Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Nọ to Owanyi Dohia Zọnmii—E Nọ Jlọmẹdote

Nọ to Owanyi Dohia Zọnmii—E Nọ Jlọmẹdote

“Owanyi nọ jlọmẹdote.”—1 KỌL. 8:1.

OHÀN LẸ: 109, 121

1. Hosọ titengbe tẹ ji wẹ Jesu dọhodo to ozán godo tọn he e yizan hẹ devi etọn lẹ mẹ?

TO OZÁN godo tọn he Jesu yizan hẹ devi etọn lẹ mẹ, ewọ donù owanyi go diblayi whla 30. Na taun tọn, e dọ dọ devi emitọn lẹ dona “yiwanna ode awetọ.” (Joh. 15:12, 17) Owanyi he yé tindo na ode awetọ na yin ayidego tọn sọmọ bọ e na nọ do yé hia hezeheze di hodotọ nugbo etọn lẹ. (Joh. 13:34, 35) Owanyi ehe ma bẹ numọtolanmẹ kẹdẹ hẹn. Owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn, yèdọ jẹhẹnu he họakuẹ hugan de wẹ Jesu to alọdlẹndo. E dọmọ: “Mẹdepope ma tindo owanyi he klohu ehe, dọ mẹde ni ze ogbẹ̀ etọn jo do ota họntọn etọn lẹ tọn mẹ. Họntọn ṣie wẹ mì, eyin mì wà nuhe yẹn degbe etọn na mì.”—Joh. 15:13, 14.

2. (a) Etẹ go wẹ mí nọ doayi to devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na na gblọndo na to hosọ ehe mẹ?

2 To egbehe, owanyi nujọnu tọn po mẹde-yido-sanvọ́ tọn po gọna pọninọ mawhango devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ tọn nọ do yé hia taidi omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. (1 Joh. 3:10, 11) Lehe mí dopẹ́ do sọ dọ owanyi Klisti tọn nkọ pavava to devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn mahopọnna akọ̀, hẹnnu, ogbè kavi ninọmẹ yetọn! Ṣigba, mí sọgan kanse dọ: ‘Naegbọn owanyi do yin nujọnu taun to egbehe? Nawẹ Jehovah po Jesu po nọ jlọ mí dote to owanyi mẹ gbọn? Nawẹ dopodopo mítọn sọgan do owanyi Klisti tọn he nọ “jlọmẹdote” hia gbọn?’—1 Kọl. 8:1.

NUHEWUTU OWANYI DO YIN NUJỌNU TAUN TO EGBEHE

3. Nawẹ “ojlẹ awusinyẹn tọn” ehelẹ ko yinuwado gbẹtọ lẹ ji gbọn?

3 Na aihọn lọ “gọ́ na tukla po awubla po” wutu, mẹsusu to “ojlẹ awusinyẹn tọn” ehelẹ mẹ nọ jiya ayimajai sinsinyẹn lẹ tọn jẹ obá voovo lẹ mẹ. (Salm. 90:10; 2 Tim. 3:1-5) Gbẹtọ madosọha lẹ wẹ na ko jlo nado hònúpla. Sọhayinanú lẹ ko dohia dọ gbẹtọ hugan 800 000—wẹ nọ hù yede to whemẹwhemẹ—yèdọ gbẹtọ dopo to nuhe ma pé nukunwhiwhe dopo (40 secondes) lẹpo mẹ. E blawu nado dọ, ṣigba kọgbidinamẹ mọnkọtọn lẹ ko sisẹ́ Klistiani delẹ nado hù yede.

