Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 15

Be A Yin ‘Apajlẹ de to Hodidọ mẹ’ Ya?

Be A Yin ‘Apajlẹ de to Hodidọ mẹ’ Ya?

“Lẹzun apajlẹ de na nugbonọ lẹ to hodidọ mẹ.”—1 TIM. 4:12.

OHÀN 90 Mì Nọ Na Tuli Ode Awetọ

BLADOPỌ *

1. Fitẹ wẹ nugopipe mítọn nado nọ dọho wá sọn?

 NUGOPIPE hodidọ tọn yin nunina de sọn Jiwheyẹwhe owanyinọ mítọn dè. Tlolo he gbẹtọvi tintan lọ Adam yin didá, e gán yí hogbe lẹ do dọho hẹ Otọ́ olọn mẹ tọn etọn. Ewọ lọsu gán sọ wleawuna hogbe yọyọ devo lẹ. Adam yí nugopipe enẹ zan nado hẹn azọ́ndenamẹ etọn di, enẹ wẹ nado do yinkọ na kanlin lẹ. (Jen. 2:19) Podọ, lehe homẹ etọn na ko hùn do sọ whla tintan he e dọhona gbẹtọvi devo, enẹ wẹ asi whanpẹnọ etọn Evi!—Jen. 2:22, 23.

2. Nawẹ nunina hodidọ tọn ko yin ṣiṣizan to hohowhenu podọ to egbehe gbọn?

2 E madẹn bọ nunina hodidọ tọn yin yiyizan to aliho agọ̀ mẹ. Satani Lẹgba dolalo na Evi, podọ lalo enẹ dekọtọn do ylando po mape gbẹtọvi lẹ tọn po mẹ. (Jen. 3:1-4) Adam ṣì odẹ́ etọn zan whenue e dowhẹ Evi, podọ etlẹ yin Jehovah na nuṣiwa etọn titi. (Jen. 3:12) Kaini dolalo na Jehovah whenue e hù nọvisunnu etọn Abẹli godo. (Jen. 4:9) To nukọn mẹ, kúnkan Kaini tọn de he nọ yin Lamẹki pà ohó milomilo he do danuwiwa he tin to ojlẹ etọn mẹ hia. (Jen. 4:23, 24) Nawẹ nulẹ te do to egbehe? Mí nọ mọ nukọntọ tonudidọ tọn lẹ he ma nọ whleawu nado yí hogbe gbigble lẹ zan to gbangba. Podọ, e vẹawu nado mọ sinima de he ma bẹ hogbe gbigble depope hẹn. Wehọmẹvi lẹ nọ sè hogbe gbigble lẹ to wehọmẹ, podọ mẹhe ko yin mẹho lẹ nọ sè ga to azọ́nwatẹn yetọn lẹ. Na nugbo tọn, hogbe agbàagba lẹ yiyizan he gbọn kámẹ-gòmẹ dohia dọ aihọn lọ fọ́n bo to yinylan deji.

3. Owù tẹwẹ mí dona to aṣeji sọta, podọ etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?

3 Eyin mí ma to aṣeji, mílọsu gán jẹ hogbe gbigble he mí nọ saba sè lẹ yizan ji. Na nugbo tọn, taidi Klistiani lẹ, mí nọ jlo na hẹn homẹ Jehovah tọn hùn, podọ ehe nọ bẹ nususu hẹn hú nado dapana hogbe gbigble lẹ yiyizan poun. Mí nọ jlo na yí nunina jiawu hodidọ tọn lọ zan to aliho dagbe mẹ, enẹ wẹ nado pagigona Jiwheyẹwhe mítọn. To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna lehe mí gán wàmọ do (1) to lizọnyizọn lọ mẹ, (2) to opli agun tọn lẹ ji, podọ (3) to hodọdopọ egbesọegbesọ tọn mítọn lẹ mẹ. Amọ́, jẹnukọn whẹ́, mì gbọ mí ni gbadopọnna nuhewutu nuhe mí nọ dọ lẹ do nọ duahunmẹna Jehovah.

