Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Dagbewanyi Jehovah Tọn Klo

Dagbewanyi Jehovah Tọn Klo

Dagbewanyi Jehovah Tọn Klo

‘Dagbewanyi Jehovah tọn klo.’—PSALM 145:8.

1. Nawẹ owanyi Jiwheyẹwhe tọn gbloada sọ?

 “JIWHEYẸWHE wẹ owanyi.” (1 Johanu 4:8) Hodidọ ojlofọndotenamẹ tọn enẹ dohia dọ owanyi ji wẹ aliho he mẹ Jehovah nọ dugán te sinai do. Yèdọ mẹhe ma tlẹ nọ setonuna ẹn lẹ nọ mọaleyi sọn owhè po jikun po he e nọ gbọn owanyi dali wleawuna mẹ ga! (Matiu 5:44, 45) Na owanyi he Jiwheyẹwhe tindo na aihọn gbẹtọvi lẹ tọn wutu, kẹntọ etọn lẹ ga sọgan lẹnvọjọ, bo lẹhlan e dè, bosọ mọ ogbẹ̀ madopodo. (Johanu 3:16) Ṣigba, to madẹnmẹ, Jehovah na và mẹylankan he ma lẹnvọjọ lẹ sudo na mẹhe yiwanna ẹn lẹ nido sọgan duvivi ogbẹ̀ madopodo tọn to aihọn yọyọ dodowiwa tọn de mẹ.—Psalm 37:9-11, 29; 2 Pita 3:13.

2. Owanyi vonọtaun tẹwẹ Jehovah nọ dohia mẹhe ko klan yede do wiwe hlan ẹn lẹ?

2 Jehovah nọ do owanyi hia sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ etọn lẹ to aliho vonọtaun, he dẹn-to-aimẹ de mẹ. Owanyi mọnkọtọn yin didohia gbọn hogbe Heblu tọn de heyin lilẹdogbedevomẹ di “dagbewanyi,” kavi “owanyi nugbo” dali. Ahọlu Davidi hohowhenu tọn yọ́n pinpẹn dagbewanyi Jiwheyẹwhe tọn sisosiso. Na numimọ mẹdetiti tọn etọn po ayihamẹlinlẹnpọn do aliho he mẹ Jiwheyẹwhe yinuwahẹ mẹdevo lẹ te po ji wutu, Davidi sọgan jihàn po jidide po dọmọ: ‘Dagbewanyi [kavi, owanyi nugbo] Jehovah tọn klo.’—Psalm 145:8.

Yinyọ́n Omẹ Nugbonọ Jiwheyẹwhe Tọn Lẹ

3, 4. (a) Nawẹ Psalm 145 gọalọna mí nado yọ́n mẹhe yin omẹ nugbonọ Jehovah tọn lẹ gbọn? (b) Nawẹ omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ “dona” ẹn gbọn?

3 Hanna heyin onọ̀ yẹwhegán Samuẹli tọn dọ gando Jehovah Jiwheyẹwhe go dọmọ: “E nọ hẹn afọ omẹ wiwe [omẹ nugbonọ, NW] etọn lẹ tọn dote.” (1 Samuẹli 2:9) Mẹnu wẹ yin “omẹ wiwe” kavi omẹ nugbonọ ehelẹ? Ahọlu Davidi na gblọndo. To jẹhẹnu jiawu Jehovah tọn lẹ pipà godo, e dọmọ: “Mẹwiwe [omẹ nugbonọ, NW] towe lẹpo nasọ nọ dona we.” (Psalm 145:10) E sọgan paṣa we lehe gbẹtọvi lẹ sọgan dona Jiwheyẹwhe gbọn. Yé sọgan wàmọ titengbe gbọn pipà ẹ kavi ohò etọn dagbe didọ dali.

