Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Be A to Linlẹn Jehovah Tọn lẹ Hẹn Zun Towe Titi Ya?

Be A to Linlẹn Jehovah Tọn lẹ Hẹn Zun Towe Titi Ya?

“Mì yin adàdiọna gbọn ayiha mìtọn didiọ dali.”​—LOM. 12:2.

OHÀN LẸ: 56, 123

1, 2. Etẹwẹ mí nọ plọn nado wà dile mí to whinwhẹ́n to gbigbọ-liho? Na apajlẹ.

OVI pẹvi de mọ nunina de yí. Mẹjitọ etọn lẹ dọna ẹn dọ “Dọ, mì wanu.” Ovi lọ wàmọ, ṣigba to aliho mọmọ tọn mẹ. Dile e to whinwhẹ́n, e wá yọ́n nujọnu-yinyin linlẹn mẹjitọ etọn lẹ tọn, po homẹdagbe he mẹdevo lẹ nọ dohia po tọn dogọ. Todin, e nọ yawu dọ mì wanu, podọ sọn ahun mẹ wá. Etẹwutu? Na e ko plọn nado nọ do pinpẹn-nutọn hia sọn ojlo mẹ wá wutu.

2 Mọdopolọ, tlolo he mí yọ́n nugbo lọ, mí plọn dọ tonusisena nubiọtomẹsi dodonu tọn Jehovah tọn lẹ yin nujọnu. Amọ́, dile mí zindonukọn nado to whinwhẹ́n to gbigbọ-liho, mí wá plọn nususu dogọ gando pọndohlan Jehovah tọn go—nuhe e yiwanna lẹ, nuhe e gbẹwanna lẹ, gọna nukun he e nọ yí do pọ́n whẹho voovo lẹ. Eyin mí plọn nado wleawuna pọndohlan etọn nkọ bosọ dike pọndohlan enẹ ni nọ deanana nuyiwa po nudide mẹdetiti tọn mítọn lẹ po, mí nọ dohia dọ mí to linlẹn Jehovah tọn lẹ hẹn zun mítọn titi.

3. Naegbọn linlẹn Jehovah tọn lẹ hinhẹn zun mítọn titi sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu de?

3 Nugbo wẹ dọ pinplọn nado nọ lẹnnupọn di Jehovah yin awuvivinu, amọ́ e sọgan sọ yin avùnnukundiọsọmẹnu de. To whedelẹnu, mapenọ-yinyin mítọn sọgan nọ bẹpla aliho nulẹnpọn tọn mítọn. Di apajlẹ, vlavo e nọ vẹawuna mí nado mọnukunnujẹ pọndohlan Jehovah tọn mẹ gando wiwejininọ to walọyizan-liho, agbasanu lẹ bibẹpli, yẹwhehodidọ, ohùn ṣiṣizan kavi nudevo depope go. Etẹwẹ mí sọgan wà? Nawẹ mí sọgan to nukọnyi zọnmii to linlẹn Jiwheyẹwhe tọn lẹ hinhẹn zun mítọn titi mẹ gbọn? Podọ nawẹ mọwiwà na yinuwado walọyizan mítọn lẹ ji todin podọ to nukọn mẹ gbọn?

MÍ NI HẸN LINLẸN JIWHEYẸWHE TỌN LẸ ZUN MÍTỌN TITI

4. Etẹwẹ e nọ biọ nado hodo ayinamẹ Paulu tọn lọ nado ‘diọ ayiha mítọn’?

4 Hia Lomunu lẹ 12:2. Tofi, apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ nue pinplọn nado nọ lẹnnupọn di Jehovah bẹhẹn tọn. Hosọ he jẹnukọn gọalọna mí nado mọnukunnujẹemẹ dọ nado doalọtena ‘titonu ehe hihodo,’ mí dona gbẹ́ nado kẹalọyi linlẹn po pọndohlan aihọn lọ tọn lẹ po. Ṣigba Paulu sọ zinnudeji dọ nujọnu wẹ e yin nado ‘diọ ayiha mítọn.’ Ehe bẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn po yanwle lọ po nado mọnukunnujẹ linlẹn etọn lẹ mẹ, lẹnayihamẹpọn do yé ji, podọ nado hẹn linlẹn mítọn lẹ sọgbe hẹ linlẹn etọn lẹ hẹn.

