Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

A Hẹn Ayajẹ Towe Bu to Nuhahun lẹ Whenu Blo

A Hẹn Ayajẹ Towe Bu to Nuhahun lẹ Whenu Blo

A Hẹn Ayajẹ Towe Bu to Nuhahun lẹ Whenu Blo

“Yé he dín fibẹtado to [Jehovah] mẹ lẹpo ni jaya: tẹgbẹ wẹ yé ni nọ yí ayajijẹ do jihàn.”—PS. 5:11.

1, 2. (a) Etẹwẹ yin delẹ to nuhe nọ hẹn ayimajai susu wá to egbehe lẹ mẹ? (b) Gbọnvona nugbajẹmẹji he nọ wá gbẹtọvi lẹpo ji to paa mẹ, etẹwẹ Klistiani nugbo lẹ dona doakọnna?

 KUNNUDETỌ JEHOVAH tọn lẹ ma sọgan dapana nugbajẹmẹji he nọ jọ do gbẹtọvi lẹ go to paa mẹ to egbehe gba. Susu to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ wẹ ko jiya danuwadomẹgo, awhàn, po whẹdida agọ̀ po tọn pọ́n. Nugbajẹmẹji jọwamọ tọn lẹ, ohẹ́n, azọ̀n, po okú po nọ hẹn ayimajai susu wá. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Mí yọnẹn dọ nudida lẹpo wẹ to hunwẹn dopọ bo tin to awufiẹsa mẹ dopọ kakajẹ din.” (Lom. 8:22NW) Mapenọ-yinyin mítọn sọ nọ hẹn yajiji delẹ wá mí ji ga. Taidi Ahọlu Davidi hohowhenu tọn, mí sọgan dọmọ: “Ylanwiwa ṣie ṣinyọ́n ota na mi; di agbàn pinpẹn, e pẹ̀n hugan mi.”—Ps. 38:4.

2 Gbọnvona nugbajẹmẹji he nọ wá gbẹtọvi lẹpo ji to paa mẹ, Klistiani nugbo lẹ sọ nọ ze yatin yẹhiadonu tọn yetọn. (Luku 14:27) Mọwẹ, gbẹtọ lẹ gbẹwanna devi Jesu tọn lẹ bosọ dohomẹkẹn yé dile yé wà na Jesu do. (Mat. 10:22, 23; Joh. 15:20; 16:2) Enẹwutu, Klisti hihodo nọ biọ dọ mí ni dovivẹnu vẹkuvẹku po akọndonanu po dile mí to nukundo dona aihọn yọyọ lọ tọn lẹ.—Mat. 7:13, 14; Luku 13:24.

3. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ e ma yin dandan dọ Klistiani lẹ ni jiya whẹpo do hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn?

3 Be ehe dohia dọ Klistiani nugbo lẹ ma sọgan jaya bo hùnhomẹ wẹ ya? Be awubla po awufiẹsa po mẹ janwẹ mí na te kaka opodo lọ nido wá ya? Matin ayihaawe, Jehovah nọ jlo dọ mí ni yin ayajẹnọ dile mí to nukundo hẹndi opagbe etọn lẹ tọn. Whlasusu wẹ Biblu dọho gando sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ go taidi gbẹtọ ayajẹnọ. (Hia Isaia 65:13, 14.) Psalm 5:11 dọ dọ, “Yé he dín fibẹtado to [Jehovah] mẹ lẹpo ni jaya: tẹgbẹ wẹ yé ni nọ yí ayajijẹ do jihàn.” Mọwẹ, e yọnbasi nado tindo ayajẹ, jijọho ahun mẹ tọn, po pekọ po jẹ obá de mẹ etlẹ yin to nugbajẹmẹji lẹ whenu. Mì gbọ mí ni pọ́n lehe Biblu sọgan gọalọna mí nado pehẹ whlepọn lẹ podọ to ojlẹ dopolọ mẹ yin ayajẹnọ gbọn.

