Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Nọ Plọnmẹ Nugbo Lọ

Nọ Plọnmẹ Nugbo Lọ

“Jehovah E, . . . nugbo wẹ ohó towe lẹpo.”​—SALM. 119:159, 160.

OHÀN LẸ: 29, 53

1, 2. (a) Azọ́n tẹwẹ Jesu na ayidonugo hugan to gbẹzan etọn mẹ, podọ etẹwutu? (b) Etẹwẹ mí dona wà nado tindo kọdetọn dagbe taidi “azọ́nwatọ hatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ”?

JESU KLISTI yin whlẹpatọ de podọ lizọnyizọnwatọ wẹndagbe lọ tọn de. (Malku 6:3; Lom. 15:8) E yọ́n azọ́n awe lọ lẹ to aliho pipé mẹ. Taidi atin-zọ́nwatọ de, e plọn nado nọ yí azọ́nwanu lẹ zan ganji nado lilẹ́ atin de zun núzinzan he yọ́n-na-yizan lẹ. Taidi mẹplọntọ wẹndagbe lọ tọn de, e nọ yí oyọnẹn sisosiso Owe-wiwe lẹ tọn he e tindo lọ zan po azọ́nyinyọnẹn po, nado gọalọna gbẹtọ paa lẹ nado mọnukunnujẹ nugbo he tin to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ mẹ. (Mat. 7:28; Luku 24:32, 45) To whenue Jesu tindo owhe 30, e bẹ azọ́nwanu whlẹpatọ tọn etọn lẹ do apadopo, na e yọnẹn dọ azọ́n lizọnyizọnwiwa tọn wẹ yin nujọnu hugan. E dọ dọ azọ́n wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lilá tọn yin dopo to nuhewutu Jiwheyẹwhe do dó emi hlan aigba ji lẹ mẹ. (Mat. 20:28; Luku 3:23; 4:43) Jesu yí lizọnyizọn lọ do basi yanwle etọn tintan to gbẹ̀mẹ, podọ e jlo dọ mẹdevo lẹ ni hopódona emi to azọ́n enẹ mẹ.—Mat. 9:35-38.

2 Mí sọgan nọma yin whlẹpatọ, ṣigba ayihaawe ma tin dọ mí yin lizọnyizọnwatọ wẹndagbe lọ tọn lẹ. Azọ́n ehe yin nujọnu sọmọ bọ Jiwheyẹwhe lọsu nọ doalọ to e mẹ; mí yin yiylọdọ, “azọ́nwatọ hatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ.” (1 Kọl. 3:9; 2 Kọl. 6:4) Mí yọnẹn dọ “nugbo wẹ ohó [Jehovah tọn] lẹpo.” (Salm. 119:159, 160) Enẹwutu wẹ mí nọ jlo na hẹn ẹn diun dọ mí “yí ohó nugbo tọn lọ zan to aliho he sọgbe mẹ” to lizọnyizọn mítọn mẹ. (Hia 2 Timoti 2:15.) Nado wàmọ, mí nọ zindonukọn nado to nugopipe mítọn nado yí Biblu zan hẹn pọnte dogọ, yèdọ azọ́nwanu titengbe he mí nọ yizan nado plọnmẹ nugbo lọ gando Jehovah, Jesu Klisti po Ahọluduta lọ po go. Na mí nido tindo kọdetọn dagbe to lizọnyizọn mítọn mẹ, titobasinanu Jehovah tọn ko wleawuna azọ́nwanu tangan devo lẹ he mí dona jẹakọ hẹ ganji. Mí nọ ylọ yé dọ Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn mítọn lẹ.

3. Etẹwẹ dona yin yanwle mítọn to ojlẹ he pò na mí nado dekunnu ehe gblamẹ, podọ nawẹ Owalọ lẹ 13:48 gọalọna mí nado jẹ e kọ̀n gbọn?