4 Omẹ nugbonọ Jehovah tọn lẹ sọgan yin yinyọnẹn taidi mẹhe nọ yí onù yetọn do dọ ohó etọn dagbe lẹ. To pipli pọmẹ tọn lẹ po opli Klistiani tọn lẹ po tẹnmẹ, etẹ ji wẹ hodọdopọ yetọn nọ saba sinai do? E họnwun dọ, Ahọluduta Jehovah tọn ji wẹ! Devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tindo numọtolanmẹ dopolọ hẹ Davidi, mẹhe jihàn dọmọ: “Yé na dọho gigo ahọludu towe [Jehovah] tọn, bosọ dọho huhlọn towe tọn.”—Psalm 145:11.

5. Nawẹ mí yọnẹn gbọn dọ Jehovah nọ dotoai to whenuena omẹ nugbonọ etọn lẹ dọ ohó etọn dagbe?

5 Be Jehovah nọ dotoai to whenuena omẹ nugbonọ etọn lẹ to pipà ẹ ya? Mọwẹ, e nọ dotoai na nuhe yé dọ lẹ. To dọdai he gando sinsẹ̀n-bibasi nugbo azán mítọn gbè tọn de go mẹ, Malaki wlan dọmọ: “Whenẹnu wẹ yé he dibusi OKLUNỌ lẹ to hodọ ode po awetọ po: OKLUNỌ sọ tuntoai, bo sè, podọ yè sọ wlan owe oflin tọn de to ewọ nukọn, na yé he dibusi OKLUNỌ lẹ, podọ he to oyín etọn tọn lẹnpọn lẹ.” (Malaki 3:16) Homẹ Jehovah tọn nọ hùn taun to whenuena omẹ nugbonọ etọn lẹ dọ ohó etọn dagbe, podọ e nọ flin yé.

6. Nuwiwa tẹwẹ nọ gọalọna mí nado yọ́n omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ?

6 Devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn lẹ sọgan sọ yin yinyọnẹn ga gbọn adọgbigbo yetọn po afọdide tintan zize nado dọhona mẹhe ma yin sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe nugbo lọ tọn lẹ po dali. Na nugbo tọn, omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ “hẹn walọ huhlọnnọ etọn lẹ zun yinyọnẹn hlan visunnu gbẹtọ lẹ tọn lẹ, po gigo gigodaho ahọludu etọn lọ tọn po.” (Psalm 145:12) Be hiẹ nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado dọhona mayisenọ lẹ dogbọn ahọludu Jehovah tọn dali ya? To vogbingbọnmẹ na gandudu gbẹtọvi tọn lẹ, he na juwayi to madẹnmẹ, ahọludu etọn na nọte kakadoi. (1 Timoti 1:17) E jẹ dọ gbẹtọ lẹ ni plọnnu dogbọn ahọludu madopodo Jehovah tọn dali to niyaniya mẹ bo do yede hia di godonọnamẹtọ etọn lẹ. “Ahọludu madopodo de wẹ ahọludu towe,” wẹ Davidi jihàn dọ, “ahọludutẹn towe sọ to ote jẹ whẹndo lẹpo mẹ.”—Psalm 145:13.

7, 8. Etẹwẹ jọ to 1914, podọ kunnudenu tẹwẹ dohia dọ Jiwheyẹwhe ko to gandu todin gbọn Ahọluduta Visunnu etọn tọn gblamẹ?

7 Whẹwhinwhẹ́n devo lẹ ko tin sọn 1914 gbọ́n nado dọho dogbọn ahọludu Jehovah tọn dali. To owhe enẹ mẹ, Jiwheyẹwhe ze Ahọluduta Mẹssia tọn dai to olọn mẹ, bo ze Jesu Klisti, Visunnu Davidi tọn do ofìn lọ ji di Ahọlu. Gbọnmọ dali, Jehovah hẹn opagbe etọn dọ ahọludu Davidi tọn na yin hinhẹn lodo kakadoidoi lọ di.—2 Samuẹli 7:12, 13; Luku 1:32, 33.

