Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 31

Nọ Yọ́n Pinpẹn Lẹblanulọkẹyi Dẹ̀hiho Tọn

Nọ Yọ́n Pinpẹn Lẹblanulọkẹyi Dẹ̀hiho Tọn

“Na odẹ̀ ṣie ni taidi nuyọnwan he yin awuwlena de to nukọn towe.”—SALM. 141:2.

OHÀN 47 Nọ Hodẹ̀ Hlan Jehovah Egbesọegbesọ

BLADOPỌ *

1. Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n dotẹnmẹ he mí do nado nọ hodẹ̀ hlan Jehovah?

 DIDATỌ olọn po aigba po tọn na mí lẹblanulọkẹyi jiawu de, enẹ wẹ nado dọnsẹpọ ẹ to odẹ̀ mẹ. Pọ́n bo: Mí gán dọ nuhe to ahun ji na mí lẹ na Jehovah to whedepopenu, podọ to ogbè depope mẹ, bọ e ma biọ dọ mí ni do dope hẹ ẹ jẹnukọn. Mí gán hodẹ̀ hlan ẹn to akánma dotowhe tọn de ji kavi to gànpamẹ bo deji dọ Otọ́ owanyinọ mítọn na dotoaina mí. Mí ma nọ yí nukunpẹvi do pọ́n lẹblanulọkẹyi ehe.

2. Nawẹ Ahọlu Davidi dohia gbọn dọ lẹblanulọkẹyi dẹ̀hiho tọn họakuẹ to nukun emitọn mẹ?

2 Ahọlu Davidi yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi dẹ̀hiho tọn taun. E jihàn hlan Jehovah dọmọ: “Na odẹ̀ ṣie ni taidi nuyọnwan he yin awuwlena de to nukọn towe.” (Salm. 141:1, 2) To ojlẹ Davidi tọn mẹ, nuyọnwan wiwe he yẹwhenọ lẹ nọ yizan to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ nọ yin awuwlena po sọwhiwhe po taun. (Eks. 30:34, 35) Davidi donù nuyọnwan go nado dohia dọ emi nọ yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo nuhe emi jlo na dọna Otọ́ olọn mẹ tọn emitọn ji. Ojlo vẹkuvẹku mílọsu tọn niyẹn. Mí nọ jlo dọ odẹ̀ mítọn lẹ ni hẹn homẹ Jehovah tọn hùn.

3. Nawẹ mí dona nọ yinuwa gbọn whenue mí to dẹ̀ho hlan Jehovah, podọ etẹwutu?

3 To whenue mí to dẹ̀ho hlan Jehovah, mí dona nọ yinuwa po sisi sisosiso po. Lẹnnupọndo numimọ jiawu he Isaia, Ezekiẹli, Daniẹli, po Johanu po mọ lẹ ji. Numimọ enẹlẹ gbọnvona yede, amọ́ yé tindo nude to kọndopọmẹ. Yemẹpo wẹ do Jehovah hia taidi Ahọlu gigonọ tlala de. Isaia “mọ Jehovah to aisinsin to ofìn he yiaga bosọ yiji taun de ji.” (Isa. 6:1-3) Ezekiẹli mọ Jehovah to aisinsin to awhàn-kẹkẹ olọn mẹ tọn de ji bọ ‘sisẹ́ he taidi sisẹ́ aidowhẹdo de tọn’ lẹdo e. (Ezek. 1:26-28) Daniẹli mọ bọ “Mẹhe Ko Tin sọn Hohowhenu lọ” do avọ̀ wewe lẹ, podọ miyọ́n to tintọ́n sọn ofìn Etọn kọ̀n. (Dan. 7:9, 10) Podọ, Johanu mọ Jehovah to aisinsin to ofìn de ji bọ aidowhẹdo de he awusọhia etọn taidi emẹlaldi sinmẹ amàmúnọ whanpẹnọ de lẹdo e. (Osọ. 4:2-4) Dile mí to nulẹnpọn do gigo mayọnjlẹ Jehovah tọn ji, mí nọ flindọ lẹblanulọkẹyi vonọtaun de wẹ mí do nado nọ dọnsẹpọ ẹ to odẹ̀ mẹ, podọ dọ nujọnu wẹ e yin nado nọ wàmọ po sisi sisosiso po. Amọ́, nawẹ mí dona nọ hodẹ̀ gbọn?

