Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

OTÀN GBẸZAN TỌN

Jehovah Ko Dona Mi Susugege Na Nudide Ṣie

Jehovah Ko Dona Mi Susugege Na Nudide Ṣie

Ai ko to hinhọ́n whenue mí sisẹ́ alọnuwe pẹvi lẹ do ohọ̀n lẹ glọ to owhé godo tọn lẹ gbè to aigba-denamẹ mítọn ji. Owhe 1939 wẹ, bọ mí fọ́n to zángbodawe mẹ bo kùnhún na nudi gànhiho dopo sọyi tòpẹvi Joplin tọn mẹ to hùwaji-whèyihọ Missouri tọn, to États-Unis. Tlolo he mí fó azọ́ndenamẹ mítọn to aliho he ma dọ̀n ayidonugo de mẹ, mí pití míde do mọto de mẹ bo kùnhún sọyi fie mí dona pli do lọ, bo nọtepọn mọto mẹhe pò lẹ tọn nado wá. Ṣigba, mì sọgan to kinkanse nuhewutu mí nado yì lizọnyizọn lọ mẹ to zánfinfọ́n bosọ yawu tlọ́n aigba-denamẹ lọ ji to enẹgodo. N’na dọ ẹ na mì to nukọn mẹ.

HOMẸ ṣie hùn dọ mẹjitọ Klistiani lẹ, yèdọ Fred po Edna Molohan po wẹ plọn mi whẹ́n, bo do mẹdezejo na Jiwheyẹwhe do ahun ṣie mẹ. Yé ko yin Biblu Plọntọ zohunhunnọ lẹ (Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ) na nudi owhe 20 to whenue n’yin jiji to 1934. Whẹndo mítọn nọ nọ̀ Parsons, yèdọ tòpẹvi de to hùwaji-whèzẹtẹn Kansas tọn. Mí tin to agun he to finẹ lọ mẹ, bọ diblayin mẹhe to agun lọ mẹ lẹpo wẹ yin Klistiani yiamisisadode. Mí tindo aṣa gbigbọmẹ tọn dagbe lẹ, enẹ wẹ nado nọ yì opli agun tọn lẹ podọ nado nọ dọyẹwheho nugbo he to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ tọn na mẹdevo lẹ. Sibigbe whèjai lẹ nọ saba yin didedovo na kunnudide aliho ji tọn, dile kunnudide gbangba tọn nọ yin yiylọdọ to ojlẹ enẹlẹ mẹ. To whedelẹnu, agbọ́ nọ pé mí pẹẹde, amọ́ Papa nọ dozolanmẹna mí to whelẹponu bo nọ plan mí tọ́n nado yì họ̀ glase-vivi to whenue mí fó.

Agun pẹvi mítọn tindo aigba-denamẹ gblagada de he bẹ tòpẹvi delẹ gọna ogle susu he to agbegbe he sẹpọ finẹ lẹ mẹ hẹn. To whenue mí dla glesi lọ lẹ pọ́n, yé nọ saba yí nuhe yé pọ̀ lẹ, azìn (he yin bibẹ sọn koklopó mẹ tlọlọ), kavi etlẹ yin koklo gbẹ̀te lẹ do suahọ owe he mí dogbonu na yé lẹ tọn. Na Papa ko nọ suahọ owe lọ lẹ tọn jẹnukọn wutu, núdùdù enẹlẹ nọ lẹzun mítọn.

NUJIJLA KUNNUDIDE TỌN LẸ

Mẹjitọ ṣie lẹ mọ glamafonu de yí, ehe yé nọ yizan na azọ́n yẹwhehodidọ tọn. N’whè gbau nado sọgan nọ yí i zan, ṣigba e nọ vivi na mi nado gọalọna Papa po Mama po dile yé to hoyidokanji hodidọ Mẹmẹsunnu Rutherford tọn lẹ hò to gọyìpọn po plọnmẹ Biblu lẹ po whenu.