Jehovah“Jiwheyẹwhe Ayajẹnọ”

4. Etẹwẹ yin numọtolanmẹ Jiwheyẹwhe tọn to whenue nudida etọn lẹ gbẹkọ ojlo etọn go?

4 Lẹnnupọndo apajlẹ Jehovah tọn ji. Taidi Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ, wẹkẹ lọ blebu wẹ tin to alọ etọn mẹ. Nude ma whè do e, mọjanwẹ e ma tindo nuhudo mẹdepope tọn do niyẹn. Ṣigba, mahopọnna huhlọn mayọnjlẹ he Jehovah tindo, e dona ko tindo numọtolanmẹ flumẹjijẹ tọn jẹ obá de mẹ to whenue dopo to ovi gbigbọmẹ tọn etọn lẹ mẹ ṣiatẹ bo lẹzun Satani. E dona ko vẹna Ẹn ga whenue angẹli delẹ kọnawudopọ hẹ Satani to atẹṣiṣi lọ mẹ. Sọ lẹnnupọndo lehe e na ko yinuwado Jiwheyẹwhe ji do to whenue Adam po Evi po, yèdọ nudida etọn he jiawu hugan to aigba ji lẹ gbẹ́ ẹ dai ji. Sọn whenẹnu gbọ́n, susu liva kúnkan yetọn lẹ tọn wẹ ko gbẹ́ aṣẹpipa Jehovah tọn dai.—Lom. 3:23.

5. Etẹlẹ wẹ jọ to whenuho mẹ bo vẹna Jehovah taun?

5 Satani gbẹ́ pò to nukọnzindo to atẹṣiṣi etọn mẹ badabada. Hugan owhe 6 000 todin, Jehovah ko doayi boṣiọ-sinsẹ̀n, danuwiwa, hlọnhuhu po zanhẹmẹ gblezọn he gbayipe to aihọn mẹ to egbehe po go. (Gẹn. 6:5, 6, 11, 12) Humọ, e ko sè dogbọn lalo ylankan po ohó mẹhẹngble tọn he yè to didọ dego lẹ po dali. To whedelẹnu, sinsẹ̀n-basitọ nugbo Jiwheyẹwhe tọn lẹ lọsu tlẹ nọ hẹn homẹgble e. Biblu basi zẹẹmẹ do dopo to ninọmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ ji dọmọ: “Whla nẹmunẹmu wẹ yé ṣiatẹ hẹ ẹ to zungbo mẹ; bosọ hẹn homẹgble e to aigba-klo ji! Nugbo, yé lẹ́ bo whlé Jiwheyẹwhe pọ́n, bo hẹn awusinyẹn Mẹwiwe Islaeli tọn lọ.” (Ps. 78:40, 41) E biọlanmẹna Jehovah taun to whenue omẹ etọn lẹ gbẹ́ ẹ dai. (Jẹl. 3:1-10) Nado dọ hójọhó, onú ylankan he nọ jọ lẹ nọ vẹna Jehovah tlala.—Hia Isaia 63:9, 10.

6. Nawẹ Jiwheyẹwhe pehẹ ninọmẹ flumẹjijẹ tọn lẹ gbọn?

6 Etomọṣo, nuyiwa gbẹtọvi lẹ tọn he hẹn homẹgble Jehovah bosọ hẹn ẹn jẹflumẹ ma hẹn ẹn gbọjọ gba. Whenue nuhahun enẹlẹ fọ́n, tlolo janwẹ e yí onú delẹ wà nado didẹ kọdetọn ylankan nuhe jọ lọ lẹ tọn. E ko sọ ze afọdide ojlẹ gaa tọn delẹ, na lẹndai etọn nido mọ hẹndi to godo mẹ. Po afọdide dagbe ehelẹ po, Jehovah yí ayajẹ do to nukọnpọnhlan whẹsuna nupojipetọ-yinyin etọn po dona he to tepọn sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ etọn lẹ po. (Ps. 104:31) Mọwẹ, mahopọnna vlẹko he yin hinhẹnwa Jehovah ji, e gbẹ́ to “Jiwheyẹwhe ayajẹnọ” yin.—1 Tim. 1:11NW; Ps. 16:11.

7, 8. Eyin nuhahun lẹ fọ́n, nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Jehovah tọn gbọn?

