Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Hiẹ Ma Dona Wọn Jehovah

Hiẹ Ma Dona Wọn Jehovah

Hiẹ Ma Dona Wọn Jehovah

DELẸ to Islaelivi lẹ mẹ ko wàmọ pọ́n. Ṣigba na suhugan yetọn, tintan die podọ whladopo gee lọ niyẹn he yé na zinzọnlin gbọn tọzàn mẹ bọ avọ̀ yetọn lẹ ma yọ̀n. Jehovah ko hẹn osin Tọ̀sisa Jọdani tọn lẹ nọte. Todin, livi susu Islaelivi lẹ tọn doawhàn gbọn tọzàn lọ mẹ biọ Aigba Pagbe tọn ji. Taidi tọgbo yetọn he dasá Ohù Vẹẹ to owhe 40 die wayi lẹ, susu yé he to Jọdani dasá todin lẹ tọn dona ko lẹn to ayiha mẹ dọ, ‘N’ma na wọn nuhe Jehovah wà tofi pọ́n gbede.’—Jọṣ. 3:13-17.

Ṣigba Jehovah yọnẹn dọ Islaelivi delẹ na ‘yawu wọn azọ́n emitọn lẹ.’ (Ps. 106:13) Enẹwutu e degbena Jọṣua he to anadena akọta Islaeli tọn nado bẹ zannu 12 sọn tọzàn lọ mẹ bo pli yé do ofi tintan he yé na whèsla do. Jọṣua basi zẹẹmẹ dọmọ: “Zannu ehelẹ nasọ tin na oflin de hlan ovi Islaeli tọn lẹ.” (Jọṣ. 4:1-8) Zannu oflin tọn ehelẹ na gọalọna akọta lọ ma nado wọn nuyiwa huhlọnnọ Jehovah tọn lẹ bo dó nuhewutu yé dona sẹ̀n Jehovah po nugbonọ-yinyin po do ahun yetọn mẹ.

Be omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgan plọn nude sọn nujijọ enẹ mẹ to egbehe ya? Gbau. Mílọsu ma dona wọn Jehovah gbede, kakatimọ mí dona to sinsẹ̀n ẹn po nugbonọ-yinyin po. Devizọnwatọ Jehovah tọn egbezangbe tọn lẹ sọgan plọnnu sọn avase devo he yin nina akọta Islaeli tọn lẹ mẹ. Lẹnnupọndo nuhe Mose dọ ji: “Payiha hiẹ nikaa wọn OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe, to gbedide etọn lẹ ma yìn mẹ, po whẹdida etọn lẹ po, po aṣẹdai etọn lẹ po.” (Deut. 8:11) Enẹ dohia dọ kanṣiṣa de tin to jiwinwọn Jehovah go po tolivivẹ na ẹn sọn ojlo mẹ wá po ṣẹnṣẹn. Owù dopolọ sọ tin to egbehe ga. To whenuena apọsteli Paulu wlanwe hlan Klistiani lẹ, e na avase sọta “ohia mayise [kavi tolivivẹ] tọn dopolọ” he Islaelivi lẹ dohia to zungbo mẹ.—Heb. 4:8-11.

Mì gbọ mí ni lẹnnupọndo nujijọ delẹ ji to whenuho Islaelivi lẹ tọn mẹ he do nuhewutu mí ma dona wọn Jiwheyẹwhe hia. Humọ, apajlẹ sunnu Islaelivi nugbonọ awe delẹ tọn na gọalọna mí nado yí akọndonanu do sẹ̀n Jehovah po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po.

Nuhewutu Mí Dona Flin Jehovah

To owhe he Islaelivi lẹ yizan to Egipti lẹpo gblamẹ, Jehovah ma wọn yé gbede. E “flin alẹnu etọn hẹ Ablaham, hẹ Isaki, podọ hẹ Jakobu.” (Eks. 2:23, 24) Na nugbo tọn, nuhe e wà to whenẹnu nado tún yé dote sọn kanlinmọgbenu ma yin nude he yé dona wọn.