Yẹn po mẹjitọ ṣie lẹ po to apá na mọto mítọn he tindo zomọ gbèzeyiaga tọn

Papa ze zomọ gbèzeyiaga tọn de do aga mọto hoho mítọn tọn. Mọto ehe yọ́n-na-yizan taun nado hẹn owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn gbayipe. To paa mẹ, nuhiho he ko yin yiyidokanji de nọ yin hihò nado dọ̀n ayidonugo gbẹtọ lẹ tọn, enẹgodo hodidọ sinai do Biblu ji de nọ yin hihò. To whenue hoyidokanji lọ fó, mí nọ yí owe mítọn lẹ na mẹhe tindo ojlo lẹ.

To tòpẹvi Cherryvale tọn mẹ to Kansas, ponọ lẹ dọna Papa dọ dotẹnmẹ ma yin nina ẹn nado yí mọto he do zomọ gbèzeyiaga tọn lọ zan to jipa tòpẹvi lọ tọn mẹ, fie mẹsusu nọ wá gbọjẹ te to sẹgbe lẹ, ṣigba e sọgan wàmọ to gbonu jipa lọ tọn. Papa kọngbedopọ bo sẹ̀ mọto lọ yì aliho he ma dẹn do finẹ de tó pannukọn jipa lọ, na mẹlẹ ni gbẹ́ do sọgan sè owẹ̀n lọ po awubibọ po, enẹgodo e gọjẹ hoyidokanji lọ hò ji. E nọ vivi na mi to whepoponu nado topọ hẹ Papa po mẹdaho ṣie sunnu Jerry po to ojlẹ enẹlẹ mẹ.

To vivọnu owhe 1930 lẹ tọn, mí tindo mahẹ to nujijla vonọtaun delẹ mẹ nado dekunnu po awuyiya po gbọn aigba-denamẹ he ji nukundiọsọmẹ sù te lẹ. Mí nọ fọ́nzán (dile mí wà do to Joplin, Missouri) bo nọ sisẹ́ alọnuwe pẹvi kavi alọnuwe apòmẹ tọn lẹ do ohọ̀n mẹlẹ tọn glọ to aliho he ma dọ̀n ayidonugo de mẹ. Enẹgodo, mí nọ pli to gbonu tòdaho lọ tọn nado pọ́n eyin alọ ponọ lẹ tọn ma jẹ mẹde go.

To owhe enẹlẹ mẹ, adà ojlofọndotenamẹ tọn lizọnyizọn mítọn tọn devo wẹ zọnlinzinzin nado basi nujijla. Nado lá owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn, mí nọ ze owhlẹ nujijla tọn lẹ plá, nọ to míde ṣlẹlẹ, bo nọ zinzọnlin gbọn tòdaho de mẹ. N’flindọ to zọnlinzinzin mọnkọtọn de whenu gbọn tòdaho mítọn mẹ, họntọn mítọn lẹ ze owhlẹ de plá he ji e yin kinkando dọ “Omọ̀ po Ajọwiwa po Wẹ Sinsẹ̀n Yin.” Yé zinzọnlin gbọn tòdaho lọ mẹ na nudi kilomẹtlu dopo daa; enẹgodo yé lẹkọwa owhé mítọn gbè. Homẹhunnu wẹ e yin dọ yé ma pehẹ nukundiọsọmẹ depope, kakatimọ nupọntọ susu wẹ tindo ojlo to nujijla lọ mẹ.

