Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Ewọ Yin Ganhunupotọ, Ṣogan E Nọ Homẹtọnpọn

Ewọ Yin Ganhunupotọ, Ṣogan E Nọ Homẹtọnpọn

“[Jehovah] yọ́n lehe mí yin didá do hezeheze, bosọ nọ flindọ kọ́gudu wẹ mí.”—SALM. 103:14.

OHÀN LẸ: 30, 10

1, 2. (a) To vogbingbọn mẹ na gbẹtọ huhlọnnọ lẹ, nawẹ Jehovah nọ yinuwa hẹ gbẹtọvi lẹ gbọn? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?

GBẸTỌ huhlọnnọ podọ nukundeji lẹ nọ saba “duklunọ do” mẹdevo lẹ ji, bo tlẹ nọ paṣẹ do yé ji. (Mat. 20:25; Yẹwh. 8:9) Lehe Jehovah gbọnvona yé do sọ! Dile ewọ tlẹ yin Ganhunupotọ, e nọ hò gbẹtọvi mapenọ lẹ tọn pọ́n taun. Ewọ yin homẹdagbenọ podọ onú mítọn sọ nọ duahunmẹna ẹn. E nọ hò numọtolanmẹ mítọn lẹ pọ́n, bosọ nọ na ayidonugo nuhudo mítọn lẹ. Na ewọ “nọ flindọ kọ́gudu wẹ mí” wutu, e ma nọ biọ mí nuhe zẹ̀ nugopipe mítọn go pọ́n gbede.—Salm. 103:13, 14.

2 Biblu bẹ apajlẹ susu hẹn gando aliho mẹtọnhopọn tọn he mẹ Jehovah nọ yinuwa hẹ devizọnwatọ etọn lẹ te go. Mì gbọ mí ni na ayidonugo atọ̀n to aliho ehelẹ mẹ. Tintan, aliho mẹtọnhopọn tọn he mẹ Jiwheyẹwhe gọalọna jọja Samuẹli nado do owẹ̀n whẹdida tọn de Yẹwhenọ Daho Eli te; awetọ, aliho homẹfa tọn he mẹ Jehovah yinuwa gando awuwhiwhle Mose tọn nado sẹ̀n taidi nukọntọ Islaelivi lẹ tọn go te; podọ atọ̀ntọ aliho mẹtọnhopọn tọn he mẹ Jiwheyẹwhe deanana Islaelivi lẹ nado tọ́n sọn Egipti te. Dile mí to nulẹnpọn do apajlẹ ehelẹ ji, mì gbọ mí ni doayi nuhe yé plọn mí gando Jehovah go lẹ go, bo pọ́n nuplọnmẹ he mí sọgan yí do yizan mẹ lẹ.

JEHOVAH DO MẸTỌNHOPỌN HIA VISUNNU DE TAIDI OTỌ́

3. To zánmẹ gbèdopo, nupaṣamẹ tẹwẹ jọ do jọja Samuẹli go, podọ kanbiọ tẹwẹ ehe fọndote? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.)

3 Samuẹli jẹ “lizọnyina Jehovah” ji to gòhọtúntún mẹ to whenue e gbẹ́ yin jọja taun. (1 Sam. 3:1) To zánmẹ gbèdopo he Samuẹli ko yì mlọnai, nuhe paṣamẹ taun de jọ. * (Hia 1 Samuẹli 3:2-10) E sè bọ mẹde ylọ yinkọ etọn. Na Samuẹli lẹndọ ogbè Yẹwhenọ Daho mẹhomẹ Eli tọn wẹ wutu, e họ̀nwezun yì e dè po sisi po bo dọmọ: “Yẹn die, na hiẹ ylọ mi.” Eli dọ dọ emi ma ylọ ẹ. Whenue nudopolọ vọ́ jọ whla awe dogọ, Eli doayi e go dọ Jiwheyẹwhe wẹ to Samuẹli ylọ. Enẹwutu, e dọna visunnu lọ nuhe e na gblọn, podọ Samuẹli wà domọ. Naegbọn Jehovah ma do ede hia Samuẹli to tintan whenu gbọn angẹli etọn gblamẹ? Biblu ma dọ, ṣigba aliho he mẹ nulẹ yì te dohia dọ whẹwhinwhẹ́n titengbe dopo sọgan ko yindọ ewọ hò jọja Samuẹli tọn pọ́n. Gbọnna?

