Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Naegbọn Hiẹ Dona Nọ Hodẹ̀?

Naegbọn Hiẹ Dona Nọ Hodẹ̀?

Naegbọn Hiẹ Dona Nọ Hodẹ̀?

“MÌ KANBIỌ, mì ma mọyi, na mì kanbiọ jẹagọ wutu . . . Mì dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, ewọ nasọ [dọnsẹpọ] mì.” (Jakobu 4:3, 8) Hogbe devi Jesu tọn Jakobu tọn lẹ tọn sọgan whàn mí ganji nado gbadopọnna whẹwhinwhẹ́n lẹ he wutu mí nọ hodẹ̀.

Odẹ̀ mayin nuyizan de he gblamẹ mí nọ dọ nuhe mí tindo nuhudo etọn lẹ na Jiwheyẹwhe poun gba. To Yẹwhehodidọ Osó ji tọn etọn mẹ, Jesu dọmọ: “Otọ́ mìtọn yọ́n nuhe mì tindo nuwhèdo na, whẹpo mì do biọ ẹ.” Ṣogan, Jesu sọ dọ ga dọmọ: “Mì to bibiọ zọnmii, podọ yè na na ẹn mì.” (Matiu 6:8; 7:7NW ) Enẹwutu Jehovah nọ jlo dọ mí ni dọ nuhe mí lẹndọ mí tindo nuhudo etọn lẹ na emi. Ṣigba odẹ̀ bẹ nususu hẹn hugan mọ.

Họntọn nugbo lẹ ma nọ dọhodopọ poun to whenuena yé tindo nuhudo nude tọn gba. Yé nọ tindo ojlo to ode awetọ mẹ, podọ họntọnjiji yetọn nọ whẹ́n deji to whenuena yé dọ numọtolanmẹ yetọn lẹ jẹgbonu. Mọdopolọ, odẹ̀ tindo lẹndai daho de hugan dandannu lẹ bibiọ poun. E nọ namẹ dotẹnmẹ hundote nado hẹn haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah lodo gbọn mẹdezejo sọn ahun mẹ wá mítọn didọ na ẹn dali.

Mọwẹ, Jiwheyẹwhe ko na lẹblanulọkẹyi odẹ̀ tọn mí na míwlẹ nido sọgan dọnsẹpọ ewọ pẹkipẹki. Ehe sọgan jọ eyin mí nọ dọ numọtolanmẹ mítọn titi lẹ na Jiwheyẹwhe kakati ni yin odẹ̀ heyin pinplọn do tamẹ lẹ vivọdọ poun. Homẹhunnu nankọtọn die nado dọho hẹ Jehovah to odẹ̀ mẹ! Humọ, howhinwhẹn Biblu tọn de dọmọ: “Odẹ̀ nugbonọ lẹ tọn wẹ homẹhunhun etọn.”—Howhinwhẹn lẹ 15:8.

“Eyin yẹn tọn wẹ, e yọ́n na mi nado [dọnsẹpọ] Jiwheyẹwhe,” wẹ psalm-kàntọ Asafu jihàn dọ. (Psalm 73:28) Ṣigba nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, mí dona wà nususu hugan dẹ̀hiho. Doayi lehe kandai he bọdego do ehe hia do go:

“Dopo to nuplọntọ [Jesu tọn] lẹ mẹ dọ hlan ẹn, dọ, Oklunọ, plọn mí nado nọ hodẹ̀.” To gblọndo mẹ Jesu dọmọ: “Whenuena mìwlẹ to dẹ̀ho, mì nọ dọmọ, Otọ́ mítọn, . . . oyín towe ni yin hihiọ. Ahọludu towe ni wá.” (Luku 11:1, 2) Be mí sọgan hodẹ̀ he tindo zẹẹmẹ lẹ to aliho ehe mẹ eyin mí ma plọn nuhe yinkọ Jiwheyẹwhe tọn yin po lehe e na yin hihiọ do po jẹnukọn whẹ́ ya? Podọ be mí sọgan hodẹ̀ to kọndopọmẹ hẹ hogbe Jesu tọn ehelẹ eyin mí ma mọnukunnujẹ nuhe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn yin mẹ ya? Nukunnumimọjẹ whẹho ehelẹ mẹ yọnbasi eyin mí yí sọwhiwhe do gbadopọnna Biblu lọ. Gbọnmọ dali oyọnẹn heyin mimọ na gọalọna mí nado yọ́n Jiwheyẹwhe bo mọnukunnujẹ aliho etọn lẹ mẹ. Humọ, lilẹzun mẹhe jẹakọhẹ Jehovah Jiwheyẹwhe na hẹn mí tindo numọtolanmẹ dindọnsẹpọ ẹ pẹkipẹki po mẹdezizejo po hlan ẹn dogọ tọn. To godo mẹ, ehe na gọalọna mí nado dọho hẹ ẹ po awuvivo dogọ po to odẹ̀ mẹ.