“ENẸWUTU, LEHE MÌWLẸ DONA NỌ HODẸ̀ DO DIE”

4. Etẹwẹ mí plọn sọn hogbe bẹjẹeji tọn odẹ̀ apajlẹ tọn lọ tọn lẹ mẹ ehe to Matiu 6:9, 10 mẹ?

4 Hia Matiu 6:9, 10. To Yẹwhehodidọ Osó ji tọn mẹ, Jesu plọn devi etọn lẹ lehe yé dona nọ hodẹ̀ do nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn. To whenue Jesu dọ dọ “enẹwutu, lehe mìwlẹ dona nọ hodẹ̀ do die” godo, e donù whẹho titengbe he gando lẹndai Jehovah tọn tlọlọ lẹ go jẹnukọn: klandowiwe oyín Etọn tọn; wiwá Ahọluduta lọ tọn ehe na và kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo sudo; podọ dona sọgodo tọn he E do to sẹdotẹnmẹ na aigba po gbẹtọvi lẹ po. Eyin mí nọ donù onú mọnkọ lẹ go to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ, mí na dohia dọ ojlo Jiwheyẹwhe tọn yin nujọnu na mí.

5. Be e sọgbe nado nọ hodẹ̀ gando whẹho mẹdetiti tọn lẹ go ya?

5 To adà odẹ̀ lọ tọn he bọdego mẹ, Jesu dohia dọ e sọgbe nado hodẹ̀ gando whẹho mẹdetiti tọn lẹ go. Mí gán biọ dọ Jehovah ni nọ na mí núdùdù mítọn na azán lọ, jo ylando mítọn lẹ na mí, basi hihọ́na mí sọn whlepọn lẹ mẹ, bosọ whlẹn mí sọn mẹylankan lọ si. (Mat. 6:11-13) Eyin mí nọ biọ onú ehelẹ Jehovah, mí nọ dohia dọ mí do hudo alọgọ etọn tọn, podọ dọ ojlo mítọn wẹ nado mọ nukundagbe etọn.

Etẹ go wẹ asu de gán nọ hodẹ̀ gando to pọmẹ hẹ asi etọn? (Pọ́n hukan 6tọ) *

6. Be nuhe odẹ̀ apajlẹ tọn lọ bẹhẹn lẹ kẹdẹ go wẹ mí dona nọ donù to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ ya? Basi zẹẹmẹ.

6 Jesu ma nọ donukun dọ hodotọ emitọn lẹ ni tindo pọndohlan hẹngogo tọn gando hogbe he odẹ̀ apajlẹ tọn lọ bẹhẹn lẹ go. To odẹ̀ devo he Jesu hò lẹ mẹ, e donù whẹho voovo he to ahunmẹduna ẹn to ojlẹ enẹ mẹ lẹ go. (Mat. 26:39, 42; Joh. 17:1-26) Mọdopolọ, mí gán hodẹ̀ gando nudepope he to ahunmẹduna mí go. To whenue mí jlo na basi nudide de, mí gán hodẹ̀ nado tindo nuyọnẹn po nukunnumọjẹnumẹ po. (Salm. 119:33, 34) Whenue mí jlo na bẹ azọ́ndenamẹ sinsinyẹn de jẹeji, mí gán hodẹ̀ nado biọ zinzin po wuntuntun po. (Howh. 2:6) Mẹjitọ lẹ gán nọ hodẹ̀ na ovi yetọn lẹ, bọ ovi lẹ gán nọ hodẹ̀ na mẹjitọ yetọn lẹ, podọ mímẹpo wẹ gán nọ hodẹ̀ na nuplọntọ mítọn lẹ po mẹhe mí nọ dọyẹwheho na lẹ po, podọ dandannu wẹ ehe yin. Na nugbo tọn, odẹ̀ mítọn lẹ ma dona nọ bẹ obiọ lẹ kẹdẹ hẹn.