4, 5. (a) Nawẹ Samuẹli yinuwa gando azọ́n he Jiwheyẹwhe dena ẹn go gbọn, podọ nawẹ nulẹ wá yì do to wunkẹngbe afọnnu? (b) Etẹwẹ kandai lọ plọn mí gando Jehovah go?

4 Hia 1 Samuẹli 3:11-18. Osẹ́n Jehovah tọn degbena ovi lẹ nado nọ do sisi hia mẹhomẹ lẹ, titengbe ahọvi de. (Eks. 22:28; Lev. 19:32) Be a sọgan lẹndọ Samuẹli na fọ́n to afọnnu bo yì Eli dè bosọ yí adọgbigbo do dowẹn whẹdanamẹ tọn sinsinyẹn Jiwheyẹwhe tọn na ẹn ya? Lala! Na nugbo tọn, kandai lọ dọna mí dọ Samuẹli “sọ to budi nado dọ numimọ he e mọ lọ na Eli.” Ṣigba, Jiwheyẹwhe hẹn ẹn họnwun na Eli dọ Emi wẹ to Samuẹli ylọ. Enẹwutu, Eli ze afọdide tintan lọ bo dọna Samuẹli nado dọho. Eli dọna ẹn dọmọ: “[Ma] whlá onú dopo tata do mi to nuhe e dọna we lẹpo mẹ” blo. Samuẹli setonu bo “dọ nulẹpo na ẹn.”

5 Wẹndomẹ Samuẹli tọn ma dona ko yin nupaṣamẹ de na Eli sọmọ. E sọgbe hẹ nuhe “omẹ Jiwheyẹwhe tọn” he yinkọ etọn ma yin yinyọnẹn de ko dọna yẹwhenọ daho lọ wayi. (1 Sam. 2:27-36) Kandai he gando Samuẹli po Eli po go lọ do lehe Jehovah nọ homẹtọnpọn bosọ yin nuyọnẹntọ do hia mí.

6. Etẹlẹ wẹ mí sọgan plọn sọn aliho he mẹ Jiwheyẹwhe gọalọna jọja Samuẹli te mẹ?

6 Be jọja de wẹ a yin ya? Eyin mọ wẹ, kandai he gando jọja Samuẹli go lọ dohia dọ Jehovah nọ mọnukunnujẹ avùnnukundiọsọmẹnu he a nọ pehẹ lẹ po numọtolanmẹ towe lẹ po mẹ. Vlavo a nọ kuwinyan bo nọ mọdọ e vẹawu nado má owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn hẹ mẹhe wà mẹho na we lẹ kavi nado yinuwa to aliho he gbọnvo mẹ to ogbẹ́ towe lẹ ṣẹnṣẹn. Deji dọ Jehovah jlo na gọalọna we. Enẹwutu, nọ hùn ahun towe na ẹn to odẹ̀ mẹ. (Salm. 62:8) Lẹnnupọndo apajlẹ jọja delẹ he go Biblu donù tọn ji taidi Samuẹli. Podọ nọ dọho hẹ Klistiani hatọ lẹ, yèdọ jọja kavi mẹhomẹ, mẹhe sọgan ko duto avùnnukundiọsọmẹnu he taidi dehe a to pipehẹ lẹ ji. Na nugbo tọn, yé sọgan dọhona we gando ojlẹ he mẹ Jehovah gọalọna yé te lẹ go, vlavo to aliho he mẹ yé madonukun te.

EWỌ HÒ MOSE TỌN PỌ́N

7, 8. Nawẹ Jehovah do mẹtọnhopọn vonọtaun hia Mose gbọn?

7 To whenue Mose tindo owhe 80, Jehovah deazọ́n he sẹhundaga de na ẹn. Mose dona tún Islaeli sọn kanlinmọgbenu to Egipti. (Eks. 3:10) Na lẹngbọhọtọ de wẹ ewọ ko yin na owhe 40 to Midiani wutu, ayihaawe ma tin dọ azọ́ndenamẹ ehe na ko hẹn ẹn biọ bẹwlu mẹ. E dọmọ: “Mẹnu wẹ yẹn bọ yẹn nado yì Falo dè nado plan Islaelivi lẹ tọ́n sọn Egipti?” Jiwheyẹwhe vọ́ jide na Mose dọmọ: “Yẹn na tin hẹ we.” (Eks. 3:11, 12) E sọ dopà na ẹn dọmọ: “Matin ayihaawe, [mẹho Islaeli tọn lẹ] na dotoaina ohó towe.” Etomọṣo, Mose dọmọ: ‘Eyin yé ma ka dotoai lo?’ (Eks. 3:18; 4:1) Na taun tọn, Mose jẹagọdo nuhe Jiwheyẹwhe dọ! Ṣogan, Jehovah gbẹ́ fahomẹ. Na nugbo tọn, e tlẹ wà humọ. Ewọ na huhlọn Mose nado wà azọ́njiawu lẹ, bọ gbọnmọ dali ewọ yin gbẹtọvi tintan he huhlọn mọnkọtọn yin nina to whenuho mẹ.—Eks. 4:2-9, 21.

