Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Jọja lẹ Emi, Mì Sọgan Duvivi Gbẹzan He Tindo Pekọ de Tọn

Jọja lẹ Emi, Mì Sọgan Duvivi Gbẹzan He Tindo Pekọ de Tọn

“Hiẹ nọ hẹn ali ogbẹ̀ tọn zun yinyọnẹn na mi.”​—SALM. 16:11.

OHÀN LẸ: 133, 89

1, 2. Diọdo wunmẹ tẹwẹ mẹde gán basi, dile numimọ visunnu he yì wehọmẹ daho de tọn dohia do?

WEHỌMẸVI de he nọ yin Tony ko dibla jo wehọmẹ daho do. Tọṣiọvi de wẹ, amọ́ e ma do ojlo sọmọ na wepinplọn bo nọ yí sẹfifo etọn lẹ zan nado pọ́n sinima kavi nado nọpọ́ hẹ họntọn lẹ. E ma nọ wadanu, podọ e ma nọ ṣì amasin adínọ zan. Nulọ poun wẹ yindọ, e ma do yanwle de to gbẹ̀mẹ. Humọ, e nọ tindo ayihaawe gando tintin Jiwheyẹwhe tọn go. E wá dukosọ hẹ asu po asi po Kunnudetọ de bo dọho hẹ yé do ayihaawe po ahunmẹdunamẹnu he e tindo lẹ po ji. Yé na ẹn alọnuwe awe, enẹ wẹ: Cinq questions à se poser sur l’origine de la vie po La vie a-t-elle été créée? po.

2 Whenue asu po asi po lọ lẹkọwa, nuyiwa Tony tọn diọ. E plọn alọnuwe lọ lẹ sọmọ bọ yé wló sọn tónu. E dọmọ: “Jiwheyẹwhe de dona tin.” E kẹalọyi nado plọn Biblu, bọ vudevude pọndohlan etọn gando ogbẹ̀ go diọ. Podọ, ewọ he ma nọ wazọ́n ganji to wehọmẹ dai wá lẹzun dopo to wehọmẹvi dagbe hugan lẹ mẹ to wehọ etọn mẹ. E tlẹ jiawu na anadenanutọ wehọmẹ lọ tọn lọsu, whenue e sèhó gando nuyise yọyọ Tony tọn lẹ go. E dọmọ: “A bayi nukọnyiyi taun, na a ko hẹn walọyizan po azọ́nwiwa towe to wehọmẹ po pọnte. Be gbẹdido towe hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ zọ́n ya?” Tony yigbe, enẹgodo e dekunnuna dawe lọ ganji. E fó wehọmẹ daho po kọdetọn dagbe po bosọ to sinsẹ̀n to egbehe taidi gbehosọnalitọ whepoponu tọn podọ devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn de. Homẹ etọn sọ nọ hùn todin dọ e tindo Otọ́ dagbedagbe de, yèdọ Jehovah.—Salm. 68:5.

E NA PÀ WE EYIN A NỌ SETONUNA JEHOVAH

3. Gbẹzan tẹwẹ Jehovah na tuli jọja lẹ nado doafọna?

3 Numimọ Tony tọn flin mí dọ onú mìwu jọja he to ṣẹnṣẹn mítọn lẹ tọn nọ duahunmẹna Jehovah sisosiso. E jlo dọ mì ni duvivi gbẹzan he tindo kọdetọn dagbe po pekọ nujọnu tọn de po tọn. Abajọ, e na ayinamẹ dopodopo mìtọn dọmọ: “Flin Mẹdatọ Daho towe to jọja whenu towe.” (Yẹwh. 12:1) Enẹ ma nọ bọawu to whepoponu to aihọn egbezangbe tọn mẹ. Amọ́, e ma yin nuhe glo. Po alọgọ Jiwheyẹwhe tọn po, e gán pà mì, e ma yin to jọja whenu mìtọn kẹdẹ gba, ṣigba to gbẹzan mìtọn blebu mẹ. Di apajlẹ, mì gbọ mí ni gbadopọnna nuhe mí sọgan plọn sọn lehe Islaelivi lẹ gbawhàn bo yí Aigba Pagbe tọn lọ do mẹ, podọ sọn ahididi Davidi tọn sọta Goliati mẹ.

4, 5. Nuplọnmẹ họakuẹ tẹwẹ mí sọgan mọyi sọn awhàngbigba Islaelivi lẹ tọn do Kenaninu lẹ ji, podọ ahididi Davidi tọn sọta Goliati mẹ? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn lẹ.)