7 Nugbo wẹ dọ mí ma sọgan yí nugopipe mítọn lẹ jlẹdo Jehovah tọn go eyin mí na didẹ nuhahun lẹ. Etomọṣo, mí sọgan hodo apajlẹ Jehovah tọn to whenue mí to pipehẹ nuhahun lẹ. Jọwamọnu wẹ e yin nado tindo numọtolanmẹ lọ dọ Jiwheyẹwhe gbẹkọ mí go to whenue nuhahun lẹ fọ́n, ṣigba mí ma dona gbọṣi ninọmẹ mọnkọtọn mẹ. Na mí yin didá to apajlẹ Jehovah tọn mẹ wutu, mí tindo nugopipe nulẹnpọn tọn po nuyọnẹn he sọgbe po he na gọalọna mí nado gbeje nuhahun mítọn lẹ pọ́n bo ze afọdide he jẹ to whedepopenu he e yọnbasi.

8 Whẹwhinwhẹ́n titengbe he sọgan gọalọna mí nado duto nuhahun gbẹ̀mẹ tọn lẹ ji wẹ nado yọnẹn poun dọ onú delẹ tin he zẹ̀ nugopipe mítọn go. Eyin mí nọ hanú zẹjlẹgo do whẹho mọnkọtọn lẹ ji, enẹ sọgan hẹn mí jẹflumẹ dogọ bo na hò ayajẹ he mí nọ mọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ yí sọn mí si. Eyin mí ko dovivẹnu jẹ obá de mẹ nado didẹ nuhahun de bọ e ma pà mí, e na yọ́n hugan nado zindonukọn bo ze ayiha do azọ́n dagbe lẹ wiwà ji. Kandai Biblu tọn he go mí na donù ehelẹ zinnudo nuagokun ehe ji ganji.

Lẹnpọn Dagbe Yin Nujọnu

9. Nawẹ Hanna do lẹnpọn dagbe hia gbọn?

9 Lẹnnupọndo apajlẹ Hanna tọn ji, mẹhe wá lẹzun onọ̀ yẹwhegán Samuẹli tọn to godo mẹ. E jẹflumẹ na e ma sọgan jivi wutu. Asisi etọn nọ ṣàn ẹn ko bosọ nọ yí i do davlẹ na e yin wẹnsinọ wutu. Hanna gbọjọ sọmọ bọ, to whedelẹnu e nọ viavi bo ma nọ dùnú. (1 Sam. 1:2-7) Whenue Hanna yì tẹmpli Jehovah tọn mẹ to gbèdopo, e “tin to vivẹ́ ayiha tọn mẹ, bo hodẹ̀ hlan OKLUNỌ, bo viavi badabada.” (1 Sam. 1:10) Whenue Hanna ko dọ numọtolanmẹ etọn na Jehovah godo, Eli yẹwhenọ daho lọ dọnsẹpọ ẹ bo dọmọ: “Yì jijọho mẹ: Jiwheyẹwhe Islaeli tọn ni sọ kanbiọ towe he hiẹ biọ sọn e si na we.” (1 Sam. 1:17) To whenẹnu, Hanna mọdọ emi ko wà nuhe go emi pé lẹpo. E ma yin ojlo etọn wẹ e do yin wẹnsinọ. Hanna do lẹnpọn dagbe hia. Enẹgodo, e “wle ali etọn yì, bo dùnú, nukunmẹ etọn masọ yin awublanọ ba.”—1 Sam. 1:18.

10. Whenue Paulu pehẹ nuhahun he hugan huhlọn etọn de, pọndohlan tẹwẹ e dohia?

10 Apọsteli Paulu do pọndohlan mọnkọtọn hia to whenue e to ahidi hẹ nuhahun de. Nude to tuklado e bo hẹn ayimajai susu wá na ẹn. E ylọ ẹ dọ “owùn de . . . to agbasalan mẹ.” (2 Kọl. 12:7, NW) Mahopọnna owùn alọpa he e sọgan yin, Paulu wà nuhe go e pé lẹpo nado de nuhe to tuklado e lọ sẹ̀, bo hodẹ̀ hlan Jehovah na e nido mọ kọgbọ. Whla nẹmu wẹ Paulu vẹ̀ Jehovah gando whẹho ehe go? Whla atọ̀n wẹ. Whenue Paulu vