Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Wlebòna Otẹn Towe to Agun Mẹ

Wlebòna Otẹn Towe to Agun Mẹ

Wlebòna Otẹn Towe to Agun Mẹ

“Jiwheyẹwhe yí awutugonu lẹ dopodopo . . . do agbasa mẹ, dile e jlo e do.”—1 KỌL. 12:18.

1, 2. (a) Etẹwẹ dohia dọ dopodopo mítọn sọgan mọ otẹn de to agun mẹ bo wlebòna ẹn? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?

 SỌN Islaelivi hohowhenu tọn lẹ whenu gbọ́n wẹ Jehovah ko ze agun de dai nado nọ na núdùdù omẹ etọn lẹ to gbigbọ-liho bo deanana yé. Di apajlẹ, whenue Islaelivi lẹ gbawhàn tòdaho Ai tọn godo, Jọṣua “hia ohó osẹ́n tọn . . . lẹpo, dona lọ po dẹ̀hodo lọ po, kẹdẹdi ehe yè wlan do owe osẹ́n tọn mẹ lẹpo . . . to agun-plidopọ Islaeli tọn lẹpo nukọn.”—Jọṣ. 8:34, 35.

2 To owhe kanweko tintan W.M., apọsteli Paulu dọna Timoti he yin mẹho agun tọn de dọ agun Klistiani tọn yin “ohọ̀ Jiwheyẹwhe tọn” podọ “dòtin afọdotẹn nugbo tọn.” (1 Tim. 3:15) Pipli Klistiani nugbo lẹ tọn lẹdo aihọn pé wẹ nọtena “ohọ̀” Jiwheyẹwhe tọn enẹ to egbehe. To weta 12tọ wekanhlanmẹ gbọdo he Paulu dohlan Kọlintinu lẹ mẹ, e yí agun jlẹdo agbasa gbẹtọ tọn go. E dọ dọ, dile etlẹ yindọ awutugonu lẹ nọ wazọ́n voovo, yemẹpo wẹ yin nujọnu. Paulu wlan dọ, “Jiwheyẹwhe yí awutugonu lẹ dopodopo . . . do agbasa mẹ, dile e jlo e do.” E tlẹ zinnudeji dọ “awutugonu agbasa tọn nẹlẹ, he mí hia nado yin omẹ yẹyi whè na, ehelẹ wẹ mí nọ do yẹyi susu ogo na.” (1 Kọl. 12:18, 23) Enẹwutu, otẹn kavi azọngban Klistiani nugbo de tọn to ohọ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ ma pọnte hú kavi ylan hú Klistiani devo tọn gba. Yé gbọnvona yede poun wẹ. To whelọnu lo, nawẹ mí sọgan mọ otẹn mítọn to agun Jiwheyẹwhe tọn mẹ bo wlebòna ẹn gbọn? Etẹlẹ wẹ sọgan yinuwado otẹn kavi azọngban he dopodopo mítọn tindo ji? Podọ nawẹ mí sọgan hẹn ‘nukọnyiyi mítọn diun na omẹ popo’ gbọn?—1 Tim. 4:15.

Nawẹ Mí Sọgan Wlebòna Otẹn Mítọn Gbọn?