Etẹlẹ go wẹ mí gán nọ pagigona Jehovah bosọ nọ dopẹna ẹn gando to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ? (Pọ́n hukan 7-9tọ) *

7. Naegbọn mí dona nọ pagigona Jehovah to odẹ̀ mẹ?

7 Mí dona nọ flin nado nọ pagigona Jehovah to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ. Mẹdevo masọ jẹna gigo hugan Jiwheyẹwhe mítọn. Ewọ “yọ́n bo nọ wleawu nado jonamẹ.” Ewọ sọ yin ‘lẹblanunọ podọ awuvẹmẹtọ, mẹhe nọ whleawu nado gblehomẹ bosọ gọ́ na owanyi nugbo po nugbonọ-yinyin po.’ (Salm. 86:5, 15) E họnwun dọ mí tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe nado nọ pagigona Jehovah, na mẹhe ewọ yin po nuhe ewọ nọ wà lẹ po wutu.

8. Etẹlẹ go wẹ mí gán nọ dopẹna Jehovah gando? (Salmu lẹ 104:12-15, 24)

8 Gbọnvona gigopipana Jehovah to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ, mí sọ nọ yin whinwhàn nado dopẹna ẹn na onú jiawu he e nọ wleawu etọn na mí lẹ. Di apajlẹ, mí gán nọ dopẹna ẹn na sinmẹ whanpẹnọ vounvoun lẹ tọn, núdùdù dagbedagbe madosọha he tin lẹ, podọ ayajẹ he gbẹdido hẹ họntọn vivẹ́ lẹ nọ hẹnwa na mí. Otọ́ owanyinọ mítọn nọ na mí onú ehelẹ gọna nuhe hugan mọ lẹ po yanwle lọ po nado hẹn mí jaya. (Hia Salmu lẹ 104:12-15, 24.) Hú popolẹpo, mí nọ dopẹna Jehovah na núdùdù gbigbọmẹ tọn susugege he e nọ wleawu etọn na mí lẹ, podọ na todido jiawu he mí tindo na sọgodo.

9. Etẹwẹ gán gọalọna mí nado nọ flin bo nọ dopẹna Jehovah? (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:17, 18)

9 E gán bọawu taun nado wọn bo dopẹna Jehovah na nuhe e nọ wà na mí lẹpo. Etẹwẹ gán gọalọna mí nado nọ flin? A gán basi kandai onú tangan he a biọ delẹ tọn bo nọ gbadopọnna ẹn sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ nado pọ́n lehe Jehovah ko na gblọndo yetọn do. Enẹgodo, hodẹ̀ bo dopẹna ẹn na alọgọ etọn. (Hia 1 Tẹsalonikanu lẹ 5:17, 18.) Lẹnnupọndo ehe ji: Homẹ mítọn nọ hùn podọ mí nọ yiwanna eyin mẹdevo lẹ do pinpẹn nutọn hia mí. Mọdopolọ, e nọ vivi na Jehovah eyin mí flin bo dopẹna ẹn na e na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ wutu. (Kol. 3:15) Amọ́, whẹwhinwhẹ́n titengbe devo tẹwẹ mí tindo nado nọ dopẹna Jiwheyẹwhe mítọn?

NỌ DOPẸNA JEHOVAH NA VISUNNU YIWANNA ETỌN

10. Sọgbe hẹ 1 Pita 2:21, naegbọn e do sọgbe dọ mí ni nọ dopẹna Jehovah dọ e do Jesu hlan aigba ji?

10 Hia 1 Pita 2:21. Mí dona nọ dopẹna Jehovah dọ e do Visunnu yiwanna etọn hlan nado wá plọnnu mí. Mí nọ plọnnu susu gando Jehovah po lehe mí gán hẹn homẹ etọn hùn do po go eyin mí gbadopọnna gbẹzan Jesu tọn. Eyin mí do yise hia to avọ́sinsan Klisti tọn mẹ, mí gán tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe bosọ tin to jijọho mẹ hẹ Ewọ.—Lom. 5:1.