NUHE MÍ NỌ DỌ LẸ NỌ DUAHUNMẸNA JEHOVAH

Etẹwẹ hodidọ towe lẹ nọ dohia gando nuhe to ahun towe mẹ go? (Pọ́n hukan 4, 5tọ) *

4. Sọgbe hẹ Malaki 3:16, naegbọn nuhe mí nọ dọ lẹ do nọ duahunmẹna Jehovah?

4 Hia Malaki 3:16. Be a gán lẹnnupọndo nuhewutu Jehovah na kàn oyín mẹhe hodidọ yetọn nọ dohia dọ yé nọ dibusi ewọ, bosọ nọ lẹnayihamẹpọn do oyín etọn ji lẹ tọn do “owe oflin tọn” etọn mẹ ji ya? Ohó he mí nọ dọ lẹ nọ do nuhe to ahun mítọn mẹ hia. Jesu dọmọ: “Sọn susugege nuhe tin to ahun mẹ lẹ tọn mẹ wẹ onù nọ dọtọ́n.” (Mat. 12:34) Nuhe mí de nado dọ lẹ nọ do obá he mẹ mí yiwanna Jehovah jẹ hia. Podọ, Jehovah jlo dọ mẹhe yiwanna emi lẹ ni duvivi ogbẹ̀ tọn kakadoi to aihọn yọyọ lọ mẹ.

5. (a) Nawẹ sinsẹ̀n-bibasi mítọn tindo kanṣiṣa hẹ nuhe mí nọ dọ gbọn? (b) Dile yẹdide lọ dohia do, etẹ go wẹ mí dona to aṣeji gando to hodidọ mítọn mẹ?

5 Aliho he mẹ mí nọ dọho te gán magbe eyin Jehovah na kẹalọyi sinsẹ̀n-bibasi mítọn kavi lala. (Jak. 1:26) Mẹhe ma yiwanna Jiwheyẹwhe delẹ nọ dọho he nọ gbleawunamẹ, he sinyẹn bosọ nọ do goyiyi hia lẹ. (2 Tim. 3:1-5) Ayihaawe ma tin dọ mí ma jlo na taidi yé. Ojlo vẹkuvẹku mítọn wẹ yindọ, nuhe mí nọ dọ lẹ ni nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. Amọ́, be e na vivi na Jehovah eyin mí nọ yí hogbe he jọmẹ bosọ dọ̀nmẹ lẹ zan to opli Klistiani tọn mítọn lẹ ji kavi to lizọnyizọn lọ mẹ, ṣigba to nuglọ nọ dọho to aliho he sinyẹn bo ma do owanyi hia mẹ na hagbẹ whẹndo tọn mítọn lẹ ya?—1 Pita 3:7.

6. Kọdetọn dagbe tẹwẹ aliho he mẹ Kimberly dọho te hẹnwa?

6 Mí nọ do míde hia di sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ, eyin mí yí nunina hodidọ tọn mítọn zan ganji. Mí nọ gọalọna mẹhe lẹdo mí lẹ nado mọ hezeheze dọ vogbingbọn tin “to mẹhe to Jiwheyẹwhe sẹ̀n po mẹhe ma to sinsẹ̀n ẹn po ṣẹnṣẹn.” (Mal. 3:18) Pọ́n lehe e yin nugbo do to whẹho mẹmẹyọnnu de he nọ yin Kimberly * tọn mẹ. E yin bibiọ to e si nado wazọ́n wehọmẹ tọn de dopọ hẹ klasigbẹ́ etọn de. Whenue yé ko wazọ́n dopọ godo, klasigbẹ́ lọ doayi e go dọ Kimberly gbọnvona wehọmẹvi devo lẹ. E ma nọ mọhodọdo mẹlẹ go to godo yetọn, e nọ dọho to aliho dagbe mẹ, podọ e ma nọ yí hogbe gbigble lẹ zan. Ehe yinuwado klasigbẹ́ Kimberly tọn ji taun bọ e yigbe to godo mẹ nado plọn Biblu. Lehe homẹ Jehovah tọn nọ hùn do sọ eyin mí dọho to aliho he na dọ̀n mẹlẹ wá nugbo lọ mẹ de mẹ!