8 Hẹndi ohia tintin tofi Jesu tọn he to yìyì to alọnu lẹ yin kunnudenu dọ Jehovah to gandu todin gbọn Ahọluduta Visunnu etọn, Jesu Klisti tọn gblamẹ. Adà titengbe hugan ohia lọ tọn wẹ yin azọ́n he Jesu dọ dọdai etọn na omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo. E dọmọ: “Yè nasọ dọyẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn he lẹ to aigba fininọ lẹpo mẹ na okunnu de hlan akọta lẹpo; whenẹnu wẹ opodo na wá.” (Matiu 24:3-14) Na omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to zohunhun yí do to dọdai enẹ hẹndi wutu, sunnu, yọnnu, po yọpọvu lẹ po he hugan livi ṣidopo wẹ to mahẹ tindo to azọ́n pligidi, vonọtaun ehe mẹ todin. To madẹnmẹ, opodo lọ na wá na mẹhe jẹagọdo Ahọluduta Jehovah tọn lẹpo.—Osọhia 11:15, 18.

Alemimọyi sọn Nupojipetọ-Yinyin Jehovah Tọn Mẹ

9, 10. Vogbingbọn tẹwẹ tin to Jehovah po gbẹtọvi gandutọ lẹ po ṣẹnṣẹn?

9 Eyin Klistiani he ko klan ede do wiwe de wẹ mí yin, haṣinṣan mítọn hẹ Oklunọ Nupojipetọ Jehovah nọ hẹn ale susu wá na mí. (Psalm 71:5; 116:12) Di dohia, na mí dibusi Jiwheyẹwhe bo nọ wà dodo wutu, mí nọ duvivi nukundagbe etọn tọn bo nọ dọnsẹpọ ẹ to gbigbọ-liho. (Owalọ lẹ 10:34, 35; Jakobu 4:8) To vogbingbọn mẹ, gbẹtọvi gandutọ lẹ nọ saba dogbẹ́ hẹ omẹ nukundeji lẹ, taidi awhàngán lẹ, ajọwatọ gbóogbó lẹ, kavi aihundatọ po hànjitọ he diyin lẹ po. Sọgbe hẹ linlinwe Aflika tọn lọ Sowetan, ahọluzọnwatọ he diyin de dọ nuhe bọdego helẹ dogbọn lẹdo he jẹhẹ́n klókló to otò etọn mẹ lẹ dali: “Yẹn mọnukunnujẹ nuhewutu suhugan mítọn lẹ ma nọ jlo nado yì lẹdo mọnkọtọn lẹ mẹ. Whẹwhinwhẹ́n lọ poun wẹ yindọ mí ma jlo na yọnẹn dọ ninọmẹ mọnkọtọn lẹ tin gba. Ayihadawhẹnamẹnu mítọn nọ dotukla mí bo nọ hoavùn hẹ mí na [gbẹduhun] vẹnpẹn akuẹgegenu tọn he mí to zinzan lẹ wutu.”

10 Nugbo wẹ dọ, dagbemẹninọ mẹjidugando yetọn lẹ tọn nọ duahunmẹna gandutọ delẹ taun. Ṣigba mẹhe tlẹ yin mẹdagbe hugan to yé mẹ lẹ ma nọ yọ́n mẹhe ji yé to gandu do lẹ ganji gba. Na nugbo tọn, mí sọgan kanse dọ: “Be gandutọ de tin he nọ hò mẹhe ji e to gando lẹpo tọn pọ́n sọmọ bo nọ yawu gọalọna yé to afọdopolọji he yé tindo nuhahun de ya? Mọwẹ, e tin. Davidi wlan dọmọ: “OKLUNỌ jlọ yé he jai lẹpo dote, bosọ ze yé he yin didẹ́ do odò lẹ daga.”—Psalm 145:14.