5. Basi zẹẹmẹ vogbingbọn he to wehihia po nupinplọn po ṣẹnṣẹn tọn.

5 Nupinplọn ma yin wehihia poun, podọ e bẹ nususu hẹn hú nado nọ zẹhudo gblọndo kanbiọ lẹ tọn glọ poun. Whenue mí to nuplọn, mí nọ lẹnnupọndo nuhe hosọ lọ dọ gando Jehovah, aliho nuyiwa tọn etọn lẹ po pọndohlan etọn po go ji. Mí dona nọ tẹnpọn nado mọnukunnujẹ nuhewutu Jiwheyẹwhe do kẹalọyi nude ṣigba bo jẹagọdo devo mẹ. Mí sọ nọ lẹnnupọndo diọdo he e biọ dọ mí ni basi to gbẹzan mítọn mẹ podọ gando pọndohlan mítọn go lẹ ji. Dile etlẹ yindọ adà ehe lẹpo sọgan nọma yin dogbapọnna to oplọn dopodopo whenu, mí nọ mọaleyi eyin mí yí whenu de—vlavo mado-awe ojlẹ nupinplọn tọn dopodopo tọn zan nado lẹnayihamẹpọn po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po do nuhe mí hia ji.—Salm. 119:97; 1 Tim. 4:15.

6. Etẹwẹ nọ jọ eyin mí nọ lẹnayihamẹpọn do linlẹn Jehovah tọn lẹ ji?

6 Dile mí to ayihamẹlẹnpọn whẹwhẹ do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji, onú vonọtaun de nọ jọ. Na taun tọn, mí nọ wá “mọdona,” kavi nọ hẹn míde kudeji dọ linlẹn Jehovah tọn gando whẹho lẹ go yin pipé. Mí nọ jẹ pọndohlan etọn nkọ tindo ji, bo nọ wá kọngbedopọ hẹ pọndohlan enẹ. Linlẹn ayiha mítọn mẹ tọn lẹ nọ ‘diọ,’ podọ mí nọ wleawuna aliho nulẹnpọn tọn yọyọ de. Vudevude, mí nọ hẹn linlẹn Jehovah tọn lẹ zun mítọn titi.

LINLẸN MÍTỌN LẸ WẸ NỌ DEANANA NUYIWA MÍTỌN LẸ

7, 8. (a) Etẹwẹ yin pọndohlan Jehovah tọn gando agbasanu lẹ go? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn lẹ.) (b) Eyin mí hẹn pọndohlan etọn zun mítọn, etẹwẹ mí na nọ zedo otẹn tintan mẹ to whepoponu?

7 Mí ni ma nọ lẹndọ nulinlẹnpọn yin apọ̀n yiyizan poun blo. Linlẹn lẹ nọ tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ nuyiwa mítọn lẹ. (Malku 7:21-23; Jak. 2:17) Mí sọgan mọnukunnujẹ ehe mẹ dogọ eyin mí gbadopọnna apajlẹ kleun delẹ. Di dohia, Owe Wẹndagbe tọn lẹ na mí nudọnamẹ he họnwun lẹ do pọndohlan Jehovah tọn gando agbasanu lẹ go ji. Jiwheyẹwhe yí sọwhiwhe do de gbẹtọvi he na yin mẹjitọ na Visunnu etọn bo na plọn ẹn whẹ́n lẹ—yèdọ asu po asi po de he ma do alọnu sọmọ. (Lev. 12:8; Luku 2:24) Whenue Jesu yin jiji, Malia “tẹ́ ẹ do otò de mẹ, na otẹn ma tin na yé to adọtẹn jonọ tọn lọ mẹ wutu.” (Luku 2:7) Eyin Jehovah jlo dai wẹ, e sọgan ko yí aliho voovo lẹ zan nado mọ adọtẹn he pọnte hugan de na jiji Visunnu etọn tọn. Ṣigba, nuhe duahunmẹna Ẹn hugan wẹ ninọmẹ gbigbọmẹ tọn he mẹ Jesu na yin nukunpedego bo yin pinplọn whẹ́n te.