3. Etẹwẹ yin dopo to aliho he mẹ mí sọgan mọ otẹn mítọn to agun mẹ bo dohia dọ mí wlebòna ẹn te lẹ mẹ?

3 Dopo to aliho he mẹ mí sọgan mọ otẹn mítọn to agun mẹ bo hẹn ẹn diun dọ mí wlebòna ẹn te mẹ wẹ nado kọngbedopọ mlẹnmlẹn hẹ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ po afọzedaitọ etọn, Hagbẹ Anademẹtọ lọ po. (Hia Matiu 24:45-47.) Mí dona lẹnnupọndo nukun he mí nọ yí do pọ́n anademẹ he mí nọ mọyi sọn pipli afanumẹ lọ tọn dè lẹ ji. Di apajlẹ, to owhe delẹ die wayi, mí ko mọ anademẹ tlọlọ delẹ yí gando Internet yiyizan to aliho he ma sọgbe mẹ go, podọ gando ayidedai, nusisọ́ po aṣọ́dido po go. Be mí nọ yí sọwhiwhe do hodo ayinamẹ dagbe ehelẹ na yé nido basi hihọ́na mí to gbigbọ-liho ya? Etẹwẹ dogbọn tito sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn gbesisọ tọn de zizedai dali? Be mí ko yí ayinamẹ enẹ do yizan mẹ bo ko de whèjai de dovo na enẹ ya? Eyin tlẹnnọ de wẹ mí yin, be mí nọ de whenu dovo na oplọn mẹdetiti tọn ya? Eyin mí nọ hodo anademẹ pipli afanumẹ lọ tọn enẹlẹ, Jehovah na dona mí, vlavo mí yin tlẹnnọ kavi whẹndonọ.

4. Etẹ ji wẹ mí dona nọ lẹnnupọndo to whenue mí to nudide mẹdetiti tọn lẹ basi?

4 Mẹdelẹ sọgan lẹndọ whẹho mẹdetiti tọn wẹ nuhe gando ayidedai, nusisọ́ po aṣọ́dido po go yin. Ṣigba, Klistiani he ko klan ede do wiwe bo nọ wlebòna otẹn etọn to agun mẹ de ma nọ dike nujlomẹ mẹdetiti tọn kẹdẹ ni deanana nudide etọn lẹ gba. Na taun tọn, mí dona nọ lẹnnupọndo pọndohlan Jehovah tọn, he tin to Ohó etọn Biblu mẹ ji. Biblu dona yin ‘zògbán de hlan afọ mítọn, po hinhọ́n hlan omọ́-liho mítọn po.’ (Ps. 119:105) Mí nasọ wà dagbe nado lẹnnupọndo lehe nudide he mí nọ basi to whẹho mẹdetiti tọn lẹ mẹ nọ yinuwado lizọnyizọn mítọn po mẹdevo lẹ po ji do, vlavo to agun mẹ kavi to gbonu agun lọ tọn.—Hia 2 Kọlintinu lẹ 6:3, 4.

5. Naegbọn mí dona họ́ míde ma nado wleawuna gbigbọ mẹdekannujẹ tọn?

5 “Gbigbọ he to azọ́nwa to dinvie to ovi tolivivẹ tọn lẹ mẹ” gbayipe sọmọ bọ e taidi jẹhọn he mí nọ gbọ́n. (Efe. 2:2) Gbigbọ enẹ sọgan hẹn mí lẹndọ mí ma tindo nuhudo anademẹ titobasinanu Jehovah tọn. Matin ayihaawe, mí ma jlo na taidi Diotlefe, mẹhe ‘ma kẹalọyi nudepope sọn apọsteli Johanu dè’ po sisi po. (3 Joh. 9, 10) Mí dona họ́ míde ma nado wleawuna gbigbọ mẹdekannujẹ tọn. Vlavo to nuyiwa kavi hogbe mítọn lẹ mẹ, mì dike mí diọnukunsọ asisa he Jehovah nọ yizan nado dọhona mí to egbehe gbede blo. (Osọha 16:1-3) Kakatimọ, mí dona wlebòna lẹblanulọkẹyi he mí tindo nado kọngbedopọ hẹ pipli afanumẹ lọ tọn. Podọ mì gbọ mí ni dovivẹnu nado setonu bo nọ litaina mẹhe to nukọntọ yin to agun mẹ lẹ.—Hia Heblu lẹ 13:7, 17.

