Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Nawẹ Hiẹ Nọ Yọ́n Kọdetọn Dagbe Tintindo Gbọn?

Nawẹ Hiẹ Nọ Yọ́n Kọdetọn Dagbe Tintindo Gbọn?

Nawẹ Hiẹ Nọ Yọ́n Kọdetọn Dagbe Tintindo Gbọn?

WEZẸHOMẸ dopo basi zẹẹmẹ kọdetọn dagbe tọn taidi “adọkun, nukundagbe, kavi yindidi kọ̀n jijẹ.” Be enẹ yin zẹẹmẹ he sọgbe mlẹnmlẹn de ya? Be adọkun, nukundagbe, kavi yindidi wẹ yin nuhe yè nọ yí do yọ́n kọdetọn dagbe na lẹ kẹdẹ ya? Whẹpo hiẹ nido na gblọndo, lẹnnupọndo ehe ji: Jesu Klisti ma bẹ adọkun agbasa tọn depope pli to gbẹwhenu etọn gba. E ma mọ nukundagbe suhugan gbẹtọ lẹ tọn gba; mọjanwẹ e ma yin pinpọn po nukun nujọnu tọn po gbọn mẹhe nọ ze aliho nuyiwa yọyọ tọn dai to azán etọn gbè lẹ dali do niyẹn. Ṣogan, Jesu yin dawe kọdetọn dagbenọ de. Etẹwutu?

To whenuena e tin to aigba ji, Jesu yin “adọkunnọ gbọn Jiwheyẹwhe dali.” (Luku 12:21) To fọnsọnku etọn godo, Jiwheyẹwhe suahọ ẹ gbọn yíyí “gigo po yẹyi po” do ṣinyọ́n jẹgbákún na ẹn dali. Jehovah ze Visunnu etọn “do oji aga ga, bosọ na oyín de ewọ he hú oyín lẹpo.” (Heblu lẹ 2:9; Filippinu lẹ 2:9) Aliho gbẹzan Jesu tọn hẹn ahun Jehovah tọn jaya. (Howhinwhẹn lẹ 27:11) Gbẹzan aigba ji tọn etọn yin kọdetọn dagbenọ na e basi wadotana lẹndai etọn tọn wutu. Jesu wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn bosọ hẹn gbégbò wá na oyín Etọn. To godo mẹ, Jiwheyẹwhe gbògbéna Jesu gbọn adọkun, nukundagbe, po yindidi wunmẹ de he sunnu asuka weyọnẹntọ, tonudọtọ, kavi aihundatọ lanmẹyiya tọn whenuho mẹ tọn depope ma na tindo numimọ etọn pọ́n gbede nina ẹn dali. Na nugbo tọn Jesu wẹ yin dawe kọdetọn dagbenọ hugan he ko nọ aigba ji pọ́n.

Klistiani mẹjitọ lẹ yọnẹn dọ eyin jọja yetọn lẹ hodo afọdòmẹ Klisti tọn, bo lẹzun adọkunnọ hlan Jiwheyẹwhe to linlẹn he mẹ Jesu yin te mẹ, yé na gbẹ̀n dona susu todin bosọ duvivi ahọsumẹ matin awetọ lẹ to titonu he ja mẹ. Aliho he yọ́n hugan de matin na jọja de nado hodo afọdòmẹ Klisti tọn lẹ hugan nado wà azọ́n he Jesu wà lọ gba—yèdọ gbọn mahẹ tintindo to lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ dali eyin enẹ yọnbasi.