3 A sọgan kanse nuhewutu yé do yin yiylọdọ Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn lẹ bọ e ma yin Azọ́nwanu Yẹwhehodidọ tọn lẹ. Nado “dọyẹwheho” zẹẹmẹdo nado lá owẹ̀n de; ṣigba nado “plọnmẹ” zẹẹmẹdo nado zín owẹ̀n enẹ do ahun po ayiha mẹde tọn po mẹ, na ewọ nido sọgan yinuwa sọgbe hẹ nuhe e plọn. To ojlẹ he pò na mí nado dekunnu lọ gblamẹ, yanwle mítọn dona yin nado bẹ plọnmẹ Biblu lẹ jẹeji bo plọn gbẹtọ lẹ nugbo lọ. Ehe zẹẹmẹdo nado dín mẹhe “tindo ninọmẹ ahun mẹ tọn he jẹna ogbẹ̀ madopodo” lẹpo mọ vẹkuvẹku bosọ gọalọna yé nado lẹzun yisenọ.—Hia Owalọ lẹ 13:44-48.

4. Nawẹ mí sọgan yọ́n mẹhe “tindo ninọmẹ ahun mẹ tọn he jẹna ogbẹ̀ madopodo” lẹ gbọn, podọ nawẹ mí sọgan mọ yé gbọn?

4 Nawẹ mí sọgan yọ́n mẹhe “tindo ninọmẹ ahun mẹ tọn he jẹna ogbẹ̀ madopodo” lẹ gbọn? Dile e yindo to owhe kanweko tintan whenu, aliho dopo gee lọ nado mọ omẹ mọnkọtọn lẹ wẹ nado dekunnu. Enẹwutu, mí dona wà nuhe Jesu na anademẹ etọn lọ pẹẹ dọmọ: “Tòdaho kavi gbétatò depope he mẹ mì biọ, mì dín mẹhe jẹ to finẹ mọ.” (Mat. 10:11) Mí ma nọ donukun dọ mẹhe ma yin ahunjijlọnọ lẹ, goyitọ lẹ, kavi mẹhe ma tindo ojlo na gbigbọnu lẹ ni kẹalọyi wẹndagbe lọ gba. Mí nọ dín ahundoponọ lẹ, whiwhẹnọ lẹ, gọna mẹhe huvẹ nugbo lọ tọn to hùhù lẹ. Mí sọgan yí azọ́n gbẹtọ lẹ dindin tọn ehe jlẹdo nuhe Jesu sọgan ko wà taidi whlẹpatọ de go, nado dín atin dagbe he e nado basi núzinzan họmẹ tọn lẹ, ohọ̀n, zẹgẹ, kavi nudevo lẹ. To whenue e ko mọ atin dagbe, e sọgan ṣinyan azọ́nwanu etọn lẹ, yí azọ́nyinyọnẹn etọn zan, bo wleawuna núzinzan lọ. Nudopolọ wẹ mí dona wà dile mí to vivẹnudo nado hẹn ahunjijlọnọ lẹ zun devi lẹ.—Mat. 28:19, 20.

5. Etẹwẹ mí dona yọnẹn gando Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn mítọn lẹ go? Na apajlẹ de. (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn lẹ.)

5 To azọ́nwanu-potin de mẹ, azọ́nwanu dopodopo wẹ do nuhe e nọ wà. Taidi apajlẹ, lẹnnupọndo azọ́nwanu whlẹpipa tọn he Jesu na ko yizan lẹ ji. * E do nuhudo azọ́nwanu voovo lẹ tọn nado jlẹ owhlẹ, nado dohiagona ẹn, sán ẹn, tọ́n odò dego, na ẹn wunmẹ; podọ nado whlẹ́ ẹ bo tlẹ ẹ, bosọ whè ode do dego. Mọdopolọ, azọ́n voovo wẹ Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn mítọn lẹ dopodopo nọ wà. Enẹwutu, mì gbọ mí ni pọ́n azọ́nwanu-potin mítọn mẹ, bo pọ́n lehe mí na yí azọ́nwanu titengbe he yè wleawu etọn na mí ehelẹ zan do.

AZỌ́NWANU HE NỌ DO MẸHE MÍ YIN HIA LẸ

6, 7. (a) Nawẹ a ko yí kalti jw.org tọn lẹ zan gbọn? (b) Lẹndai awe tẹlẹ wẹ oylọ-basinamẹwe na opli agun tọn lẹ tin na?