6. Naegbọn mí dona nọ lẹnnupọndo ninọmẹ mítọn lẹ ji?

6 Aliho devo he mẹ mí sọgan dohia dọ mí wlebòna otẹn mítọn to agun mẹ te wẹ nado nọ yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo ninọmẹ mítọn lẹ ji bo wà nuhe go mí pé lẹpo nado ‘pọ́n lizọnyizọn mítọn hlan taidi onú gigonọ’ de, bo gbọnmọ dali hẹn pipà wá na Jehovah. (Lom. 11:13, NW) Mẹdelẹ penugo nado yin gbehosọnalitọ whepoponu tọn. Mẹdevo lẹ nọ sẹ̀n taidi lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn to adà sinsẹ̀nzọn vonọtaun tọn devo lẹ mẹ lẹdo aihọn pé, taidi mẹdehlan, nugopọntọ tomẹyitọ, po hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn po. Susu mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po tọn wẹ nọ gọalọ to azọ́n Plitẹnhọ Ahọluduta tọn gbigbá tọn mẹ. Suhugan omẹ Jehovah tọn lẹ tọn wẹ to nuhe go yé pé lẹpo wà nado penukundo whẹndo yetọn go to gbigbọ-liho podọ nado tindo mahẹ gigọ́ to lizọnyizọn lọ mẹ to sẹmẹsẹmẹ. (Hia Kọlọsinu lẹ 3:23, 24.) Mí sọgan deji dọ eyin mí ze míde jo sọn ojlo mẹ wá nado wà sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn bo wà nuhe go mí pé lẹpo nado sẹ̀n ẹn po ahundopo po, mí ma na bà otẹn mítọn pò gbede to titobasinanu etọn mẹ.

Mí Gbọnvona Mídelẹ

7. Basi zẹẹmẹ lehe ninọmẹ mítọn lẹ sọgan yinuwado nuhe mí sọgan wà to agun mẹ ji do tọn.

7 Nujọnu wẹ e yin nado yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo ninọmẹ mítọn lẹ ji, na nugopipe mítọn lọsu nọ do nuhe mí sọgan wà to agun mẹ hia. Di apajlẹ, to adà delẹ mẹ, nuhe mẹmẹsunnu de nọ wà to agun mẹ nọ gbọnvona nuhe mẹmẹyọnnu de nọ wà. Owhe, agbasalilo, po nudevo lẹ po sọ nọ yinuwado nuhe mí sọgan wà to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ ji. “Gigo dẹpẹ lẹ tọn wẹ huhlọn yetọn,” wẹ Howhinwhẹn lẹ 20:29 dọ, podọ “aṣọ́ yọnhonọ lẹ tọn wẹ owhà.” Jọja he tin to agun mẹ lẹ nọ penugo nado wà nususu na yé gbẹ́ tindo huhlọn, to whenuena agun lọ nọ duvivi mẹhomẹ lẹ tọn taun na nuyọnẹn po numimọ yetọn lẹ po wutu. Mí sọ dona flindọ eyin nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn dẹ́n, mí ma ko penugo nado wà nudepope to titobasinanu Jehovah tọn mẹ.—Owalọ 14:26; Lom. 12:6-8.

8. Obá tẹ mẹ wẹ ojlo nọ yinuwado nuhe mí sọgan wà to agun mẹ ji jẹ?

8 Apajlẹ awhlivu nọvi-nọvi awe delẹ tọn zinnudo onú devo he nọ yinuwado otẹn mítọn to agun mẹ ji. Yé omẹ awe lẹpo wẹ ko fó wehọmẹ daho. Ninọmẹ yetọn lẹ ma gbọnvo. Mẹjitọ yetọn lẹ ko wà nuhe go yé pé lẹpo nado na tuli yé nado lẹzun gbehosọnalitọ whepoponu tọn eyin yé fó wehọmẹ daho. Whenue yé fó wehọmẹ, dopo to yé mẹ bẹ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ whepoponu tọn jẹeji, bọ omẹ awetọ jẹ agbasazọ́n whenu-gigọ́ tọn wà ji. Etẹwẹ hẹn yé gbọnvo? Ojlo he yé tindo wẹ. Yigodo-yinukọn, nuhe dopodopo yetọn jlo wẹ yé wà. Be e ma yin nuhe nọ jọ do suhugan mítọn go niyẹn ya? Mí dona yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo nuhe mí sọgan wà to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ ji. Be mí sọgan hẹn mahẹ mítọn to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ gblodeji, eyin enẹ tlẹ biọ dọ mí ni basi vọjlado delẹ to ninọmẹ mítọn lẹ mẹ ya?—2 Kọl. 9:7.