7. Etẹwẹ a yin whinwhàn nado wà po nunina hodidọ tọn he Jiwheyẹwhe na we lọ po?

7 Mímẹpo wẹ nọ jlo na dọho to aliho he na gbògbéna Jehovah, bosọ dọ̀n mí sẹpọ mẹmẹsunnu mítọn lẹ de mẹ. Todin, mì gbọ mí ni gbadopọnna aliho dagbe delẹ he mẹ mí gán zindonukọn nado yin ‘apajlẹ de to hodidọ mẹ’ te.

LẸZUN APAJLẸ DE TO LIZỌNYIZỌN LỌ MẸ

Homẹ Jehovah tọn nọ hùn eyin mí nọ dọhona mẹlẹ po homẹdagbe po to lizọnyizọn lọ mẹ (Pọ́n hukan 8, 9tọ)

8. Nawẹ aliho he mẹ Jesu dọho te to lizọnyizọn lọ mẹ yin apajlẹ de na mí gbọn?

8 Nọ yí homẹdagbe po sisi po do dọho whenue mẹde hẹn homẹgble we. To lizọnyizọn Jesu tọn whenu, yè sawhẹ̀dokọna ẹn dọ e yin ahànnumunọ, adọ̀whẹnnọ, podọ devizọnwatọ Lẹgba tọn, dọ e nọ gbasẹ́n Gbọjẹzan tọn bo tlẹ nọ zánnu do Jiwheyẹwhe go. (Mat. 11:19; 26:65; Luku 11:15; Joh. 9:16) Amọ́, Jesu ma gblọn po homẹgble po. Taidi Jesu, mí ma dona nọ gblọnho po homẹgble po gbede, eyin nuhe mẹde dọ tlẹ gbleawuna mí. (1 Pita 2:21-23) Na nugbo tọn, e ma nọ bọawu nado duto míde ji to aliho enẹ mẹ. (Jak. 3:2) Etẹwẹ gán gọalọna mí?

9. Etẹwẹ gán gọalọna mí nado nọ yọ́n lehe mí na gblọnho do to lizọnyizọn lọ mẹ?

9 Nọ dovivẹnu nado mọnú zẹ̀ aliho agọ̀ he mẹ whétọ de dọho te go. Mẹmẹsunnu de he nọ yin Sam dọmọ: “N’nọ tẹnpọn nado ze ayiha do nuhudo whétọ lọ tọn nado plọn nugbo lọ ji, podọ n’nọ mọ ẹn di mẹhe gán wá diọ.” To whedelẹnu, whétọ de nọ gblehomẹ, na mí wá e dè to ojlẹ he ma yọ́n na ẹn de mẹ poun wutu. Eyin mí dukosọna mẹde he gblehomẹ, mí gán wà nuhe mẹmẹyọnnu Lucia nọ wà. Mí gán hodẹ̀ kleun de bo biọ dọ Jehovah ni gọalọna mí ma nado gblehomẹ, bosọ payi ma nado dọ nudepope he ma do homẹdagbe kavi sisi hia.

10. Sọgbe hẹ 1 Timoti 4:13, etẹwẹ dona yin yanwle mítọn?

10 Nọ hẹn mẹpinplọn towe pọnte. Timoti yin lizọnyizọnwatọ numimọnọ de, etomọṣo, e dona zindonukọn nado to nukọnyi to gbigbọ-liho. (Hia 1 Timoti 4:13.) Nawẹ mí gán hẹn aliho mẹpinplọn tọn mítọn pọnte to lizọnyizọn lọ mẹ gbọn? Mí dona nọ wleawu ganji. Mí dopẹ́ dọ mí tindo azọ́nwanu voovo lẹ he gán gọalọna mí nado hẹn aliho mẹpinplọn tọn mítọn pọnte. A na mọaleyi eyin a gbadopọnna alọnuwe lọ Jo Dewe Na Wehihia po Mẹpinplọn Po gọna adà lọ “Awuwiwlena Lizọnyizọn Kunnudegbe Tọn” to Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn Mítọn po Tọn mẹ. Be a nọ yí azọ́nwanu ehelẹ zan ya? Eyin mí wleawu ganji, mí ma nọ dibu sọmọ, podọ mí nọ dọho po nujikudo po dogọ.