11. Whlepọn tẹlẹ wẹ nọ wá omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji, podọ mẹnu wẹ nọ gọalọna yé?

11 Whlepọn po nukunbibia susu po wẹ nọ wá omẹ nugbonọ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji na mapenọ-yinyin yetọn titi wutu podọ na yé to gbẹ̀nọ to aihọn he mlọnai to huhlọn Satani, “omẹ ylankan lọ” tọn mẹ wutu. (1 Johanu 5:19; Psalm 34:19) Klistiani lẹ nọ yin homẹkẹndo. Mẹdelẹ nọ jiya na azọ̀n sinsinyẹn kavi okú mẹyiwanna de tọn wutu. To ojlẹ delẹ mẹ, nuṣiwa omẹ nugbonọ Jehovah tọn lẹ tọn sọgan hẹn yé nado ‘dẹ́ do odò’ na gbigbọjọ wutu. Ṣigba, mahopọnna whlepọn depope he wá yé ji, Jehovah nọ wleawu to whepoponu nado miọnhomẹna dopodopo yetọn bo hẹn yé lodo to gbigbọmẹ. Ahọlu Jesu Klisti lọsu tindo mẹtọnhopọn owanyinọ dopolọ na mẹjidugando nugbonọ etọn lẹ.—Psalm 72:12-14.

Núdùdù Pekọhẹnwanamẹ Tọn to Ojlẹ Sisọ Mẹ

12, 13. Nawẹ Jehovah nọ wleawuna nuhudo “nutogbẹ̀ lẹpo” tọn mlẹnmlẹn gbọn?

12 Sọn dagbewanyi etọn mẹ, Jehovah nọ wleawudai na nuhudo devizọnwatọ etọn lẹ tọn lẹpo. Ehe bẹ núdùdù dojó pekọhẹnwanamẹ tọn nina yé hẹn. Ahọlu Davidi wlan dọmọ: “Nukun mẹpopo tọn nọte to pinpọ́n we [Jehovah]; hiẹ sọ na núdùdù yetọn yé whenu etọn etọn. Hiẹ kẹ̀ alọ towe, bosọ hẹn nupekọna ojlo nutogbẹ̀ lẹpo tọn.” (Psalm 145:15, 16) Etlẹ yin to ojlẹ nugbajẹmẹji tọn lẹ mẹ, Jehovah sọgan deanana whẹho lẹ bọ omẹ nugbonọ etọn lẹ na mọ “núdùdù egbesọ tọn” yetọn.—Luku 11:3; 12:29, 30.

13 Davidi donù e go dọ “nutogbẹ̀ lẹpo” wẹ nọ yin pekọhẹnwana. Enẹ bẹ kanlin lẹ hẹn ga. Eyin e mayin amamú susugege he to aigba ji po ohù mẹ po lẹ tọn wẹ, nudida hùmẹ tọn lẹ, ohẹ̀ lẹ, po kanlin aigba ji tọn lẹ po ma na tindo jẹhọn dagbe oxygène nado gbọ́n do homẹ kavi núdùdù nado dù gba. (Psalm 104:14) Ṣigba, Jehovah nọ hẹn pekọwana nuhudo yetọn lẹpo to whepoponu.

14, 15. Nawẹ núdùdù gbigbọmẹ tọn nọ yin awuwlena to egbehe gbọn?

14 To vogbingbọn mẹ na kanlin lẹ, gbẹtọvi lẹ tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn. (Matiu 5:3) Lehe Jehovah nọ hẹn pekọwana nuhudo gbigbọmẹ tọn omẹ nugbonọ etọn lẹ tọn to aliho jiawu mẹ do sọ! Whẹpo Jesu do kú, e dopagbe dọ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” na nọ wleawuna ‘núdùdù gbigbọmẹ tọn to osaa sisọ mẹ’ na hodotọ Jesu tọn lẹ. (Matiu 24:45) Pipotọ mẹyiamisisadode 144 000 lẹ tọn to pọmẹ wẹ nọtena pipli enẹ to egbehe. Gbọn yewlẹ gblamẹ, Jehovah ko wleawuna núdùdù gbigbọmẹ tọn susugege.