4. Mẹhe go Biblu donù tẹlẹ wẹ biọ okú na yede?

4 To ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ, ninọmẹ devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn delẹ tọn húagbọ́ yé sọmọ bọ yé jlo nado kú. Di apajlẹ, to whenue Jobu to awufiẹsa sinsinyẹn mẹ, e wule dọmọ: “Ogbẹ̀ ṣie hiọawu na mi; n’masọ jlo na nọgbẹ̀ ba.” (Jobu 7:16; 14:13) Lehe ninọmẹ nulẹ tọn wá lẹ́ jẹ to azọ́ndenamẹ Jona tọn mẹ hẹn ẹn jẹflumẹ sọmọ bọ e dọmọ: “Todin, Jehovah E, jaale bo yí ogbẹ̀ ṣie, na e pọnte na mi nado kú hú nado nọgbẹ̀.” (Jona 4:3) Humọ, to ojlẹ de mẹ, ninọmẹ yẹwhegán nugbonọ Elija tọn yinuwadeji taun bọ e biọ dọ emi ni gbọ bo kú. E dọmọ: “E pé! Todin, Jehovah E, gbọ bo yí ogbẹ̀ ṣie.” (1 Ahọ. 19:4) Ṣigba, devizọnwatọ mẹdezejotọ enẹlẹ họakuẹ na Jehovah, podọ ewọ jlo dọ yé ni nọgbẹ̀. Kakati nado gblewhẹdo yé na numọtolanmẹ enẹlẹ he yé tindo, e gọalọna yé nado duto ojlo lọ nado kú ji, podọ e jlọ yé dote to owanyi mẹ na yé nido sọgan zindonukọn bo to sinsẹ̀n ẹn po nugbonọ-yinyin po.

5. Naegbọn mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po do dó hudo owanyi mítọn tọn titengbe to egbehe?

5 Eyin mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po ma tlẹ nọ jlo dandan nado hònúpla, mẹsusu to egbehe wẹ nọ pehẹ ninọmẹ apọṣimẹ tọn bo nọ do hudo nado yin jijlọdote to owanyi mẹ. Mẹdelẹ nọ doakọnna kọgbidinamẹ po mẹṣanko po. Yè nọ mọhodọdo mẹdevo lẹ go kavi doajàn yetọn to azọ́nwatẹn yetọn lẹ. Agbọ́ nọ pé mẹdevo lẹ na gàngodo-zọ́n wiwà kavi na yé dona nọ fó azọ́n yetọn to whelẹponu to ojlẹ dide de mẹ wutu. Podọ, mẹdevo lẹ nọ pehẹ nuhahun whẹndo tọn he nọ hẹn apọṣimẹ lẹ, vlavo alọwlemẹ mayisenọ yetọn nọ to homọdọdo yé go mapote. Taidi kọdetọn kọgbidinamẹnu ehelẹ po devo lẹ po tọn, mẹsusu to agun mẹ wẹ nọ vọgán to agbasa-liho podọ to numọtolanmẹ-liho. Mẹnu wẹ sọgan gọalọna mẹhe jẹflumẹ lẹ nado zindonukọn?

YIN JIJLỌDOTE GBỌN OWANYI JEHOVAH TỌN DALI

6. Nawẹ Jehovah nọ jlọ devizọnwatọ etọn lẹ dote to owanyi mẹ gbọn?

6 Jehovah nọ jlọ sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ dote gbọn jide vivọ́ na yé gando owanyi mawhango etọn go dali. Lehe e na ko na tuli Islaelivi nugbonọ lẹ do sọ nado sè hogbe Jehovah tọn lẹ he dọmọ: “Hiẹ lẹzun nuhọakuẹ to nukun ṣie mẹ, hiẹ yin gbégbòna, bọ yẹn ko sọ yiwanna we. . . . A dibu blo, na yẹn tin hẹ we”! (Isa. 43:4, 5) Taidi devizọnwatọ Jehovah tọn de, a sọgan kudeji dọ owanyi he Jehovah tindo na we siso taun. * Ohó Jiwheyẹwhe tọn dopà na mẹhe nọ doafọna sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke lẹ dọmọ: “Taidi Omẹ huhlọnnọ de, ewọ na whlẹnmẹ. Ewọ na yí ayajẹ daho do doawagun gando gowe.”—Zef. 3:16, 17.

7. Aliho tẹ mẹ wẹ owanyi he Jehovah tindo na mí taidi onọ̀ he tindo ovi to anọ́nù de tọn te? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.)