Jehovah yí azọ̀nylankan ṣinẹnẹ do hò Egipti. Podọ bojlẹtọ Falo tọn lẹ ma penugo nado doalọtena azọ̀nylankan lọ lẹ. Ṣogan Falo diọnukunsọ Jehovah bo gbẹ́ dọ Islaelivi lẹ ma na yì. (Eks. 7:14–10:29) Ṣigba, azọ̀nylankan aotọ lọ hẹn togán goyitọ enẹ po huhlọn po nado jogbe. (Eks. 11:1-10; 12:12) To anademẹ Mose tọn glọ, vlavo gbẹtọ 3000000 he bẹ akọta Islaeli tọn po mẹdevo lẹ po hẹn wẹ tọ́n sọn Egipti. (Eks. 12:37, 38) Yé ma ko jẹ fide whẹpo Falo do diọlinlẹn. E degbena awhàn-kẹkẹ etọn po osọ́-kùntọ etọn lẹ po—yèdọ awhànpa he dohuhlọn hugan to aigba ji to ojlẹ enẹ mẹ—nado dómọna kanlinmọ etọn dai tọn lẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ, Jehovah dọna Mose nado plan Islaelivi lẹ bo whèsla do lẹdo kleun he tin to Ohù Vẹẹ po osó lẹ po ṣẹnṣẹn de mẹ—yèdọ Pihahiloti, fie e taidi dọ yé ma sọgan họ̀ngán sọn alọ Egiptinu lẹ tọn mẹ te.—Eks. 14:1-9.

Falo lẹndọ Islaelivi lẹ ko jẹ omọ̀ mẹ, podọ alọ awhànpa emitọn lẹ tọn na plá yé to madẹnmẹ. Ṣigba Jehovah glọnalina Egiptinu lẹ gbọn dòtin aslọ po miyọ́n tọn de po zizedo ṣẹnṣẹn na yewlẹ po Islaelivi lẹ po dali. Enẹgodo, Jiwheyẹwhe má Ohù Vẹẹ lọ do awe, bo deali de gbọn hùzànmẹ bọ osin lọ lẹ hòpli taidi adó he yiaga sọ mẹtlu 15 to adà etọn dopodopo mẹ. Islaelivi lẹ to ohù lọ dasá gbọn aigba-klo ji. E ma dẹn bọ Egiptinu lẹ wá ohù lọ tó, bo mọdọ Islaelivi lẹ ko dibla jẹ awà awetọ ji.—Eks. 13:21; 14:10-22.

Nukọntọ nuyọnẹntọ de ma na ko dómọna Islaelivi lẹ gba—ṣigba Falo wàmọ. Po sakla po, e degbena awhàn-kẹkẹ etọn po osọ́-kùntọ etọn lẹ po nado jẹgodona Islaelivi lẹ biọ hùzànmẹ. Egiptinu lẹ dómọna yé klinkán-klinkán. Ṣigba whẹpo yé nido plá Islaelivi lẹ, aviti fẹ́. Awhàn-kẹkẹ Egiptinu lẹ tọn masọ sọgan lilẹ́ ba! Jehovah fẹ́ kẹkẹfọ yetọn lẹ.—Eks. 14:23-25; 15:9.

To whenuena Egiptinu lẹ to ahidi hẹ awhàn-kẹkẹ yetọn he gble lẹ, Islaelivi lẹ ko jẹage. Todin, Mose dlẹnalọ etọn do Ohù Vẹẹ lọ. To whenẹnu, Jehovah dike adó osin tọn lọ họ́ ṣinyọ́n Egiptinu lẹ. Otọ̀ daho lọ gbaṣinyọ́n Falo po awhànpa etọn lẹ po bọ yé kútọ. Dopo to kẹntọ ehelẹ mẹ ma gán. Islaelivi lẹ jẹ yedekannu!—Eks. 14:26-28; Ps. 136:13-15.

Linlin nujijọ ehe tọn dobuna akọta he tin to lẹdo lọ mẹ lẹ na ojlẹ dindẹn. (Eks. 15:14-16) To owhe 40 godo, Lahabi Jẹliko-nu lọ dọna Islaelivi awe delẹ dọmọ: “Zingidi [kavi obu] mìtọn ko jẹ mí ji, . . . na mí ko sè le OKLUNỌ hẹn osin Ohù Vẹẹ tọn hú to mì nukọn do, whenuena mì tọ́n sọn Egipti.” (Jọṣ. 2:9, 10) Akọta kosi tọn enẹlẹ ma tlẹ wọn lehe Jehovah whlẹn omẹ etọn lẹ do. Na nugbo tọn, Islaelivi lẹ tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado flin Jehovah.

‘E Whlá Yé Di Nukunzìn Etọn’

To Ohù Vẹẹ lọ didasa godo, Islaelivi lẹ biọ “zungbo kiklo . . . he dobu” Sinai tọn mẹ. Dile yé to zọnlinzin gbọn “aigba nugblanọ fie osin de ma tin” bọ núdùdù ma tin na gbẹtọgun daho enẹ te ji, Jehovah penukundo yé go. Mose flin dọ: “[Jehovah] mọ [Islaeli] to aigba gbọgbé de mẹ, podọ to zungbo vọjẹ gbigbó lọ mẹ; e lẹdo e pé, e yí tuklajẹ na ẹn, e whla ẹ di azìn nukun etọn tọn.” (Deut. 8:15; 32:10) Nawẹ Jiwheyẹwhe penukundo yé go gbọn?

