Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Awugbopo “Ayinamẹtọ lẹ” Tọn

Awugbopo “Ayinamẹtọ lẹ” Tọn

Awugbopo “Ayinamẹtọ lẹ” Tọn

TO AIHỌN egbehe tọn mẹ, mẹhe yọ́n ọdinatẹẹ zan lẹ sọgan dín ayinamẹ he yọn-na-yizan na mẹjitọ lẹ to nuhe nọ yin yiylọdọ Internet ji bo na mọ alọdlẹndonu hugan livi 26 do hosọ ehe ji. Eyin hiẹ na yí nukunwhiwhe dopo tata do hùn alọdlẹndonu lọ lẹ dopodopo bo hia yé, ovi towe na ko whẹ́n bo tlọ́n anademẹ towe glọ whẹpo hiẹ nado hia yé fó.

Jẹnukọnna ojlẹ doto ovivu lẹ tọn, walọyizan yọpọvu tọn plọntọ lẹ po Internet po tọn, fie wẹ mẹjitọ lẹ nọ dín ayinamẹ sọn? To paa mẹ, yé nọ lẹhlan hẹnnumẹ yetọn lẹ dè. Onọ̀, otọ́, tanyin, nafẹ, tavẹ po ylọnẹn lẹ po nọ wleawufó bosọ nọ penugo nado na anademẹ, bo gọalọ to akuẹzinzan-liho podọ to nukunpipedo viyẹyẹ lẹ go mẹ. Ṣigba to otò susu mẹ, haṣinṣan pẹkipẹki whẹndo tọn mọnkọtọn lẹ ko dibla busẹ na mẹsusu to tẹnsẹ sọn gbétatò lẹ mẹ yì tòdaho lẹ mẹ wutu. To egbehe, onọ̀ po otọ́ lẹ po nọ saba mọ yedelẹ to dandannu glọ nado pehẹ avùnnukundiọsọmẹ mẹjitọ-yinyin tọn yedeṣo.

Matin ayihaawe, ehe yin dopo to nuhe zọ́n bọ ayinamẹtọ lẹ wá sù gando ovi pinplọn go to egbehe lẹ mẹ. Whẹwhinwhẹ́n devo wẹ yindọ mẹsusu jẹ yise tindo to lẹnunnuyọnẹn mẹ ji. Sẹpọ vivọnu owhe 1800 lẹ tọn, Amelikanu lẹ ko jẹ nujikudo tindo ji dọ lẹnunnuyọnẹn sọgan hẹn adà gbẹzan gbẹtọvi tọn lẹpo pọnte. Naegbọn enẹ ma na do gando ovi pinplọn go? Po enẹ po, to whenuena Pipli Onọ̀ Amelikanu lẹ tọn wule to gbangba gando “nugomape mẹjitọ lẹ tọn go” to 1899, “lẹnunnuyọnẹntọ ayinamẹtọ” susu wọ̀ wá nado gọalọ. Yé dopagbe nado de onọ̀ po otọ́ he to tuklajẹ lẹ po do aliji.

Ayinamẹ Ovi Pinplọn Tọn Dindin sọn Owe lẹ Mẹ

Ṣogan, etẹwẹ ayinamẹtọ ehelẹ ko wadotana? Be mẹjitọ egbezangbe tọn lẹ vò sọn ahun mẹ bosọ pegan hú mẹjitọ dai tọn lẹ to ovi lẹ pinplọn mẹ wẹ ya? Sọgbe hẹ nuhe dodinnanu agọe tọn de dohia to Grande-Bretagne, lala wẹ yin gblọndo lọ. Dodinnanu lọ dohia dọ mẹjitọ 35 to kanweko ji he tindo ovi pẹvi lẹ gbẹ́ to ayinamẹ he go yé sọgan deji do lẹ dín. Mẹdevo lẹ dọ dọ onú dopo gee he yé sọgan wà wẹ nado hodo nuhe ayiha yetọn dọ na yé lẹ poun.

To owe etọn dopo mẹ (Raising America: Experts, Parents, and a Century of Advice About Children), Ann Hulbert dindona owe voovo he azọ́nyọnẹntọ lẹ ko detọ́n gando ovi pinplọn go. Hulbert, he ewọ lọsu tindo ovi awe, zinnudeji dọ nuplọnmẹ ayinamẹtọ lọ lẹ tọn vude poun wẹ sinai do dodonu dagbe lẹnunnuyọnẹn tọn ji. Kakatimọ, e sọawuhia dọ numimọ yetọn titi ko yinuwado ayinamẹ yetọn lẹ ji hugan dodinnanu nujọnu tọn depope. Eyin mí lẹnnupọn yigodo, e taidi dọ susu nuhe yé kàn dai lẹ tọn ko dohó, bo jẹagọdo yedelẹ bosọ nọ taidi jonọbamẹnu to whedelẹnu.

To whelọnu lo, fie wẹ ehe lẹpo plan mẹjitọ lẹ yì jẹ to egbehe? Nado dọ hójọhó, susu yetọn ko biọ bẹwlu mẹ, na ayinamẹ, linlẹn, po nudindọn he yé nọ pehẹ todin lẹ po ko sù hugan gbede pọ́n tọn. Etomọṣo, e ma yin mẹjitọ lẹpo wẹ nọ mọ dọ emi gbọagba anademẹ tọn gba. Mẹjitọ susu lẹdo aihọn pé wẹ to alemọyi sọn asisa hoho nuyọnẹn tọn de mẹ, ehe gbẹ́ yin asisa ayinamẹ dejidego tọn de to egbehe, dile hosọ he bọdego na dohia do.