11. Nawẹ Klistiani delẹ hẹn aliho mẹpinplọn tọn yetọn pọnte gbọn?

11 Mí gán sọ lẹzun mẹplọntọ dagbe eyin mí nọ doayi mẹdevo lẹ go to agun lọ mẹ bosọ nọ plọnnu sọn yé dè. Sam, he go mí donù wayi, nọ kanse ede nuhe gọalọna Klistiani delẹ nado yin mẹplọntọ dagbe lẹ. E nọ plọnnu sọn aliho mẹpinplọn tọn yetọn lẹ mẹ, bo nọ dovivẹnu nado hodo apajlẹ yetọn. Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Talia nọ na ayidonugo sọwhiwhe tọn aliho he mẹ hodọtọ numimọnọ lẹ nọ ze hodidọ yetọn lẹ donukọnnamẹ te. Gbọnmọ dali, e ko plọn lehe yè nọ dọho bosọ nọ yihojlẹdohogo do hosọ he mí nọ saba pehẹ to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ ji do.

LẸZUN APAJLẸ DE TO OPLI LẸ JI

E nọ na pipà Jehovah eyin mí nọ jihàn po ahun lẹpo po to opli lẹ ji (Pọ́n hukan 12, 13tọ)

12. Avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ mẹdelẹ nọ pehẹ?

12 Mímẹpo wẹ gán yí adà mítọn wà na opli mítọn lẹ nido nọ do kọdetọn dagbe, eyin mí nọ jihàn po gbèzeyiaga po, bosọ nọ na gblọndo he yin awuwlena ganji lẹ. (Salm. 22:22) E nọ vẹawuna mẹdelẹ nado jihàn kavi nado na gblọndo to opli lẹ ji. Be mọ wẹ e nọ ṣí na we ya? Eyin ninọmẹ towe niyẹn, homẹ towe na hùn nado yọ́n nuhe ko gọalọna mẹdevo lẹ nado duto obu yetọn ji.

13. Etẹwẹ gán gọalọna we nado nọ yí ahun lẹpo do jihàn to opli lẹ ji?

13 Nọ yí ahun lẹpo do jihàn. Whenue mí to ohàn Ahọluduta tọn mítọn lẹ ji, onú tintan he na nọ duahunmẹna mí wẹ ojlo mítọn nado pà Jehovah. Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Sara nọ mọdọ emi ma yọ́n hànji sọmọ. Etomọṣo, e nọ jlo na yí ohàn do pagigona Jehovah. Enẹwutu, e mọdọ e nọ yọ́n nado wleawuna ohàn lọ lẹ sọn whégbè, kẹdẹdile e nọ wà do na adà opli lọ tọn he pò lẹ. E nọ plọn ohàn lọ lẹ, podọ e nọ dovivẹnu nado pọ́n lehe hàngbe lọ lẹ tindo kanṣiṣa hẹ hosọ he na yin hodọdeji lẹ do. E dọmọ: “Ehe gọalọna mi ma nado nọ ze ayiha do nugopipe hànjiji tọn ṣie ji gbau, amọ́ do hogbe ohàn lọ lẹ tọn ji.”

14. Eyin a nọ kuwinyan, etẹwẹ gán gọalọna we nado nọ na gblọndo to opli lẹ ji?

14 Nọ na gblọndo whẹwhẹ. Nado dọ hójọhó, ehe gán nọ yin avùnnukundiọsọmẹnu na mẹdelẹ. Talia, he go mí donù wayi dọ dọ “N’nọ dibu to mẹmẹ, dile etlẹ yindọ mẹdevo lẹ ma nọ doayi e go, na kọnugbè ṣie nọ saba fá wutu. Enẹwutu, e nọ vẹawuna mi taun nado na gblọndo.” Etomọṣo, Talia ma nọ gọ̀n ma na gblọndo. Eyin e to awuwlena opli lẹ, e nọ hẹn do ayiha mẹ dọ, gblọndo tintan dona to glido bosọ to tlọlọ. E dọmọ: “Ehe zẹẹmẹdo dọ gblọndo ṣie na sọgbe eyin e to glido, bọawu bosọ yì nuagokun lọ ji, na gblọndo he anademẹtọ lọ to nukundo pẹẹ niyẹn.”