Jehovah na yé ‘akla sọn olọn mẹ’ he nọ yin yiylọdọ mana. Akla ehe nọ ja do aigba nukunmẹ to “zungbo” lọ mẹ to azọ́njiawu-liho. (Eks. 16:4, 14, 15, 35) Jehovah sọ hẹn osin sà “sọn osé okẹ́n tọn lọ mẹ.” Po alọgọ Jiwheyẹwhe tọn po, avọ̀ yetọn lẹ ma dohó, mọ afọ yetọn lẹ ma ji to owhe 40 he yé yizan to zungbo mẹ lọ lẹ gblamẹ. (Deut. 8:4) Etẹwẹ Jehovah dona donukun sọn yé si? Mose dọna Islaelivi lẹ dọmọ: “Yí ayipipa hlan dewe ṣokẹdẹ, bo yí sọwhiwhe do whla alindọn towe, hiẹ nikaa wọn onú lẹ lọ he nukun towe lẹ mọ, podọ yé nikaa fọnyi sọn ayiha towe mẹ to azán ogbẹ̀ towe tọn lẹpo mẹ.” (Deut. 4:9) Eyin Islaelivi lẹ flin nuyiwa mẹwhlẹngán tọn Jehovah tọn lẹ po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po, yé na nọ sẹ̀n ẹn to whepoponu bo nọ dovivẹnu nado setonuna osẹ́n etọn lẹ. Ṣigba etẹwẹ Islaelivi lẹ wà?

Jiwinwọn Nọ Hẹn Pinpẹn-Nutọn-Mayọnẹn Wá

Mose dọmọ: “Hiẹ masọ yin oflinnọ Osé he ji we lọ tọn gba, bo ko sọ wọn Jiwheyẹwhe he dá we.” (Deut. 32:18) Nuhe Jehovah wà to Ohù Vẹẹ kọ̀n lẹ, awuwledainanu etọn nado hẹn akọta lọ dogbẹ̀ to zungbo mẹ, gọna onú dagbe devo he Jehovah wà lẹpo go wẹ yé yawu gbẹkọ kavi wọn. Islaelivi lẹ lẹzun atẹṣitọ.

To ojlẹ de mẹ, Islaelivi lẹ tlẹ gblewhẹdo Mose na yé lẹndọ yé ma sọgan mọ osin. (Osọha 20:2-5) Yé hlunnudọ gando mana he hẹn yé dogbẹ̀ go dọmọ: “Alindọn mítọn hòwán akla madota ehe.” (Osọha 21:5) Yé diọnukunsọ whẹdida Jiwheyẹwhe tọn podọ yé gbẹ́ Mose dai taidi nukọntọ yetọn bo dọmọ: “E do jlo Jiwheyẹwhe dọ mí ko kú to aigba Egipti tọn ji! Kavi e do jlo Jiwheyẹwhe mí ko kú to zungbo ehe mẹ! . . . Mì gbọ mí ni basi awhàngán de, bo gbọ mí ni lẹgọ do Egipti.”—Osọha 14:2-4.

Etẹwẹ yin numọtolanmẹ Jehovah tọn gando tolivivẹ Islaelivi lẹ tọn go? Psalm-kàntọ de flin nujijọ enẹlẹ bo wlan dọmọ: “Whla nẹmunẹmu wẹ yé ṣiatẹ hẹ ẹ to zungbo mẹ; bosọ hẹn homẹgble e to aigba-klo ji! Nugbo, yé lẹ́ bo whlé Jiwheyẹwhe pọ́n, bo hẹn awusinyẹn Mẹwiwe Islaeli tọn lọ. Yé masọ flin alọ etọn, kavi azán lọ gbeegbe e whlẹn yé sọn mẹglatọ lọ si. Le e yí ohia etọn do Egipti do.” (Ps. 78:40-43) E vẹna Jehovah taun dọ Islaelivi lẹ wọnji e go.