15 Di apajlẹ, suhugan omẹ Jehovah tọn lẹ tọn wẹ tindo lẹdogbedevomẹ Biblu tọn yọyọ he sọgbe de to ogbè yetọn titi mẹ todin. Dona jiawu nankọtọn die Les Saintes Écritures—Traduction du monde nouveau ko yin! Humọ, owe sinai do Biblu ji livi susu lẹ nọ yin zinzinjẹgbonu to nuhe hugan ogbè 300 mẹ. Núdùdù gbigbọmẹ tọn ehe lẹpo ko yin dona de na sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ lẹdo aihọn pé. Mẹnu wẹ dona yin pipà na ehe lẹpo? Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ. Na dagbewanyi daho etọn wutu, e ko hẹn ẹn yọnbasi na pipli afanumẹ lọ tọn nado nọ wleawuna ‘núdùdù to osaa sisọ mẹ.’ Gbọn awuwledainanu ehe gblamẹ, “ojlo nutogbẹ̀ lẹpo tọn” to paladisi gbigbọmẹ egbezangbe tọn mẹ nọ yin pekọhẹnwana. Lehe devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ jaya to todido lọ mẹ dọ aigba na yin didiọzun paladisi de to madẹnmẹ do sọ!—Luku 23:42, 43.

16, 17. (a) Apajlẹ tẹlẹ wẹ mí tindo dọ núdùdù gbigbọmẹ tọn nọ wá to osaa sisọ mẹ? (b) Nawẹ Psalm 145 do numọtolanmẹ omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn gando whẹho tangan he Satani fọndote lọ go hia gbọn?

16 Gbadopọnna apajlẹ tangan de gando núdùdù gbigbọmẹ tọn mimọyi to osaa sisọ mẹ go. To 1939, Wẹkẹ Whàn II bẹjẹeji to Europe. To owhe dopolọ mẹ, zinjẹgbonu 1er novembre Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn [Glẹnsigbe] bẹ hosọ lọ “Neutrality” [Kadaninọ] hẹn. Taidi kọdetọn nudọnamẹ họnwun he e bẹhẹn lọ tọn, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ lẹdo aihọn pé mọ nuhudo lọ nado hẹn kadaninọ mlẹnmlẹn yetọn go to whẹho akọta he to awhànfun lẹ tọn mẹ. Ehe hẹn homẹgble gandudu he to mahẹ tindo to awhàn he dẹn-to-aimẹ na owhe ṣidopo enẹ mẹ lẹpo tọn wá yé ji. Ṣigba, mahopọnna alọhẹndotenamẹ po homẹkẹndomẹ po, omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ zindonukọn to yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn didọ mẹ. Sọn 1939 jẹ 1946, yé yin didona po jideji jiawu 157 to kanweko ji tọn po. Humọ, whenuho tenọgligo-hinhẹn yetọn tọn to awhàn enẹ whenu zindonukọn nado to alọgọna gbẹtọ lẹ nado yọ́n sinsẹ̀n nugbo lọ.—Isaia 2:2-4.

17 Núdùdù gbigbọmẹ tọn he Jehovah nọ wleawuna lọ ma nọ wá do ganmẹ kẹdẹ gba ṣigba e sọ nọ hẹn pekọwanamẹ ga. To whenuena akọta lẹ to awhàn egblemaku tọn fùn to Wẹkẹ Whàn II whenu, omẹ Jehovah tọn lẹ yin alọgọna nado ze ayidonugo do nude he yin titengbe hugan whlẹngán yetọn titi ji. Jehovah gọalọna yé nado mọnukunnujẹemẹ dọ whẹho tangan lọ, he gando wẹkẹ lọ pete go, wẹ jlọjẹ nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn. Lehe e yin ayajẹnu nado yọnẹn dọ gbọn nugbonọ-yinyin yetọn dali, Kunnudetọ Jehovah tọn dopodopo yí adà pẹvide wà to whẹsuna nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn mẹ podọ to Lẹgba didohia di lalonọ mẹ do sọ! (Howhinwhẹn lẹ 27:11) To vogbingbọn mẹ na Satani, he sawhẹdokọna Jehovah po aliho he mẹ e to gandu te po, omẹ nugbonọ Jehovah tọn lẹ zindonukọn nado to lilá to gbangba dọmọ: “Dodonọ wẹ OKLUNỌ to aliho etọn lẹpo ji.”—Psalm 145:17.