9, 10. Etẹwẹ mí sọgan wà eyin mí ma tindo ojlo nado wà nususu to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ?

9 Etẹwẹ lo eyin mí ma tindo ojlo nado wà nususu to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ, bo ma jlo nado wà hugan nuhe wà mí ko te to agun mẹ? To wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Filippinu lẹ mẹ, e dọmọ: “Jiwheyẹwhe wẹ wazọ́n to mì homẹ nado jlo podọ nado wà na homẹdagbe etọn.” Mọwẹ, Jehovah sọgan yinuwa to ohò mítọn mẹ bo whàn mí nado tindo ojlo.—Flp. 2:13; 4:13.

10 Enẹwutu, be e ma jẹ dọ mí ni nọ biọ Jehovah dọ ni gọalọna mí nado tindo ojlo na ojlo etọn wiwà ya? Nuhe Ahọlu Davidi Islaeli hohowhenu tọn wà pẹpẹ niyẹn. E hodẹ̀ dọmọ: “Hẹn mi yọ́n ali towe, OKLUNỌ E: plọn omọ́ji towe mi. Do mi gbọn ali nugbo towe ji, bosọ plọn mi: na hiẹ wẹ Jiwheyẹwhe whlẹngán ṣie tọn; hiẹ wẹ yẹn nọtepọn to azán popo gbè.” (Ps. 25:4, 5) Mí sọgan wà nudopolọ gbọn dẹ̀hiho dali dọ Jehovah ni hẹn mí tindo ojlo nado wà nuhe na hẹn homẹ etọn hùn. Eyin mí nọ lẹnnupọndo nukun he Jehovah Jiwheyẹwhe po Ovi etọn po nọ yí do pọ́n mí na ojlo yetọn wiwà wutu ji, enẹ na whàn mí nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn hia. (Mat. 26:6-10; Luku 21:1-4) Numọtolanmẹ enẹ sọgan whàn mí nado vẹ̀ Jehovah dọ ni hẹn mí tindo ojlo nado yinukọn to gbigbọ-liho. Yẹwhegán Isaia ze apajlẹ dagbe dai gando pọndohlan he mí dona wleawuna go. Whenue e sè bọ Jehovah to kinkanse dọ: “Mẹnu wẹ yẹn na dohlan, mẹnu wẹ na yì na mí?” yẹwhegán lọ gblọn dọmọ: “Yẹn die; do mi hlan.”—Isa. 6:8.

Yinukọn to Gbigbọ-Liho—Gbọnna?

11. (a) Naegbọn mẹmẹsunnu lẹ dona dovivẹnu nado pegan na azọngban lẹ to titobasinanu lọ mẹ? (b) Nawẹ mẹmẹsunnu de sọgan pegan na lẹblanulọkẹyi sinsẹ̀nzọn tọn lẹ gbọn?

11 Gbẹtọ 289678 wẹ yí baptẹm to owhe sinsẹ̀nzọn 2008 tọn mẹ, podọ enẹ dohia hezeheze dọ nuhudo mẹmẹsunnu he na yin nukọntọ lẹ tọn tin taun. Enẹwutu, etẹwẹ mẹmẹsunnu de dona wà? Do glido, e dona dovivẹnu nado jẹ nubiọtomẹsi he go Owe-wiwe donù dọ devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn po mẹho lẹ po dona jẹ lẹ kọ̀n. (1 Tim. 3:1-10, 12, 13; Titu 1:5-9) Nawẹ mẹmẹsunnu de sọgan dovivẹnu nado jẹ nubiọtomẹsi Owe-wiwe tọn enẹlẹ kọ̀n gbọn? E sọgan wà ehe gbọn mahẹ zohunhun tọn tintindo to lizọnyizọn lọ mẹ dali, nukunpipedo azọngban agun tọn etọn lẹ go ganji, vivẹnudido nado hẹn gblọndo he e nọ na to opli agun tọn lẹ ji pọnte dogọ, podọ gbọn ojlo tintindo to yisenọ hatọ etọn lẹ mẹ dali. Mọwiwà na dohia dọ e nọ wlebòna otẹn etọn to agun mẹ.

