Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Mì Lá Wẹndagbe lọ po Jejejininọ Po

Mì Lá Wẹndagbe lọ po Jejejininọ Po

Mì Lá Wẹndagbe lọ po Jejejininọ Po

“Mì hunzo to gbigbọ mẹ: bosọ nọ to [Jehovah, NW] sẹ̀n.”—LOMUNU LẸ 12:11.

1, 2. Walọyizan tẹwẹ Klistiani lẹ nọ vánkan nado dohia taidi wẹndagbe latọ lẹ?

 SUNNU jọja de nọ tindo homẹhunhun gando azọ́n yọyọ de go. To azán tintan etọn gbè to azọ́n lọ mẹ, e nọ nọtepọn anademẹ azọ́nmẹyimẹdotọ etọn tọn lẹ po jejejininọ po. E nọ pọ́n nukọn hlan na azọ́ndenamẹ etọn tintan bosọ nọ penukundego sinsinyẹn. E nọ tin to jejeji nado wà nuhe go e pé lẹpo.

2 To aliho dopolọ mẹ, míwlẹ taidi Klistiani lẹ sọgan pọ́n mídelẹ hlan taidi azọ́nwatọ yọyọ lẹ. To whenuena e yindọ todido mítọn wẹ nado nọgbẹ̀ kakadoi, e sọgan yin didọ dọ mí ṣẹṣẹ bẹ azọ́nwiwa na Jehovah jẹeji wẹ. Na jide tọn Mẹdatọ mítọn tindo azọ́ndenamẹ susu to ayiha mẹ na mí he na hẹn alọnu mítọn ján kakadoi. Ṣigba azọ́ndenamẹ tintan he mí mọyi wẹ yin dehe gando lilá wẹndagbe Ahọluduta tọn etọn go. (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:4) Etẹwẹ nọ yin numọtolanmẹ mítọn gando azọ́ndenamẹ sọn Jiwheyẹwhe dè ehe go? Taidi sunnu jọja lọ, mí jlo nado hẹn ẹn di dile mí penugo do, po zohunhun po, gọna ayajẹ—mọwẹ, po jejejininọ po!

3. Etẹwẹ yin bibiọ nado sọgan tindo kọdetọn dagbe taidi lizọnyizọnwatọ wẹndagbe tọn de?

3 Na nugbo tọn, walọ nujikudo tọn mọnkọtọn go hinhẹn sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu de. To yidogọ mẹ na lizọnyizọn mítọn, mí tindo azọngban susu devo lẹ, he delẹ sọgan pẹ̀nagbàn mí to agbasa-liho podọ to numọtolanmẹ-liho. Na adà suhugan, mí nọ dovivẹnu nado penukundo onú ehelẹ go dile mí to ayidonugo he pé na lizọnyizọn lọ. Etomọṣo, e sọgan yin kanvinván he to nukọnzindo de. (Malku 8:34) Jesu zinnudeji dọ kọdetọn dagbe tintindo mítọn taidi Klistiani lẹ na biọ vivẹnudido sinsinyẹn.—Luku 13:24.

4. Nawẹ magbọjẹ egbesọ tọn lẹ sọgan yinuwa do pọndohlan gbigbọmẹ tọn mítọn ji gbọn?

4 Po nususu sọmọ po nado wà, e bọawu nado tindo numọtolanmẹ sẹhundaga kavi agbànpẹnmẹ tọn to whedelẹnu. ‘Magbọjẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ’ sọgan gbidikọna zohunhun po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn na nuwiwa yẹwhehọluduta tọn lẹ po. (Luku 21:34, 35; Malku 4:18, 19) Na jijọ mapenọ-yinyin gbẹtọvi tọn mítọn wutu, mí sọgan jo ‘owanyi he mí tindo to tintan whenu’ do. (Osọhia 2:1-4) Adà sinsẹ̀nzọn mítọn tọn delẹ hlan Jehovah sọgan lẹzun nuyiwa aṣa tọn poun. Nawẹ Biblu wleawuna tulinamẹ he nuhudo etọn tin na mí nado sọgan hẹn zohunhun mítọn na lizọnyizọn lọ go gbọn?

Taidi “Miyọ́n Jiji de” to Ahun Mítọn lẹ Mẹ

5, 6. Nawẹ apọsteli Paulu pọ́n lẹblanulọkẹyi yẹwhehodidọ tọn etọn hlan gbọn?