7 Mahopọnna whlepọn depope he omẹ Jehovah tọn lẹ sọgan pehẹ, ewọ dopà nado nọgodona yé bo miọnhomẹna yé. “Mìwlẹ na nọ́ anọ́ etọn bo na yin zize pàn, podọ yè na nọ dowèna mì to akọ̀n etọn ji. Dile onọ̀ de nọ miọnhomẹna visunnu etọn do, mọ wẹ yẹn na nọ to homẹmiọnna mì do.” (Isa. 66:12, 13) Nuyijlẹdonugo he na tulimẹ nankọ die—onọ̀ owanyinọ de ze viyẹyẹ de pàn kavi to wèdona ẹn to akọ̀n etọn ji! Gbọnmọ dali, Jehovah do obá he mẹ owanyi etọn na sinsẹ̀n-basitọ nugbo etọn lẹ sinyẹn bo siso jẹ hia to aliho he whànmẹ de mẹ. Ma do ayihaawe gbede blo dọ emi họakuẹ na Jehovah taun bosọ vẹ́ na ẹn.—Jel. 31:3.

8, 9. Nawẹ owanyi Jesu tọn sọgan na mí huhlọn gbọn?

8 Klistiani nugbo lẹ sọ tindo whẹwhinwhẹ́n devo nado yin dindọn gbọn owanyi Jiwheyẹwhe tọn dali: E “yiwanna aihọn lọ sọmọ bọ e namẹ Visunnu detọ́n dopo akàn etọn, na mẹdepope he do yise hia to ewọ mẹ ma nado yin vivasudo adavo nado tindo ogbẹ̀ madopodo.” (Joh. 3:16) Lehe Jesu lọsu do owanyi hia mí do sọ bo kú do ota mítọn mẹ! Podọ nuyiwadomẹji huhlọnnọ nankọ die owanyi enẹ nọ tindo do mí ji! Ohó Jiwheyẹwhe tọn dopà dọ etlẹ yin “nukunbibia kavi ayimajai” ma sọgan “klan mí sọn owanyi Jiwheyẹwhe tọn he tin to Klisti” mẹ go.—Lom. 8:35, 38, 39.

9 To whenue mí to pipehẹ whlepọn he hẹn mí vọgán to agbasa-liho, to numọtolanmẹ-liho kavi to gbigbọ-liho lẹ, huhlọn mẹwhinwhàn tọn he owanyi Klisti tọn tindo sọgan hẹn mí penugo nado doakọnnanu. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 5:14, 15.) Owanyi Jesu tọn dohuhlọn nado gọalọna mí podọ nado whàn mí ma nado jogbe, etlẹ yin to whenue mí pannukọn whlepọn delẹ taidi nugbajẹmẹji lẹ, homẹkẹn, flumẹjijẹ mẹdetiti tọn lẹ kavi magbọjẹ sinsinyẹn lẹ.

MẸMẸSUNNU MÍTỌN LẸ DO HUDO OWANYI MÍTỌN TỌN

Nupinplọn gando apajlẹ Jesu tọn go sọgan whàn we nado na tuli mẹdevo lẹ (Pọ́n hukan 10, 11tọ)

10, 11. Mẹnu lẹ wẹ tindo azọngban lọ nado jlọ mẹmẹsunnu he gbọjọ lẹ dote? Basi zẹẹmẹ.

10 Jehovah sọ nọ yí agun Klistiani tọn zan nado jlọ mí dote to owanyi mẹ. Dopodopo mítọn sọgan nọ do owanyi etọn nkọ hia eyin mí nọ yiwanna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po bosọ nọ jlọ yé dote, e ma yin to gbigbọ-liho kẹdẹ gba, ṣigba to numọtolanmẹ-liho ga. (1 Joh. 4:19-21) Apọsteli Paulu dotuhomẹna Klistiani lẹ dọmọ: “Mì nọ to tulina ode awetọ bo nọ to ode awetọ hẹn lodo, kẹdẹdile mìwlẹ to wiwà do na taun tọn.” (1 Tẹs. 5:11) Mọwẹ, mẹlẹpo to agun mẹ—e ma yin mẹho lẹ kẹdẹ—wẹ sọgan hodo apajlẹ Jehovah po Jesu po tọn gbọn homẹmimiọnna Klistiani hatọ lẹ bosọ nọ jlọ yé dote dali.—Hia Lomunu lẹ 15:1, 2.

11 Mẹdelẹ to agun mẹ he tindo nuhahun sinsinyẹn lẹ to numọtolanmẹ-liho sọgan do nuhudo alọgọ dotozọ́nwatọ po amasin po tọn. (Luku 5:31) Mẹho lẹ po mẹdevo lẹ po to agun mẹ nọ gbọn whiwhẹ dali kẹalọyi dọ emi ma yin doto apọ̀n-zọ́nwatọ. Ṣigba, yewlẹ po mẹdevo lẹ po to agun mẹ tindo adà titengbe de nado yiwà—enẹ wẹ “nado nọ dọho homẹmiọnnamẹ tọn na mẹhe jẹflumẹ lẹ, nado nọ gọalọna madogánnọ lẹ bo nọ fahomẹ hẹ mẹlẹpo.” (1 Tẹs. 5:14) Klistiani lẹpo dona nọ do awuvẹmẹ sisosiso gọna homẹfa hia bosọ nọ dọho homẹmiọnnamẹ tọn nado jlọ mẹhe gbọjọ lẹ dote. Be a yin asisa homẹmiọnnamẹ po tulinamẹ po tọn de ya? Yinyọ́n lehe a na na alọgọ mọnkọtọn do sọgan hẹn vivẹnudido towe tindo kọdetọn dagbe dogọ.

12. Na apajlẹ mẹde tọn he yin jijlọdote gbọn owanyi agun tọn gblamẹ.

12 Nawẹ owanyi he mí nọ dohia sọgan jlọ mẹhe ko jiya to numọtolanmẹ-liho lẹ dote gbọn? Mẹmẹyọnnu de to Europe dọmọ: “To whedelẹnu, e nọ wá linlẹn mẹ na mi nado hù dee. Ṣigba, n’mọ alọgọ yí to aliho voovo lẹ mẹ. Agun he mẹ n’tin te wẹ whlẹn mi. Whelẹponu, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po nọ na mi tuli taun bosọ nọ do owanyi hia mi. Mahopọnna dọ vude poun to yé mẹ wẹ yọnẹn dọ n’to pipehẹ apọṣimẹ sinsinyẹn, agun lọ ma jo mi do paali. Asu po asi po Klistiani de taidi mẹjitọ gbigbọmẹ tọn lẹ na mi. Yé nọ penukundo go e ganji, bo nọ to gbesisọ mẹ to whelẹponu nado gọalọna mi.” Na nugbo tọn, mẹlẹpo ma sọgan gọalọ jẹ obá dopolọ mẹ. Ṣigba, godonọnamẹ ahundopo tọn mítọn nọ yinuwado mẹhe to pipehẹ awufiẹsa to numọtolanmẹ-liho lẹ ji taun. *

LEHE YÈ NỌ JLỌ MẸDEVO LẸ DOTE TO OWANYI MẸ DO

13. Etẹwẹ yin nujọnu eyin mí jlo na jlọ mẹdevo lẹ dote?

13 Yin todoaitọ dagbe. (Jak. 1:19) Nado nọ dotoai po awuvẹmẹ po yin nuyiwa owanyi tọn de. A sọgan nọ yí zinzin po mẹtọnhopọn po do kàn kanbiọ lẹ sè po yanwle lọ po nado mọnukunnujẹ numọtolanmẹ mẹhe to yaji de tọn mẹ. Gbọnmọ dali, a na penugo nado do awuvẹmẹ hia podọ nado jlọ devizọnwatọ hatọ towe dote. Dike nukunmẹ towe ni nọ do mẹtọnhopọn owanyinọ podọ ahundopo tọn towe hia. Eyin Klistiani hatọ lọ mọdọ e biọ dọ emi ni basi zẹẹmẹ nulẹ tọn to gigọ́ mẹ, fahomẹ bo duto dewe ji ma nado gbòhódonù na ẹn. Gbọn homẹfa yíyí do dotoai dali, e yọnbasi dọ a ni mọnukunnujẹ numọtolanmẹ mẹlọ tọn lẹ mẹ dogọ. Ehe sọgan gọalọna mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu towe he to yaji lọ nado dejido gowe bo gbọnmọ dali yin whinwhàn dogọ nado dotoaina we dile a to tintẹnpọn nado jlọ ẹ dote. Eyin a dohia nugbonugbo dọ onú etọn to ahunmẹduna we, mẹtọnhopọn owanyinọ towe sọgan miọnhomẹna ẹn taun.