8 Ṣigba, Mose gbẹ́ tẹnpọn nado dín whẹjijọ, bo dọ dọ emi ma didẹ́. Jiwheyẹwhe gblọnna ẹn dọmọ: “Yẹn na tin hẹ we dile hiẹ na to hodọ bo nasọ plọn we nuhe hiẹ na dọ.” Be Mose wá diọlinlẹn to godo mẹ ya? E họnwun dọ lala wẹ, na e biọ dọ Jiwheyẹwhe ni do mẹdevo hlan. To whenẹnu, Jehovah gblehomẹ po whẹjijọ po. Ṣigba, e ma yinuwa to aliho hẹngogo tọn mẹ. Kakatimọ, Jiwheyẹwhe hò numọtolanmẹ Mose tọn lẹ pọ́n whladopo dogọ bo de Aalọn na ẹn taidi hoyidọtọ.—Eks. 4:10-16.

9. Nawẹ homẹfa po mẹtọnhopọn Jehovah tọn po gọalọna Mose to azọ́ndenamẹ etọn mẹ gbọn?

9 Etẹwẹ kandai ehe plọn mí gando Jehovah go? Taidi Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ, e sọgan ko vannukundo Mose bo hẹn ẹn nado litai madọngbàn. Kakatimọ, Jehovah do homẹfa po homẹdagbe po hia, bo dovivẹnu nado vọ́ jide na devizọnwatọ whiwhẹnọ etọn he nọ yọ́n dogbó ede tọn. Be aliho mẹtọnhopọn tọn ehe tindo kọdetọn dagbe ya? Gbau! Mose wá lẹzun nukọntọ ayidego de he tẹnpọn nado yinuwa hẹ mẹdevo lẹ to aliho dẹẹdẹ wiwà po mẹtọnhopọn tọn dopolọ he mẹ Jehovah yinuwa hẹ ẹ te po mẹ.—Sọh. 12:3.

Be a nọ hodo apajlẹ Jehovah tọn to whenue a to nuyiwa hẹ mẹdevo lẹ ya? (Pọ́n hukan 10tọ)

10. Eyin mí hodo apajlẹ mẹtọnhopọn Jehovah tọn, nawẹ mí nọ mọaleyi gbọn?

10 Nuplọnmẹ delẹ he mí sọgan yizan: Be asu de wẹ a yin ya, mẹjitọ de, kavi mẹho agun tọn? Eyin mọ wẹ, be a tindo aṣẹpipa jẹ obá de mẹ. To whelọnu lo, lehe e yin nujọnu do sọ dọ a ni hodo apajlẹ Jehovah tọn bo yin mẹtọnhopọntọ, homẹdagbenọ, bosọ nọ fahomẹ to whenue a to nuyiwa hẹ mẹhe tin to nukunpedomẹgo towe glọ lẹ! (Kol. 3:19-21; 1 Pita 5:1-3) Eyin a nọ dovivẹnu nado hodo apajlẹ Jehovah po Mose Daho lọ po tọn, yèdọ Jesu Klisti, a na yọ́n dọnsẹpọ bo nasọ nọ fakọna mẹdevo lẹ. (Mat. 11:28, 29) Humọ, a nasọ ze apajlẹ he e jẹ nado hodo de dai.—Heb. 13:7.

MẸWHLẸNGÁNTỌ DE HE DOBU, ṢOGAN NỌ HOMẸTỌNPỌN

11, 12. To whenue Jehovah deanana Islaelivi lẹ tọ́n sọn Egipti, nawẹ ewọ gọalọna yé nado tindo numọtolanmẹ hihọ́ tọn gbọn?