5 Lizọnyizọn he Jehovah ko zedo alọmẹ na mí lọ yin nuhọakuẹ tlala he mí ma dona yí do gbẹ̀n-asaji-kàn gba. Apọsteli Paulu pọ́n yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ hlan taidi lẹblanulọkẹyi daho tlala de, podọ e pọ́n ede taidi mẹhe ma jẹ nado yin zizedo alọmẹ na. E dọmọ: “Na yẹn, he whè gbahu godotọ to mẹwiwe lẹpo mẹ, wẹ yè yí ojọmiọn he na, na yẹn nido dọyẹwheho dinmamọdona adọkun susu Klisti tọn tọn hlan Kosi lẹ; podọ nado hẹn gbẹtọ lẹpo mọ etẹ wẹ kọndopọ nudabla tọn lọ, ehe yè sọ whlá to Jiwheyẹwhe mẹhe dá onú lẹpo mẹ, sọn owhenu lẹpo mẹ.”—Efesunu lẹ 3:8, 9.

6 Walọyizan nujikudo tọn Paulu tọn gando lizọnyizọn etọn go yin apajlẹ dagbe de na míwlẹ. To wekanhlanmẹ etọn hlan Lomunu lẹ mẹ, e dọmọ: “Yẹn tin to jejeji nado lá wẹndagbe lọ, NW .” E ma kuwinyan wẹndagbe tọn gba. (Lomunu lẹ 1:15, 16) E tindo walọyizan he sọgbe lọ bosọ tin to jejeji nado hẹn lizọnyizọn etọn di.

7. To wekanhlanmẹ etọn mẹ hlan Lomunu lẹ, etẹwẹ Paulu na avase mẹ sọta?

7 Apọsteli Paulu yọ́n nuhudo lọ na hinhẹn pọndohlan zohunhun tọn de go, enẹwutu e dotuhomẹna Klistiani lẹ to Lomu dọmọ: “Mì whleawu to azọ́n mẹ blo; mì hunzo to gbigbọ mẹ; bosọ nọ to [Jehovah, NW] sẹ̀n.” (Lomunu lẹ 12:11) Hogbe Glẹki tọn heyin lilẹdogbedevomẹ do “whleawu” bẹ linlẹn lọ nado yin “adidọnọ, lẹnjẹnnọ” hẹn. Dile etlẹ sọgan yindọ mí ma to awuwhle to lizọnyizọn mítọn mẹ na taun tọn, mímẹpo dona tin to aṣeji hlan ohia bẹjẹeji tọn lẹ depope gando adidọnọ-yinyin to gbigbọmẹ go bosọ basi vọjlado he sọgbe lẹ to walọyizan mítọn mẹ eyin mí doayi ohia mọnkọtọn lẹ go to mídelẹ mẹ.—Howhinwhẹn lẹ 22:3.

8. (a) Etẹwẹ wá taidi “miyọ́n jiji de” to ahun Jẹlemia tọn mẹ, podọ etẹwutu? (b) Nupinplọn tẹwẹ mí sọgan plọn sọn numimọ Jẹlemia tọn mẹ?

8 Gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn sọgan sọ gọalọna mí to whenuena mí gbọjọ. Di dohia, to nujijọ dopo whenu yẹwhegán Jẹlemia mọ ede nado gbọjọ, podọ e lẹnnupọndo alọdidotena azọ́n dọdai didọ tọn etọn ji. E tlẹ dọ gando Jehovah go dọmọ: “Yẹn ma na dọho e tọn gba, kavi dọho depope to oyín etọn mẹ ba.” Be ehe yin kunnudenu awugbopo sinsinyẹn gbigbọmẹ tọn de to Jẹlemia mẹ wẹ ya? Lala. Na nugbo tọn, huhlọn gbigbọnọ-yinyin Jẹlemia tọn, owanyi etọn na Jehovah, podọ zohunhun etọn na nugbo lọ na ẹn huhlọn nado zindonukọn to dọdai didọ mẹ. E basi zẹẹmẹ dọmọ: “To [ahun] ṣie mẹ [ohó Jehovah tọn] di miyọ́n jiji de yè ṣinyọnnudo do ohú ṣie lẹ mẹ, yè sọ yí linsinsinyẹn do hẹn mi zun nuṣikọnọ, yẹn masọ sọgan hẹn ẹn.” (Jẹlemia 20:9) Jọwamọnu wẹ e yin dọ devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ni tindo numimọ gbigbọjọ tọn sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Ṣigba to whenuena yé hodẹ̀ hlan Jehovah na alọgọ, e na yọ́n nuhe tin to ahun yetọn lẹ mẹ bo nasọ na yé gbigbọ wiwe etọn vọnu eyin, taidi Jẹlemia, yé tindo ohó etọn to ahun yetọn lẹ mẹ.—Luku 11:9-13; Owalọ lẹ 15:8.