14. Naegbọn mí jlo nado dapana gbigbọ homọdọdomẹgo tọn?

14 Dapana gbigbọ homọdọdomẹgo tọn. Nado mọhodọdo mẹhe jẹflumẹ de go sọgan yidogọna awufiẹsa etọn, podọ e sọgan sọ zọ́n bọ vivẹnudido ahundopo tọn mítọn lẹ nado jlọ ẹ dote to owanyi mẹ ma na tindo kọdetọn dagbe. “Ohó he yè ma lẹnnupọn whẹpo do dọ nọ taidi ohísọmẹ, ṣigba, odẹ́ nuyọnẹntọ tọn nọ hẹnazọ̀ngbọ.” (Howh. 12:18) To paa mẹ, mí ma na desọn ojlo mẹ bo yí ohó awugblenamẹ tọn lẹ do ‘sọ́ ohí’ mẹhe jẹflumẹ de. Etomọṣo, eyin yè tlẹ ‘sọ́ ohí’ mẹde to mayọnẹn mẹ, awufiẹsa lọ sọgan sinyẹn taun. Mẹdevo lẹ jijlọdote to owanyi mẹ gbọn tulinina yé dali nọ biọ dọ mí ni do awuvẹmẹ hia, bo nọ ze míde do ninọmẹ yetọn mẹ jẹ obá he mẹ e yọnbasi jẹ.—Mat. 7:12.

15. Azọ́nwanu họakuẹ tẹwẹ mí sọgan yizan nado jlọ mẹdevo lẹ dote to owanyi mẹ?

15 Nọ yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn do miọnhomẹna mẹdevo lẹ. (Hia Lomunu lẹ 15:4, 5.) Owe-Wiwe lẹ bẹ linlẹn homẹmiọnnamẹ po tulinamẹ po tọn susu he họakuẹ taun lẹ hẹn. Biblu wá sọn “Jiwheyẹwhe he nọ namẹ akọndonanu po homẹmimiọn po” lọ dè. Gbọnvona wefọ he nọ miọnhomẹnamẹ lẹ, mí sọ tindo awuwledainanu nupinplọn tọn he sinai do Biblu ji lẹ. Mí sọgan zan Index des publications Watch Tower po Anademẹwe Dodinnanu Tọn po. Azọ́nwanu ehelẹ sọgan gọalọna mí nado mọ linlẹn mẹjlọdote tọn he sinai do Owe-wiwe ji lẹ nado pehẹ nuhahun wunmẹ lẹpo. Gbọnmọ dali, awuwledainanu ehelẹ sọgan hẹn mí penugo nado má linlẹn awuvẹmẹ tọn lẹ hẹ mẹdevo lẹ, ehe sọgan zọ́n bọ vivẹnudido owanyinọ mítọn lẹ na tindo kọdetọn dagbe dogọ.

16. Jẹhẹnu tẹlẹ sin hudo wẹ mí do to whenue mí to tulina Klistiani he jẹflumẹ de?

16 Nọ do awuvẹmẹ po walọmimiọn po hia. Jẹhẹnu ehelẹ yin adà họakuẹ owanyi matin ṣejannabi tọn he mí nọ dohia to whenue mí na tuli mẹde kavi jlọ ẹ dote. Jehovah lọsu wẹ yin “Otọ́ lẹblanu sisosiso lẹ tọn podọ Jiwheyẹwhe homẹmimiọn lẹpo tọn,” podọ e tindo “awuvẹmẹ sisosiso” na devizọnwatọ etọn lẹ. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 1:3-6; Luku 1:78; Lom. 15:13) Paulu ze apajlẹ dagbe dai to adà ehe mẹ, e wlan dọmọ: “Míwlẹ to dẹẹdẹ wà to ṣẹnṣẹn mìtọn, taidi lehe onọ̀ he tindo ovi to anọ́nù nọ wlebòna ovi etọn titi lẹ do. Enẹwutu, na mí tindo owanyi sisosiso na mì wutu, mí magbe nado na mì, e ma yin wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn kẹdẹ gba, ṣigba mídetiti, na mìwlẹ ko lẹzun mẹyiwanna na mí taun wutu.” (1 Tẹs. 2:7, 8) Eyin mí nọ do awuvẹmẹ Jiwheyẹwhe tọn nkọ hia, mí sọgan yin gblọndo de na odẹ̀ mẹhe jẹflumẹ de tọn lẹ.