8 Po kandai Biblu tọn he gando jiji Jesu tọn go ehe po, mí sọgan mọnukunnujẹ pọndohlan Jehovah tọn gando agbasanu lẹ go mẹ. Mẹjitọ delẹ nọ tẹkudeji dọ ovi yetọn lẹ dona tindo ninọmẹ he yọ́n hugan lẹ to agbasa-liho, eyin etlẹ biọ dọ yè ni yí gbigbọnọ-yinyin ovi lọ lẹ tọn do sanvọ́. Amọ́, e họnwun dọ whẹho gbigbọmẹ tọn lẹ wẹ Jehovah nọ mọ di nujọnu hugan. Be a ko hẹn pọndohlan Jehovah tọn zun towe titi ya? Etẹwẹ nuyiwa towe lẹ nọ dohia?—Hia Heblu lẹ 13:5.

9, 10. Nawẹ mí sọgan dohia dọ mí kẹalọyi pọndohlan Jehovah tọn gando mẹdevo hinhẹn dahli go gbọn?

9 Apajlẹ devo wẹ linlẹn Jiwheyẹwhe tọn gando mẹdevo lẹ hinhẹn dahli go. Jesu dọmọ: “Mẹdepope he hẹn dopo to omẹ pẹvi he tindo yise to yẹn mẹ ehelẹ mẹ dahli, e na pọnte na ẹn hú dọ yè ni sìn gilisé he kẹtẹkẹtẹ lẹ nọ lilẹ́ nkọtọn de dokọna ẹn bo dọ̀n ẹn dlan hùmẹ.” (Malku 9:42) Hogbe enẹlẹ do numọtolanmẹ sinsinyẹn hia! Na Jesu nọ do jẹhẹnu Otọ́ etọn tọn lẹ hia to aliho pipé mẹ wutu, mí sọgan kudeji dọ numọtolanmẹ sinsinyẹn dopolọ wẹ Jehovah nọ tindo sọta mẹdepope he yinuwa to aliho kanyinylan tọn mẹ bo hẹn dopo to hodotọ Jesu tọn lẹ mẹ dahli.—Joh. 14:9.

10 Be mí kẹalọyi pọndohlan Jehovah po Jesu po tọn ya? Be mí ko yí i do basi mítọn ya? Etẹwẹ nuyiwa mítọn lẹ nọ dehia? Di apajlẹ, vlavo mílẹ yiwanna aliho aṣọ́dido kavi nusisọ́ tọn wunmẹ de he sọgan nọ dotukla mẹdelẹ to agun lọ mẹ kavi fọ́n ojlo agọ̀ dote to ayiha mẹdevo lẹ tọn mẹ. Be mẹtọnhopọn owanyinọ he mí tindo na yisenọ hatọ lẹ na duto nujlomẹ mẹdetiti tọn mítọn gando aṣọ́dido go lẹ ji ya?—1 Tim. 2:9, 10.

11, 12. Nawẹ awuwiwlena pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn nkọ gando nuylankan go gọna mawazẹjlẹgo tintindo nọ basi hihọ́na mí sọn ylanwiwa mẹ gbọn?

11 Apajlẹ atọ̀ntọ wẹ yindọ, Jehovah gbẹwanna mawadodo. (Isa. 61:8) Dile ewọ tlẹ yọnẹn dọ mí nọ tindo ayilinlẹn ylankan delẹ na mape he mí dugu etọn wutu, e dotuhomẹna mí nado wleawuna numọtolanmẹ wangbẹna tọn dopolọ sọta mawadodo. (Hia Salmu lẹ 97:10.) Ayihamẹlinlẹnpọn do nuhewutu Jehovah do gbẹwanna ylanwiwa ji na gọalọna mí nado hẹn pọndohlan etọn zun mítọn, bosọ na mí huhlọn dogọ nado nọavùnte sọta ylanwiwa.

12 Awuwiwlena pọndohlan Jehovah tọn gando mawadodo go nasọ gọalọna mí nado nọ mọ aṣa delẹ di nuylankan, eyin Ohó Jiwheyẹwhe tọn ma tlẹ donù yé go tlọlọ. Di apajlẹ, wedudu gblewa tọn to asá ji (danse érotique) yin walọyizan he gblezọn de he to gbigbayipe to aihọn lọ mẹ. Mẹdelẹ sọgan dín whẹjijọ dọ ehe ma yin walọyizan ylankan, na e ma yin zanhẹmẹ tlọlọ wutu. * Ṣigba, be nuyiwa mọnkọtọn do pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn, mẹhe tindo wangbẹna sinsinyẹn na nuylankan wunmẹ lẹpo hia ya? Mì gbọ mí ni nọla na ylanwiwa gbọn awuwiwlena mawazẹjlẹgo po wangbigbẹna nuhe ewọ gbẹwanna lẹ po dali.—Lom. 12:9.