12. Nawẹ jọja lẹ sọgan dohia dọ yé yin zohunhunnọ to nugbo lọ mẹ gbọn?

12 Etẹwẹ mẹmẹsunnu jọja lẹ, titengbe yé he tin to owhe aflanmẹ tọn mẹ lẹ, sọgan wà nado yinukọn to agun mẹ? Yé sọgan dovivẹnu nado whẹ́n “to wuntuntun mẹ podọ to nuyọnẹn [gbigbọmẹ tọn] lẹpo mẹ” gbọn oyọnẹn Owe-wiwe tọn tintindo dali. (Kọl. 1:9) Matin ayihaawe, Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn po sọwhiwhe po gọna mahẹ zohunhun tọn tintindo to opli agun tọn lẹ mẹ na gọalọna yé nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n. Jọja he ko lẹzun dẹpẹ lẹ sọgan sọ pegan gbọn vivẹnudido nado biọ “ohọ̀n daho magbọvọ” nuwiwa tọn mẹ to adà voovo lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ dali. (1 Kọl. 16:9) Afọdidona yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ wẹ nọ hẹn pekọ wá namẹ hugan to gbẹ̀mẹ bosọ nọ hẹn dona susu wá.—Hia Yẹwhehodọtọ 12:1.

13, 14. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mẹmẹyọnnu lẹ sọgan dohia dọ yé nọ wlebòna otẹn yetọn to agun mẹ te?

13 Mẹmẹyọnnu lẹ lọsu sọgan dohia dọ yé yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi he yé tindo nado nọ doalọ tlọlọ to Psalm 68:11 hinhẹndi mẹ tọn. E hia dọmọ: “[Jehovah] wẹ ohó lọ dọ: yọnnusi he to owẹ̀n lọ lá lẹ wẹ agun daho de.” Dopo to aliho tangan he mẹ mẹmẹyọnnu lẹ sọgan do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn yetọn hia na otẹn yetọn to agun mẹ te wẹ nado nọ tindo mahẹ to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ mẹ. (Mat. 28:19, 20) Enẹwutu, eyin mẹmẹyọnnu lẹ nọ tindo mahẹ gigọ́ to lizọnyizọn lọ mẹ, bo nọ desọn ojlo mẹ nado yí yede do sanvọ́ do azọ́n enẹ tamẹ, enẹ na dohia dọ yé nọ yọ́n pinpẹn otẹn yetọn to agun mẹ tọn.

14 To wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Titu mẹ, e dọmọ: “Yọnnu mẹho lẹ ga, dọ yé ni tin to jijọ he jẹ hẹ wiwe mẹ, . . . mẹplọntọ onú dagbe lẹ tọn; na yé nido plọn yọpọ yọnnu lẹ nado yin huwhẹnọ, nado nọ yiwanna asu yetọn lẹ, nado nọ yiwanna ovi yetọn lẹ, nado yin nuyọnẹntọ, wiwenọ, nado yin whégbè nọtọ, mẹdagbe, he litaina asu yetọn titi lẹ, na ohó Jiwheyẹwhe tọn ma nado yin nùzandogona.” (Titu 2:3-5) Na nugbo tọn, mẹmẹyọnnu he whèwhín lẹ sọgan tindo nuyiwadomẹji dagbe do agun lọ ji. Eyin yé nọ na sisi mẹmẹsunnu he to nukọntọ yin lẹ bo nọ basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ gando nusisọ́, aṣọ́dido, po ayidedai po go, mẹdevo lẹ na hodo apajlẹ dagbe yetọn podọ enẹ na dohia dọ yé wlebòna otẹn yetọn to agun mẹ.

