Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Ogbẹ̀ Pipé Mayin Odlọ de Poun Gba!

Ogbẹ̀ Pipé Mayin Odlọ de Poun Gba!

Ogbẹ̀ Pipé Mayin Odlọ de Poun Gba!

Aihọn pipé de—etẹwẹ e zẹẹmẹdo na we? Lẹnnupọndo ogbẹ́ gbẹtọvi tọn de ji to fie sẹ́nhẹngba, amasin adínọ ṣiṣizan, huvẹ, ohẹ́n, kavi whẹdida mawadodo tọn depope matin te. Mẹlẹpo nọ duvivi agbasalilo mlẹnmlẹn numọtolanmẹ po agbasamẹ tọn po. Awubla kavi ayajẹ matindo depope ma tin na okú tlẹ ko yin didesẹ wutu. Be e sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe nado tindo ojlo na aihọn mọnkọtọn ya?

DILE yè ma tlẹ to nukọnyiyi lẹnunnuyọnẹn po azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn po gbẹdai do sọ, suhugan gbẹtọ lẹ tọn ma yise na taun tọn dọ nuyọnẹn kavi azọ́nyinyọnẹn gbẹtọvi tọn na hẹn aihọn pipé de wá to ehe mẹ mẹlẹpo na nọ jijọho po ayajẹ po mẹ te gba. To alọ devo mẹ, ayilinlẹn gbẹtọvi lẹ tọn matin nudindọn wẹ nado nọ jlo nado hẹn onú lẹ pọnte podọ nado basi vọjladona mapenọ-yinyin lẹ. Na nugbo tọn, odlọ tata he mayin lẹnpọn dagbe tọn de kúkú ma sọgan gọalọna mẹhe ma tindo owhé po wamọnọ lẹ po, mọjanwẹ e ma sọgan hẹn pekọwana sẹkunọ po awutunọ he tindo ojlo na pọngbọ sọn yajiji yetọn mẹ lẹ po gba. Aihọn pipé de ma sọgan yin hinhẹnwa gbọn alọnuzọn gbẹtọvi tọn dali poun gba. Ṣigba, mahopọnna awufiẹsa po kọgbidinamẹ dinwhenu tọn po, whẹwhinwhẹ́n he dolido lẹ tin nado yise dọ aihọn de he hiẹ sọgan ylọ dọ pipé tin to yakẹ na taun tọn.

To whenuena hiẹ lẹnnupọn gando ogbẹ̀ pipé go, ogbẹ̀ Jesu Klisti tọn sọgan wá ayiha towe mẹ. E mayin Jesu kẹdẹ wẹ yin gbẹtọvi pipé he ko nọ̀ aigba ji pọ́n gba. Adam po Evi po, heyin didá to boṣiọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, duvivi ogbẹ̀ pipé tọn to paladisi de mẹ. Etomọṣo, yé hẹn ninọmẹ dagbe ehe bu na atẹṣiṣi yetọn sọta Otọ́ olọn mẹ tọn yetọn wutu. (Gẹnẹsisi 3:1-6) Nalete, Mẹdatọ lọ ze ojlo gbẹninọ kakadoi tọn do gbẹtọvi lẹ mẹ. Yẹwhehodọtọ 3:11 do kunnudenu enẹ tọn hia dọmọ: “[Jiwheyẹwhe] ko basi onú popo dagbedagbe to whenu etọn; e yí [ojlẹ mavọmavọ] do ayiha yetọn mẹ ga, mọ omẹ de ma sọgan mọ̀dona azọ́n he Jiwheyẹwhe to wiwà sọn dodo kakajẹ opodo.”