NỌ LẸNNUPỌN JẸNUKỌN DO NUDIDE HE A NA WÁ BASI LẸ JI

13. Naegbọn mí dona nọ lẹnnupọn jẹnukọn do lehe linlẹn Jehovah tọn lẹ sọgan yinuwado nudide he mí na wá basi lẹ ji do ji?

13 To nupinplọn whenu, mí na wà dagbe nado nọ gbadopọnna nuyiwadomẹji he linlẹn Jehovah tọn lẹ sọgan tindo do ninọmẹ he mí gán wá pehẹ lẹ ji. Gbọnmọ dali, eyin e wá jọ janwẹ bọ mí tin to ninọmẹ de he mẹ mí dona basi nudide tejiteji tọn te, mí ma na biọ bẹwlu mẹ pete. (Howh. 22:3) Mì gbọ mí ni lẹnnupọndo apajlẹ Biblu tọn delẹ ji.

14. Etẹwẹ mí plọn sọn lehe Josẹfu gbẹ́ obiọ asi Pọtifali tọn dai do mẹ?

14 Na Josẹfu gbẹ́ ayikinkan yẹdoklọmẹ tọn asi Pọtifali tọn lẹ dai to afọdopolọji wutu, ewọ dohia dọ emi ko nọ lẹnnupọndo pọndohlan Jehovah tọn gando nugbonọ-yinyin to alọwle mẹ go ji. (Hia Jenẹsisi 39:8, 9.) Humọ, gblọndo etọn na asi Pọtifali tọn dọ, “Nawẹ yẹn sọgan waylan daho ehe do bo gbọnmọ dali waylando do Jiwheyẹwhe?” dohia dọ ewọ ko hẹn pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn zun etọn titi. Bọ míwlẹ lo? Mí ni dọ dọ azọ́nwatọgbẹ́ de jẹ aihun gblewa tọn lẹ dà hẹ we ji. Kavi etẹwẹ lo eyin mẹde nọ do wekanhlanmẹ kavi yẹdide he do zanhẹmẹ tlọlọ hia lẹ hlan we to alokan ji? * E bọawu taun nado duto ninọmẹ ehe ji eyin mí ko nọ lẹnnupọndo pọndohlan Jehovah tọn gando whẹho mọnkọ lẹ go ji, ko yí linlẹn etọn lẹ do basi mítọn, bo ko sọ magbe lehe mí na yinuwa do tọn jẹnukọn.

15. Taidi Heblu atọ̀n lọ lẹ, nawẹ mí sọgan hẹn tenọgligo gbọn to whenue yè to kọgbidina mí ma nado yin nugbonọ na Jehovah?

15 Todin, lẹnnupọndo apajlẹ Heblu atọ̀n lọ lẹ Ṣadlaki, Mẹṣaki po Abẹdinẹgo po tọn ji. Aliho he mẹ yé gbẹ́ gbidigbidi ma nado sẹ̀n boṣiọ sika tọn he Ahọlu Nẹbukadnẹzali doai te gọna lehe yé gblọnhona ahọlu lọ madoadúdẹji do, dohia dọ yé ko nọ lẹnnupọndo nuhe nugbonọ-yinyin na Jehovah zọnmii bẹhẹn ji. (Eks. 20:4, 5; Dan. 3:4-6, 12, 16-18) Mí ni dọ dọ ogán towe biọ to asi we nado na akuẹjọ na hùnwhẹ sinsẹ̀n lalo tọn he to nukọn ja de. Etẹwẹ a na wà? Kakati nado nọte jẹ whenue ninọmẹ enẹlẹ ni fọ́n, naegbọn a ma na lẹnnupọndo pọndohlan Jehovah tọn gando whẹho mọnkọ lẹ go ji todin? Gbọnmọ dali, eyin ninọmẹ enẹlẹ wá fọ́n janwẹ, e na bọawuna we nado gblọn bosọ wà nuhe sọgbe dile Heblu atọ̀n lẹ wà do.

Be a ko basi dodinnanu lẹ, doalọ kandai nukunpedomẹgo dotowhé tọn he sọgbe to osẹ́n-liho de mẹ, bo ko sọ dọho hẹ doto towe ya? (Pọ́n hukan 16tọ)

16. Nawẹ nukunnumimọjẹ pọndohlan Jehovah tọn mẹ hezeheze sọgan gọalọna mí nado wleawudaina nujijọ ajiji he biọ alọgọ dotowhé tọn de gbọn?