PLIDOPỌ TINTAN LẸ

Whẹndo mítọn nọ saba zingbejizọnlin sọn Kansas yì Texas nado yì plidopọ lẹ. Na Papa nọ wazọ́n to azọ́nwhé pinpán he nọ whlé Missouri, Kansas, po Texas po tọn wutu, mí nọ tindo dotẹnmẹ nado do pinpán vọnu nado dla hẹnnumẹ mítọn lẹ pọ́n bosọ yì plidopọ lẹ. Ylọnẹn ṣie Fred Wismar po asi ẹ Eulalie po nọ nọ̀ Temple, to Texas. Ylọnẹn Fred plọn nugbo lọ to whenue e gbẹ́ yin jọja to bẹjẹeji owhe 1900 lẹ tọn, yí baptẹm, bo má nuhe e plọn lẹ hẹ nọvi ẹ lẹ, ehe bẹ onọ̀ ṣie lọsu hẹn. Mẹmẹsunnu lẹ yọ́n ẹn ganji to tòhò Texas tọn mẹ, fie ewọ ko sẹ̀n te pọ́n taidi devizọnwatọ pọnla tọn (nugopọntọ lẹdo tọn). E jọmẹ, yin gbẹtọ ayajẹnọ podọ homẹhunnu wẹ e nọ yin to whelẹponu nado nọpọ́ hẹ ẹ. E tindo zohunhun na nugbo lọ, podọ ayihaawe ma tin dọ ewọ yinuwado ji e to aliho dagbe mẹ to jọja whenu ṣie.

To 1941, whẹndo mítọn do pinpán sọyi plidopọ daho de to Saint Louis, Missouri. Jọja lẹpo yin oylọ-basina nado wá sinai to ofi vonọtaun de to nọtẹn plidopọ tọn lọ nado dotoaina hodidọ Mẹmẹsunnu Rutherford tọn he hosọ etọn yin “Ovi Ahọlu lọ Tọn Lẹ.” To vivọnu hodidọ etọn tọn, e paṣa dopodopo mítọn nado mọ vọkan owe yọyọ lọ Enfants tọn yí, ehe Mẹmẹsunnu Rutherford po alọgọtọ etọn lẹ po má. Jọja 15 000 linlán wẹ e vivi na nado mọ dona gbigbọmẹ tọn ehe.

To avril 1943, mí duvivi plidopọ pẹvi ayidego tọn de tọn he hosọ etọn yin “Oylọ-Basinamẹ de Nado Yinuwa” to Coffeyville, Kansas. Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn yọyọ he na nọ yin bibasi to agun lẹpo mẹ de yin didoai, podọ alọnuwe apòmẹ tọn de he tindo nupinplọn 52 bo na nọ yin yiyizan to wehọmẹ lọ whenu yin didetọn. To ojlẹ de godo to owhe enẹ mẹ, n’na hodidọ wehọmẹvi tọn ṣie tintan. Plidopọ enẹ sọ yin vonọtaun na mi, na n’yí baptẹm to pọmẹ hẹ omẹ kleun devo lẹ to osindò fifá ogle he to yakẹ de tọn mẹ.

YANWLE ṢIE—SINSẸ̀NZỌN BẸTẸLI TỌN

N’fó wehọmẹ to 1951, podọ n’dona basi nudide delẹ gando sọgodo ṣie go. N’jlo vẹkuvẹku nado sẹ̀n to Bẹtẹli, fie Jerry ko sẹ̀n te wayi, enẹwutu e ma dẹn bọ alọdowemẹ ṣie yin didohlan wekantẹn Brooklyn tọn. Nudide ehe wá hẹn ale susu wá na mi to gbigbọ-liho. To ojlẹ vude godo, alọdowemẹ ṣie yin alọkẹyi bọ n’yin oylọ-basina nado bẹ sinsẹ̀nzọn Bẹtẹli tọn jẹeji to 10 mars 1952.

Ojlo ṣie wẹ nado wazọ́n to wezintẹn nado sọgan tindo mahẹ to awuwiwlena owe po linlinwe lẹ po mẹ. Ṣigba, n’yin azọ́ndena do núdù-họsa bosọ wazọ́n to nukọn mẹ to adòhọsa, podọ nue n’plọn to ojlẹ enẹlẹ mẹ hẹn awuvivi susu wá na mi. Enẹwutu, n’ma tindo lẹblanulọkẹyi lọ pọ́n gbede nado wazọ́n to wezintẹn. Ṣigba, tito azọ́nwiwa tọn mẹhe nọ wazọ́n to adòhọsa lẹ tọn he yin vivọjlado lọ hẹn ale wá na mi, na e zọ́n bọ n’nọ mọ vivò pẹẹde to azán lọ gblamẹ nado basi oplọn mẹdetiti tọn to wesẹdotẹn daho Bẹtẹli tọn. Ehe gọalọna mi nado whẹ́n to gbigbọ-liho podọ nado hẹn yise ṣie lodo. E sọ hẹn gbemima ṣie lodo nado sẹ̀n Jehovah to Bẹtẹli dile n’na penugo dẹnsọ. Jerry tlọ́n Bẹtẹli to 1949 bo dà Patricia, podọ yé nọ nọ̀ fie ma dẹn do Bẹtẹli to Brooklyn. Yé nọ gọalọna mi to whelẹponu bosọ nọ na mi tuli to owhe tintan he n’yizan to Bẹtẹli lẹ mẹ.