To whenuena e yindọ mapenọ-yinyin po ylando po plan gbẹtọvi lẹ jẹ ogbẹ̀ “ovọ́” po “mẹglọnọ hẹngble tọn mẹ” tọn po kọ̀n, doayi ohó homẹmiọnnamẹ apọsteli Paulu tọn lẹ go dọmọ: “Nukundo nudida tọn nọtepọn osọhia ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn. Na yè hẹn nudida yin mẹmẹglọ hlan ovọ́, e ma yin po ojlo po gba, ṣigba gbọn linlẹn omẹ he yí dopolọ do mẹglọ to todido mẹ tọn dali. Na yè na whlẹn nudida lọsu sọn mẹglọnọ hẹngble tọn mẹ do mẹdekannujẹ he do gigo ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn mẹ.” (Lomunu lẹ 8:19-21) Biblu hẹn ẹn họnwun dọ awuwledainanu Jiwheyẹwhe tọn lẹ na ogbẹ̀ pipé gbẹtọvi tọn hinhẹngọwa yin hinhẹn tin-to-aimẹ gbọn Jesu Klisti gblamẹ.—Johanu 3:16; 17:3.

To yidogọmẹ na todido jiawu ehe na sọgodo, mímẹpo tindo yọnbasi lọ nado zindonukọn to gbigbọliho, bo hẹn nukọnyiyi mítọn sọawuhia etlẹ yin todin.

Tẹnpọn Nado Yin Lẹnpọn Dagbenọ

Jesu Klisti pọ́n whẹho pipenọ-yinyin tọn taidi nujọnu sọmọ bọ e dọna gbẹtọgun daho de dọmọ: “Enẹwutu mìwlẹ ni yin mẹpipe, dile Otọ́ mìtọn he tin to olọn mẹ yin mẹpipe do.” (Matiu 5:48) Be Jesu na nugbo tọn donukun sọn mí dè nado yin mẹhe ma tindo oblọ to titonu ylankan egbehe tọn mẹ wẹ ya? Lala. Na taun tọn mí dona vánkan nado wleawuna jẹhẹnu alọtútlú, homẹdagbe, po owanyi po tọn lẹ hlan gbẹtọ hatọ mítọn lẹ, ṣogan mí nọ saba gboawupo nado wà nuhe sọgbe. Dopo to apọsteli Jesu tọn lẹ mẹ tlẹ wlan dọmọ: “Eyin mí yigbe ylando mítọn lẹ tọn, nugbonọ, dodonọ wẹ ewọ nado jo ylando mítọn lẹ na mí, podọ nado klọ́ mí sọn mawadodo lẹpo mẹ. Eyin míwlẹ dọ dọ mí ma waylan, mí yí ì do basi lalonọ de, ohó etọn ma sọ tin to mí mẹ.”—1 Johanu 1:9, 10.

Etomọṣo, mí sọgan hẹn aliho he mẹ mí nọ pọ́n mídelẹ hlan bosọ nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ te pọnte, bo dapana yìyì zẹjlẹgo. Mẹnu wẹ sọgan mọ anademẹ he pọnte de na awuwiwlena gbẹtọ-yinyin jlẹkaji, lẹnpọn dagbe tọn hugan dehe yin mimọ to Ohó Jiwheyẹwhe tọn, yèdọ Biblu mẹ? Awuwiwlena jẹhẹnu mọnkọtọn lẹ taidi ayajẹ po mawazẹjlẹgo po na gọalọna mí nado tin to kọndopọmẹ hẹ mẹdevo lẹ to azọ́n mẹ, hẹ alọwlemẹ mítọn, podọ hẹ mẹjitọ kavi ovi mítọn lẹ. Apọsteli Paulu dotuhomẹnamẹ Klistiani lẹ dọmọ: “Mì nọ jaya to Oklunọ mẹ whepoponu: yẹn sọ vọ́ dọ, Mì jaya. Mì gbọ [lẹnpọn dagbenọ-yinyin, NW] mìtọn ni zun yinyọnẹn hlan omẹ popo.”—Filippinu lẹ 4:4, 5.