Ṣigba, to aṣa delẹ mẹ, nuyiwa aṣa tọn he gbayipe wẹ na jọja lẹ ma nado kẹalọyi lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn. To whenuena sunnu jọja de dotana wehọmẹ yìyì etọn, ewọ sọgan yin nukundo nado mọ agbasazọ́n whenu-gigọ́ tọn de, wlealọ, bosọ do whẹndo de ai. To whedelẹnu, jọja he wá sọn dodonu mọnkọtọn lẹ mẹ lẹ nọ gbọn nuṣiwa dali dọ̀n yonu do godo sọn lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ bibiọ. (Howhinwhẹn lẹ 3:27) Etẹwutu? Na kọgbidinamẹ wutu, yé nọ kẹalọyi nujinọtedo aṣa tọn he gbayipe lẹ. Enẹ wẹ yin nuhe jọ do Robert go. a

Whenuena Aṣa po Ayihadawhẹnamẹnu po Sọta Yede

Robert yin pinpọn e go whẹ́n taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ. To owhe aflanmẹ tọn etọn lẹ mẹ, walọyizan po nudide gbẹdido tọn etọn lẹ po mayin dehe yọ́n sọmọ gba. Onọ̀ etọn jẹ nuha ji gando ewọ go. Enẹwutu, e biọ to gbehosọnalitọ de, yèdọ lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de si, nado na ẹn tuli. Robert dọ nuhe jọ bọdego.

“Yẹn yọ́n pinpẹn ojlo he mẹmẹsunnu gbehosọnalitọ lọ dohia to yẹn mẹ tọn taun. Apajlẹ dagbe etọn hẹn mi tindo ojlo nado kẹalọyi gbehosọnalitọ bibasi taidi azọ́n whenu gigọ́ tọn to tlolo he yẹn dotana wehọmẹ. Whenẹnu wẹ Mama jẹ nuha ji whladopo dogọ—ṣigba na whẹwhinwhẹ́n he gbọnvo de. Mì mọ, to aṣa mítọn mẹ nuhe sọgbe wẹ e yin na awhlivu de nado bẹ gbehosọnalitọ jẹeji tlolo to wehọmẹ fifo godo, ṣigba dẹpẹvu de nọ yin nukundo nado tindo hihọ́ to akuẹzinzan-liho jẹnukọn whẹ́, podọ to enẹgodo ewọ sọgan lẹnnupọndo gbehosọnalitọ bibasi ji.

“Yẹn plọnazọ́n de bosọ jẹ ajọ́ mẹdetiti tọn ṣie wà ji. To madẹnmẹ yẹn tlọ biọ ajọ́ lọ mẹ sisosiso bọ opli lẹ yìyì po yẹwhehodidọ po lẹzun nuyiwa aṣa tọn lẹ poun. Ayihadawhẹnamẹnu ṣie dotukla mi—yẹn yọnẹn dọ yẹn sọgan sẹ̀n Jehovah to gigọ́ mẹ hugan mọ. Ṣigba, ahidídí nujọnu tọn de wẹ e yin na mi nado jo nuhe mẹdevo lẹ to nukundo sọn yẹn dè do, ṣigba yẹn yin ayajẹnọ dọ yẹn wàmọ. Yẹn ko wlealọ todin, podọ asi ṣie po yẹn po ko yin gbehosọnalitọ na owhe awe he wayi lẹ. To agọe, yẹn yin dide taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn de to agun ṣie mẹ. Yẹn sọgan dọ po nugbonọ-yinyin po dọ yẹn tindo numọtolanmẹ pekọ nujọnu tọn todin to Jehovah sinsẹ̀n po ahun ṣie lẹpo po mẹ, jẹ yọnbasi gigọ́ ṣie kọ̀n.”