Ojlẹ kleun de to whenue n’wá Bẹtẹli godo, tẹnpọn delẹ nọ yin bibayi nado yí mẹmẹsunnu delẹ dogọ todohukanji hodọtọ Bẹtẹli tọn lẹ tọn. Mẹmẹsunnu he tin to todohukanji ehe mẹ lẹ nọ yin azọ́ndena to owhe lọ gblamẹ nado dla agun lẹ pọ́n kaka yì kilomẹtlu 322 do Brooklyn, nado na togunmẹho de podọ nado wazọ́n hẹ agun lọ to lizọnyizọn lọ mẹ. N’tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado tin to omẹ ehelẹ mẹ. Po obu po wẹ n’na togunmẹho ṣie tintan, ehe nọ dẹn na gànhiho dopo to ojlẹ lọ mẹ. N’nọ saba do pinpán yì agun lọ lẹ mẹ. N’gbẹ́ flin sẹgbe whèmẹ dopo to avivọ-whenu to 1954. N’do pinpán de he jei New York, ehe na zọ́n bọ n’na jẹ Bẹtẹli whẹpo ozán nido kú. Ṣigba, yujẹhọn de yìn bọ aimẹ fá taun podọ osin agó susu sọ ja. Zomọ pinpán lọ tọn lẹ gbẹ́ azọ́n. To godo mẹ, pinpán lọ wá jẹ pinpán-glintẹn New York City tọn to nudi ogàn atọ́n mẹ to lundi afọnnu. To finẹ, n’yawu biọ pinpán dòglọ tọn de mẹ he jei Brooklyn, podọ n’dlí yì azọ́nmẹ to adòhọsa, n’gbọwhenu vude bọ agbọ́ sọ pé mi taun, na n’nọ aisinsin to ozán lọ blebu mẹ to pinpán he ma to azọ́nwa ganji lọ mẹ wutu. Ṣigba, nuhahun mọnkọ lẹ ma sọtẹ́n yijlẹdo ayajẹ he nọ wá sọn lizọnyiyi na mẹmẹsunnu lẹ gọna pọninọ hẹ họntọn yọyọ lẹ to sẹfifo vonọtaun enẹlẹ mẹ go.

Mí to awuwle nado ze tito de donukọnnamẹ to ladio WBBR ji

To owhe tintan he n’yizan to Bẹtẹli lẹ mẹ, n’yin oylọ-basina nado do mahẹ to tito ladio WBBR tọn lẹ mẹ. To ojlẹ lọ mẹ, azọ́nwatẹn lọ lẹ tin to petlezìn 124 Columbia Heights tọn de ji. Azọ́ndenamẹ ṣie wẹ nado yí adà mẹde tọn wà to tito Biblu pinplọn tọn de mẹ he nọ yin bibasi to ladio lọ ji to sẹmẹsẹmẹ. Mẹmẹsunnu A. H. Macmillan, he yin hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn ojlẹ dindẹn tọn de nọ tindo mahẹ to tito ladio ji tọn ehelẹ mẹ to gbesisọ mẹ. E nọ saba yin yiylọdọ Mẹmẹsunnu Mac, podọ ewọ yin apajlẹ akọndonanu tọn dagbe de to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ na míwu hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn jọja lẹ.