Sunnu Awe He Ma Wọn Jehovah

Ṣigba Islaelivi delẹ ma wọn Jehovah. Omẹ awe to yé mẹ wẹ Jọṣua po Kalẹbu po. Yé tin to amẹ́ 12 he yin didohlan sọn Kadeṣi-balnea nado yì bẹ̀ Aigba Pagbe tọn pọ́n lẹ mẹ. Ao to yé mẹ hẹn linlin ylankan gọ̀, ṣigba Jọṣua po Kalẹbu po dọna akọta lọ dọ: “Aigba lọ, ehe mẹ mí gbọn luntọ́n nado bẹ̀ pọ́n ẹn, aigba dagbe tlala de wẹ. Eyin OKLUNỌ lọ yí homẹhun to mí mẹ, whenẹnu e na hẹn mí wá aigba he mẹ, bo na ẹn hlan mí; aigba de he yí oyìnnọ po owín po do to sisà. Mì vẹtoli do OKLUNỌ lọ go blo.” Whenue gbẹtọ lẹ sè hogbe ehelẹ, yé jlo na dlan zannu do Jọṣua po Kalẹbu po. Ṣigba yé omẹ awe lẹ ma dibu, kakatimọ yé dejido Jehovah go.—Osọha 14:6-10.

To owhe delẹ godo Kalẹbu dọna Jọṣua dọmọ: “Mose mẹmẹsi OKLUNỌ tọn do mi hlan sọn Kadeṣi-balnea nado bẹ̀pọ́n aigba lọ; yẹn sọ hẹn ohó wá e dè dile e te to ayiha ṣie mẹ do. Adi mẹmẹsunnu ṣie he hẹji yì po yẹn po lẹ tọn hẹn ayiha gbẹtọ lẹ tọn yọ́: ṣigba yẹn hodo OKLUNỌ Jiwheyẹwhe ṣie pete.” (Jọṣ. 14:6-8) Na Kalẹbu po Jọṣua po dejido Jiwheyẹwhe go wutu, yé doakọnna nuhahun susu. Yé magbe nado flin Jehovah to gbẹzan yetọn lẹpo mẹ.

Kalẹbu po Jọṣua po sọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn yetọn hia Jehovah, na yé yọnẹn dọ ewọ ko hẹn opagbe he e do nado na aigba dojó de omẹ etọn lẹ di. Mọwẹ, Islaelivi lẹ dona ko do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn yetọn hia Jehovah na ewọ wẹ hẹn yé dogbẹ̀ wutu. Jọṣua wlan dọmọ: “OKLUNỌ na hlan Islaeli aigba he e whlé na lẹpo nado na hlan otọ́ yetọn lẹ . . . Nude ma gbòpò sọn onú dagbe he OKLUNỌ dọ hlan owhé Islaeli tọn depope mẹ gba; popolẹpo wẹ ṣẹ.” (Jọṣ. 21:43, 45) Nawẹ mí sọgan do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia Jehovah taidi Kalẹbu po Jọṣua po to egbehe gbọn?

Nọ Dopẹ́

Dawe budisi Jiwheyẹwhe tọ́ de kanse to ojlẹ de mẹ wayi dọ: “Etẹ yẹn na na hlan OKLUNỌ na dagbewà etọn lẹ hlan dali ṣie?” (Ps. 116:12) Eyin mí lẹnnupọndo lehe Jiwheyẹwhe nọ dona mí to agbasa-liho bo nọ deanana mí to gbigbọ-liho do ji, gọna awuwledainanu etọn na whlẹngán sọgodo tọn mítọn, mí na mọdọ ahọ́ he mí dù do e lẹ sù sọmọ bọ eyin mí tlẹ to pẹdona ẹn kaka yì madopodo, e ma na pé e nù. Na nugbo tọn, mí ma sọgan suahọ dagbe he Jehovah wà na mí lẹ tọn gbede. Ṣigba mímẹpo wẹ sọgan dopẹ́.

Be ayinamẹ Jehovah tọn lẹ ko gọalọna we nado dapana nuhahun delẹ pọ́n ya? Be jonamẹ etọn ko gọalọna we nado tindo ayihadawhẹnamẹnu wiwe de ya? Dagbe he nuyiwa Jiwheyẹwhe tọn enẹlẹ nọ hẹnwa nọ gbọṣi aimẹ tẹgbẹ, podọ mọ wẹ pẹdido towe dona dẹn sọ. Viyọnnu owhe 14 mẹvi de he nọ yin Sandra pehẹ nuhahun sinsinyẹn delẹ, ṣigba duto yé ji po alọgọ Jehovah tọn po. E dọmọ: “N’biọ alọgọ Jehovah tọn to odẹ̀ mẹ, podọ aliho he mẹ e gọalọna mi te yinuwado ji e taun. Todin, n’mọnukunnujẹ nuhewutu otọ́ ṣie nọ saba na mi ayinamẹ do Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6 ji, he dọmọ: ‘Yí ayiha towe do dotudo OKLUNỌ go; a dẹ́ hlan dewe tọn dali blo. Yọ́n ẹn to aliho towe lẹpo ji, ewọ nasọ jlọ omọ́ towe.’ N’deji dọ Jehovah na nọ gọalọna mi to whepoponu, kẹdẹdile e to wiwà na mi do kakajẹ din.”