Linlinnamẹwe ehe ko nọ na tuli jọja lẹ gbọzangbọzan nado plọn alọnuzọ́n de kavi wleawuna jẹhẹnu yọn-na-yizan delẹ—to whenuena yé gbẹ́ tin to wehọmẹ e yin e yọnbasi. Na lẹndai tẹ? Nado lẹzun adọkunnọ wẹ ya? Lala. Whẹwhinwhẹ́n tangan lọ wẹ yindọ yé na penugo nado penukundo yede go ganji taidi mẹhomẹ lẹ podọ nado sẹ̀n Jehovah to gigọ́ mẹ dile yé sọgan do, na taun tọn to lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ. Nalete, e ko nọ jọ gbọzangbọzan dọ jọja sunnu po yọnnu po lẹ ko yin wiwle do afọdidona agbasazọ́n whenu gaa aihọn mẹ tọn lẹ mẹ bọ nujọnu-yinyin lizọnyizọn lọ tọn nọ depò. Mẹdelẹ ma tlẹ nọ lẹn nudepope pọ́n gando sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn bibẹjẹeji go gba. Etẹwutu e do yin mọ?

Hodidọ Robert tọn tá hinhọ́n delẹ do hosọ lọ ji. To whenuena e ko plọn alọnuzọ́n etọn fó godo, Robert bẹ ajọ́ de jẹeji. To madẹnmẹ, ewọ tin to nuyiwa wezun hinhọ̀n to godo na jẹhọn to yẹhiadonu-liho tọn de he ma na plan ẹn yì fidepope mẹ. Yanwle etọn wẹ nado tindo hihọ́ to akuẹzinzan-liho. Ṣigba be mẹdepope to agun Klistiani tọn mẹ kavi to gbonu etọn ko jẹ yanwle enẹ kọ̀n to gigọ́ mẹ pọ́n gbede ya? Klistiani lẹ dona vánkan nado pegan to akuẹzinzan-liho, bo yí sọwhiwhe do penukundo whẹho akuẹzinzan tọn yetọn lẹ go; ṣigba yé sọ dona yọnẹn ga dọ to ojlẹ he go yè ma sọgan deji do ehelẹ mẹ, omẹ vude poun wẹ nọ jẹ fie yé sọgan pọ́n yedelẹ hlan taidi mẹhe tindo hihọ́ to akuẹzinzan-liho te lẹ mẹ pọ́n. Enẹwẹ zọ́n bọ opagbe Jesu tọn heyin kinkàndai to Matiu 6:33 mẹ nọ miọnhomẹna Klistiani lẹ taun.

Robert yin ayajẹnọ dọ emi basi dide nado hodo ojlo ahun emitọn mẹ tọn lẹ kakati ni yin anademẹ aṣa etọn tọn. To egbehe, e to vivi yanwle sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn tọn dù. Mọwẹ, yanwle yẹyinọ de wẹ lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn yin. Robert tindo jijọho to ede mẹ na e to Jehovah sẹ̀n wutu, dile e dọ do, ‘jẹ yọnbasi gigọ́ etọn kọ̀n.’

Yí Nugopipe Towe lẹ Zan to Aliho He Yọ́n Hugan Mẹ

Mẹhe tindo nunina nugopipe vonọtaun tọn susu wẹ tin to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn. Mẹdelẹ tindo nugopipe nuyọnẹn vonọtaun apọ̀nmẹ tọn lẹ; mẹdevo lẹ tindo nunina alọnuzọnwiwa tọn lẹ. Nunina ehe lẹpo wá sọn Jehovah dè, mẹhe “yí ogbẹ̀ na omẹ pó, po gbọfufu po, po onú lẹpo po.” (Owalọ lẹ 17:25) Matin ogbẹ̀, nunina ehelẹ ma na yọn-na-yizan gba.