“Mì Hẹn Miyọ́n Gbigbọ Tọn Ṣi Blo”

9. Etẹwẹ sọgan glọnalina nuwiwa gbigbọ wiwe tọn do ota mítọn mẹ ?

9 Apọsteli Paulu dotuhomẹna Tẹsalonikanu lẹ dọmọ: “Mì hẹn miyọ́n gbigbọ tọn ṣi blo.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:19NW ) Mọwẹ, nuyiwa lẹ po walọyizan lẹ po he jẹagọdo nunọwhinnusẹ́n jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgan glọnalina nuwiwa gbigbọ wiwe tọn do ota mítọn mẹ. (Efesunu lẹ 4:30) Klistiani lẹ to egbehe tindo azọ́ndenamẹ lọ nado dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn. Mí nọ yinuwa hẹ lẹblanulọkẹyi ehe po osi sisosiso po. E ma nọ paṣa mí dọ mẹhe ma yọ́n Jiwheyẹwhe lẹ nọ yinuwa hẹ azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn po wangbẹna po gba. Ṣigba to whenuena Klistiani de sọn ojlo mẹ wá yí lizọnyizọn etọn do gbẹ̀n-asaji-kàn, e sọgan dekọtọn do miyọ́n gbigbọ zodolanmẹnamẹ Jiwheyẹwhe tọn ṣiṣi mẹ.

10. (a) Nawẹ pọndohlan gbẹtọ hatọ mítọn tọn sọgan yinuwa do mí ji gbọn? (b) Pọndohlan he yiaga lizọnyizọn mítọn tọn tẹwẹ yin didohia to 2 Kọlintinu lẹ 2:17 mẹ?

10 Mẹdelẹ to gbonu agun Klistiani tọn sọgan pọ́n lizọnyizọn mítọn hlan taidi owe lẹ mimá poun. Mẹdevo lẹ sọgan gbọn nuṣiwa dali dotana dọ mí nọ yì sọn whédegbè jẹ whédegbè nado mọ nunina lẹ yí poun wẹ. Eyin mí na dotẹnmẹ pọndohlan agọ̀ mọnkọtọn lẹ nado yinuwado walọyizan mítọn ji, ehe sọgan de kọdetọn dagbe tintindo mítọn to lizọnyizọn lọ mẹ pò. Kakati nado dike nulẹnpọn mọnkọtọn ni yinuwado mí ji, mì gbọ mí ni hẹn pọndohlan he Jehovah po Jesu po tindo dohlan lizọnyizọn mítọn go. Apọsteli Paulu dọho gando pọndohlan yiaga enẹ go to whenuena e lá dọmọ: “Míwlẹ ma dile mẹsusu te, he nọ [to ohó Jiwheyẹwhe tọn sà pé, NW] lẹ gba: ṣigba di sọn Jiwheyẹwhe dè, to nukọn Jiwheyẹwhe tọn wẹ míwlẹ to hodọ te to Klisti mẹ.”—2 Kọlintinu lẹ 2:17.

11. Etẹwẹ gọalọna Klistiani tintan lẹ nado gbọṣi zohunhun mẹ etlẹ yin to homẹkẹn glọ, podọ nawẹ apajlẹ yetọn dona yinuwa do mí ji gbọn?

