Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè

Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè

Linlẹn tẹ mẹ wẹ apọsteli Paulu yin “zize sọyi olọn atọ̀ntọ mẹ” podọ “sọyi paladisi mẹ” te?—2 Kọl. 12:2-4.

To 2 Kọlintinu lẹ 12:2, 3 mẹ, Paulu donù dawe de go he yin “zize sọyi olọn atọ̀ntọ mẹ.” Mẹnu wẹ mẹlọ? To whenue Paulu kanwehlan agun Kọlinti tọn, ewọ zinnudeji dọ Jiwheyẹwhe to emi yizan taidi apọsteli de. (2 Kọl. 11:5, 23) Enẹgodo, e donù “numimọ . . . lẹ po osọhia Oklunọ tọn lẹ po” go. To lẹdo hodidọ lọ tọn mẹ, Paulu ma donù mẹmẹsunnu devo lẹ go. Gbọnmọ dali, e sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe dọ ede wẹ e to alọdlẹndo taidi dawe lọ he mọ numimọ po osọhia lẹ po.—2 Kọl. 12:1, 5.

Enẹwutu, Paulu wẹ dawe lọ he yin “zize sọyi olọn atọ̀ntọ mẹ” podọ “sọyi paladisi mẹ.” (2 Kọl. 12:2-4) E yí hogbe lọ “osọhia” lẹ zan, ehe dohia dọ e to hodọ gando nuhe na wá aimẹ to sọgodo de go.

Etẹwẹ yin “olọn atọ̀ntọ” he Paulu mọ?

To Biblu mẹ, hogbe lọ “olọn” sọgan dlẹnalọdo agahomẹ yinukundomọ. (Jen. 11:4; 27:28; Mat. 6:26) Ṣigba, “olọn” sọ nọ yin yiyizan to linlẹn devo lẹ mẹ ga. To whedelẹnu, e nọ dlẹnalọdo gandudu gbẹtọvi tọn. (Dan. 4:20-22) Kavi e sọgan sọ dlẹnalọdo gandudu Jiwheyẹwhe tọn gbọn Ahọluduta etọn gblamẹ.—Osọ. 21:1.

Paulu mọ “olọn atọ̀ntọ.” Etẹwẹ yin nuagokun lọ? To whedelẹnu, Biblu nọ vọ́ nude dọ whla atọ̀n nado zinnudeji, nado do nujọnu-yinyin etọn hia, kavi nado na huhlọn nulọ dogọ. (Isa. 6:3; Ezek. 21:27; Osọ. 4:8) E taidi dọ whenue Paulu to hodọ gando “olọn atọ̀ntọ” go, e to hodọ gando gandudu wunmẹ de go he yọ́n hugan, ehe yiaga tlala—Ahọluduta Mẹsia lọ tọn, ehe Jesu Klisti yin ahọlu etọn to pọmẹ hẹ gandutọgbẹ́ etọn 144 000 lẹ. (Pọ́n Étude perspicace des Écritures Vol. 1, weda 473, 476) Dile apọsteli Pita wlan do, mí to tepọn “olọn yọyọ lẹ” kẹdẹdi opagbe Jiwheyẹwhe tọn.—2 Pita 3:13.

Etẹwẹ dogbọn hogbe lọ “paladisi” he Paulu yizan dali?

Hogbe lọ “paladisi” sọgan sọ tindo zẹẹmẹ voovo: (1) Na fie gbẹtọvi lẹ nọgbẹ̀ te to dowhenu wutu, e sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe dọ “paladisi” ni dlẹnalọdo Paladisi aigba ji tọn he to nukọn ja lọ. (2) E sọgan sọ dlẹnalọdo ninọmẹ gbigbọmẹ tọn he omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na duvivi etọn to aihọn yọyọ lọ mẹ. (3) Humọ, e sọgan dlẹnalọdo ninọmẹ dagbe he tin to olọn mẹ, yèdọ “paladisi Jiwheyẹwhe tọn” he yin nùdego to Osọhia 2:7 mẹ.—Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 juillet 2015, w. 8, huk. 8.

E yọnbasi dọ adà atọ̀n enẹ lẹpo wẹ Paulu to alọdlẹndo to whenue e to hodọ gando numimọ etọn go to 2 Kọlintinu lẹ 12:4 mẹ.

To bladopọ mẹ:

“Olọn atọ̀ntọ” he yin nùdego to 2 Kọlintinu lẹ 12:2 mẹ sọgan to alọdlẹndo Ahọluduta Mẹsia tọn he to anademẹ Jesu Klisti po gandutọgbẹ́ etọn 144 000 lẹ po tọn glọ, yèdọ “olọn yọyọ lẹ.”—2 Pita 3:13.

E yin “olọn atọ̀ntọ,” na Ahọluduta lọ yin gandudu de he yọ́n hugan, bo yiaga tlala wutu.

“Paladisi” he mẹ Paulu yin “zize sọyi” to numimọ lọ mẹ sọgan to alọdlẹndo (1) Paladisi yinukundomọ he na wá tin to aigba ji, (2) paladisi gbigbọmẹ tọn he na tin to whenẹnu, ehe nasọ gbloada hugan dehe tin todin lọ, podọ (3) “paladisi Jiwheyẹwhe tọn” he na tin to olọn mẹ to ojlẹ dopolọ he mẹ aihọn yọyọ lọ na tin te.

Po ehe po, olọn yọyọ lẹ po aigba yọyọ lọ po to pọmẹ wẹ na yin aihọn yọyọ lọ. E na yin tito yọyọ de, ehe na bẹ gandudu Ahọluduta olọn mẹ tọn lọ po gbẹtọvi he na to Jehovah sẹ̀n to paladisi aigba ji tọn de mẹ lẹ po hẹn.