15. Etẹwẹ mí dona nọ flin gando gblọndo mítọn lẹ go?

15 Klistiani he tlẹ nọ gbàdo-mẹmẹ kavi ma nọ kuwinyan sọmọ lẹ gán nọ whleawu nado na gblọndo. Etẹwutu? Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Juliet dọmọ: “To whedelẹnu, n’nọ whleawu nado na gblọndo, na n’nọ dibu dọ gblọndo ṣie to plala bo masọ yọ́n sọmọ.” Amọ́, flindọ, Jehovah jlo dọ mí ni nọ na gblọndo dagbe hugan he go mí pé. * E nọ yọ́n pinpẹn gbemima mítọn nado nọ pà ẹ to opli lẹ ji, podọ ma nado dike obu mítọn ni nọ glọnalina mí tọn taun.

LẸZUN APAJLẸ DE TO HODỌDOPỌ EGBESỌEGBESỌ TỌN LẸ MẸ

16. Hodidọ alọpa tẹlẹ wẹ mí dona dapana?

16 Nọ dapana “mẹzunzun” wunmẹ lẹpo. (Efe. 4:31) Dile mí dọ do wayi, Klistiani lẹ dona dapana hogbe gbigble lẹ zinzan mlẹnmlẹn. Amọ́ hogbe gbigble he ma to tlọlọ delẹ tin he go mí sọ dona to aṣeji gando. Di apajlẹ, mí dona to aṣeji ma nado nọ basi nuyijlẹdonugo he ma sọgbe whenue mí to hodọ gando mẹhe wá sọn aṣa, akọ̀ kavi otò devo mẹ lẹ go. Humọ, mí ma na jlo gbede nado yí hogbe he ma sọgbe lẹ do gbleawuna mẹdevo lẹ. Mẹmẹsunnu de yigbe dọmọ: “To whedelẹnu, n’yí hogbe he n’lẹndọ yé whẹ́n kiko bo masọ ylan sọmọ lẹ zan, amọ́ na nugbo tọn yé nọ gbleawuna mẹdevo lẹ. To owhe lẹ gblamẹ, asi ṣie ko gọalọna mi taun, e nọ dọ̀n ayiha ṣie wá e ji to nuglọ, eyin n’dọ nuhe ma sọgbe bosọ gbleawunamẹ de na ewọ podọ na mẹdevo lẹ.”

17. Sọgbe hẹ Efesunu lẹ 4:29, nawẹ mí gán nọ jlọ mẹdevo lẹ dote gbọn?

17 Nọ dọho to aliho de mẹ nado jlọ mẹdevo lẹ dote. Nọ wleawufo nado pà mẹdevo lẹ kakati nado nọ mọhodọdo yé go kavi nado nọ to lewu. (Hia Efesunu lẹ 4:29.) Whẹwhinwhẹ́n susu wẹ Islaelivi lẹ tindo nado dopẹ́, amọ́ yé nọ fọ́n bo nọ to lewu. Gbigbọ lewuwu tọn gán bẹpla mẹdevo lẹ. A na flindọ linlin agọ̀ he amẹ́ ao lọ lẹ na, zọ́n bọ ‘Islaelivi lẹpo hlunnudọ do Mose go.’ (Sọh. 13:31–14:4) To alọ devo mẹ, mẹpipa gán na tulimẹ taun. Mí gán kudeji dọ mẹpipà he viyọnnu Jẹfta tọn mọyi sọn họntọn etọn yọnnu lẹ dè na ẹn tuli taun nado gbọṣi azọ́ndenamẹ etọn mẹ. (Whẹ. 11:40) Sara he go mí donù wayi dọmọ: “Eyin mí pà mẹdevo lẹ, mí nọ dohia yé dọ Jehovah yiwanna yé bọ yé sọ tindo otẹn de to titobasinanu etọn mẹ.” Enẹwutu, nọ dín dotẹnmẹ lẹ nado nọ na pipà ahundopo tọn mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu towe lẹ po.

18. Sọgbe hẹ Salmu lẹ 15:1, 2, naegbọn mí dona nọ dọ nugbo, podọ etẹwẹ ehe wiwà nọ bẹhẹn?

18 Nọ dọ nugbo. Mí ma gán hẹn homẹ Jehovah tọn hùn eyin mí ma nọ dọ nugbo. E gbẹwanna lalodido wunmẹ lẹpo. (Howh. 6:16, 17) Dile etlẹ yindọ mẹsusu to egbehe nọ mọdọ e sọgbe nado dolalo, míwlẹ nọ tẹdo pọndohlan Jehovah tọn go gando whẹho lọ go. (Hia Salmu lẹ 15:1, 2.) Na nugbo tọn, mí ma nọ desọn ojlo mẹ bo nọ dolalo, podọ mí ma nọ dọ nugbo agbòte na mẹlẹ.