11 Ojlẹ vude to okú Jesu tọn godo, devi etọn lẹ to Jelusalẹm pannukọn ojlẹ homẹkẹn tọn de. Yé yin budona bosọ yin gbedena nado doalọtena yẹwhehodidọ. Ṣogan, Biblu dọ dọ yé “gọ́ na [gbigbọ wiwe], yé sọ yí tugbigbo do dọ ohó Jiwheyẹwhe tọn.” (Owalọ lẹ 4:17, 21, 31) Ohó Paulu tọn lẹ hlan Timoti to owhe delẹ to godo mẹ do ninọmẹ nujikudo tọn he Klistiani lẹ dona tindo hia. Paulu dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma na gbigbọ obu tọn mí gba, adavo huhlọn tọn, owanyi tọn, po ayiha zinzin tọn po. Enẹwutu hiẹ kuwinyan okunnu Oklunọ mítọn tọn blo, kavi yẹn ogàntọ etọn tọn: ṣigba hiẹ ni yin mahẹtọ to nukunbibia wẹndagbe tọn lẹ mẹ kẹdẹdi huhlọn Jiwheyẹwhe tọn.”—2 Timoti 1:7, 8.

Ahọ́ Etẹ Tọn Wẹ Mí Dudo Kọmẹnu Mítọn?

12. Etẹwẹ yin whẹwhinwhẹ́n tangan lọ he wutu mí do nọ dọyẹwheho wẹndagbe tọn?

12 Nado sọgan hẹn walọyizan dagbe de go dohlan lizọnyizọn mítọn, mí dona tindo mẹwhinwhàn he sọgbe lọ. Naegbọn mí do nọ dọyẹwheho? Whẹwhinwhẹ́n tangan lọ yin mimọ to ohó psalm-kàntọ lọ tọn lẹ mẹ dọmọ: “Mẹwiwe towe lẹpo nasọ nọ dona we [Jehovah]. Yé na dọho gigo ahọludu towe tọn, bosọ dọho huhlọn towe tọn; nado hẹn owalọ huhlọnnọ etọn lẹ zun yinyọnẹn hlan visunnu gbẹtọ lẹ tọn lẹ, po gigo gigodaho ahọludu etọn lọ tọn po.” (Psalm 145:10-12) Mọwẹ, mí nọ dọyẹwheho nado sọgan pà Jehovah to gbangba podọ nado klán oyín etọn do wiwe to gbẹtọvi lẹpo nukọn. Etlẹ yin to whenuena omẹ vude dotoai na mí, owẹ̀n whlẹngán tọn lọ lilá po nugbonọ-yinyin po mítọn nọ hẹn pipà wá na Jehovah.

13. Etẹwẹ nọ whàn mí nado dọna mẹdevo lẹ gando todido whlẹngán tọn go?

13 Mí sọ nọ dọyẹwheho na gbẹtọ lẹ sọn owanyi mẹ wá podọ nado sọgan dapana hùnhọ́dudu. (Ezekiẹli 33:8; Malku 6:34) Gando ehe go wẹ ohó Paulu tọn lẹ to whenuena e to hodọ gando mẹhe tin to gbonu agun Klistiani tọn lẹ go dọmọ: “Yẹn zun ahọ́tọnọ hlan Glẹki lẹ, podọ hlan akọmasegbe lẹ: hlan nuyọnẹntọ, podọ hlan wunvinọ lẹ.” (Lomunu lẹ 1:14) Paulu tindo numọtolanmẹ dọ emi duahọ do gbẹtọ lẹ nado lá wẹndagbe lọ hlan yé, to whenuena e yindọ ojlo Jiwheyẹwhe tọn wẹ dọ “yè ni whlẹn omẹ popo gán.” (1 Timoti 2:4) To egbehe, mí nọ tindo numọtolanmẹ owanyi dopolọ tọn bosọ tindo azọngban dohlan kọmẹnu mítọn. Owanyi Jehovah tọn na gbẹtọvi lẹ wẹ whàn ẹn nado do Visunnu etọn hlan aigba ji nado kú na yé. (Johanu 3:16) Avọ́sinsan daho de wẹ enẹ yin. Mí nọ hodo apajlẹ owanyi Jehovah tọn to whenuena mí yí whenu po vivẹnudido po zan nado to didọna mẹdevo lẹ gando wẹndagbe whlẹngán tọn he sinai do avọ́sinsan Jesu tọn ji go.