Odẹ̀ Sọgan Didẹ Nuhahun Lẹ

Awuwiwlena haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jehovah na gọalọna mí nado didẹ nuhahun lẹ. Doayi lehe ehe yin mọ do go to ninọmẹ he bọdego lẹ dopodopo mẹ. Yé dohia dọ mẹhe nọ hodẹ̀ lẹ nọ penugo nado hẹn haṣinṣan yetọn hẹ Jehovah lodo.

To Brésil yọnnu de he yinkọ etọn yin Maria hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe na alọgọ. E ko jlo nado ṣiatẹ sọta nujinọtedo walọyizan tọn heyin alọkẹyi lẹ, to apadewhe na yẹnuwiwa he e mọ to lẹdo lọ mẹ tọn wutu. Maria tlẹ ko họ̀n jo asu, ovi lẹ, po owhé etọn po do. E sọ jẹ amasin adínọ lẹ zan ji ga. Ṣigba to whenuena e gboawupo nado mọ ayajẹ, e hùn ahun etọn hlan Jiwheyẹwhe bosọ hodẹ̀ na alọgọ.

To madẹnmẹ, awe to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ dla ẹ pọ́n bosọ jo zinjẹgbonu Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn dopo do na Maria he bẹ nudọnamẹ hẹn do nuhọakuẹ alọkikẹyi anademẹ sọn olọn mẹ wá tọn ji. E yinuwado ahun etọn ji, podọ e jẹ Biblu plọn hẹ Kunnudetọ lọ lẹ ji to gbenẹgbe dopolọ. To agọgbọnẹnmẹ ehe dekọtọn do gbẹzan whẹndo tọn etọn hinhẹngọdotẹnmẹ mẹ. Dile e plọnnu gando Jehovah go, e jlo nado do owanyi etọn hia hlan ẹn. “Yẹn basi vọjlado lẹ to walọyizan ṣie mẹ,” wẹ Maria dọ. “Asu ṣie po whẹndo ṣie po jẹagọdo Biblu pinplọn ṣie to tintan whenu. Ṣigba dile yé mọ diọdo he yẹn to bibasi lẹ, yé jẹ tulina mi ji.” To godo mẹ, Maria klán gbẹzan etọn do wiwe hlan Sisètọ odẹ̀ tọn nado sọgan sẹ̀n ẹn.

Dile etlẹ yindọ José tindo asi whanpẹnọ de po ajọ́ he to kọdetọn dagbe tindo de po to Bolivie, e ma tindo ayajẹ gba. Nuyiwa zanhẹmẹ tọn to gbonu alọwle tọn de hẹn asi etọn nado jo e do. E nọ nùahàn zẹjlẹgo bo nọ tindo numọtolanmẹ nuvọ́nọ-yinyin tọn. José dọmọ: “Yẹn jẹ dẹ̀ho vẹkuvẹku ji, bo to nuhe yẹn na wà nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn kanse ji. To madẹnmẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dla ajọwatẹn ṣie pọ́n bo ze plọnmẹ Biblu vọnu whégbè tọn lẹ donukọnna mi, ṣigba yẹn yàn yé. Ehe jọ whlaatọ̀n. Whedepopenu he yẹn hodẹ̀ na alọgọ, yé nọ wá janwẹ. To godo mẹ, yẹn magbe dọ yẹn na dotoai to whedevonu. Yẹn ko hia Biblu lọ blebu bosọ tindo kanbiọ susu, ṣigba yé nọ saba tindo gblọndo he nọ na mi pekọ lẹ. Nupinplọn gando Jehovah go hẹn mi tindo lẹndai yọyọ to gbẹzan mẹ, podọ họntọn he yẹn tindo to Kunnudetọ lẹ ṣẹnṣẹn yin apajlẹ tulinamẹ tọn lẹ! Yẹn jo họntọn-yọnnu ṣie po ahànnugbẹ ṣie lẹ po do. To madẹnmẹ, yẹn ko sọ jẹpọ hẹ asi po ovi ṣie lẹ po. Yẹn yin bibaptizi to bẹjẹeji 1999 tọn.”

To Italie, alọwle Tamara tọn tin to nuhahun mẹ, enẹwutu e hodẹ̀ na nuyọnẹn. E ko wleawuna walọ tuklanọ tọn de, na e ko yin hihò bo yin yinyan jẹgbonu sọn whẹndo mẹ to owhe 14-mẹvi mẹ wutu. Tamara dọmọ: “Yẹn mọ Biblu dopo bosọ jẹ hihia ẹ ji. To whèjai dopo, yẹn hia dọ ‘nuyọnẹn mimọyi tin taidi adọkunnu he whlá de mimọ.’ Yẹn hodẹ̀ na nuyọnẹn enẹ. (Howhinwhẹn lẹ 2:1-6) To wunkẹngbe etọn, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dla mi pọ́n. Yẹn jẹ Biblu plọn hẹ yé ji, ṣigba e yí ojlẹ de to yẹn si nado yí nuhe yẹn plọn lẹ do yizan mẹ. To godo mẹ, yẹn basi nudide nado hodo aliho gbẹzan Klistiani tọn bosọ yin bibaptizi. Todin, to pọmẹ hẹ asu ṣie, yẹn to alọgọna mẹdevo lẹ nado mọaleyi sọn nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn mẹ.”