15. Etẹwẹ mẹmẹyọnnu tlẹnnọ de sọgan wà nado duto ṣokẹdẹninọ ji?

15 To whedelẹnu, e sọgan vẹawuna mẹmẹyọnnu tlẹnnọ de nado yọnẹn dọ emi tindo otẹn de to agun mẹ. Mẹmẹyọnnu he tindo numimọ mọnkọtọn pọ́n de dọmọ: “Tlẹnmẹninọ sọgan hẹn numọtolanmẹ ṣokẹdẹninọ tọn wá to whedelẹnu.” Whenue yè kàn lehe e duto ninọmẹ enẹ ji gbọn sè e, e dọmọ: “Odẹ̀ po nupinplọn po wẹ gọalọna mi nado vọ́ otẹn ṣie mọ. N’tẹnpọn nado yọ́n nukun he Jehovah nọ yí do pọ́n mi. Enẹgodo, n’tẹnpọn nado nọ gọalọna mẹdevo lẹ to agun mẹ. Mọwiwà zọ́n bọ n’ma nọ ze ayidonugo do dee ji zẹjlẹgo.” Sọgbe hẹ Psalm 32:8, Jehovah dọna Davidi dọmọ: “Yẹn na yí nukun ṣie do dewé hẹ we.” Mọwẹ, Jehovah nọ tindo ojlo to devizọnwatọ etọn lẹ dopodopo mẹ, kakajẹ mẹmẹyọnnu tlẹnnọ lẹ ji, podọ mẹlẹpo wẹ e nọ gọalọna nado mọ otẹn yetọn to agun mẹ.

A Jo Otẹn Towe Do Blo!

16, 17. (a) Naegbọn alọkikẹyi oylọ-basinamẹ Jehovah tọn nado yin apadewhe titobasinanu etọn tọn do yin nudide dagbe hugan he mí sọgan basi? (b) Nawẹ mí sọgan hẹn otẹn mítọn go to titobasinanu Jehovah tọn mẹ gbọn?

16 Jehovah ko gbọn owanyi dali dọ̀n devizọnwatọ etọn lẹ dopodopo sẹpọ ede. Jesu dọmọ: “Mẹdepope ma sọgan wá dee, adavo Otọ́ he do mi hlan dọ̀n ẹn.” (Joh. 6:44) To gbẹtọ livaliva he tin to aigba ji lẹpo mẹ, Jehovah ko basi oylọna mí tlọlọ nado yin dopo to hagbẹ agun etọn tọn lẹ mẹ to egbehe. Alọkikẹyi oylọ-basinamẹ ehe wẹ nudide dagbe hugan he mí sọgan basi. Enẹ nọ hẹn gbẹzan mítọn pọnte dogọ. Podọ mí nọ tindo ayajẹ po pekọ po nado yọnẹn dọ mí tindo otẹn de to agun mẹ!

17 “OKLUNỌ, yẹn yiwanna aisintẹn ohọ̀ towe mẹ tọn,” wẹ psalm-kàntọ lọ dọ. E sọ jihàn dọmọ: “Afọ ṣie nọte to fie sọgbe: to agun lẹ mẹ wẹ yẹn na nọ . . . dona OKLUNỌ te.” (Ps. 26:8, 12) Jiwheyẹwhe nugbo lọ tindo otẹn de na mí to titobasinanu etọn mẹ. Eyin mí nọ hodo anademẹ yẹwhehọluduta tọn lẹ bo nọ hẹn alọnu ján to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ, mí ma na hẹn otẹn họakuẹ mítọn bu to titobasinanu Jehovah tọn mẹ gbede.

Be Hiẹ Flin Ya?

• Naegbọn e do sọgbe nado dọ dọ Klistiani lẹpo wẹ tindo otẹn de to agun mẹ?

• Nawẹ mí nọ dohia dọ mí wlebòna otẹn mítọn to titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn mẹ gbọn?

• Etẹlẹ wẹ sọgan yinuwado otẹn kavi azọngban mítọn ji to agun mẹ?

• Nawẹ Klistiani jọja po mẹho po sọgan wlebòna otẹn yetọn to titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn mẹ gbọn?

[Kanbiọ Oplọn tọn lẹ]

[Yẹdide to weda 16]

Nawẹ mẹmẹsunnu lẹ sọgan pegan na lẹblanulọkẹyi lẹ to agun mẹ gbọn?

[Yẹdide to weda 17]

Nawẹ mẹmẹyọnnu lẹ sọgan dohia dọ yé yọ́n pinpẹn otẹn yetọn tọn to agun mẹ gbọn?