Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè

Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè

Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè

To Lomunu lẹ 12:19, be apọsteli Paulu to didohia dọ Klistiani lẹ ma dona gblehomẹ wẹ to whenuena e dọmọ: “Mẹvivẹ ṣie emi, mì yíahọsu mìde tọn blo, ṣigba mì kúkú gbọ bo jotẹn hlan homẹgble” wẹ ya?

Nado dọhojọho, lala. Apọsteli Paulu tofi to alọdlẹndo homẹgble Jiwheyẹwhe tọn. Na nugbo tọn, ehe mayin nado dọ dọ e mayin nujọnu vlavo Klistiani lẹ joawuna homẹgble. Biblu na ayinamẹ mí hezeheze sọta lilẹzun homẹgblenọ. Gbadopọnna apajlẹ kleun ayinamẹ sọn olọn mẹ wá de tọn.

“Gbọ sọn homẹgble go, bosọ jo adánjijẹ zògbè dai: a fiẹ blo, na oylan dodo wẹ opodo etọn wutu.” (Psalm 37:8) “Mẹdepope he gblehomẹ do mẹmẹsunnu etọn go, na tin to owù whẹdida tọn mẹ.” (Matiu 5:22) “Azọ́n agbasalan tọn lẹ sọawuhia . . . he yin ehelẹ; ayọdide, ogalilọ, mawé, wantuntun, boṣiọsinsẹ̀n, owọ́n, okẹ̀n, avùn, awuwhàn lẹ, homẹgble.” (Galatianu lẹ 5:19, 20) “Mì gbọ adi lẹpo, homẹfiọ, homẹgble, nutlọ, po ohó ylankan po, yè ni de e sọn mì dè.” (Efesunu lẹ 4:31) “Omẹ dopodopo ni nọ yawu nado sè, ni whleawu nado gblọn, bosọ whleawu nado gblehomẹ.” (Jakobu 1:19) Humọ, owe Howhinwhẹn lẹ tọn na mí ayinamẹ pludopludo sọta tẹnmẹ nina homẹgble kavi yinyin hùnhùn-donuvo na homẹgble do whẹhuhu kleun kleun delẹ po nuṣiwa gbẹtọ tọn lẹ po ji.—Howhinwhẹn lẹ 12:16; 14:17, 29; 15:1; 16:32; 17:14; 19:11, 19; 22:24; 25:28; 29:22.

Lẹdo hodidọ Lomunu lẹ 12:19 tọn tin to hukan ji hẹ ayinamẹ mọnkọtọn. Paulu na ayinamẹ dọ owanyi mítọn ni tin matin yẹnuwiwa, dọ mí ni dona mẹhe to homẹkẹndo mí lẹ, dọ mí ni tẹnpọn nado nọ lẹn mẹdevo lẹ tọn dagbe, dọ mí ni ma yí oylan do sú oylan họ́ blo, dọ mí ni dovivẹnu nado tin to jijọho mẹ hẹ mẹlẹpo. Enẹgodo e dotuhomẹnamẹ dọmọ: “Mẹvivẹ ṣie emi, mì yiahọsu mìde tọn blo, ṣigba mì kúkú gbọ bo jotẹn hlan homẹgble: na yè wlan ẹn dọ, Ahọsuyi wẹ ṣie; yẹn na suahọ, wẹ Oklunọ dọ.”—Lomunu lẹ 12:9, 14, 16-19.

Mọwẹ, mí ma dona dike homẹgble ni whàn mí nado víhlọ̀n po nuyiwa ahọsuyíyí tọn lẹ po gba. Oyọnẹn ninọmẹ lọ lẹ tọn po lẹnpọn whẹdida dodo tọn po mítọn yin mape. Eyin mí dike homẹgble ni whàn mí nado yinuwa po ahọsuyíyí po, mí na nọ saba wà onú jẹagọ. Enẹ na yinuwa sọgbe hẹ yanwle Kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn, yèdọ Lẹgba. Paulu wlan to fidevo dọmọ: “Eyin mì gblehomẹ, mì waylando blo; mì sọ dike owhè biọ do homẹgble mìtọn ji blo: mì na otẹn [L]ẹgba blo.”—Efesunu lẹ 4:26, 27.

Aliho dagbe, nuyọnẹn tọn lọ, wẹ nado dike Jiwheyẹwhe ni magbe whenuena podọ mẹhe ji ahọsuyíyí na yin hinhẹnwa tọn. E sọgan wà mọ po oyọnẹn gigọ́ whẹho lọ lẹ tọn po, podọ ahọsuyíyí depope he e basi na do whẹdida dodo pipé etọn hia. Mí sọgan mọ dọ ehe wẹ yin nuagokun Paulu tọn to Lomunu lẹ 12:19 mẹ to whenuena mí doayi alọdlẹndonu etọn hlan Deutelonomi 32:35, 41 go, ehe bẹ ohó ehelẹ hẹn dọmọ: “Ṣie wẹ ahọsuyi po ahọsu po.” (Yijlẹdo Heblu lẹ 10:30 go.) Gbọnmọ dali, dile etlẹ yindọ ohó “Jiwheyẹwhe tọn” lẹ mayin mimọ to wefọ Glẹki tọn mẹ, lẹdogbedevomẹtọ egbezangbe tọn delẹ ko yí yé zan to Lomunu lẹ 12:19 mẹ. Ehe nọ planmẹ jẹ nuhihia lẹ kọ̀n taidi “gbọ Jiwheyẹwhe ni yí ahọsu” (The Contemporary English Version); “natẹ̀n homẹgble Jiwheyẹwhe tọn” (American Standard Version); “gbọ Jiwheyẹwhe ni sayana eyin e jlo e” (The New Testament in Modern English); “na tẹnmẹ ahọsumẹ sọn olọn mẹ wá.”—The New English Bible.

Etlẹ yin to whenuena mí yin nuyiwahẹ agọ̀ kavi yin homẹkẹndo gbọn kẹntọ nugbo lọ tọn lẹ dali, mí sọgan dejido zẹẹmẹ bibasi gando Jehovah Jiwheyẹwhe go he Mose sè mẹ dọmọ: “OKLUNỌ lọ, OKLUNỌ lọ, Jiwheyẹwhe he gọna akọ́ndonanu podọ dagbewanyinọ, awuwhletọ nado sadi, podọ susunọ to lẹblanu po nugbo po mẹ; he nọ yí lẹblanu whlá na fọtọ́n fọtọ́n lẹ, he nọ jona ylankan po ylanwiwa po po ylando po: podọ he ma na dike whẹgbledonọ to alọdepope mẹ ni yì majiya.”Eksọdusi 34:6, 7.