14. Nawẹ Biblu basi zẹẹmẹ aihọn he tin to gbonu agun Klistiani tọn tọn gbọn?

14 Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ pọ́n gbẹtọ hatọ lẹ hlan taidi hagbẹ mẹmẹsunnu-yinyin Klistiani tọn sọgodo tọn lẹ. Mí dona dọyẹwheho po adọgbigbo po, ṣogan adọgbigbo mítọn ma yin avùnhiho tọn gba. Na nugbo tọn, Biblu nọ yí hogbe sinsinyẹn lẹ zan to whenuena e to hodọ do aihọn ji to paa mẹ. Hogbe lọ “aihọn” to ede mẹ yin yiyizan gbọn Paulu dali to linlẹn agọ̀ de mẹ to whenuena e dọho gando “nuyọnẹn aihọn [ehe] tọn” po “ojlo gbigble aihọn tọn” po go. (1 Kọlintinu lẹ 3:19; Titu 2:12) Paulu sọ flinnu Klistiani Efesunu lẹ dọ whenuena yé zinzọnlin “kẹdẹdi owalọ aihọn he tọn,” yé yin “oṣiọ” to gbigbọ-liho. (Efesunu lẹ 2:1-3) Hodidọ ehelẹ po devo he taidi yé lẹ po tin to kọndopọmẹ hẹ ohó apọsteli Johanu tọn lẹ dọmọ: “Aihọn lẹpo sọ mlọnai to huhlọn omẹ ylankan lọ tọn mẹ, NW .”—1 Johanu 5:19.

15. Gando mẹdopodopo to gbonu agun Klistiani tọn go, etẹwẹ mí ma nọ wà, podọ naegbọn e do yin mọ?

15 Nalete, flin dọ hodidọ mọnkọtọn lẹ dlẹnalọdo aihọn he jẹla sọn Jiwheyẹwhe dè lọ to paa mẹ, e mayin mẹdopodopo lẹ gba. Klistiani lẹ ma nọ pàhodọ nado dawhẹ jẹnukọn gando lehe mẹdopodopo na yigbe hlan azọ́n yẹwhehodidọ lọ tọn do go gba. Yé ma tindo whẹwhinwhẹ́n de nado basi zẹẹmẹ mẹdopodopo tọn taidi gbọgbọẹ gba. E ma yin mítọn nado dọ nuhe kọdetọn lọ na yin to whenuena Jesu na wá nado klán “lẹngbọ lẹ” sọn “gbọgbọẹ lẹ” go. (Matiu 25:31-46) Jesu wẹ yin whẹdatọ dide lọ; e ma yin míwlẹ gba. Humọ, numimọ ko dohia dọ mẹdelẹ he ko tindo mahẹ sisosiso to walọyizan he ylan tlala mẹ ko kẹalọyi wẹndomẹ Biblu tọn, basi diọdo, bosọ lẹzun Klistiani he to gbẹnọ to aliho madodiho mẹ lẹ. Enẹwutu, dile e yindọ mí ma sọgan dín gbẹdido hẹ omẹ mọnkọtọn lẹ, mí ma nọ whleawu nado dọho na yé gando todido Ahọluduta tọn go dile dotẹnmẹ hundote etọn tin do gba. Owe-wiwe lẹ dọho gando mẹdelẹ go he, dile etlẹ yindọ yé gbẹ́ yin mayisenọ lẹ, ‘tin to ninọmẹ he jẹ na ogbẹ̀ madopodo mẹ.’ Yé lẹzun yisenọ lẹ to godo mẹ. (Owalọ lẹ 13:48) Mí ma sọgan yọ́n mẹhe gbọnmọ dali tin to ninọmẹ he jẹ mẹ gbede gba adavo whenuena mí dekunnu—yèdọ vlavo na whlasusu. Po ehe po to ayiha mẹ, mí nọ yinuwa hẹ mẹhe ma ko kẹalọyi owẹ̀n whlẹngán tọn lẹ po “walọmimiọn” po gọna ‘osi sisosiso,’ bo tindo todido dọ mẹdelẹ to yé mẹ sọgan gbẹsọ yigbe hlan owẹ̀n ogbẹ̀ tọn lọ.—2 Timoti 2:25; 1 Pita 3:15.