To whelọnu lo, nuhe sọgbe poun wẹ e yin dọ mí ni yí gbẹzan heyin kinklandowiwe mítọn lẹ zan to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ. Enẹwẹ yin nuhe jọja sunnu he tindo nugopipe vonọtaun dopo dè nado wà. E nọgbẹ̀ to owhe kanweko tintan W.M. Taidi hagbẹ whẹndo diyin de tọn, e yí jọja whenu etọn zan to todaho he yin yinyọnẹn gbayipe Talsu, Silisia tọn mẹ. Dile e tlẹ yin Juvi jọwamọ tọn de do, e dugu tovi-yinyin Lomunu tọn sọn otọ́ etọn dè. Enẹ na ẹn jlọjẹ po lẹblanulọkẹyi susu po. To whenuena e whẹ́n mẹho, e plọn Osẹ́n to “mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn” ojlẹ lọ mẹ tọn he diyin taun de dè—yèdọ Gamaliẹli. E taidi dọ to madẹnmẹ, ‘adọkun, nukundagbe, po yindidi po’ na yin ewọ tọn.—Owalọ lẹ 21:39; 22:3, 27, 28.

Mẹnu wẹ sunnu jọja ehe yin? Yinkọ etọn wẹ Saulu. Ṣigba Saulu lẹzun Klistiani de bọ to agọgbọnẹnmẹ lẹzun apọsteli Paulu. E klọ́n yanwle dowhenu tọn etọn lẹ do apadopo bosọ ze gbẹzan blebu etọn jo na sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn taidi Klistiani de. Paulu wá yin yinyọnẹn ganji, e mayin taidi whẹ̀yidọtọ nukundeji de gba, ṣigba yẹwhehodọtọ zohunhunnọ wẹndagbe lọ tọn de. To whenuena e ko yí diblayi owhe 30 zan taidi mẹdehlan de godo, Paulu kàn wekanhlanmẹ de hlan họntọn lẹ to Filippi. To e mẹ e gbadopọnna nuwadotana he ko wayi etọn delẹ whẹpo e do lẹzun Klistiani de, podọ to enẹgodo e dọmọ: “Na [Jesu Klisti] mẹhe yẹn to oyà gúgú onú lẹ tọn ji, yẹn sọ hia yé di omí, na yẹn nido duale Klisti tọn.” (Filippinu lẹ 3:8) Lala, aliho he mẹ Paulu ko yí gbẹzan etọn zan te ma vẹ́ na ẹn gba!

Etẹwẹ dogbọn azọ́nplọnmẹ he Paulu mọyi sọn Gamaliẹli dè dali? Be e yọn-na-yizan na ẹn pọ́n gbede ya? Mọwẹ! To nujijọ susu lẹ whenu e yidogọ ‘avùnlọyiyi po dido wẹndagbe lọ ai sọgbe hẹ osẹ́n po.’ Ṣigba azọ́n taun Paulu tọn wẹ yẹwhehodọtọ wẹndagbe lọ tọn—yèdọ nude he wehọmẹ yìyì dowhenu tọn etọn ma sọgan ko plọn ẹn pọ́n gbede.—Filippinu lẹ 1:7; Owalọ lẹ 26:24, 25.

Mọdopolọ to egbehe, mẹdelẹ ko penugo nado yí nunina po nugopipe yetọn lẹ po podọ etlẹ yin wepinplọn yetọn zan na nukọnyiyi dagbenu Ahọluduta lọ tọn lẹ. Di dohia, Amy tindo gbedewema wehọmẹ alavọ tọn de to ajọwiwa mẹ podọ devo to nuyọnẹn osẹ́n tọn mẹ. To ojlẹ de mẹ wayi e tindo azọ́n dagbe de to wekantẹn whẹ̀yidọtọ de tọn, ṣigba e to sinsẹ̀nzọnwà taidi lizọnyizọnwatọ mẹdezejotọ he yè ma nọ suahọ de to dopo to wekantẹn alahọ Ogbẹ́ Watch Tower tọn lẹ mẹ to egbehe. Lehe Amy basi zẹẹmẹ gbẹzan etọn dintọn do die: “Yẹn yise dọ yẹn ko basi nudide dagbe hugan lọ to gbẹzan mẹ . . . Yẹn ma tindo ojlo depope nado to tẹnmẹ diọ hẹ hagbẹ wehọmẹ alavọ tọn ṣie lẹ depope gba. Yẹn doawagun to aliho gbẹzan tọn he yẹn dè mẹ. Yẹn tindo onú lẹpo he yẹn tindo nuhudo etọn bosọ jlo—yèdọ gbẹzan pekọnọ, ayajẹnọ de po yanwle whenu gaa tọn de po he nọ hẹn pekọ wá.”