11. Azọngban tẹwẹ Jesu nọ hẹndi to odẹ̀ he mí nọ hò hlan Jehovah lẹ mẹ?

11 Mí nọ dopẹna Jehovah dọ mí gán hodẹ̀ hlan ẹn gbọn Visunnu etọn gblamẹ. Jesu gblamẹ wẹ Jehovah nọ na gblọndo odẹ̀ mítọn lẹ tọn gbọn. Jehovah nọ dotoaina odẹ̀ he mí hò to oyín Jesu tọn mẹ lẹ bosọ nọ na gblọndo yetọn. Jesu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Nudepope he mì biọ to oyín ṣie mẹ, yẹn na wà ẹ, na Otọ́ nido sọgan yin gigopana gbọn Visunnu lọ gblamẹ.”—Joh. 14:13, 14.

12. Whẹwhinwhẹ́n devo tẹwẹ mí do nado dopẹna Jehovah na Visunnu etọn?

12 Jehovah nọ jo ylando mítọn lẹ na mí to dodonu avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn ji. Owe-wiwe lẹ basi zẹẹmẹ Jesu tọn taidi “yẹwhenọ daho [mítọn he sinai] to adusilọ ofìn Gigonọ Daho lọ tọn mẹ to olọn mẹ.” (Heb. 8:1) Jesu wẹ yin “alọgọtọ [mítọn] to Otọ́ dè.” (1 Joh. 2:1) Lehe mí dopẹ́ do sọ dọ Jehovah wleawu Yẹwhenọ Daho awuvẹmẹtọ de tọn na mí he nọ mọnukunnujẹ madogan mítọn lẹ mẹ bosọ nọ “vẹvẹ do ota mítọn mẹ”! (Lom. 8:34; Heb. 4:15) Na mí yin gbẹtọ mapenọ lẹ wutu, eyin avọ́sinsan Jesu tọn dẹ́n, mí ma na penugo bo dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ. Matin ayihaawe, a na kọngbedopọ dọ onù mítọn ma na sù pẹ́ pọ́n gbede nado dopẹna Jehovah na nunina họakuẹ enẹ he e na mí, enẹ wẹ Visunnu vivẹ́ etọn!

NỌ HODẸ̀ NA MẸMẸSUNNU PO MẸMẸYỌNNU TOWE LẸ PO

13. To ozán he jẹnukọnna okú Jesu tọn mẹ, nawẹ e dohia gbọn dọ emi yiwanna devi emitọn lẹ?

13 To ozán he jẹnukọnna okú Jesu tọn mẹ, e yí ojlẹ susu do hodẹ̀ do devi etọn lẹ tamẹ bo biọ dọ Otọ́ emitọn ni “họ́ yé, na mẹylankan lọ tọn wutu.” (Joh. 17:15) Lehe enẹ do owanyi he Jesu do na yé hia do sọ! Ojlẹ kleun de to enẹgodo, Jesu lọsu na pehẹ whlepọn he kàn dẹpẹ biọ de; ṣogan dagbemẹninọ apọsteli etọn lẹ tọn wẹ to ahunmẹduna ẹn.

Etẹlẹ wẹ mí gán nọ biọ na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po to odẹ̀ mẹ? (Pọ́n hukan 14-16tọ) *

14. Nawẹ mí gán dohia gbọn dọ mí yiwanna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po?

14 Taidi Jesu, mí ma nọ na ayidonugo nuhudo mítọn titi lẹ kẹdẹ. Kakatimọ, mí nọ hodẹ̀ na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po whẹwhẹ. Gbọnmọ dali, mí to tonusena gbedide Jesu tọn lọ nado yiwanna ode awetọ, bosọ dohia Jehovah obá he mẹ mí yiwanna yisenọ hatọ mítọn lẹ jẹ. (Joh. 13:34) Dẹ̀hiho na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po ma yin whenu hinhẹngu. Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọna mí dọ “ovẹ̀ dodonọ tọn nọ wazọ́n taun.”—Jak. 5:16.