6 Kalti jw.org Tọn Lẹ. Yé ma nọ klo, amọ́ azọ́nwanu dagbe lẹ wẹ yé yin nado do mẹhe mí yin hia gbẹtọ lẹ podọ nado deanana yé yì nọtẹn Intẹnẹt tọn mítọn ji, fie yé sọgan plọn nususu dogọ gando mí go bo tlẹ biọ nado plọn Biblu te. Gbẹtọ 400 000 linlán wẹ ko biọ nado plọn Biblu to jw.org ji, podọ kanweko devo lẹ wẹ nọ wàmọ egbesọegbesọ! Vlavo a sọgan nọ hẹn kalti jw.org tọn vude nado yí dotẹnmẹ he hundote na we lẹ zan nado dekunnu to nuwiwa egbesọegbesọ tọn towe lẹ mẹ.

7 Oylọ-Basinamẹwe Lẹ. Nuhe mí nọ saba ylọdọ oylọ-basinamẹwe na opli agun tọn lẹ tin na lẹndai voovo awe. E nọ yin kinkan deji dọ: “Mí to oylọ-basina we nado wá plọn Biblu hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ.” Enẹgodo, wema ehe do aliho voovo awe hia nado wàmọ “to opli mítọn lẹ ji” “kavi hẹ mẹplọntọ de tlọlọ.” Gbọnmọ dali, azọ́nwanu ehe ma nọ do mẹhe mí yin hia kẹdẹ gba, ṣigba e sọ nọ basi oylọna mẹdevo he “yọnẹn dọ yé tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn” lẹ nado plọn Biblu hẹ mí. (Mat. 5:3) Na nugbo tọn, gbẹtọ lẹ vò nado wá opli mítọn lẹ, vlavo yé kẹalọyi nado plọn Biblu kavi lala. Eyin yé wá, yé na mọ bosọ sè nuplọnmẹ nugbo Biblu tọn he mí tindo nado má hẹ yé lẹ.

8. Naegbọn e do yin nujọnu na gbẹtọ lẹ nado wá opli mítọn lẹ e whè gbau whladopo? Na apajlẹ de.

8 Nujọnu wẹ e yin nado zindonukọn nado nọ basi oylọna gbẹtọ lẹ wá opli mítọn lẹ e whè gbau whladopo. Etẹwutu? Yé na mọ vogbingbọn daho he to ninọmẹ gbigbọmẹ tọn dagbe he nọ tin to opli mítọn lẹ ji po vọjijẹ gbigbọmẹ tọn Babilọni Daho lọ tọn po ṣẹnṣẹn. (Isa. 65:13) Ray po Linda po, yèdọ asu po asi po de to États-Unis doayi ehe go to owhe delẹ die. Yé basi dide nado jẹ ṣọṣi yì ji. Yé tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ bo mọdọ emi tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn, enẹwutu yé jẹ ṣọṣi he to tòdaho yetọn mẹ lẹpo yì ji debọdo-dego. Ṣọṣi lẹ sù taun to finẹ bo tindo yinkọ tẹnmẹtẹnmẹ. Sọn bẹjẹeji, asu po asi po lọ basi nudide dọ ṣọṣi depope he emi na kọnawudopọ hẹ dona jẹ nubiọtomẹsi awe delẹ kọ̀n. Tintan, emi dona nọ mọ nude plọn to sinsẹ̀n-bibasi ṣọṣi lọ tọn whenu, podọ awetọ, awusọhia hagbẹ ṣọṣi lọ tọn lẹ tọn dona dohia dọ yé to Jiwheyẹwhe sẹ̀n nugbonugbo. To owhe susu lẹ gblamẹ, yé gbọn ṣọṣi he to tòdaho lọ mẹ lẹpo mẹ, amọ́ yé jẹflumẹ sinsinyẹn. Yé ma plọn nudepope, podọ nusisọ́ hagbẹ ṣọṣi lọ tọn lẹ tọn ma tlẹ do sisi hia paali. To whenue yé tọ́n sọn ṣọṣi godo tọn to dehe yé basi tito nado yì lẹ mẹ, Linda yì azọ́nmẹ bọ Ray dedo whégbè. To whenue Ray to aliji, e gbọn Plitẹnhọ Ahọluduta tọn de nukọn bo dọna ede dọ, ‘Eyin n’ka biọ e mẹ bo pọ́n nuhe to jijọ to finẹ lo?’ Na nugbo tọn, numimọ dagbe hugan de wẹ ehe yin na ẹn! Mẹhe to Plitẹnhọ lọ mẹ lẹpo wẹ yawudomẹ bosọ jọmẹ, podọ aṣọ́dido yetọn sọgbe taun. Ray sinai do oján nukọn tọn de ji bosọ yiwanna nuhe e plọn! Ehe flin mí nuhe apọsteli Paulu wlan gando mẹhe wá opli Klistiani tọn whla tintan de go bo dọmọ: “Jiwheyẹwhe tin to ṣẹnṣẹn mìtọn.” (1 Kọl. 14:23-25) Sọn whenẹnu, Ray nọ yì opli to sẹgbe lẹpo; enẹgodo e jẹ opli osẹ ṣẹnṣẹn tọn lẹpo yì ji. Linda lọsu jẹ mọwà ji, podọ mahopọnna dọ yé tindo owhe 70, yé kẹalọyi plọnmẹ Biblu bo wá yí baptẹm.