Mí nọ má oylọ-basinamẹwe WBBR tọn lẹ to lizọnyizọn lọ mẹ nado fọnjlodotena gbẹtọ lẹ

To 1958, n’yin oylọ-basina nado nọ wazọ́n delẹ he gando Wehọmẹ Giliadi tọn go. Azọ́n ṣie wẹ nado gọalọna mẹhe yí gbedewema lẹ nado mọ wema tògodo-yìyì tọn, podọ nado nọ bayi tito gbejizọnlin zinzin tọn na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu zohunhunnọ ehelẹ po. Agahundido nọ vẹahi taun to ojlẹ enẹlẹ mẹ, enẹwutu wehọmẹvi vude poun wẹ nọ do agahun. Suhugan mẹhe jei Aflika po Whèzẹtẹn Asie tọn po lẹ tọn nọ do bato. Whenue agahundido wá gbayipe, akuẹ lọ depò taun bọ to ojlẹ kleun de godo, suhugan mẹdehlan lẹ tọn nọ do agahun yì aigba-denamẹ he ji yé yin didohlan lẹ.

N’to gbedewema Giliadi tọn lẹ bẹpli jẹnukọnna tito gbedewema-yíyí tọn de

GBEJIZỌNLIN BIBASI YÌ PLIDOPỌ DAHO LẸ

To 1960, azọ́ndenamẹ ṣie gbloada bọ n’na dín agahun he mẹmẹsunnu lẹ na do to pọmẹ sọn États-Unis yì Europe na plidopọ akọjọpli tọn 1961 tọn lẹ. Yẹnlọsu do agahun pọmẹ tọn de sọn New York yì Hambourg to Allemagne na plidopọ enẹ. To plidopọ lọ godo, yẹn po mẹmẹsunnu Bẹtẹli tọn atọ̀n devo lẹ po haya mọto de bo kùn in sọn Allemagne kaka yì Italie, bọ mí dla alahọ he to Rome pọ́n. Sọn finẹ, gbejizọnlin mítọn hẹn mí yì Osó Pyrénées tọn lẹ ji to France, podọ yì Espagne, fie azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ tin to alọhẹndotenamẹ glọ te. Mí penugo nado hẹn owe delẹ sọyi na mẹmẹsunnu mítọn lẹ to Barcelone, ehe mí blá do númẹ taidi nunina lẹ. Ayajẹ daho wẹ e yin na mí nado mọ yé! Mí zindonukọn yì Amsterdam, bo wá do agahun lẹkọyi New York.

To nudi owhe dopo godo, azọ́ndenamẹ ṣie to Bẹtẹli wá biọ dọ ma basi tito na afọzedaitọ dide delẹ nido basi gbejizọnlin yì plidopọ akọjọpli tọn vonọtaun de he yin bibasi to ofi voovo lẹdo aihọn pé. Enẹ wẹ plidopọ 1963 tọn he hosọ etọn yin “Wẹndagbe Madopodo.” Tito yin bibayi na afọzedaitọ 583 nido yì plidopọ lọ to awà voovo aihọn lọ tọn lẹ ji to Europe, Asie, po Pacifique Sud po, bo wá fó gbejizọnlin yetọn do Honolulu to Hawaii, podọ Pasadena to Californie. To gbejizọnlin lọ whenu, yé na nọte to Liban podọ to Jordanie na dlapọn nupinplọn tọn vonọtaun lẹ gando lẹdo he go Biblu donù lẹ go. Gbọnvona tito agahundido po hotẹli lẹ po tọn bibasi, azọ́nwatẹn mítọn to Bẹtẹli sọ mọ gbedewema lẹ yí na yé nido sọgan yí whenu kleun de zan to otò voovo lọ lẹ mẹ.