4 To whenue Islaelivi lẹ sẹpọ Aigba Pagbe tọn, Jiwheyẹwhe ma degbena yé nado hẹn nugopipe avùnhiho tọn yetọn pọnte kavi plọn awhànfunfun gba. (Deut. 28:1, 2) Kakatimọ, e dọna yé dọ yé dona setonuna gbedide emitọn lẹ bo dejido emi go. (Jọṣ. 1:7-9) To pọndohlan gbẹtọvi tọn mẹ, ayinamẹ enẹ na taidi nulunu! Amọ́, ayinamẹ he yọ́n tlala hugan lọ wẹ, na Jehovah wá na awhàngbigba debọdo-dego omẹ etọn lẹ do Kenaninu lẹ ji. (Jọṣ. 24:11-13) Na nugbo tọn, tonusisena Jiwheyẹwhe nọ biọ yise, ṣigba yise mọnkọ nọ hẹn kọdetọn dagbe wá to whelẹponu. Nugbo ehe ma diọ dile ojlẹ to yìyì. E gbẹ́ to mọ kakajẹ egbehe.

5 Goliati yin awhànfuntọ huhlọnnọ de he súnte na nudi mẹtlu atọ̀n, bosọ sọawhànnu taun. (1 Sam. 17:4-7) Ṣigba, Davidi uwọ tindo onú awe, enẹ wẹ akòtopẹ́ de gọna yise etọn to Jehovah Jiwheyẹwhe mẹ. E họnwun dọ mẹhe ma do yise lẹ sọgan mọ Davidi taidi nulunọ. Amọ́, yé klọ yede pete! Goliati wẹ yin nulunọ lọ.—1 Sam. 17:48-51.

6. Todin, etẹwẹ mí na gbadopọnna yinukọn dogọ?

6 Hosọ he jẹnukọn do onú ẹnẹ delẹ hia he nọ gọalọ nado tindo ayajẹ po kọdetọn dagbe po to gbẹ̀mẹ. Enẹ wẹ, pekọ hinhẹnwa na nuhudo gbigbọmẹ tọn mítọn, pinpẹn họntọn he Jiwheyẹwhe na mí lẹ tọn yinyọnẹn, yanwle he doale lẹ zizedai gọna mẹdekannujẹ mítọn taidi omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ yiylọdọ nujọnu. Todin, mì gbọ mí ni gbadopọnna adà voovo ehelẹ yinukọn dogọ gbọn nulinlẹnpọn do nunọwhinnusẹ́n he tin to Salmu 16tọ mẹ delẹ ji dali.

NỌ HẸN PEKỌ WÁ NA NUHUDO GBIGBỌMẸ TỌN TOWE LẸ

7. (a) Nawẹ a sọgan basi zẹẹmẹ gbẹtọ gbigbọnọ de tọn gbọn? (b) Etẹwẹ yin “mimá” Davidi tọn, podọ numọtolanmẹ tẹwẹ ehe nọ hẹn ẹn tindo?

7 Gbẹtọ gbigbọnọ nọ tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ, bosọ nọ tindo pọndohlan Etọn nkọ gando whẹho lẹ go. E nọ lẹhlan Jiwheyẹwhe dè nado mọ anademẹ bo nọ magbe nado setonuna ẹn. (1 Kọl. 2:12, 13) Davidi yin apajlẹ dagbe de to adà ehe mẹ. E jihàn dọmọ: “Jehovah wẹ mimá ṣie, adà he yin didena mi podọ kọfo ṣie.” (Salm. 16:5) “Mimá” he hodọ Davidi te bẹ haṣinṣan pẹkipẹki he e tindo hẹ Jiwheyẹwhe hẹn, yèdọ mẹhe mẹ ewọ nọ dín fibẹtado te. (Salm. 16:1) Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? E wlan dọmọ: “Yẹnlọsu pete gọ́ na ayajẹ.” Na nugbo tọn, nude ma nọ hẹn Davidi jaya sọ họntọnjiji etọn hẹ Jiwheyẹwhe.—Hia Salmu lẹ 16:9, 11.

8. Etẹwẹ yin delẹ to nuhe nọ hẹn gbẹzan mẹtọn tindo pekọ nujọnu tọn lẹ mẹ?

8 Mẹhe nọ ze gbẹzan yetọn sinai do gbẹdudu po adọkun po ji lẹ ma nọ duvivi ayajẹ he Davidi tindo tọn nkọ. (1 Tim. 6:9, 10) Mẹmẹsunnu de sọn Canada dọ dọ, “Pekọ nujọnu tọn ma nọ wá sọn nuhe sin vivi mí gán dù to gbẹ̀mẹ lẹ mẹ gba, ṣigba sọn nuhe mí nọ na Jehovah Jiwheyẹwhe lẹ mẹ, yèdọ Mẹlọ he na mí nunina dagbe lẹpo.” (Jak. 1:17) Na nugbo tọn, awuwiwlena yise to Jehovah mẹ po sinsẹ̀n-bibasi hlan ẹn po na hẹn gbẹzan towe tindo zẹẹmẹ po pekọ po. Nawẹ a sọgan hẹn yise towe jideji gbọn? A dona nọ yí whenu zan dopọ hẹ ẹ, gbọn Ohó etọn hihia, ayidonugo nina nudida etọn lẹ gọna nulinlẹnpọn do jẹhẹnu etọn lẹ, ehe bẹ owanyi etọn na we hẹn ji dali.—Lom. 1:20; 5:8.

9. Nawẹ a sọgan na dotẹnmẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn nado diọ we dile e yindo na Davidi gbọn?

9 To whedelẹnu, Jiwheyẹwhe nọ do owanyi etọn hia mí gbọn wiwọ́ hẹ mí taidi Otọ́ de dali. Davidi nọ kẹalọyi ayinamẹ owanyinọ mọnkọtọn lẹ. E dọmọ: “Yẹn na pà Jehovah he ko na mi ayinamẹ. Etlẹ yin to zánmẹ, linlẹn ṣie he whlá lẹ nọ wọhẹ mi.” (Salm. 16:7) Ewọ nọ lẹnayihamẹpọn do linlẹn Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji, nọ hẹn yé zun etọn titi, bosọ nọ dike yé ni diọ ẹ. Eyin yise nọ whàn hiẹ lọsu nado wà nudopolọ, owanyi towe na Jiwheyẹwhe po ojlo towe nado setonuna ẹn po na jideji. A nasọ whèwhín bo doadọ̀do to gbigbọ-liho. Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Christin dọmọ: “Eyin n’bayi dodinnanu bo lẹnayihamẹpọn do nuhe n’hia lẹ ji, n’nọ mọdọ yẹn wutu na taun tọn wẹ Jehovah do biọ dọ ehe ni yin kinkandai!”

10. Dile e yin didohia to Isaia 26:3 mẹ do, ale tẹlẹ wẹ nukun gbigbọmẹ tọn yíyí do pọ́n ogbẹ̀ nọ hẹnwa?

10 Nado dọ hójọhó, nukun gbigbọmẹ tọn yíyí do pọ́n ogbẹ̀ hlan wẹ sọ zọ́n bọ a tindo oyọnẹn po wuntuntun vonọtaun po, ehe gọalọna we nado tindo pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn gando aihọn lọ po sọgodo etọn po go. Naegbọn Jiwheyẹwhe do na we oyọnẹn po wuntuntun mọnkọtọn po? E jlo dọ a ni nọ ze nuhe jẹ lẹ do otẹn tintan mẹ to gbẹzan towe mẹ, nọ basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ, bosọ nọ pọ́n sọgodo hlan po jidide po! (Hia Isaia 26:3.) Mẹmẹsunnu de he nọ yin Joshua bo nọ nọ̀ États-Unis dọmọ: “Dindọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki nọ zọ́n bọ yè nọ tindo pọndohlan he jẹ gando onú dopodopo go.” Lehe enẹ yin nugbo, bosọ nọ hẹn pekọ wá do sọ!

NỌ JIHỌNTỌN NUGBO LẸ

11. Aṣli tẹwẹ Davidi dehia gando họntọn nugbo lẹ jiji go?

11 Hia Salmu lẹ 16:3. Davidi yọ́n aṣli họntọn nugbo lẹ jiji tọn. Gbẹdido hẹ mẹhe yiwanna Jehovah lẹ nọ hẹn “ayajẹ daho” wá na ẹn. E dlẹnalọdo yé di “omẹ wiwe” lẹ, na yé wé to walọyizan-liho bosọ nọ wà nuhe jlọ wutu. Salmu-kantọ devo tindo numọtolanmẹ dopolọ gando họntọn etọn lẹ dide go. E wlan dọmọ: “Họntọn wẹ mẹhe nọ dibusi we lẹpo yin na mi gọna mẹhe nọ yìn gbedide towe lẹ.” (Salm. 119:63) Dile mí mọ do to hosọ he jẹnukọn mẹ, hiẹ lọsu sọgan jihọntọn dagbe susu lẹ to mẹhe nọ dibusi Jehovah bo nọ setonuna ẹn lẹ ṣẹnṣẹn. Na nugbo tọn, ehe bẹ jọja po mẹho po hẹn.

12. Etẹ ji wẹ họntọnjiji Davidi po Jonatani po tọn sinai do?

12 Salmu-kantọ Davidi ma nọ de họntọn etọn lẹ to mẹhe to ohá etọn ji lẹ kẹdẹ ṣẹnṣẹn. Be a sọgan flin yinkọ omẹ “nukundeji” dopo tọn he lẹzun họntọn vivẹ́ etọn ya? Jonatani wẹ. Na nugbo tọn, họntọnjiji yetọn yin dopo to haṣinṣan dagbe hugan he yin kinkandai to Owe-wiwe mẹ lẹ mẹ. Ṣigba, be a yọnẹn dọ nudi owhe 30 wẹ Jonatani do wà mẹho na Davidi ya? To whelọnu lo, etẹ ji wẹ họntọnjiji yetọn sinai do? E sinai do yise to Jiwheyẹwhe mẹ, sisi he yé tindo na ode awetọ gọna adọgbigbo ode awetọ tọn he go yé doayi to avùnhiho yetọn sọta kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ whenu ji.—1 Sam. 13:3; 14:13; 17:48-50; 18:1.

13. Nawẹ a sọgan hùndonuvo na nuhe dù họntọn towe lẹ dide gbọn? Na apajlẹ de.

13 Taidi Davidi po Jonatani po, mílọsu nọ mọ “ayajẹ daho” to whenue mí yiwanna mẹhe tindo owanyi na Jehovah bo nọ do yise yetọn to ewọ mẹ hia lẹ. Kiera he ko to Jiwheyẹwhe sẹ̀n sọn owhe susu die dọmọ: “N’jihọntọn hẹ gbẹtọ lẹ lẹdo aihọn pé, yèdọ mẹhe wá sọn ofi voovo bo masọ tindo aṣa dopolọ lẹ.” Eyin a nọ hùndonuvo to aliho ehe mẹ, a na mọ kunnudenu he họnwun lọ dọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn po gbigbọ etọn po dohuhlọn nado hẹn pọninọ yọnbasi.

NỌ DOAFỌNA YANWLE HE DOALE LẸ

14. (a) Etẹwẹ sọgan gọalọna we nado ze yanwle he doale to gbẹ̀mẹ lẹ dai? (b) Numọtolanmẹ tẹwẹ jọja delẹ tindo gando yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ zizedai go?

14 Hia Salmu lẹ 16:8. Davidi ze gbẹzan etọn sinai do Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n ji. A sọgan sọ duvivi gbẹzan he tindo pekọ nujọnu tọn de tọn eyin a nọ ze Jehovah sinsẹ̀n do otẹn tintan mẹ, bo nọ hẹn ewọ do ayiha mẹ dile a to yanwle lẹ zedai. Mẹmẹsunnu de he nọ yin Steven dọmọ: “To whenue n’doafọna yanwle de bo jẹ e kọ̀n, bo wá to nulẹnpọn do nukọnyiyi he n’bayi lẹ ji, ehe nọ hẹn mi tindo pekọ.” Mẹmẹsunnu jọja de sọn Allemagne he to sinsẹ̀n to otò devo mẹ todin dọmọ: “Whenue n’na whẹ́n mẹho bo na wá lẹnnupọndo gbẹzan ṣie ji, n’ma jlo na wá mọdọ dee titi kẹdẹ tọn mẹ wẹ n’ko ví do.” Mí kudeji dọ numọtolanmẹ he hiẹ lọsu nọ tindo niyẹn. Eyin mọ wẹ, nọ yí nunina towe lẹ zan nado gbògbéna Jiwheyẹwhe, podọ nado gọalọna mẹdevo lẹ. (Gal. 6:10) Nọ ze yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ donukọnna dewe bo nọ biọ to Jehovah si to odẹ̀ mẹ nado gọalọna we nado jẹ yé kọ̀n. Homẹ etọn nọ hùn nado na gblọndo odẹ̀ mọnkọ lẹ tọn.—1 Joh. 3:22; 5:14, 15.

15. Yanwle tẹlẹ wẹ a sọgan zedonukọnna dewe? (Pọ́n apotin lọ “ Yanwle Dagbe Delẹ.”)

15 Yanwle tẹlẹ wẹ a sọgan zedai? E sọgan yin nado nọ na gblọndo to hogbe towe titi lẹ mẹ to opli ji, nado yin gbehosọnalitọ kavi nado yì Bẹtẹli. A sọgan tẹnpọn nado plọn ogbè devo po lẹndai lọ po nado sẹ̀n to aigba-denamẹ jonọgbè tọn de ji. Barak, yèdọ jọja de he to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ dọmọ: “Nado nọ fọ́n to azán lẹpo ji po linlẹn lọ po dọ n’to huhlọn ṣie lẹpo yizan na Jehovah, nọ hẹn mi tindo numọtolanmẹ de he n’ma gán tindo to azọ́n devo depope kọ̀n.”

NỌ YLỌ MẸDEKANNUJẸ HE JIWHEYẸWHE NA WE DỌ NUJỌNU

16. Nukun tẹwẹ Davidi nọ yí do pọ́n nujinọtedo dodowiwa tọn Jehovah tọn lẹ, podọ etẹwutu?

16 Hia Salmu lẹ 16:2, 4. Dile mí plọn do to hosọ he jẹnukọn mẹ, osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n dodowiwa tọn Jiwheyẹwhe tọn lẹ po nọ tún mí dote, na yé nọ gọalọna mí nado wleawuna owanyi na nuhe yin dagbe podọ wangbẹna na nuhe ylan. (Amọ. 5:15) Salmu-kantọ Davidi kẹalọyi dọ Jehovah wẹ yin “Asisa dagbewà tọn” emitọn. Dagbewà yin walọ dagbe kavi jijọ dagbe didohia. Davidi dovivẹnu nado hodo apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, nado nọ do dagbewà Jiwheyẹwhe tọn nkọ hia. Davidi sọ wleawuna wangbẹna na nuhe ylan to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ. Ehe bẹ boṣiọ-sinsẹ̀n hẹn, yèdọ aṣa de he nọ de yẹyi sọn gbẹtọvi lẹ go bo nọ hò gigo he Jehovah jẹna yí.—Isa. 2:8, 9; Osọ. 4:11.

17, 18. (a) Etẹ go wẹ Davidi doayi na nuhe dù kọdetọn he sinsẹ̀n-bibasi lalo nọ hẹnwa lẹ? (b) Etẹwẹ zọ́n bọ gbẹtọ lẹ to ‘awubla yede tọn hẹn sudeji’ to egbehe?

17 To ojlẹ Biblu tọn mẹ, sinsẹ̀n-bibasi lalo nọ saba bẹ fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn he ylan taun hẹn. (Hos. 4:13, 14) E họnwun dọ agbasa gbẹtọvi mapenọ tọn nọ tindo ojlo to sinsẹ̀n-bibasi wunmẹ ehe mẹ. Amọ́, e ma nọ hẹn ayajẹ he dẹn-to-aimẹ de wá. Kakatimọ, ojlẹ gli tọn poun wẹ e nọ yin! Davidi dọmọ: “Mẹhe to afọdona yẹwhe devo lẹ nọ hẹn awubla yede tọn sudeji.” Yé sọ nọ hẹn awufiẹsa he sinyẹn taun wá na ovi susu. (Isa. 57:5) Lehe Jehovah gbẹwanna kanyinylan mọnkọ do sọ! (Jel. 7:31) Eyin ojlẹ mọnkọtọn lẹ mẹ wẹ a ko nọgbẹ̀ te wẹ, ayihaawe ma tin dọ a na ko dopẹ́ taun eyin mẹjitọ towe lẹ tindo yise to Jehovah mẹ bo nọ setonuna ẹn.