16. Etẹwẹ yin whẹwhinwhẹ́n dopo he wutu mí jlo nado wleawuna ‘walọ mẹpinplọn’ tọn?

16 Awuwiwlena azọ́nyinyọnẹn taidi mẹplọntọ lẹ na yidogọna jejejininọ mítọn nado lá wẹndagbe lọ. Di dohia: Aihundida lanmẹyiya ojlofọndotenamẹ tọn de sọgan nọ ma yin homẹhunnu na mẹde he ma yọ́n lehe e nọ yin didà do. Ṣigba e nọ yin homẹhunnu na mẹde he yọ́n lehe e nọ yin didà do ganji. Mọdopolọ, Klistiani he wleawuna ‘walọ mẹpinplọn tọn’ lẹ nọ hẹn ayajẹ yetọn to lizọnyizọn lọ mẹ jideji. (2 Timoti 4:2; Titu 1:9) Paulu na ayinamẹ Timoti dọmọ: “Dovivẹnu nado do dewe hia di mẹhe pegan hlan Jiwheyẹwhe, azọ́nwatọ he ma do na kuwinyan, ehe nọ má ohó nugbo tọn dile e jẹ do kẹdẹ.” (2 Timoti 2:15) Nawẹ mí sọgan wleawuna azọ́nyinyọnẹn mẹpinplọn tọn mítọn lẹ gbọn?

17. Nawẹ mí sọgan ‘wleawuna ojlo vẹkuvẹku’ na oyọnẹn Biblu tọn do, podọ nawẹ oyọnẹn mọnkọtọn nọ hẹn alemọyi wá na lizọnyizọn mítọn gbọn?

17 Aliho dopo wẹ oyọnẹn he pegan lọ tintindo dogọ. Apọsteli Pita na tuli mí dọmọ: “Di ovi yọyọ to anọ́nu, mì jlo oyìnnọ ohó lọ tọn he tin matin oklọ, na mì nido whẹ́n gbọn e dali jẹ whlẹngán.” (1 Pita 2:2) Viyẹyẹ de he tindo agbasalilo nọ tindo ojlo vẹkuvẹku na anọ́sin. Etomọṣo, Klistiani de sọgan tindo nuhudo nado ‘wleawuna ojlo vẹkuvẹku’ na oyọnẹn Biblu tọn. Ehe sọgan yin wiwà gbọn awuwiwlena walọyizan oplọn po wehihia po tọn dagbe de dali. (Howhinwhẹn lẹ 2:1-6) Vivẹnu po mẹplọnlọ-dido-mẹdetiti go po yin bibiọ eyin mí na lẹzun mẹplọntọ azọ́nyọnẹntọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn tọn lẹ, ṣigba vivẹnu mọnkọtọn nọ hẹn ahọsumẹ lẹ wá. Homẹhunhun he nọ wá sọn dogbigbapọnna Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ na hẹn mí tindo zohunhun na gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn, bo na tin to jejeji nado má nuhe mí plọn lẹ hẹ mẹdevo lẹ.

18. Nawẹ opli Klistiani tọn lẹ sọgan hẹn mí pegan nado deanana ohó nugbo tọn to gbesisọmẹ gbọn?

18 Opli Klistiani tọn lẹ sọ yí azọngban titengbe de wà to Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyizan po azọ́nyinyọnẹn po mítọn mẹ. To whenuena wefọ Biblu tọn lẹ to yinyin hihia to hodidọ gbangba tọn lẹ po hodọdopọ Owe-wiwe tọn devo lẹ po whenu, mí na wà dagbe nado nọ hodo to Biblu mítọn lẹ mẹ. Mí na yin nuyọnẹntọ nado na ayidonugo pẹkipẹki adà opli tọn lẹ, gọna dehe nọ gando azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn go to aliho vonọtaun mẹ lẹ. Mí ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n nuhọakuẹ wadohia lẹ tọn gbede, vlavo nado na dotẹnmẹ mídelẹ nado yin ayihafẹsẹna. Whladopo dogọ, mẹplọnlọ-dido-mẹdetiti go po todidoai po yin nuhudo etọn tindo. (1 Timoti 4:16) Opli Klistiani tọn lẹ nọ jlọ yise mítọn dote, nọ gọalọna mí nado wleawuna ojlo vẹkuvẹku na Ohó Jiwheyẹwhe tọn, bosọ nọ plọnazọ́n mí nado yin lilatọ he tin to jejeji wẹndagbe lọ tọn lẹ.