15. Naegbọn yisenọ hatọ mítọn lẹ do dó hudo odẹ̀ mítọn lẹ tọn?

15 Yisenọ hatọ mítọn lẹ do hudo odẹ̀ mítọn lẹ tọn na yé nọ pehẹ whlepọn susu lẹ wutu. Mí gán biọ Jehovah dọ ni gọalọna yé nado doakọnna manọna, nugbajẹmẹji jọwamọ tọn, awhàn, nukundiọsọmẹ kavi nuhahun devo lẹ. Mí gán sọ hodẹ̀ do ota mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn he nọ wazọ́n sinsinyẹn nado hẹn kọgbọ wá na mẹhe to nuhudo mẹ lẹ po tọn mẹ. Vlavo hiẹ lọsu yọ́n mẹdelẹ he to pipehẹ nuhahun mọnkọ lẹ. Naegbọn a ma na nọ ylọ yinkọ yetọn to odẹ̀ mẹdetiti tọn towe lẹ mẹ? Mí nọ do owanyi mẹmẹsunnu tọn nujọnu tọn hia eyin mí nọ biọ Jehovah dọ ni gọalọna yé nado doakọnnanu.

16. Naegbọn mí dona nọ hodẹ̀ na mẹhe nọ deanananu to ṣẹnṣẹn mítọn lẹ?

16 Mẹhe nọ deanananu lẹ nọ yọ́n pinpẹn odẹ̀ he mẹdevo lẹ nọ hò do ota yetọn mẹ lẹ tọn taun bosọ nọ mọaleyi sọn yé mẹ. Ehe yin nugbo to whẹho apọsteli Paulu tọn mẹ. E wlan dọmọ: “Mì nọ hodẹ̀ na mi ga, dọ nuhe yẹn na dọ nido nọ yin nina mi to whenue yẹn kẹnù, na yẹn nido penugo nado dọho po adọgbigbo po nado hẹn aṣli wiwe wẹndagbe lọ tọn zun yinyọnẹn.” (Efe. 6:19) Mọdopolọ to egbehe, mí tindo mẹmẹsunnu azọ́n sinsinyẹnwatọ susu he nọ deanananu to ṣẹnṣẹn mítọn. Mí nọ dohia dọ mí yiwanna yé eyin mí nọ biọ dọ Jehovah ni dona azọ́n yetọn.

WHENUE MÍ JLO NA NỌ NUKỌNNA MẸDEVO LẸ TO ODẸ̀ MẸ

17, 18. Ninọmẹ tẹlẹ mẹ wẹ e gán yin bibiọ to mí si te nado hodẹ̀ do mẹdevo lẹ tamẹ, podọ etẹwẹ mí dona hẹn do ayiha mẹ?

17 To whedelẹnu, e nọ yin bibiọ to mí si nado hodẹ̀ do mẹdevo lẹ tamẹ. Di apajlẹ, mẹmẹyọnnu he to anadena plọnmẹ Biblu de gán biọ to mẹmẹyọnnu he hodo e si nado hodẹ̀. Mẹmẹyọnnu he hodomẹ lọ gán gọ̀n ma yọ́n nuplọntọ lọ ganji, enẹwutu e gán jlo nado hodẹ̀ to vivọnu oplọn lọ tọn. Gbọnmọ dali, e gán bọawuna ẹn dogọ nado diọdana odẹ̀ etọn sọgbe hẹ nuhudo nuplọntọ lọ tọn lẹ.

18 E gán yin bibiọ to mẹmẹsunnu de si nado hodẹ̀ to opli kunnudegbe tọn de whenu kavi to opli agun tọn de ji. Mẹmẹsunnu he nọ tindo lẹblanulọkẹyi mọnkọ lẹ dona hẹn yanwle opli lọ tọn do ayiha mẹ. Odẹ̀ ma dona nọ yin yiyizan nado na ayinamẹ agun lọ kavi nado basi nulila lẹ. To suhugan opli agun tọn lẹ ji, nukunwhiwhe atọ́n wẹ nọ yin didedovo na ohàn po odẹ̀ po, enẹwutu mẹmẹsunnu he jlo na hodẹ̀ lọ ma dona dọ “ohó susu,” titengbe to bẹjẹeji opli lọ tọn.—Mat. 6:7.