18 To egbehe ga, sinsẹ̀n-bibasi lalo nọ saba kẹalọyi fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn podọ etlẹ yin zanhẹmẹ to mẹhe tindo vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn. Ṣigba, kọdetọn he awuvivi mimọ to gbẹzan jlòkoko tọn enẹ mẹ nọ hẹnwa lẹ ma ko diọ sọmọ sọn ojlẹ Biblu tọn mẹ kakajẹ egbehe. (1 Kọl. 6:18, 19) Dile hiẹ lọsu sọgan ko doayi e go do, gbẹtọ lẹ nọ “hẹn awubla yede tọn sudeji.” Enẹwutu, jọja lẹ emi, mì nọ dotoaina Otọ́ olọn mẹ tọn mìtọn. Mì kudeji mlẹnmlẹn dọ tonusisena ẹn wẹ na wà dagbe na mì hugan. Mì hẹn do ayiha mẹ gligli dọ awugble he ylanwiwa nọ hẹnwa lẹ nọ sinyẹn taun yijlẹdo awuvivi ojlẹ gli tọn he e nọ hẹnwa go. (Gal. 6:8) Joshua he go mí donù wayi dọmọ: “Mí sọgan yí mẹdekannujẹ mítọn do wà nuhe jlo mí, amọ́ mí ma na tindo pekọ eyin mí ṣì i zan.”

19, 20. Dona tẹlẹ wẹ to tepọn jọja he tindo yise to Jehovah mẹ bo nọ setonuna ẹn lẹ?

19 Jesu dọna hodotọ etọn lẹ dọmọ: “Eyin mì gbọṣi ohó ṣie mẹ, be devi ṣie wẹ mì yin nugbonugbo, mìwlẹ nasọ yọ́n nugbo lọ, nugbo lọ nasọ hẹn mì jẹ mẹdekannu.” (Joh. 8:31, 32) Mẹdekannujẹ enẹ bẹ mẹdekannujẹ sọn sinsẹ̀n lalo, wunvi po otàngblo lẹ po si hẹn. Podọ e sọ bẹ nususu hẹn humọ. Dile mí ko mọ do, e na wá bẹ “mẹdekannujẹ gigonọ he yin ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn” hẹn to nukọn mẹ. (Lom. 8:21) Eyin a ‘gbọṣi ohó Klisti tọn lẹ mẹ’ kavi nuplọnmẹ etọn lẹ mẹ, a na dọ́ mẹdekannujẹ enẹ nkọ pọ́n etlẹ yin todin. Gbọnmọ dali, a na wá “yọ́n nugbo lọ,” e ma yin gbọn pinplọn ẹn kẹdẹ dali gba, ṣigba gbọn gbẹninọ sọgbe hẹ ẹ dali.

20 Jọja lẹ emi, mì nọ ylọ mẹdekannujẹ he Jiwheyẹwhe na mì lọ dọ nujọnu. Mì nọ yí i zan po nuyọnẹn po, bo gbọnmọ dali ze dodonu dagbe de dai na sọgodo. Mẹmẹsunnu jọja de dọmọ: “Mẹdekannujẹ yiyizan po nuyọnẹn po to jọja whenu nọ wá gọalọ nugbonugbo to whenue yè dona basi nudide titengbe lẹ taidi nado mọ agbasazọ́n dagbe de kavi nado de eyin yè na wlealọ kavi gbọṣi tlẹnmẹ na ojlẹ de.”

21. Nawẹ a sọgan gbọṣi aliho he nọ planmẹ yì “ogbẹ̀ nujọnu tọn lọ” mẹ ji gbọn?

21 To aihọn ylankan ehe mẹ, nuhe mẹlẹ tlẹ nọ pọnhlan di ogbẹ̀ dagbe hugan ma nọ do jide bosọ nọ yin ojlẹ gli tọn. Mẹde ma yọ́n osọ he ja. (Jak. 4:13, 14) Enẹwutu, afọdide nuyọnẹn tọn lọ wẹ nado gbọṣi aliho he nọ planmẹ yì “ogbẹ̀ nujọnu tọn lọ”—yèdọ ogbẹ̀ madopodo mẹ ji. (1 Tim. 6:19) Na nugbo tọn, Jiwheyẹwhe ma nọ hẹn mí gánnugánnu nado zinzọnlin to aliho enẹ ji. Nudide mítọn wẹ. Mì nọ yí Jehovah do basi “mimá” mìtọn. Mì nọ wlebòna “nudagbe” he ewọ ko na mì lẹ. (Salm. 103:5) Podọ, mì kudeji mlẹnmlẹn dọ ewọ sọgan na mì “ayajẹ susugege” po ‘homẹhunhun po kakadoi.’—Salm. 16:11.