Alemọyi Lẹnpọn Dagbenọ-Yinyin Tọn Lẹ

To whenuena hiẹ yin lẹnpọn dagbenọ to nukundido towe lẹ mẹ bo nọ dapana yasana mẹdetiti pipenọ-yinyin to nulẹpo mẹ po mẹdetiti vivasudo tọn po, hiẹ na hẹn alemọyi wá na dewe po mẹdevo lẹ po ga. Yinyọ́n nugopipe towe taun bẹ pọndohlan dagbenọ po lẹnpọn dagbenọ po yinyin gando nuhe hiẹ jlo nado wà go hẹn. Flin dọ, Jiwheyẹwhe dá mí nado nọ aigba ji bosọ tindo pekọ to azọ́n he tindo zẹẹmẹ he nọ hẹn alemọyi wá na míde po mẹdevo lẹ po mẹ.—Gẹnẹsisi 2:7-9.

Eyin hiẹ ko nọ biọ nususu hugan sọn dewe si, naegbọn hiẹ ma do lẹhlan Jehovah dè to odẹ̀ mẹ? Nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn tintindo na hẹn kọgbọ daho wá na we. Jehovah yọ́n aliho he mẹ mí yin didá te po ninọmẹ mape mítọn tọn po, enẹwutu ewọ mayin lẹnpọn dagbe matindonọ kavi vẹawu nado hẹn homẹhun gba. Psalm-kàntọ lọ hẹn mí deji dọmọ: “Taidile otọ́ de nọ blawuna ovi etọn lẹ do, mọwẹ OKLUNỌ nọ blawuna yé he dibusi i lẹ do. Na ewọ yọ́n didá mítọn; e sọ flin dọ kọ́gudu wẹ mí.” (Psalm 103:13, 14) Lehe mí sọgan gọna pẹdido do sọ dọ Jiwheyẹwhe nọ yinuwa hẹ gbẹtọ lẹ to aliho lẹblanu tọn mọnkọtọn de mẹ! E yọ́n dogbo mítọn lẹ, ṣogan mí sọgan yin nuhọakuẹ to nukun etọn lẹ mẹ taidi ovi yiwanna lẹ.

Kakati nado to afọdona pipenọ-yinyin to nulẹpo mẹ, lehe e yin nuyọnẹnnu nado wleawuna wuntuntun gbigbọmẹ tọn po pọndohlan jlẹkaji tọn de po do sọ! Humọ, mí sọgan deji dọ mẹdepope ma sọgan glọnalina Jehovah sọn hinhẹn lẹndai etọn nado hẹn gbẹtọvi lẹ jẹ pipé-yinyin kọ̀n to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn glọ di gba. Ṣigba etẹwẹ pipé-yinyin gbẹtọ tọn zẹẹmẹdo?

Ogbẹ̀ Pipé Pọnte Hugan Pipenọ-Yinyin to Nulẹpo Mẹ

Pipé-yinyin ma zẹẹmẹdo pipenọ-yinyin to nulẹpo mẹ tọ́ de gba. Mẹhe tindo lẹblanulọkẹyi nado nọgbẹ̀ to Paladisi aigba ji tọn mẹ to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn glọ lẹ na taun tọn ma na yin mẹhe nọ biọ onú susu sọn mẹsi, dodonọ-yinyin zẹjlẹgo tọ́ lẹ gba. Dopo to nubiọtomẹsi lẹ mẹ na lùnlùn nukunbibia daho lọ tọ́n wẹ pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn ahundopo tọn na avọ́sinsan ofligọ tọn, dile e yin didọ gbọn gbẹtọ susugege akọjọpli tọn he apọsteli Johanu basi zẹẹmẹ etọn dali do dọmọ: “Whlẹngán hlan Jiwheyẹwhe mítọn he sinai to ofìn lọ ji, podọ hlan lẹngbọvu lọ.” (Osọhia 7:9, 10, 14) Luntọ́ntọ nukunbibia daho he to dindọnsẹpọ lọ tọn lẹ na yin homẹhunnọ dọ Klisti de sọn ojlo mẹ wá bo kú na yé po mẹhe yí yise zan to ewọ mẹ lẹpo po. Avọ́sinsan owanyinọ etọn ze dodonu lọ dai na hinhẹn kọgbọ dẹn-to-aimẹ wá sọn mapenọ-yinyin po madogán yetọn lẹ po mẹ.—Johanu 3:16; Lomunu lẹ 8:21, 22.

