

Mí gán nọ pagigona Jehovah gbọn Ohó mítọn gblamẹ (Pọ́n hukan 9, 10) b


11. To whenuho gblamẹ, nawẹ sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ hodo nunọwhinnusẹ́n he to Salmu lẹ 96:8 mẹ gbọn?

11 Hia Salmu lẹ 96:8. Mí gán nọ yí nuhọakuẹ mítọn lẹ do pagigona Jehovah. Sọn dowhenu wẹ sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ ko nọ gbògbéna Jehovah to aliho enẹ mẹ. (Howh. 3:9) Di apajlẹ, Islaelivi lẹ basi nunina na azọ́n tẹmpli lọ gbigbá po nukunpipedego po tọn. (2 Ahọ. 12:4, 5; 1 Otàn. 29:3-9) Devi mẹtọnhopọntọ Klisti tọn lẹ “nọ yí nutindo yetọn lẹ zan” nado yilizọn na ewọ po apọsteli etọn lẹ po. (Luku 8:1-3) Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ lọsu basi nunina kọgbọ tọn na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu gbigbọmẹ tọn yetọn lẹ po. (Owalọ 11:27-29) To egbehe ga, mílọsu gán pagigona Jehovah gbọn nunina sọn ojlo mẹ wá mítọn lẹ dali.

12. Nawẹ nunina mítọn lẹ gán hẹn gigo wá na Jehovah gbọn? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

12 Lẹnnupọndo apajlẹ dopo poun he do lehe nunina mítọn lẹ nọ na gigo Jehovah do hia ji. Linlin 2020 tọn de donù nuyiwadomẹji he akúdido he dẹn-to-aimẹ de tindo to Zimbabwe go. Gbẹtọ livi susu wẹ dibla kú huvẹ, ehe bẹ mẹmẹyọnnu de he nọ yin Prisca hẹn. Mahopọnna akúdido lọ, Prisca zindonukọn nado nọ dekunnu to mercredi po vendredi lẹ po, etlẹ yin to ojlẹ glezọ́nwiwa tọn mẹ. Kọmẹnu etọn lẹ nọ ṣàn ẹn kò, na e nọ tọ́n na lizọnyizọn lọ kakati nado yì lẹgle bo nọ dọna ẹn dọ e na kú huvẹ. Prisca nọ dọna yé po jidide po dọmọ: “Jehovah ma’o dowinyan sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ pọ́n gbede.” Ojlẹ kleun de to enẹgodo, e mọ nunina kọgbọ tọn yí sọn titobasinanu mítọn si. Alọgọ kọgbọ tọn enẹlẹ ma gán yọnbasi eyin nunina mítọn lẹ tọn dẹ́n. Ehe jiawu na kọmẹnu Prisca tọn lẹ bọ yé dọna ẹn dọ: “Jiwheyẹwhe ma dowinyan we nugbo, mí jlo na yọ́n nususu dogọ gando ewọ go.” Omẹ ṣinawe to kọmẹnu etọn lẹ mẹ jẹ opli agun tọn lẹ yì ji.

Mí gán nọ yí nuhọakuẹ mítọn lẹ do pagigona Jehovah (Pọ́n hukan 12​tọ) c


13. Nawẹ walọyizan mítọn gán hẹn gigo wá na Jehovah gbọn? (Salmu lẹ 96:9)

13 Hia Salmu lẹ 96:9. Mí gán nọ pagigona Jehovah gbọn walọyizan mítọn lẹ gblamẹ. Yẹwhenọ he nọ sẹ̀n to tẹmpli Jehovah tọn mẹ lẹ dona nọ nọ̀ wiweji to agbasa-liho. (Eks. 40:30-32) Amọ́, wiwejininọ to walọyizan-liho tlẹ sọ yin nujọnu hugan wiwejininọ to agbasa-liho. (Salm. 24:3, 4; 1 Pita 1:15, 16) Mí dona dovivẹnu sinsinyẹn nado de “gbẹtọ-yinyin hoho lọ” sẹ̀ sọn ogo, yèdọ linlẹn po walọyizan mawé lẹ po, bo ze “gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ” dogo, enẹ wẹ aliho nulẹnpọn po nuyiwa po tọn he nọ do jẹhẹnu jiawu Jehovah tọn lẹ hia. (Kol. 3:9, 10) Po alọgọ Jehovah tọn po, mẹhe tlẹ ko peve to walọ mawé po danuwiwa po mẹ lẹ gán diọ bo ze gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo.