18. Apajlẹ agọe tọn tẹwẹ do núdùdù gbigbọmẹ tọn he wá do ganmẹ bosọ hẹn pekọwanamẹ hia?

18 Apajlẹ devo he dohia dọ núdùdù gbigbọmẹ pekọhẹnwanamẹ tọn nọ wá do ganmẹ wẹ owe lọ Dọnsẹpọ Jehovah, ehe yin didetọ́n to plidopọ Agbegbe “Lilatọ Zohunhunnọ Ahọluduta lọ Tọn Lẹ” heyin bibasi lẹdo aihọn pé to 2002/2003 lẹ ji. Owe ehe, heyin awuwlena gbọn “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ dali bo yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali, dọ̀n ayidonugo wá jẹhẹnu jiawu Jehovah Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji, gọna dehe yin nùdego to Psalm 145 mẹ lẹ. Na jide tọn, owe dagbe ehe na gọalọna omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ taun nado dọnsẹpọ ẹ pẹkipẹki dogọ.

Ojlẹ de Nado Dọnsẹpọ Jehovah Pẹkipẹki

19. Ojlẹ titengbe tẹwẹ to sisẹpọ, podọ etẹwẹ mí dona wà to whenẹnu?

19 Ojlẹ titengbe he mẹ whẹho nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn na yin dididẹ te lọ to sisẹpọ. Dile e yin didọdai to Ezekiẹli weta 38 mẹ do, Satani na dotana azọngban etọn to madẹnmẹ taidi “Gọgi . . . sọn aigba Magọgi tọn mẹ.” Ehe na bẹ mẹgbeyinyan lẹdo aihọn pé sọta omẹ Jehovah tọn lẹ hẹn. Satani na dovivẹnu etọn lẹpo nado gbà tenọgligo-hinhẹn omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn. Hú gbede pọ́n tọn, sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ dona biọ alọgọ etọn vẹkuvẹku, bo na tlẹ dawhá ylọ ẹ na alọgọ. Be osi sisosiso po owanyi he yé tindo na Jiwheyẹwhe po na yin to ovọ́ mẹ wẹ ya? Paali, na Psalm 145 dọmọ: “OKLUNỌ ma dẹn do yé he to awhádo ylọ ẹ lẹ dè gba, e tin to yakẹ yé he to awhádo ylọ ẹ to nugbo mẹ lẹpo tọn. E nasọ hẹn ojlo yé he dibusi i lẹ tọn ṣẹ: e na sè awhá yetọn ga, bo nasọ whlẹn yé gán. OKLUNỌ yinuglona yé he yiwanna ẹn lẹ: ṣigba mẹylankan lẹpo wẹ e na husudo.”—Psalm 145:18-20.

20. Nawẹ ohó Psalm 145:18-20 tọn lẹ na mọ hẹndi yí to sọgodo gbọn?

20 To whenuena e na và mẹylankan lẹpo sudo, lehe e na yin awuvivinu nado mọ lehe Jehovah sẹpọmẹ do po huhlọn mẹwhlẹngán etọn po do sọ! To ojlẹ titengbe enẹ, he ko to yakẹ lọ mẹ, “yé he to awhádo ylọ ẹ to nugbo mẹ” lẹ kẹdẹ wẹ Jehovah na dotoaina. Na jide tọn, e ma na dotoaina yẹnuwatọ lẹ. Ohó Jiwheyẹwhe tọn dohia hezeheze dọ awhádido ylọ ẹ to nukunwhiwhe godo tọn mẹ gbọn mẹylankan lẹ dali nọ saba yin to ovọ́ mẹ.—Howhinwhẹn lẹ 1:28, 29; Mika 3:4; Luku 13:24, 25.

21. Nawẹ omẹ nugbonọ Jehovah tọn lẹ dohia dọ homẹ yetọn nọ hùn to oyín Jiwheyẹwhe tọn yiyizan mẹ gbọn?

21 Ojlẹ lọ die hugan gbede pọ́n tọn na mẹhe dibusi Jehovah lẹ nado “to awhádo ylọ ẹ to nugbo mẹ.” Homẹ omẹ nugbonọ etọn lẹ tọn nọ hùn nado yí oyín etọn zan to odẹ̀ yetọn lẹ mẹ podọ to gblọndo yetọn lẹ mẹ to opli lẹ ji. Yé nọ yí oyín Jiwheyẹwhe tọn zan to hodọdopọ mẹdetiti tọn lẹ mẹ. Podọ yé nọ yí adọgbigbo do lá oyín Jehovah tọn to lizọnyizọn gbangba tọn yetọn mẹ.—Lomunu lẹ 10:10, 13-15.