AZỌ́NWANU LẸ NADO BẸ HODỌDOPỌ JẸEJI

9, 10. (a) Naegbọn e do nọ bọawu nado yí alọnuwe pẹvi lẹ zan? (b) Basi zẹẹmẹ lehe yè nọ yí alọnuwe pẹvi lọ Etẹwẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn Yin? zan do tọn.

9 Alọnuwe Pẹvi Lẹ. Mí tindo alọnuwe pẹvi ṣinatọ̀n he e bọawu nado zan podọ he yọ́n-na-yizan nado bẹ hodọdopọ jẹeji lẹ. Sọn whenue alọnuwe pẹvi ehelẹ yin didetọn to 2013, nudi liva atọ́n nkọ wẹ ko yin zinzinjẹgbonu! Nuhe yọ́n to whẹho azọ́nwanu ehelẹ tọn mẹ wẹ yindọ, eyin a plọn nado yí dopo zan, be yemẹpo wẹ a sọgan zan niyẹn, na aliho dopolọ mẹ wẹ yé yin awuwlena te. Nawẹ a sọgan yí alọnuwe pẹvi de zan nado bẹ hodọdopọ de jẹeji gbọn?

10 A sọgan de nado yí alọnuwe pẹvi lọ, Etẹwẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn Yin? zan. Do kanbiọ he tin to wepa lọ ji hia mẹlọ bo kanse dọ: “Be a ko kanse pọ́n dọ, etẹwẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn yin ya? Be a na dọ e yin . . .?” Enẹgodo, kàn gblọndo he e na yí to atọ̀n lẹ mẹ sè e. Ma ko dọna ẹn eyin gblọndo he e de lọ sọgbe kavi lala blo, enẹgodo, hùn alọnuwe pẹvi lọ do “Nuhe Biblu Dọ,” bo hia wefọ ojlofọndotenamẹ tọn he yin nùdego ehelẹ na ẹn, Daniẹli 2:44 po Isaia 9:6 po. Eyin e yọnbasi, zindonukọn to hodọdopọ lọ mẹ. Nado dotana, fọ́n kanbiọ he tin to godo alọnuwe pẹvi lọ tọn dote, to hóvila lọ “Etẹ A Lẹn?” glọ: “Nawẹ gbẹninọ na te do to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn glọ?” Ehe ji wẹ a na dọhodo hẹ mẹlọ to whedevonu. To whenue mì pé to whedevonu, a sọgan dlẹnalọdo nupinplọn 7tọ alọnuwe lọ Wẹndagbe de sọn Jiwheyẹwhe Dè! tọn, ehe yin dopo to azọ́nwanu he mí do nọ bẹ plọnmẹ Biblu jẹeji lẹ mẹ.