14. Etẹwẹ a plọn sọn numimọ Jack tọn mẹ? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

14 Lẹnnupọndo numimọ Jack tọn ji, yèdọ dawe danuwatọ akonka de he mẹlẹ sù-yín na dọ Aovi. Na sẹ́nhẹngba etọn lẹ wutu, yè dá kú-whẹ̀ na ẹn. Amọ́ dile Jack to tepọn okú etọn, e kẹalọyi nado plọn Biblu hẹ mẹmẹsunnu de he dla gànpa he mẹ e yin súsú do pọ́n. Mahopọnna gbẹzan he Jack ko zan wayi, e de gbẹtọ-yinyin hoho lọ sẹ̀ sọn ogo bo wá pegan na baptẹm to nukọn mẹ. Jack diọ sọmọ bọ to gbeegbe e na yin hùhù, gàntọ-ṣọ́tọ delẹ to avivi dile yé to edabọ do na ẹn. Ponọ de he nọ wazọ́n to gànpa lọ mẹ dọmọ: “Jack wẹ yin gàntọ he ylan hugan tofi dai. Amọ́ todin, ewọ yin dopo to gàntọ dagbe hugan lẹ mẹ.” To whenue Jack ko yin hùhù godo, mẹmẹsunnu he lẹkọyi nado deanana opli sẹmẹsẹmẹ tọn to gànpa lọ mẹ to osẹ he bọdego mẹ lẹ dukosọna gàntọ de he wá opli whla tintan. Etẹwẹ whàn ẹn nado wá? Walọyizan Jack tọn he diọ yinuwadeji bọ e jlo na yọ́n nuhe e dona wà nado sẹ̀n Jehovah. E họnwun dọ walọyizan mítọn gán hẹn gigo wá na Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn!—1 Pita 2:12.

Mí gán nọ pagigona Jehovah gbọn walọyizan mítọn lẹ gblamẹ (Pọ́n hukan 14​tọ) d


NAWẸ JEHOVAH NA PAGIGONA OYÍN ETỌN TO MADẸNMẸ GBỌN?

15. Nawẹ Jehovah na pagigona oyín etọn mlẹnmlẹn to madẹnmẹ gbọn? (Salmu lẹ 96:10-13)

15 Hia Salmu lẹ 96:10-13. Wefọ godo tọn Salmu 96​tọ tọn ehelẹ dohia dọ Jehovah yin Whẹdatọ podọ Ahọlu dodonọ de. Nawẹ Jehovah na pagigona oyín etọn to madẹnmẹ gbọn? Gbọn whẹdida etọn lẹ gblamẹ wẹ. To madẹnmẹ e na và Babilọni Daho lọ sudo, na e to masin kọ̀n do yinkọ wiwe etọn go wutu. (Osọ. 17:5, 16; 19:1, 2) Mẹdelẹ he yinukundomọ vasudo Babilọni Daho lọ tọn gán hopódona mí to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ. To godo mẹ, to Amagẹdọni, Jehovah na và titonu Satani tọn blebu sudo bo na sukúndona mẹhe nọ diọnukunsọ ewọ bosọ nọ zánnu do oyín etọn go lẹpo, amọ́ e na whlẹn mẹhe yiwanna ẹn bo nọ setonuna ẹn bosọ nọ yí homẹhunhun do na ẹn gigo lẹpo gán. (Malku 8:38; 2 Tẹs. 1:6-10) To mẹtẹnpọn godo tọn he na wá aimẹ bọdo Gandudu Owhe Fọtọ́n tọn Klisti tọn go godo, Jehovah na ko klan oyín etọn do wiwe mlẹnmlẹn. (Osọ. 20:7-10) To ojlẹ enẹ mẹ, “aigba na gọ́ na oyọnẹn gigo Jehovah tọn tọn dile osin ṣinyọ́n ohù ji do.”—Hab. 2:14.

16. Etẹwẹ a magbe nado wà? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

16 Ayajẹnu daho wẹ e na yin to whenue mẹhe to ogbẹ̀ lẹpo na nọ na Jehovah gigo he oyín etọn jẹna! Amọ́ kakajẹ whenẹnu, mí gán yí adà mítọn wà eyin mí nọ yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado pagigona Jiwheyẹwhe mítọn. Nado zinnudo whẹho titengbe ehe ji, Hagbẹ Anademẹtọ lọ ko de Salmu lẹ 96:8 taidi hosọ owhe tọn mítọn na 2025 ehe dọ: “Na Jehovah gigo he oyín etọn jẹna.”

To godo mẹ, mẹhe togbẹ̀ lẹpo na nọ na Jehovah gigo he oyín etọn jẹna! (Pọ́n hukan 16​tọ)

OHÀN 12 Jehovah, Jiwheyẹwhe Huhlọnnọ

a Yinkọ delẹ ko yin didiọ.

b ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: Nujijọ he yin vivọbasi de gando numimọ Angelena tọn go.

c ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Nujijọ he yin vivọbasi de gando numimọ Prisca tọn go.

d ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Nujijọ he yin vivọbasi de gando numimọ Jack tọn go.