16 Nulinlẹnpọn jẹnukọn do nuhewutu e yin nujọnu nado to nugbonọ yin zọnmii ji sọgan sọ gọalọna mí whenue ninọmẹ he biọ nukunpedomẹgo dotowhé tọn niyaniya tọn de fọ́n. Dile mí tlẹ magbe po nujikudo po nado dapana ohùn blebu kavi depope to nugonu titengbe etọn ẹnẹ lẹ mẹ dido, afọdide he gando ohùn go delẹ nọ biọ dọ mí ni basi nudide mẹdetiti tọn lẹ sinai do nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ ji, ehe do pọndohlan Jehovah tọn hia. (Owalọ 15:28, 29) E họnwun dọ, ojlẹ dagbe hugan lọ nado lẹnnupọndo whẹho mọnkọtọn lẹ ji ma yin whenue mí to dotowhé, vlavo bo to awufiẹsa mẹ bọ yè to kọgbidina mí nado yawu bayi nudide. Din wẹ e na yọ́n nado basi dodinnanu lẹ, bo doalọ kandai nukunpedomẹgo dotowhé tọn he sọgbe to osẹ́n-liho de mẹ, ehe do nuhe a jlo lẹ hia, bosọ dọho hẹ doto towe. *

17-19. Naegbọn e yin nujọnu dọ mí ni plọn nado tindo pọndohlan Jehovah tọn gando whẹho lẹ go todin? Na apajlẹ ninọmẹ de tọn he nọ biọ dọ mí ni wleawudai.

17 Apajlẹ godo tọn he ji mí na lẹnnupọndo wẹ gblọndo he Jesu na to afọdopolọji na ayinamẹ agọ̀ Pita tọn dọ, “Wàlẹblanuna dewe, Oklunọ.” Jesu sọgan ko lẹnnupọn taun jẹnukọn do nuhe yin ojlo Jiwheyẹwhe tọn na ẹn ji, podọ do wefọ Owe-wiwe tọn he gando gbẹzan po okú etọn to aigba ji po go lẹ ji. Ehe yinyọnẹn vọ́ huhlọnna nudide etọn nado hẹn nugbonọ-yinyin po gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn etọn po go bo ma jogbe.—Hia Matiu 16:21-23.

18 To egbehe, Jiwheyẹwhe jlo dọ omẹ etọn lẹ ni wleawuna haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ ewọ, bo nọ tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n etọn mẹ dile e yọnbasi do. (Mat. 6:33; 28:19, 20; Jak. 4:8) Dile e yindo to whẹho Jesu tọn mẹ, gbẹtọ ahundoponọ delẹ sọgan tẹnpọn nado glọnalina mí ma nado wàmọ. Di apajlẹ, etẹwẹ a na wà eyin ogán towe jlo na ze we do otẹn he yiaga dogọ de mẹ to azọ́nmẹ bo do akuẹ azọ́nkuẹ towe ji, amọ́ bọ ehe ka na dekanpona nuwiwa gbigbọmẹ tọn towe lẹ? Kavi etẹwẹ lo eyin wehọmẹvi de wẹ a yin bọ dotẹnmẹ lọ hundote na we nado tlọ́n whégbè nado yì plọnwe dogọ? To whenẹnu, be e na biọ dọ a ni hodẹ̀ bo bayi dodinnanu, dọhodopọ hẹ mẹjitọ towe lẹ, podọ vlavo hẹ mẹho agun tọn lẹ, bo wá basi nudide to enẹgodo ya? Naegbọn a ma nado plọn nado tindo pọndohlan Jehovah tọn gando whẹho enẹlẹ go todin bosọ dovivẹnu nado hẹn linlẹn etọn lẹ zun towe titi? Gbọnmọ dali, eyin e wá jọ bọ a pehẹ nuzedonukọnnamẹ mọnkọtọn de, a ma na mọ ẹn di whlepọn de paali. A ko ze yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ dai bo ko magbe to ahun towe mẹ, podọ nuhe pò na we poun wẹ nado yinuwa sọgbe hẹ nudide he a ko basi jẹnukọn.