Beatriz ko yin dopo to omẹ diyin lẹdo tọn lẹ mẹ to Caracas, Venezuela. Ṣogan, e yin gbigbẹdai bosọ yin ayimajainanọ. Na todido matindo wutu, e yí ganhiho susu zan to dẹ̀hiho mẹ to ojlẹ de mẹ. To wunkẹngbe etọn, ogàn ohọ̀n ji tọn dọnú. Po homẹgble po, e pọnnu gbọn ali ohọ̀n tọn mẹ bo mọ omẹ awe he hẹn saki lẹ. E basi taidi dọ e ma tin to whégbè, ṣigba whẹpo asu po asi po lọ do lẹkọ, yé sisẹ́ alọnuwe pẹvi dopo do ohọ̀n lọ glọ. “Yọ́n Biblu Towe,” wẹ e dọ. Be dlapọn yetọn na ko tindo kọndopọ hẹ odẹ̀ etọn he e hò to ozán he jẹnukọn lọ mẹ wẹ ya? E ylọ yé nado lẹkọwa. To madẹnmẹ e ko to Biblu plọn, podọ ewọ yin bibaptizi to godo mẹ. Po ayajẹ po to godo mẹ, Beatriz to nuplọn mẹdevo lẹ gando lehe yé na mọ ayajẹ yí do go todin.

Carmen hodẹ̀ gando ahidídí hẹ ohẹ́n etọn go. E tindo ovi ao po asu ahànnumunọ de po, he nọ yin Rafael. “Yẹn nọ tẹnpọn nado mọ akuẹ gbọn avọ̀ yinyan na mẹdevo lẹ dali,” wẹ Carmen dọ. Ṣigba walọyizan ahànnunu Rafael tọn ylan deji. “Whenuena mí jẹ Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji kẹdẹ wẹ asu ṣie jẹ didiọ ji. Mí plọnnu gando opagbe Ahọluduta tọn go—dọ Jehovah na de ohẹ́n po kọgbidinamẹ po sẹ sọn aihọn lọ mẹ to madẹnmẹ. To godo mẹ odẹ̀ ṣie lẹ hlan Jiwheyẹwhe mọ gblọndo yí!” Nupinplọn gando aliho Jehovah tọn lẹ go gọalọna Rafael nado doalọtena ahànnunu, podọ e sọ ze ‘gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ do.’ (Efesunu lẹ 4:24) Ewọ po whẹndo etọn po penugo nado hẹn nujinọtedo gbẹzan tọn yetọn pọnte. Rafael dọmọ: “Dile mí ma tlẹ yin adọkunnọ do sọ, bo ma sọ tindo owhé mídetiti tọn, mí tindo dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ, podọ mí yin ayajẹnọ.”

Whenuena Odẹ̀ Lẹpo na Yin Sisè

Be dẹ̀hiho wà dagbe depope na omẹ ehelẹ ya? Mọwẹ, na jide tọn! Podọ be hiẹ doayi e go dọ to suhugan whẹho lẹ tọn mẹ odẹ̀ yetọn lẹ mọ gblọndo yí to whenuena mẹde sọn agun Klistiani tọn mẹ gọalọna yé nado dọnsẹpọ Jehovah Jiwheyẹwhe pẹkipẹki gbọn Biblu pinplọn dali ya?—Owalọ lẹ 9:11.

Enẹwutu, to whelọnu lo, mí tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe lẹ nado hodẹ̀. To madẹnmẹ todin, dẹ̀hiho na Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn nado wá podọ na ojlo etọn nado yin wiwà to aigba ji na mọ gblọndo yí. (Matiu 6:10) To whenuena Jiwheyẹwhe ko klọ globu mítọn wé sọn mẹhe nọ jẹagọdo e lẹ si godo, “aihọn na gọna nuyọnẹn OKLUNỌ tọn.” (Isaia 11:9) To whenẹnu mẹhe yiwanna Jehovah lẹpo na duvivi “gigo ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn”—podọ odẹ̀ yetọn lẹ na mọ gblọndo yí na jide tọn.—Lomunu lẹ 8:18-21.

[Yẹdide to weda 7]

Be hiẹ yọ́n nuhewutu mí dona nọ hodẹ̀ ya?