11 To whenue Islaelivi lẹ tọ́n sọn Egipti to 1513 J.W.M., sọha yetọn sọgan ko yì livi atọ̀n linlán. Owhe yetọn lẹ sọgan ko gbọnvo taun, yèdọ ovi flinflin lẹ, mẹhomẹ lẹ, podọ ayihaawe ma tin dọ mẹdelẹ sọgan ko yin madogánnọ kavi sẹkunọ. Na nugbo tọn, e biọ Nukọntọ mẹtọnhopọntọ podọ lẹnpọn dagbenọ de nado deanana gbẹtọgun daho mọnkọ tọ́n sọn Egipti. Nuhe Jehovah do ede hia nado yin gbọn Mose gblamẹ lọ niyẹn. Taidi kọdetọn de, Islaelivi lẹ mọ yede to hihọ́ glọ dile yé jo owhé dopo gee he yé jẹakọ hẹ lọ do.—Salm. 78:52, 53.

12 Nawẹ Jehovah gọalọna omẹ etọn lẹ nado tindo numọtolanmẹ hihọ́ tọn gbọn? Onú dopo wẹ yindọ, e deanana yé tọ́n sọn Egipti taidi ‘awhànfuntọ he to kannukannu lẹ.’ (Eks. 13:18) Matin ayihaawe, aliho he mẹ yé yin tito-basina te enẹ vọ́ jide na Islaelivi lẹ dọ Jiwheyẹwhe yetọn wẹ to anadena yé. Humọ, Jehovah sọ hẹn tintin to finẹ etọn họnwun na yé gbọn ‘aslọ de to okle podọ hinhọ́n miyọ́n tọn de’ to zánmẹ gblamẹ. (Salm. 78:14) Na taun tọn, Jehovah to didọna yé dọmọ: “Mì ma dibu blo. Yẹn tin hẹ mì nado deanana mì podọ nado basi hihọ́na mì.” Na nugbo tọn, e madẹn bọ yé mọ nujọnu-yinyin jidevọnamẹ enẹ tọn!

Nawẹ Jehovah do mẹtọnhopọn hia Islaelivi lẹ to Ohù Vẹẹ kọ̀n gbọn? (Pọ́n hukan 13tọ)

13, 14. (a) Nawẹ Jehovah do mẹtọnhopọn hia Islaelivi lẹ to Ohù Vẹẹ lọ kọ̀n gbọn? (b) Nawẹ Jehovah do huhlọn etọn hia do Egiptinu lẹ ji gbọn?

13 Hia Eksọdusi 14:19-22. Mí ni dọ dọ a tin to awhànpa Falo tọn lẹ po Ohù Vẹẹ lọ po ṣẹnṣẹn. Enẹgodo, Jiwheyẹwhe yí nude wà. Dòtin aslọ tọn lọ sẹtẹn wá yì godo Islaelivi lẹ tọn, bo glọnalina Egiptinu lẹ bọ zinvlu do to awà yetọn ji. Ṣigba, gbẹtọgun daho he mẹ a tin te lọ mọ hinhọ́n to azọ́njiawu-liho! Enẹgodo, a mọ bọ Mose dlẹnalọ etọn do ohù lọ ji, podọ jẹhọn sinsinyẹn whèzẹtẹn tọn de hùn aliho gblagada de gbọn ohù lọ ṣẹnṣẹn kakajẹ awà awetọ ji. To aliho he to kannukannu de mẹ, hiẹ, whẹndo towe, po kanlin whégbè tọn mìtọn lẹ po zinzọnlin gbọn hùzàn lọ mẹ to pọmẹ hẹ pipotọ gbẹtọgun lọ tọn. To afọdopolọji, a doayi nuhe paṣamẹ taun de go. Hùzàn lọ mẹ ma yin ogbọ̀n kavi taidi osin-agó; ṣigba e hú bosọ sinyẹn, bọ e bọawu nado zinzọnlin gbọn e mẹ. Taidi kọdetọn de, mẹhe tlẹ to dẹẹdẹ zọ̀n hugan lẹ lọsu dasá awuyẹyẹ-afọyẹyẹ jẹ awà awetọ ji.

14 Hia Eksọdusi 14:23, 26-30. To ojlẹ enẹ mẹ, Falo nulunọ podọ goyitọ lọ dlí biọ hùzàn lọ mẹ to mẹgbeyinyan egblemaku tọn etọn mẹ. Whladopo dogọ, Mose dlẹnalọ etọn do ohù lọ ji. Todin, osin he ko mlindopọ taidi adó lọ lẹ họ́. Ohù lọ gbaṣinyọ́n yé ji to awà awe lẹpo ji. Falo po gbẹtọgun etọn lẹ po ma sọgan họ̀ngán to aliho depope mẹ!—Eks. 15:8-10.