Amy de aliho nuyiwa tọn de he hẹn jijọho ayiha mẹ tọn, pekọ, po dona Jehovah tọn po wá na ẹn. Na jide tọn Klistiani mẹjitọ lẹ ma na jlo nuhe gbọnvona enẹ de na ovi yetọn lẹ gba!

Kọdetọn Dagbe to Lizọnyizọn Klistiani Tọn Mẹ

Na nugbo tọn, onú titengbe wẹ e yin nado tindo pọndohlan he sọgbe gando kọdetọn dagbe to lizọnyizọn Klistiani tọn lọsu mẹ go. E ma nọ sinyẹnawu nado tindo numọtolanmẹ kọdetọn dagbe tọn gba to whenuena mí ko yí ojlẹ ayajẹ tọn de zan to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ, bo dó owe Biblu tọn lẹ gbonu kavi tindo hodọdopọ mẹwhantọ Biblu tọn lẹ hẹ whétọ lẹ. Ṣigba eyin na vlavo tọn wẹ mí nọ mọ mẹhe nọ dotoai de, mí sọgan yin whiwhlepọn nado wá tadona lọ kọ̀n dọ whenu mítọn hẹngu wẹ mí te poun. Nalete, flindọ dopo to zẹẹmẹ kọdetọn dagbe tọn lẹ mẹ wẹ ‘nukundagbe kọ̀n jijẹ.’ Nukundagbe mẹnu tọn wẹ mí jlo na tindo? Na nugbo tọn, Jehovah tọn wẹ. Mí sọgan mọ ehe yí vlavo gbẹtọ lẹ dotoai na owẹ̀n mítọn kavi lala. Jesu plọn nuplọnmẹ huhlọnnọ de devi etọn lẹ gando ehe go.

Hiẹ na flin dọ Jesu do yẹwhehodọtọ Ahọluduta tọn 70 hlan gbonu “yì todaho po ofi he ewlọsu na jẹ lẹ po mẹ.” (Luku 10:1) Yé na dọyẹwheho to todaho po gbétatò lẹ po mẹ matin Jesu. Numimọ yọyọ de wẹ ehe yin na yé. Enẹwutu, Jesu na anademẹ gigọ́ lẹ yé whẹpo do dó yé jẹgbonu yì. To whenuena yé dukosọ hẹ ‘họntọn jijọho tọn de,’ yé dona dekunnu na ẹn mlẹnmlẹn gando Ahọluduta lọ go. Ṣigba, to whenuena yè deapui do yé, yé dona jẹgbonu yì bo gbọn aliho yetọn ji, mayin homẹhẹngblena. Jesu basi zẹẹmẹ dọ mẹhe gbẹ́ nado dotoai na yé lẹ to Jehovah lọsu gbẹdai na taun tọn wẹ.—Luku 10:4-7, 16.

To whenuena omẹ 70 lọ lẹ dotana azọ́ndenamẹ yẹwhehodidọ tọn yetọn, yé na linlin Jesu lẹkọ “po ayajijẹ po, dọmọ, Oklunọ yèdọ aovi lẹ yin mẹglọnọ hlan mí to oyín towe mẹ.” (Luku 10:17) E dona ko yin ojlofọndotenamẹnu na sunnu mapenọ enẹlẹ nado yàn nudida gbigbọnọ huhlọnnọ lẹ jẹgbonu! Ṣigba, Jesu na avase devi zohunhunnọ etọn lẹ dọmọ: “Mì jaya to ehe mẹ blo, dọ gbigbọ lẹ yin mẹglọnọ hlan mì, ṣigba mì ni jaya dọ yè wlan oyín mìtọn to olọn mẹ.” (Luku 10:20 wekun flinflin lẹ yin mítọn) Omẹ 70 lẹ sọgan nọ ma tindo huhlọn nado yàn aovi lẹ jẹgbonu to whepoponu, kavi yé sọgan nọ ma tindo numimọ kọdetọn dagbe tọn to lizọnyizọn lọ mẹ to whepoponu. Ṣigba, eyin yé gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ, yé na tindo nukundagbe Jehovah tọn to whepoponu.