AZỌ́NWANU HE NỌ FỌNJLODOTENAMẸ LẸ

11. Lẹndai tẹ wutu wẹ linlinwe mítọn lẹ nọ yin awuwlena, ṣigba etẹwẹ mí dona yọnẹn gando yé go?

11 Linlinwe Lẹ. Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn po Fọ́n! po wẹ yin linlinwe he nọ yin zinzinjẹgbonu bo nọ yin lilẹdogbedevomẹ hugan lẹdo aihọn pé! Na yé nọ yin hihia lẹdo aihọn pé wutu, hosọ he to wepa yetọn ji lẹ nọ yin awuwlena nado fọnjlodotena gbẹtọ lẹ to filẹpo. Mí dona nọ yí yé zan taidi azọ́nwanu lẹ he mí nado fọnjlodotena mẹlẹ gando nuhe yin nujọnu hugan to gbẹ̀mẹ to egbehe lẹ go. Ṣigba, mí dona yọ́n mẹhe tamẹ linlinwe ehelẹ dopodopo yin awuwlena do, nado sọgan ze yé donukọnna mẹhe jẹ lẹ.

12. (a) Mẹnu lẹ tamẹ wẹ Fọ́n! nọ yin awuwlena do, podọ etẹwẹ yin yanwle etọn? (b) Kọdetọn dagbe tẹwẹ a ko tindo to agọe po azọ́nwanu ehe po?

12 Fọ́n! nọ yin awuwlena do wehiatọ he sọgan tindo oyọnẹn Biblu tọn vude kavi he ma tindo paali lẹ tamẹ. Yé sọgan nọma yọ́n nudepope gando nuplọnmẹ Klistiani tọn lẹ go, yé sọgan tindo ayihaawe gando sinsẹ̀n go, kavi yé sọgan nọma yọnẹn dọ Biblu tindo nudọnamẹ yọ́n-na-yizan lẹ. Yanwle tintan Fọ́n! tọn wẹ nado hẹn wehiatọ lẹ kudeji dọ Jiwheyẹwhe tin. (Lom. 1:20; Heb. 11:6) Yanwle etọn devo wẹ nado gọalọna wehiatọ lẹ nado yise dọ “nugbonugbo . . . ohó Jiwheyẹwhe tọn” wẹ Biblu yin. (1 Tẹs. 2:13) Hosọ wepa ji tọn 2018 tọn atọ̀n lẹ wẹ: “Nuhe Nọ Hẹn Ayajẹ Wá,” “Onú 12 He Nọ Hẹn Ayajẹ Wá Whẹndo Mẹ,” podọ “Alọgọ Na Mẹhe Ṣiọ Kú Do Lẹ.”

13. (a) Mẹnu lẹ tamẹ wẹ zinjẹgbonu Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn mẹlẹpo tọn nọ yin awuwlena do? (b) Kọdetọn dagbe tẹwẹ a tindo to agọe po azọ́nwanu ehe po?

13 Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn, zinjẹgbonu mẹlẹpo tọn nọ zinnudo whẹho gbigbọmẹ tọn lẹ ji na mẹhe tindo sisi na Jiwheyẹwhe po Ohó etọn po jẹ obá de mẹ lẹ. Dile etlẹ yindọ yé sọgan tindo oyọnẹn Biblu tọn delẹ, yé ma tindo nukunnumọjẹnumẹ he sọgbe gando nuplọnmẹ etọn lẹ go. (Lom. 10:2; 1 Tim. 2:3, 4) Hosọ wepa ji tọn 2018 tọn atọ̀n lẹ na gblọndo kanbiọ ehelẹ tọn: “Be Biblu Gbẹ́ Yọ́n-Na-Yizan to Egbé Ya?,” “Etẹwẹ Sọgodo Bẹhẹn?,” podọ “Be Jiwheyẹwhe Ka to Towe Dọ Ya?

AZỌ́NWANU HE NỌ WHÀNMẸ LẸ

14. (a) Etẹwẹ yin yanwle video ẹnẹ he tin to Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn mítọn lẹ mẹ tọn? (b) Kọdetọn dagbe tẹwẹ a tindo whenue a do video ehelẹ hia?