Etẹwẹ ogbẹ̀ pipé na taidi? Kakati ni yin agbàwhinwhlẹn po yanwle ṣejannabi tọn po, owanyi po homẹdagbe po to gbẹtọ lẹ ṣẹnṣẹn na hẹn ogbẹ̀ yọ́n na ninọ e mẹ, bo na de magbọjẹ po doyiyi sisi-mẹdetiti tọn po sẹ̀. Ṣogan, ogbẹ̀ pipé ma na yin apọṣimẹnu kavi agbọpemẹnu de gba. Ohó Jiwheyẹwhe tọn ma wleawuna zẹẹmẹ gigọ́ lẹpo gando Paladisi go gba ṣigba basi zẹẹmẹ ogbẹ̀ wunmẹ he mí sọgan donukun tọn dọmọ: “Yé na gbá ohọ̀, bosọ nọnọ̀ yé mẹ, yé na do vẹngle, bosọ dù sinsẹ̀n yetọn. Yé ma na gbá ohọ̀ bọ mẹdevo na nọ̀ e mẹ; yé ma na dó bọ mẹdevo na dù: na dile azán atin tọn te wẹ azán omẹ ṣie lẹ tọn na te, omẹ ṣie lẹ na dugbẹ azọ́n alọ yetọn mẹ tọn dẹn. Yé ma na wazọ́n yáyá, yé ma na jivi na tukla.”—Isaia 65:21-23.

Kakati nado to nulẹnpọn gando wunmẹ ayidedai, nusatẹn lẹ, azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn, kavi tẹnsẹnamẹnu he Ahọluduta lọ na wleawu etọn lẹ go, yí nukun homẹ tọn do pọ́n dewe nado to vivi hẹndi ohó ehelẹ tọn dù dọmọ: “Ohla po lẹngbọvu po na dùnú dopọ, kinnikinni na dù amà di oyìn asu, kọ́gudu na yin núdùdù odàn tọn. Yé ma na gbleawuna omẹ, kavi husudo to osó wiwe ṣie lẹpo ji, wẹ OKLUNỌ dọ.” (Isaia 65:25) Lehe ogbẹ̀ pipé na gbọnvo na nuhe hiẹ mọ to egbehe do sọ! Eyin hiẹ wá yin dopo to mẹhe yin linlẹn jẹ nado nọgbẹ̀ to ojlẹ enẹ mẹ lẹ mẹ, hiẹ na tindo whẹwhinwhẹ́n na adọgbigbo dọ Otọ́ owanyinọ olọn mẹ tọn towe na tindo ojlo to hiẹ po whẹndo towe po mẹ. “Hẹn homẹ towe hùn susu to OKLUNỌ mẹ; ewọ nasọ yí ovẹ̀ [ahun, NW] towe mẹ tọn na we.”—Psalm 37:4.

Ogbẹ̀ pipé ma yin odlọ de poun gba. Lẹndai owanyinọ Jehovah tọn gando gbẹtọvi lẹ go na yin hinhẹndi to gigọ́mẹ. Hiẹ po whẹndo towe po sọgan tin to mẹhe na yin hinhẹnwa pipenọ-yinyin gbẹtọvi lẹ tọn kọ̀n lẹ mẹ bosọ nọgbẹ̀ kakadoi to aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Biblu dọ dọdai dọmọ: “Dodonọ wẹ na dugu aigba tọn, bo nasọ nọnọ̀ e mẹ kakadoi.”—Psalm 37:29.

[Yẹdide to weda 6]

Mí sọgan hẹn aliho he mẹ mí nọ pọ́n mídelẹ po mẹdevo lẹ po hlan te pọnte, bo dapana pipenọ-yinyin to nulẹpo mẹ kavi nado yin ahunmẹduna zẹjlẹgo gando onú ovọ́ lẹ go

[Yẹdide to weda 7]

Naegbọn hiẹ ma do yí nukun homẹ tọn do pọ́n dewe taidi mẹhe ko to vivi ninọmẹ jijọho po dodowiwa tọn lẹ po dù to Paladisi mẹ?