GBẸDOHẸMẸTỌ YỌYỌ DE

Owhe 1963 sọ yin vonọtaun na mi na whẹwhinwhẹ́n dagbe devo wutu. To 29 juin, n’wlealọ hẹ Lila Rogers he wá sọn Missouri bo ko to sinsẹ̀n to Bẹtẹli sọn owhe atọ̀n die. Osẹ dopo to alọwle mítọn godo, yẹn po Lila po hopódona gbejizọnlinzintọ lọ lẹ bo dla Grèce, Égypte po Liban po pọ́n. Mí do agahun sọn Beyrouth yì agahun-glintẹn pẹvi de to Jordanie he ma dẹn do finẹ. Na azọ́n lọ tin to alọhẹndotenamẹ glọ to Jordanie bọ mí ko sọ sè dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma mọ gbedewema yí nado biọ otò enẹ mẹ wutu, mí to nuhà gando nuhe na jọ go eyin mí jẹ dọ́n. Lehe awuji mí do sọ to whenue mí jẹ dọ́n bo mọdọ gbẹtọgun de to ote to aga to agahun-glintẹn lọ po alavọ de po to alọmẹ he ji e yin kinkando dọ “Mì Kuavọ Mì Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Emi”! Podọ e sọ vivi na mí taun nado mọ lẹdo he yin nùdego to Biblu mẹ lẹ tlọlọ! Mí dla nọtẹn he tọgbo hohowhenu tọn lẹ nọgbẹ̀ te lẹ pọ́n, fie Jesu po apọsteli lẹ po dọyẹwheho te, podọ fie sinsẹ̀n Klistiani tọn jẹ gbigbayipe ji sọn yì opodo aigba tọn lẹ.—Owalọ 13:47.

Na owhe 55, Lila yin gbẹdohẹmẹtọ nugbonọ de na mi to azọ́ndenamẹ mítọn lẹpo mẹ. Mí penugo nado dla Espagne po Portugal po pọ́n whlasusu to whenue azọ́n lọ tin to alọhẹndotenamẹ glọ to otò enẹlẹ mẹ. Mí penugo nado na tuli họntọn mítọn lẹ bo hẹn owe po nudevo he yé do nuhudo etọn lẹ po yì na yé. Mí tlẹ penugo nado yì dla mẹmẹsunnu mítọn he yin súsú do gànpamẹ delẹ pọ́n to opá daho awhànfuntọ lẹ tọn hoho de mẹ to Cadix, Espagne. Homẹ ṣie hùn taun dọ n’penugo nado na hodidọ sinai do Biblu ji de nado hẹn yé lodo.

Mí topọ hẹ Patricia po Jerry Molohan po to whenue mí jei Plidopọ Daho 1969 tọn he hosọ etọn yin “Jijọho to Aigba Ji”

To owhe lẹ gblamẹ bẹsọn 1963, n’tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado gọalọ nado basi tito na gbejizọnlin zinzin yì plidopọ akọjọpli tọn de he yin bibasi to Aflika, Australie, Ṣẹnṣẹn po Hùwaji Amelika tọn po, Europe, Whèzẹtẹn Asie tọn, Hawaii, Nouvelle-Zélande po Porto Rico po. Yẹn po Lila po ko duvivi plidopọ susu tọn he mí ma gán wọn gbede, taidi dehe yin bibasi to Varsovie, Pologne to 1989. Mẹmẹsunnu Russie tọn susu penugo nado wá plidopọ daho enẹ ji, ehe yin tintan na yé! Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu susu he mí dukosọ hẹ lẹ po wẹ ko sẹ̀ngàn na owhe susu to Union Soviétique na yise yetọn wutu.

Nado dla wekantẹn alahọ tọn lẹ pọ́n lẹdo aihọn pé bo na tuli whẹndo Bẹtẹli tọn lẹ po mẹdehlan lẹ po sọ yin lẹblanulọkẹyi de he hẹn ayajẹ susu wá na mi. To dlapọn godo tọn he mí basi yì alahọ Corée du Sud tọn mẹ whenu, mí penugo nado dla mẹmẹsunnu 50 he yin súsú do gànpa Suwon tọn mẹ lẹ pọ́n. Mẹmẹsunnu enẹ lẹpo wẹ do pọndohlan dagbe hia bosọ do todido lọ nado tindo mahẹ to lizọnyizọn lọ mẹ whladopo dogọ. Homẹ mítọn hùn taun nado mọ yé!—Lom. 1:11, 12.