19 Vlavo a sọgan lẹnnupọndo ninọmẹ devo he sọgan fọ́n to ajiji mẹ lẹ ji. Na nugbo tọn, mí ma sọgan wleawudaina nujijọ he sọgan fọndote lẹpo. Ṣigba, eyin mí nọ lẹnayihamẹpọn do pọndohlan Jehovah tọn ji to oplọn mẹdetiti tọn whenu, e yọnbasi dogọ dọ mí na flin nuhe mí plọn wayi lẹ bosọ penugo nado yí yé do yizan mẹ to ninọmẹ tangan he to alọnu de mẹ. Enẹwutu, mí ni hẹn do ayiha mẹ dọ nujọnu wẹ e yin nado nọ doayi pọndohlan Jehovah tọn do whẹho lẹ ji go, hẹn ẹn zun míde tọn, bosọ nọ lẹnnupọndo lehe pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn tintindo na deanana nuyiwa mítọn lẹ todin podọ to nukọn mẹ do ji.

LINLẸN JEHOVAH TỌN LẸ PO SỌGODO MÍTỌN PO

20, 21. (a) Naegbọn mí na duvivi mẹdekannujẹ he do dogbó de tọn to aihọn yọyọ lọ mẹ? (b) Nawẹ mí sọgan tindo ayajẹ jẹ obá de mẹ todin gbọn?

20 Mí to jejeji dọ aihọn yọyọ lọ ni wá. Susu mítọn wẹ to nukundo nado nọgbẹ̀ kakadoi to paladisi mẹ to aigba ji. To gandudu Ahọluduta lọ tọn glọ, gbẹtọvi lẹ na vò sọn ninọmẹ awubla tọn he gbàpe to titonu ehe mẹ si. Na nugbo tọn, etlẹ yin to whenẹnu gbẹtọ lẹ na gbẹ́ tindo mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn. Mẹdopodopo na nọ basi nudide lẹ sọgbe hẹ nujlomẹ etọn lẹ.

21 E họnwun dọ mẹdekannujẹ mọnkọtọn na do dogbó. Na nuhe dù whẹho dagbe po oylan po tọn lẹ, osẹ́n po linlẹn Jehovah tọn lẹ po wẹ na nọ deanana walọmimiọnnọ lẹ. Ehe na hẹn awuvivi wá, bo dekọtọn do ayajẹ daho hugan po jijọho susugege po mẹ. (Salm. 37:11) Todin whẹ́, mí sọgan duvivi ayajẹ enẹ tọn jẹ obá de mẹ dile mí to linlẹn Jehovah tọn lẹ hẹn zun mítọn titi.

^ huk. 12 Wedudu gblewa tọn to asá ji yin zẹẹmẹ basina taidi “nuyiwa de he whenu wedutọ he dibla to omẹ́ pete de nọ sin asá ahisinọ de tọn ji bo nọ to wedu to aliho gblewa tọn mẹ.” Eyin whẹho mọnkọtọn de fọ́n bọ kunnudenu lẹ tin, e sọgan yin pinpọnhlan taidi fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn he biọ dọ afọdide whẹdida tọn ni yin zize. Klistiani de he doalọ to nuyiwa mọnkọ mẹ dona dín alọgọ mẹho lẹ tọn.—Jak. 5:14, 15.

^ huk. 14 Mẹdelẹ nọ do wekanhlanmẹ, fọto kavi video he do zanhẹmẹ hia tlọlọ lẹ hlan mẹdevo lẹ gbọn alokan ji. Sọgbe hẹ ninọmẹ dopodopo, nuyiwa mọnkọ sọgan biọ dọ afọdide whẹdida tọn ni yin zize. To whẹho delẹ mẹ, yọpọvu he tindo aṣa mọnkọ lẹ ko yin whẹdana taidi mẹhe gbà osẹ́n he gando zanhẹmẹ go de. Na nudọnamẹ dogọ, yì nọtẹn Intẹnẹt tọn jw.org (Flansegbe tọn) ji bo hia hosọ lọ Les jeunes s’interrogent—Le sexting: que faut-il savoir?(Pọ́n LA BIBLE ET VOUS > ADOLESCENTS glọ.) Kavi hia hosọ lọ “Comment parler des sextos à votre ado” to Fọ́n novembre 2013 (Flansegbe) tọn, weda 4-5 mẹ.

^ huk. 16 Owe mítọn lẹ ko dọhodo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn tangan he gando whẹho ehe go lẹ ji. Di apajlẹ, pọ́n owe lọ Hẹn Dewe Do Owanyi Jiwheyẹwhe Tọn Mẹ, weda 246-249.