17. Pọndohlan jlẹkaji tọn tẹ tintindo gando mẹmẹsunnu mítọn lẹ go wẹ na gọalọna mí nado jlọ yé dote to owanyi mẹ?

17 Ma nọ donukun pipé-yinyin sọn mẹmẹsunnu towe lẹ si blo. Nọ hẹn pọndohlan jlẹkaji tọn go gando mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu towe lẹ po go. Nado nọ donukun dọ mẹmẹsunnu towe lẹ ni yinuwa to aliho pipé mẹ ma sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe, podọ ehe sọgan wá hẹn we jẹflumẹ. (Yẹwh. 7:21, 22) Flindọ Jehovah nọ nọ̀ jlẹkaji to nuhe e nọ biọ to devizọnwatọ etọn lẹ si lẹ mẹ. Eyin mí nọ hodo apajlẹ etọn, mí na to gbesisọ mẹ nado nọ miọnnukundo awugbopo mẹdevo lẹ tọn. (Efe. 4:2, 32) Kakati nado nọ hẹn yé lẹndọ yé ma to nususu wà, nọ dovivẹnu nado pà yé na nuhe wà yé te. Enẹ sọgan na tuli yé. Mẹpipa ahundopo tọn sọgan jlọ mẹdevo lẹ dote bo gọalọna yé nado tindo “whẹwhinwhẹ́n nado jaya” to sinsẹ̀nzọn wiwe yetọn mẹ. E na yọ́n taun nado wàmọ hú nado nọ basi nuyijlẹdonugo he na hẹn homẹgble mẹdevo lẹ.—Gal. 6:4.

18. Etẹwẹ nọ whàn mí nado jlọ mẹdevo lẹ dote to owanyi mẹ?

18 Lẹngbọ Jehovah tọn lẹ dopodopo wẹ họakuẹ taun na ewọ po Jesu po, yèdọ mẹhe wleawuna avọ́sinsan ofligọ tọn lọ. (Gal. 2:20) Mí yiwanna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po sisosiso. Podọ, mí nọ jlo na penukundo yé go to aliho he do awuvẹmẹ po owanyi po hia mẹ. Nado sọgan yin asisa kọfanamẹ tọn de, “mì gbọ mí ni doafọna nuhe nọ hẹn jijọho wá lẹ po nuhe nọ jlọ ode awetọ dote lẹ po.” (Lom. 14:19) Lehe mímẹpo to nukọnpọnhlan ojlẹ lọ, whenue mí ma na tindo whẹwhinwhẹ́n nado gbọjọ gbede ba to Paladisi he ja lọ mẹ do sọ! To finẹ, awutu, awhàn, okú he mí dugu etọn, homẹkẹn, wiwọ́ whẹndo tọn po nuhe nọ hẹnmẹ jẹflumẹ lẹ po ma nasọ tin ba. To whenue Owhe Fọtọ́n lọ na wá vivọnu, gbẹtọvi lẹ na ko jẹ pipé kọ̀n. To whenẹnu, mẹhe lùn mẹtẹnpọn godo tọn lọ tọ́n lẹ na yin sisọdodovi taidi ovi aigba ji tọn Jehovah Jiwheyẹwhe tọn lẹ bo na tindo “mẹdekannujẹ gigonọ he yin ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn.” (Lom. 8:21) Mì gbọ mímẹpo ni to owanyi he nọ jlọmẹdote dohia zọnmii, bosọ nọ gọalọna ode awetọ nado jẹ yanwle he nọ hẹn ayajẹ po dona po wá enẹ kọ̀n.

^ huk. 12 Nado mọ ayinamẹ yọ́n-na-yizan lẹ gando lehe a sọgan pehẹ linlẹn gọna numọtolanmẹ mẹdetiti hùhù tọn lẹ do go, pọ́n hosọ ehelẹ to Fọ́n! (Flansegbe) tọn mẹ: Les choses changent,” “Vous pouvez recevoir de l’aidepo Il y a de l’espoirpo to hosọ lọ Trois bonnes raisons de s’accrocher à la vieglọ (avril 2014), gọna Quand on veut en finir avec la vie(janvier 2012), podọ Il vaut la peine de vivre(22 octobre 2001).