JIDEJI NỌ HẸN AYAJẸ WÁ

N’ko yí nukun ṣie lẹ do mọ lehe Jehovah ko dona omẹ etọn lẹ bo hẹn yé jideji to owhe lẹ gblamẹ do, yèdọ sọn nudi wẹnlatọ 100 000 to ojlẹ he mẹ n’yí baptẹm to 1943 wá wẹnlatọ 8 000 000 linlán he to Jehovah sẹ̀n todin to otò 240 mẹ. Azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹhe mọ gbedewema Giliadi tọn yí lẹ tọn gọalọ taun nado tindo kọdetọn ehe. Ayajẹ nankọ die nado wazọ́n pẹkipẹki hẹ susu to mẹdehlan enẹlẹ mẹ to owhe lẹ gblamẹ bosọ gọalọna yé nado yì fie yé yin azọ́ndena do lẹ to tògodo!

E ma vẹna mi dọ n’bayi nudide to jọja whenu nado gbloada na lizọnyizọn ṣie bo doalọwemẹ na sinsẹ̀nzọn Bẹtẹli tọn. Jehovah ko dona mi susugege to owhe enẹlẹ gblamẹ. Gbọnvona ayajẹ he sinsẹ̀nzọn Bẹtẹli tọn hẹnwa na mí lẹ, yẹn po Lila po tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado doalọ to lizọnyizọn lọ mẹ to agun Brooklyn tọn voovo lẹ mẹ, fie mí jihọntọn ojlẹ dindẹn tọn susu lẹ te.

Sinsẹ̀nzọn ṣie to Bẹtẹli gbẹ́ zindonukọn po godonọnamẹ Lila tọn po egbesọegbesọ. Dile etlẹ yindọ n’ko tindo owhe 84 linlán todin, n’gbẹ́ sọgan wazọ́n ganji bo nọ gọalọ nado penukundo wekanhlanmẹ he nọ wá alahọ mẹ lẹ go.

Yẹn po Lila po to egbehe

Ayajẹ nankọ die nado tin to titobasinanu jiawu Jehovah tọn mẹ, podọ nado mọ vogbingbọn daho he tin to mẹhe to Jehovah sẹ̀n po mẹhe ma to sinsẹ̀n ẹn lẹ po ṣẹnṣẹn. Mí sọgan mọnukunnujẹ hogbe Malaki 3:18 tọn lẹ mẹ hezeheze, he dọmọ: “Whladopo dogọ, mìwlẹ nasọ mọ vogbingbọn to dodonọ po mẹylankan po ṣẹnṣẹn, to mẹhe to Jiwheyẹwhe sẹ̀n po mẹhe ma to sinsẹ̀n ẹn po ṣẹnṣẹn.” Egbesọegbesọ, mí nọ doayi e go dọ titonu Satani tọn to gbigbakija, bo gọ́ na gbẹtọ he ma tindo todido depope bo ma do ayajẹ sọmọ to gbẹ̀mẹ lẹ. Ṣigba, mẹhe yiwanna Jehovah bosọ nọ sẹ̀n ẹn lẹ nọ duvivi gbẹzan ayajẹnọ de tọn—etlẹ yin to ojlẹ awusinyẹn tọn ehelẹ mẹ—podọ yé sọ tindo todido dejidego de gando sọgodo go. Lẹblanulọkẹyi nankọ die mí tindo nado hẹn wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn gbayipe! (Mat. 24:14) Mí to nukundo vẹkuvẹku nado mọ azán lọ, to madẹnmẹ, whenue Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn na hẹn aihọn hoho ehe wá opodo, bo hẹn aihọn yọyọ lọ po dona he opagbe yetọn yin dido lẹpo po wá, fie mí na tindo agbasalilo dagbe po ogbẹ̀ madopodo po te. To whenẹnu, devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn he to aigba ji fi lẹ na duvivi ogbẹ̀ tọn kakadoi.