14 Video Lẹ. To azán Jesu tọn gbè, whlẹpatọ lẹ nọ zan azọ́nwanu he nọ yin hinhẹn po alọ po lẹ. Ṣigba to egbehe, atin-zọ́nwatọ lẹ sọ nọ tindo azọ́nwanu he nọ zan miyọ́n lẹtliki tọn lẹ—nado zẹ̀ owhlẹ, tọ́n ẹn, whlẹ́ ẹ, ján ẹn dopọ, po mọmọ po sọyi. To egbehe, gbọnvona owe he yin zinzinjẹgbonu lẹ, mí sọ tindo video dagbe he mí sọgan dohia gbẹtọ lẹ—ẹnẹ to yé mẹ tin to azọ́nwanu mẹpinplọn tọn mítọn lẹ mẹ: Naegbọn Mí Dona Plọn Biblu?, Nawẹ Mí Nọ Plọn Biblu hẹ Mẹ Gbọn?, Etẹwẹ Nọ Jọ to Plitẹnhọ Ahọluduta Tọn?, podọ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ—Mẹnu Wẹ Mí Yin? Video he ma pé nukunwhiwhe awe lẹ nọ yọ́n taun na dlapọn tintan. Dehe dite humọ lẹ sọgan yin yiyizan to gọyìpọn lẹ whenu, podọ na mẹhe tindo whenu susu lẹ. Azọ́nwanu dagbedagbe ehelẹ sọgan whàn gbẹtọ lẹ nado plọn Biblu, podọ nado wá opli mítọn lẹ.

15. Na apajlẹ lehe video mítọn de pinpọn to ogbè mẹtọn titi mẹ sọgan yinuwado mẹde ji do tọn.

15 Di apajlẹ, whenue mẹmẹyọnnu de dukosọ hẹ nawe de he wá sọn Micronésie bo nọ do Yap-gbè, mẹmẹyọnnu lọ do video lọ Naegbọn Mí Dona Plọn Biblu? hia ẹ to ogbè etọn mẹ. To whenue video lọ to yìyì, nawe lọ dọ dọ: “Ogbè ṣie die be. N’ma gán yise! Kọnugbè mẹhe to hodọ lọ tọn dohia dọ lopo ṣie ji wẹ e wá sọn. Ogbè ṣie do e te maa!” Enẹgodo, e dọ dọ emi na hia bosọ pọ́n nuhe tin to ogbè emitọn mẹ to jw.org ji lẹpo. (Yijlẹdo Owalọ lẹ 2:8, 11 go.) Lẹnnupọndo apajlẹ devo ji. Mẹmẹyọnnu de to États-Unis do alọdlẹndonu video dopolọ tọn hlan tanyin-ylọvi etọn de he to tògodo to ogbè etọn mẹ. E pọ́n video lọ bo kanwehlan tanyin etọn dọmọ: “Adà he dohia dọ aihọn lọ tin to huhlọn mẹylankan lọ tọn glọ wẹ dọ̀n ayidonugo ṣie hugan. N’biọ nado plọn Biblu.” E nọ nọ̀ otò he mẹ azọ́n mítọn yin alọhẹndotena te de!

AZỌ́NWANU LẸ NADO PLỌNMẸ NUGBO LỌ

16. Dọ yanwle tangan alọnuwe dopodopo tọn: (a) Dotoaina Jiwheyẹwhe bo Nọgbẹ̀ Kakadoi. (b) Wẹndagbe de sọn Jiwheyẹwhe Dè! (c) Mẹnu lẹ Wẹ to Ojlo Jehovah Tọn Wà to Egbehe?

16 Alọnuwe Lẹ. Nawẹ a sọgan plọn nugbo lọ mẹhe ma nọ hiawe ganji de, kavi mẹhe owe mítọn depope ma tin to ogbè etọn mẹ gbọn? Mí tindo azọ́nwanu de he yọ́n na ninọmẹ mọnkọ—enẹ wẹ alọnuwe lọ Dotoaina Jiwheyẹwhe bo Nọgbẹ̀ Kakadoi. * Alọnuwe lọ Wẹndagbe de sọn Jiwheyẹwhe Dè! yin azọ́nwanu dagbe de nado bẹ plọnmẹ Biblu lẹ jẹeji. A sọgan do nupinplọn 14 he yin sislẹ to wepa godo tọn ji lẹ hia ẹ, bo na ẹn dotẹnmẹ nado dọ dehe e yiwanna hugan. Enẹgodo, a sọgan jẹ nuplọn hẹ ẹ ji bẹsọn nupinplọn enẹ ji. Be a ko tẹ́n aliho ehe pọ́n to gọyìpọn towe lẹ whenu ya? Mẹnu lẹ Wẹ to Ojlo Jehovah Tọn Wà to Egbehe? yin alọnuwe atọ̀ntọ to azọ́nwanu mítọn lẹ mẹ. E yin awuwlena nado gọalọna nuplọntọ lẹ nado jẹakọ hẹ titobasinanu lọ. Nado plọn lehe yè nọ yí i zan to plọnmẹ Biblu dopodopo whenu do, pọ́n Nuplọnwe Opli Tọn mars 2017 tọn.