Mí Sọgan Ganjẹ Godonọnamẹ Jehovah Tọn Go

19. Naegbọn mahẹ gbesisọ tọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ do yin onú titengbe?

19 Klistiani he “hunzo to gbigbọ mẹ” bosọ tin to jejeji nado lá wẹndagbe lọ lẹ nọ vánkan nado má lizọnyizọn lọ to gbesisọmẹ. (Efesunu lẹ 5:15, 16) Na nugbo tọn, ninọmẹ lẹ gbọnvo, podọ e mayin mẹlẹpo wẹ sọgan yí ojlẹ sọha dopolọ zan to azọ́n ogbẹ̀-whlẹngán tọn ehe mẹ gba. (Galatianu lẹ 6:4, 5) Ṣogan, vlavo nuhe yin nujọnu hugan sọha ojlẹ he mí yizan to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ wẹ yin lehe mí nọ dọho gando todido mítọn go hlan mẹdevo lẹ gbọzangbọzan do. (2 Timoti 4:1, 2) Lehe mí dọyẹwheho sọ, mọwẹ mí nọ yọ́n pinpẹn nujọnu-yinyin azọ́n ehe tọn do niyẹn. (Lomunu lẹ 10:14, 15) Mí na whẹ́n to awuvẹmẹ po numọtolanmẹ hatọ tọn po mẹ to whenuena mí wá jẹakọ hẹ gbẹtọ ahundoponọ he to hunwẹn bosọ to awufiẹsa mẹ po mẹhe ma tindo todido lẹ po.—Ezekiẹli 9:4; Lomunu lẹ 8:22.

20, 21. (a) Azọ́n tẹwẹ gbẹsọ to nukọn na mí? (b) Nawẹ Jehovah to godonọna vivẹnu mítọn lẹ gbọn?

20 Jehovah ko ze wẹndagbe lọ do alọmẹ na mí. Ehe wẹ yin azọ́ndenamẹ tintan he mí mọyi sọn e dè taidi ‘azọ́nwatọgbẹ́’ etọn lẹ. (1 Kọlintinu lẹ 3:6-9) Mí tin to jejeji nado hẹn azọngban he Jiwheyẹwhe namẹ ehe di po alindọn lẹpo po, sọgbe hẹ nugopipe mítọn. (Malku 12:30; Lomunu lẹ 12:1) Mẹsusu he tin to ninọmẹ he jẹ lẹ mẹ gbẹsọ tin to aihọn mẹ he huvẹ nugbo lọ tọn to hùhù. Azọ́n susu gbẹ́ tin nado yin wiwà, ṣigba mí sọgan ganjẹ godonọnamẹ Jehovah tọn go dile mí to lizọnyizọn mítọn hẹndi to gigọ́ mẹ.—2 Timoti 4:5.

21 Jehovah nọ na gbigbọ etọn mí bosọ nọ hẹn mí pegan po “ohí gbigbọ mẹ tọn” po, heyin Ohó Jiwheyẹwhe tọn. Po alọgọ etọn po mí sọgan hùn onù mítọn lẹ ‘po mẹdekannujẹ hodidọ tọn po nado hẹn nudabla wẹndagbe tọn zun yinyọnẹn.’ (Efesunu lẹ 6:17-20) Mì gbọ nuhe apọsteli Paulu wlan hlan Klistiani lẹ to Tẹsalonika ni yin didọ gando mí go dọmọ: “Wẹndagbe mítọn ma wá mì dè to ohó kẹdẹ mẹ gba, ṣigba to huhlọn mẹ ga, to [gbigbọ wiwe] mẹ, podọ to tudido susu mẹ.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 1:5) Mọwẹ, mì gbọ mí ni lá wẹndagbe lọ po jejejininọ po!

Dogbapọn Kleun De

• Na magbọjẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ wutu, etẹwẹ sọgan jọ do zohunhun mítọn to lizọnyizọn lọ mẹ go?

• To aliho tẹmẹ wẹ ojlo mítọn nado lá wẹndagbe lọ taidi “miyọ́n jiji de” to ahun mítọn lẹ mẹ te?

• Walọyizan agọ̀ tẹlẹ dohlan lizọnyizọn lọ wẹ mí dona dapana?

• To paa mẹ, nawẹ mí dona pọ́n mẹhe yise yetọn gbọnvo na mítọn lẹ hlan gbọn?

• Nawẹ Jehovah nọ gọalọna mí nado hẹn zohunhun mítọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ go gbọn?

[Kanbiọ Oplọn Tọn Lẹ]

[Yẹdide to weda 9]

Klistiani lẹ nọ hodo apajlẹ zohunhun Paulu po Jẹlemia po tọn

[Yẹdide to weda 10]

jejejininọ mítọn to lizọnyizọn lọ mẹ nọ yin whinwhàn gbọn owanyi na Jiwheyẹwhe po kọmẹnu po dali