NỌ YLỌ ODẸ̀ DỌ NUJỌNU TO GBẸZAN TOWE MẸ

19. Etẹwẹ na gọalọna mí nado wleawudai na azán whẹdida tọn Jehovah tọn?

19 Na mí to dindọnsẹpọ azán whẹdida tọn Jehovah tọn wutu, mí sọ dona nọ ylọ odẹ̀ dọ nujọnu dogọ to gbẹzan mítọn mẹ. Abajọ Jesu dọmọ: “Enẹwutu, mì nọ họ́ mìde bo nọ basi ovẹvivẹ to ojlẹ lẹpo mẹ na mì nido sọgan tindo kọdetọn dagbe to hinhọngán sọn onú ehe lẹpo he dona jọ lẹ mẹ.” (Luku 21:36) Mọwẹ, dẹ̀hiho to whelẹponu wẹ na gọalọna mí nado gbọṣi nukle to gbigbọ-liho, na azán Jehovah tọn nikaa wá mí ji to ajiji mẹ.

20. Naegbọn odẹ̀ mítọn lẹ gán yin yiyijlẹdo nuyọnwan owán gblingblinnọ de go?

20 Etẹwẹ mí ko gbadopọnna kakajẹ din? Mí nọ yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi dẹ̀hihò tọn taun. Whẹho he gando lẹndai Jehovah tọn go tlọlọ lẹ wẹ mí dona nọ na ayidonugo hugan to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ. Mí sọ nọ dopẹ́ gando Visunnu Jiwheyẹwhe tọn po Ahọluduta etọn po go, bosọ nọ hodẹ̀ do sinsẹ̀n-basitọ hatọ mítọn lẹ tamẹ. Jehovah sọ jlo dọ mí ni nọ hodẹ̀ gando nuhudo egbesọegbesọ tọn mítọn lẹ go bosọ nọ biọ alọgọ etọn nado hẹn yise he lodo de go. Eyin mí nọ yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo nuhe mí nọ dọ to odẹ̀ mítọn mẹ lẹ ji, mí nọ dohia dọ mí yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi jiawu ehe tọn taun. Hogbe mítọn lẹ na nọ taidi nuyọnwan owán gblingblinnọ de to nukun Jehovah tọn mẹ, ehe “nọ hẹn homẹ Etọn hùn.”—Howh. 15:8.

OHÀN 45 Ayihamẹlinlẹnpọn Ṣie

^ Mí nọ yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi he mí tindo nado dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ tọn taun. Mí nọ jlo dọ odẹ̀ mítọn lẹ ni taidi nuyọnwan owán gblingblinnọ de he nọ hẹn homẹ etọn hùn. To hosọ ehe mẹ, mí na dọhodo nuhe go mí gán nọ donù to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ ji. Mí nasọ dọhodo nuagokun delẹ he mí dona nọ hẹn do ayiha mẹ to whenue mí yin oylọ-basina nado nọ nukọnna mẹdevo lẹ to odẹ̀ mẹ ji.

^ ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Asu de to dẹ̀ho to pọmẹ hẹ asi etọn gando hihọ́ ovi yetọn tọn to wehọmẹ, agbasalilo mẹjitọ mẹhomẹ de tọn po nukọnyiyi nuplọntọ de tọn po go.

^ ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Mẹmẹsunnu jọja de to pẹdona Jehovah gando avọ́sinsan ofligọ tọn Jesu tọn, owhé whanpẹnọ mítọn he yin aigba lọ gọna núdùdù hunsindagbe tọn he mí nọ mọ lẹ go.

^ ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Mẹmẹyọnnu de nọ hodẹ̀ dọ Jehovah ni yí gbigbọ etọn do dona Hagbẹ Anademẹtọ lọ bosọ gọalọna mẹhe to yaji na nugbajẹmẹji po homẹkẹn po wutu lẹ.