17. (a) Etẹwẹ yin yanwle tangan owe oplọn tọn dopodopo tọn? (b) Etẹwẹ yin bibiọ to mẹyọyọ lẹpo si etlẹ yin to baptẹm yetọn godo, podọ etẹwutu?

17 Owe Lẹ. To whenue plọnmẹ Biblu de ko bẹjẹeji to alọnuwe de mẹ godo, a sọgan diọada jẹ owe lọ Etẹwẹ Biblu Sọgan Plọn Mí? ji to whedepopenu. Azọ́nwanu ehe na gbloada na oyọnẹn mẹlọ tọn gando nuplọnmẹ dodonu tọn Biblu tọn lẹ go. Whenue mì ko fó owe ehe bọ nuplọntọ lọ to nukọnyiyi basi to gbigbọ-liho, zindonukọn to oplọn lọ mẹ po owe lọ Hẹn Dewe Do Owanyi Jiwheyẹwhe Tọn Mẹ po. Azọ́nwanu ehe na plọn nuplọntọ lọ nado nọ yí nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ do yizan mẹ to gbẹzan egbesọegbesọ tọn etọn mẹ. Flindọ etlẹ yin to baptẹm godo, mẹyọyọ lẹ dona zindonukọn to oplọn yetọn mẹ kakajẹ whenue yé fó owe awe ehelẹ. Ehe na gọalọna yé nado doadọ̀do to nugbo lọ mẹ.—Hia Kolosinu lẹ 2:6, 7.

18. (a) Taidi mẹplọntọ nugbo lọ tọn lẹ, etẹwẹ 1 Timoti 4:16 na mí tuli nado wà, podọ po kọdetọn tẹ po? (b) Dile mí to Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn mítọn lẹ yizan, etẹwẹ dona yin yanwle mítọn?

18 Taidi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, mí ko yin azọ́ndena nado lá “nugbo wẹndagbe lọ tọn” he sọgan gọalọna gbẹtọ lẹ nado mọ ogbẹ̀ madopodo. (Kol. 1:5; hia 1 Timoti 4:16.) Nado wàmọ, mí ko mọ Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn lẹ yí, ehe bẹ nuhe mí do nuhudo etọn pẹẹ lẹ hẹn. (Pọ́n apotin lọ “ Azọ́nwanu Mẹpinplọn Tọn Lẹ.”) Mì gbọ mí ni nọ yí azọ́nwanu ehelẹ zan po azọ́nyinyọnẹn po dile e yọnbasi do. Wẹnlatọ dopodopo sọgan de owe he e na yizan to Azọ́nwanu Mẹpinplọn tọn lẹ mẹ nado bẹ hodọdopọ jẹeji hẹ jlodotọ de podọ whenue e na wàmọ te. Ṣigba, yanwle mítọn ma yin nado má owe lẹ poun; podọ mí ma dona nọ jo owe lẹ do na mẹhe ma do ojlo depope hia to owẹ̀n he lá mí te mẹ. Yanwle mítọn wẹ nado hẹn gbẹtọ ahunjijlọnọ, whiwhẹnọ, podọ he huvẹ gbigbọmẹ tọn to hùhù lẹ zun devi—enẹ wẹ mẹhe tindo “ninọmẹ ahun mẹ tọn he jẹna ogbẹ̀ madopodo” lẹ.—Owalọ 13:48; Mat. 28:19, 20.

^ huk. 5 Pọ́n hosọ lọ Le charpentier,” podọ apotin lọ La boîte à outils du charpentierto Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 1er août 2010 [Flansegbe] tọn mẹ.

^ huk. 16 Eyin mẹlọ ma sọgan hianu, a sọgan biọ to e si nado hodo we to alọnuwe lọ Dotoaina Jiwheyẹwhe mẹ, ehe mẹ nukinkan ma sù te sọmọ.