15. Etẹwẹ kandai ehe plọn mí gando Jehovah go?

15 Kandai ehe dohia mí dọ Jehovah yin Jiwheyẹwhe de he nọ nọ̀ titoji, yèdọ jẹhẹnu de he nọ gọalọna mí nado tindo numọtolanmẹ hihọ́ tọn. (1 Kọl. 14:33) Jehovah sọ do ede hia taidi lẹngbọhọtọ owanyinọ de he nọ penukundo omẹ etọn lẹ go to aliho dagbe lẹ mẹ. Ewọ nọ ṣinyọ́nalọ yé ji po owanyi po bo nọ basi hihọ́na yé sọn kẹntọ yetọn lẹ si. Lehe nugbo ehelẹ yinyọnẹn nọ vọ́ jide na mí do sọ dile mí pannukọn vivọnu titonu ylankan ehe tọn!—Howh. 1:33.

16. Ale tẹwẹ mí sọgan mọyi eyin mí gbadopọnna aliho he mẹ Jehovah tún Islaelivi lẹ dote te?

16 To egbehe lọsu, Jehovah nọ penukundo omẹ etọn lẹ go taidi pipli de, yèdọ to gbigbọ-liho podọ to agbasa-liho. Ewọ na zindonukọn nado to mọwà to nukunbibia daho he to unklẹn lọ whenu. (Osọ. 7:9, 10) Enẹwutu, vlavo mí yin jọja kavi mẹhomẹ, tindo agbasalilo kavi yin madogánnọ, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ma na dibu kavi sisọ to nukunbibia lọ whenu. * Na taun tọn, aliho he gbọnvo pete mẹ wẹ yé na yinuwa te! Yé na hẹn hogbe Jesu Klisti tọn lẹ do ayiha mẹ gligli dọmọ: “Mì jlọ ṣite bo ze ota mìtọn daga, na whlẹngán mìtọn to sisẹpọ.” (Luku 21:28) Yé na hẹn jidide enẹ go etlẹ yin to whenue yé na pannukọn mẹgbeyinyan Gọgi tọn, yèdọ pipli akọta lẹ tọn de he tindo huhlọn tlala hú Falo hohowhenu tọn. (Ezek. 38:2, 14-16) Naegbọn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na hẹn jidide yetọn go? Yé yọnẹn dọ Jehovah ma nọ diọ. Whladopo dogọ, e na do ede hia nado yin Mẹwhlẹngántọ owanyinọ de he nọ homẹtọnpọn.—Isa. 26:3, 20.

17. (a) Nawẹ mí sọgan mọaleyi sọn kandai Biblu tọn he dọhodo aliho he mẹ Jehovah nọ penukundo omẹ etọn lẹ go te ji lẹ mẹ gbọn? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ he bọdego mẹ?

17 Apajlẹ he tin to hosọ ehe mẹ lẹ yin vude poun he dohia dọ Jehovah nọ yí homẹdagbe po mẹtọnhopọn po do penukundo omẹ etọn lẹ go, deanana yé bosọ nọ whlẹn yé gán. Dile a to ayihamẹlẹnpọn do kandai ehelẹ ji, doayi zẹẹmẹ he do etlẹ yin adà flinflin jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ hia lẹ go. Mọwiwà na zọ́n bọ jẹhẹnu dagbedagbe enẹlẹ na yinuwado ayiha po ahun towe po ji sisosiso, bo na hẹn owanyi he a tindo na Jiwheyẹwhe po yise towe to ewọ mẹ po lodo. To hosọ he bọdego mẹ, mí na gbadopọnna aliho he mẹ mí sọgan hodo apajlẹ Jehovah tọn nado nọ do mẹtọnhopọn hia mẹdevo lẹ te. Mí na dọhodo whẹndo, agun po lizọnyizọn mítọn po ji.

^ huk. 3 Whenuho-kantọ Ju lọ Josèphe dọ dọ owhe 12 wẹ Samuẹli na ko tindo to ojlẹ lọ mẹ.

^ huk. 16 E sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe nado wá tadona kọ̀n dọ delẹ to mẹhe na lùn Amagẹdọni tọ́n lẹ mẹ na yin madogánnọ. To whenue Jesu to aigba ji, ewọ hẹn “madogán wunmẹ lẹpo” gbọ na gbẹtọ lẹ, bo gbọnmọ dali do nuhe ewọ na wà lẹ hia, e ma yin na mẹhe na yin finfọnsọnku lẹ gba, ṣigba na mẹhe na lùn Amagẹdọni tọ́n lẹ. (Mat. 9:35) Matin ayihaawe, mẹhe na yin finfọnsọnku lẹ na to jogún-jogún matin oblọ depope.