Nọ Doakọnnanu Nado Dohia dọ Hiẹ Ma Wọn Jehovah

Biblu zinnudo jẹhẹnu devo he na zọ́n bọ mí ma na wọn Jehovah ji dọmọ: “Mì gbọ homẹfa [kavi akọndonanu] ni wazọ́n etọn tlá, na mì nido sọgbe, na mì nido pegan, nude sọ pò blo.” (Jak. 1:4) Etẹwẹ nado “sọgbe” bo “pegan” to onú lẹpo mẹ bẹhẹn? E nọ biọ dọ mí ni wleawuna jẹhẹnu he na gọalọna mí nado pehẹ whlepọn mítọn lẹ gbọn jidide do Jehovah go po gbemima lọ nado duto yé ji po dali, kakati nado jogbe. Akọndonanu mọnkọtọn nọ hẹn ale daho wá to whenue whlepọn yise tọn doalọte. Podọ, whlepọn ehelẹ nọ wá doalọte janwẹ.—1 Kọl. 10:13.

Mẹhe ko to Jehovah sẹ̀n na whenu dindẹn de bo pehẹ nuhahun agbasalilo tọn sinsinyẹn lẹ basi zẹẹmẹ nuhe gọalọna ẹn nado doakọnna yé tọn dọmọ: “N’nọ tẹnpọn nado lẹnnupọndo nuhe Jehovah to wiwà lẹ ji, e ma yin nuhe n’lẹn nado wà lẹ gba. Tenọgligo-hinhẹn zẹẹmẹdo nado ze nukun ṣie do lẹndai Jehovah tọn lẹ ji, e ma yin do ojlo ṣie lẹ ji gba. To whenue n’to pipehẹ nuhahun lẹ, n’ma nọ dọ dọ, ‘Naegbọn ehe do to jijọ do go e, Jehovah?’ N’nọ zindonukọn nado to sinsẹ̀n ẹn bo nọ dọnsẹpọ ẹ dogọ to whenuena nuhahun he n’ma tlẹ donukun de fọ́n.”

To egbehe, Klistiani nugbo lẹ nọ sẹ̀n Jehovah “to [gbigbọ] po nugbo po mẹ.” (Joh. 4:23, 24) Taidi pipli de, Klistiani nugbo lẹ ma na wọn Jiwheyẹwhe gbede dile akọta Islaeli tọn wà do. Ṣigba, eyin mí yin apadewhe pipli ehe tọn, enẹ ma ko dohia dọ mí na hẹn tenọgli mítọn go. Taidi Kalẹbu po Jọṣua po, dopodopo mítọn dona do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po akọndonanu po hia to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ. Mí tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado wàmọ, na Jehovah to anadena dopodopo mítọn bosọ to nukunpedo mí go to ojlẹ sinsinyẹn opodo tọn ehe mẹ.

Taidi zannu oflin tọn he Jọṣua zedai lẹ, nuyiwa whlẹngán tọn Jiwheyẹwhe tọn he yin kinkàndai lẹ nọ hẹn mí deji dọ e ma na gbẹ́ omẹ etọn lẹ dai gbede. Enẹwutu, mì gbọ mí ni tindo numọtolanmẹ dopolọ taidi psalm-kàntọ lọ he dọmọ: “Yẹn na dọho azọ́n OKLUNỌ tọn: na yẹn na nọ flin azọ́n jiawu etọn hoho tọn lẹ. Yẹn na [lẹnayihamẹpọn do] azọ́n towe lẹpo [ji] ga, bo nasọ nọ lẹn azọ́n towe lẹ pọ́n.”—Ps. 77:11, 12.

[Yẹdide to weda 7]

Akọta lọ blebu dona zinzọnlin gbọn “aigba nugblanọ” ji

[Asisa Yẹdide tọn]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Yẹdide to weda 8]

Whenue Islaeli whèsla do Kadeṣi-balnea, amẹ́ lẹ yin didohlan Aigba Pagbe tọn lọ ji

[Asisa Yẹdide tọn]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Yẹdide to weda 9]

To owhe susu yiyizan to zungbo mẹ godo, Islaelivi lẹ dona dopẹ́ na Aigba Pagbe tọn he dojó lọ

[Asisa Yẹdide tọn]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Yẹdide to weda 10]

Ayidonugo zizedo lẹndai Jehovah tọn lẹ ji nọ gọalọna mí nado doakọnna nuhahun depope