Be Hiẹ Yọ́n Pinpẹn Devizọnwatọ Whenu-Gigọ́ Tọn lẹ Tọn Ya?

Sunnu jọja de dọna Klistiani mẹho de to ojlẹ de mẹ wayi dọmọ: “To whenuena yẹn mọ gbedewema yí sọn wehọmẹ daho godo, yẹn na tẹnpọn nado dín agbasazọ́n de mọ. Eyin yẹn ma mọ agbasazọ́n de janwẹ, to whenẹnu yẹn na lẹnnupọndo wunmẹ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn delẹ mẹ bibiọ ji.” Ṣigba, enẹ ma nọ yin pọndohlan suhugan mẹhe ko biọ lizọnyizọn gbehosọnalitọ tọn mẹ lẹ tọn gba. Nado sọgan basi gbehosọnalitọ, mẹdelẹ ko gbẹ́ dotẹnmẹ hundote nado doafọna yanwle whenu gaa tọn whanpẹnọ lẹ dai. Mẹdevo lẹ ko gbẹ́ dotẹnmẹ hundote dagbe wehọmẹ yìyì tọn lẹ dai. Taidi apọsteli Paulu, yé ko basi avọ́sinsan lẹ, ṣigba taidi Paulu, Robert, po Amy po, nudide he yé basi lẹ ma vẹ́ na yé gba. Yé yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi yetọn heyin yíyí nugopipe yetọn lẹ zan nado pà Jehovah, mẹhe jẹna dehe yọ́n hugan he yé sọgan na ẹn tọn.

Na whẹwhinwhẹ́n voovo lẹ wutu, susu Kunnudetọ nugbonọ Jehovah tọn lẹ tọn ma tin to ninọmẹ he sọgan basi gbehosọnalitọ mẹ gba. Vlavo yé tindo dandannu Owe-wiwe tọn lẹ nado penukundego. Etomọṣo, eyin yé to Jiwheyẹwhe sẹ̀n to ‘ahun, alindọn, po ayiha yetọn’ lẹpo po mẹ janwẹ, homẹ Jehovah tọn nọ hùn do yé go. (Matiu 22:37) Dile etlẹ yindọ yé ma penugo nado basi gbehosọnalitọ na yedetiti, yé nọ yọnẹn dọ mẹhe to gbehosọnalitọ basi lẹ ko de yanwle dagbe de.

Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Mì yin mẹkọndopọ hlan aihọn he blo.” (Lomunu lẹ 12:2) To kọndopọmẹ hẹ ayinamẹ Paulu tọn, mí ma dona dike nujinọtedo aṣa kavi aihọn tọn heyin titonu ehe tọn lẹ ni nọ deanana nulẹnpọn mítọn lẹ gba. Vlavo hiẹ sọgan basi gbehosọnalitọ kavi lala, hẹn sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn yin onú titengbe lọ to gbẹzan towe mẹ. Hiẹ na yin kọdetọn dagbenọ dile e na dẹnsọ bọ hiẹ na tindo nukundagbe Jehovah tọn.

[Nudọnamẹ Odò Tọn]

a Yinkọ lẹ ko yin didiọ.

[Yẹdide to weda 19]

Ma tlọ dewe biọ walọyizan wezun hinhọ̀n to godo na jẹhọn to yẹhiadonu-liho de mẹ blo