Mí nọ mọ nukundagbe Jehovah tọn eyin mí diọ mẹnudidọ mẹhẹngble tọn zun hodidọ mẹjlọdote tọn (Pọ́n hukan 19tọ)

19. Nudevo tẹ go wẹ mí dona nọ payi?

19 Nọ dapana ohó mẹhẹngble tọn lẹ fúnfúnfún pé. (Howh. 25:23; 2 Tẹs. 3:11) Juliet, he hó mí dọ wayi dọ lehe ohó mẹhẹngble tọn lẹ yinuwadeji do. E dọmọ: “Ohó mẹhẹngble tọn lẹ sisè nọ hẹnmẹ gbọjọ, podọ e nọ zọ́n bọ n’masọ nọ dejido mẹhe to ohó mẹhẹngble tọn dọ lọ go ba. To popolẹpo mẹ, nawẹ n’na wagbọn do yọnẹn eyin mẹlọ ma na hẹn yẹnlọsu gble to mẹdevo dè?” Eyin a mọdọ hodọdopọ de jlo na lẹzun mẹnudidọ mẹhẹngble tọn, nọ diọ hodọdopọ lọ zun hodidọ mẹjlọdote tọn.—Kol. 4:6.

20. Etẹwẹ a magbe nado yí ohó towe lẹ do wà?

20 Na mí to gbẹ̀nọ to aihọn de he mẹ ohó ylankan gbayipe te wutu, mí dona dovivẹnu sinsinyẹn nado hẹn ẹn diun dọ nuhe mí nọ dọ lẹ nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. Nọ flindọ Jehovah dè wẹ nunina hodidọ tọn mítọn wá sọn, podọ lehe mí nọ yí i zan do nọ duahunmẹna ẹn. E na dona vivẹnudido ahundopo tọn mítọn nado nọ yí nunina ehe zan to aliho dagbe mẹ, whenue mí to lizọnyizọn lọ mẹ, to opli Klistiani tọn lẹ ji, podọ to hodọdopọ egbesọegbesọ tọn mítọn lẹ mẹ. Whenue nuyiwadomẹji aihọn ylankan ehe tọn na ko wá vivọnu, e na bọawu taun nado nọ yí ohó mítọn lẹ do gbògbéna Jehovah. (Juda 15) Kakajẹ whenẹnu, magbe nado nọ yí “ohó onù [towe] mẹ tọn lẹ” do hẹnhomẹhun Jehovah.—Salm. 19:14.

OHÀN 121 Mí Tindo Nuhudo Mawazẹjlẹgo Tọn

^ Jehovah na mí nunina dagbedagbe de, enẹ wẹ nunina hodidọ tọn. E blawu dọ mẹsusu ma nọ yí nunina ehe zan dile Jehovah jlo do. Etẹwẹ gán gọalọna mí nado nọ dọho he nọ jlọmẹdote lẹ to aihọn he mẹ walọ dagbe fọ́n bo to doyi te ehe? Etẹwẹ mí gán wà na ohó mítọn lẹ nido nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn, whenue mí to lizọnyizọn lọ mẹ, to opli agun tọn lẹ ji, podọ whenue mí to hodọdopọ hẹ mẹdevo lẹ? Hosọ ehe na na gblọndo kanbiọ enẹlẹ tọn.

^ Yinkọ delẹ ko yin didiọ.

^ Nado mọ nudọnamẹ dogọ gando gblọndo nina go, pọ́n hosọ lọ “Nọ Pà Jehovah to Agun Mẹ” to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn janvier 2019 tọn mẹ.

^ ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Mẹmẹsunnu de yinuwa to aliho agọ̀ mẹ whenue whétọ de gblehomẹ; mẹmẹsunnu de whleawu nado jihàn to opli ji; podọ mẹmẹyọnnu de to ohó mẹhẹngble tọn lẹ dọ.