22. Naegbọn e do yin dandannu nado to avùntenọ sọta walọ po ojlo aihọn tọn lẹ po?

22 Nado to alemọyi sọn haṣinṣan pẹkipẹki mítọn hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe mẹ zọnmii, e sọ yin dandannu dọ mí ni to avùntenọ sọta nuhe nọ hẹn owù wá to gbigbọ-liho lẹ taidi ojlo adọkunnu bibẹpli tọn, ayidedai he ma sọgbe, awugbopo nado jona mẹdevo lẹ, kavi gbigbẹkọ mẹhe to nuhudo mẹ lẹ go. (1 Johanu 2:15-17; 3:15-17) Eyin yé ma yin vivọjlado, yanwle po walọ mọnkọtọn lẹ po sọgan dekọtọn do ylando sinsinyẹn lẹ mẹ podọ do nukundagbe Jehovah tọn hinhẹnbu mẹ to godo mẹ. (1 Johanu 2:1, 2; 3:6) Nuyọnẹnnu wẹ e yin nado hẹn do ayiha mẹ dọ Jehovah na zindonukọn nado nọ do dagbewanyi, kavi owanyi nugbo hia hlan mí kiki eyin mí gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ hlan ẹn.—2 Samuẹli 22:26.

23. Sọgodo gigonọ tẹwẹ to tenọpọn omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo?

23 Enẹwutu mì gbọ mí ni ze linlẹn mítọn do sọgodo gigonọ he to tenọpọn omẹ nugbonọ Jehovah tọn lẹpo ji. Gbọn mọwiwà dali, mí na tindo todido jiawu lọ nado tin to mẹhe na jlayinna, bo dona, bosọ pà Jehovah “egbesọ” podọ “kakadoidoi” lẹ mẹ. (Psalm 145:1, 2) Enẹwutu mì gbọ mí ni ‘yí míde whlá to owanyi Jiwheyẹwhe tọn mẹ, po todido ogbẹ̀ madopodo tọn po.’ (Juda 20, 21) Dile mí zindonukọn nado to alemọyi sọn jẹhẹnu jiawu Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn tọn lẹ, po dagbewanyi daho he e nọ dohia mẹhe yiwanna ẹn lẹ po mẹ, mì gbọ numọtolanmẹ mítọn to whepoponu ni nọ taidi dehe Davidi dohia to hogbe he gbọngodo to Psalm 145 mẹ lẹ dọmọ: “Onù ṣie na to pipà OKLUNỌ tọn hodọ: mì sọ gbọ gbẹtọ lẹpo ni dona oyín etọn wiwe kakadoidoi.”

Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?

• Nawẹ Psalm 145 gọalọna mí nado yọ́n omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ gbọn?

• Nawẹ Jehovah ‘hẹn pekọwana ojlo nutogbẹ̀ lẹpo tọn’ gbọn?

• Naegbọn mí dona dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki?

[Kanbiọ Oplọn Tọn Lẹ]

[Yẹdide to weda 16]

Homẹ omẹ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn nọ hùn nado dọhodo azọ́n huhlọnnọ etọn lẹ ji

[Yẹdide to weda 17]

Devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ yí adọgbigbo do gọalọna mayisenọ lẹ nado plọnnu dogbọn gigo ahọludu etọn tọn dali

[Yẹdide to weda 18]

Jehovah nọ wleawu núdùdù tọn na “nutogbẹ̀ lẹpo”

[Asisa Yẹdide tọn]

Kanlin lẹ: Parque de la Naturaleza de Cabárceno

[Yẹdide to weda 19]

Jehovah nọ na huhlọn po anademẹ po hlan omẹ nugbonọ etọn, he dín alọgọ etọn to odẹ̀ mẹ lẹ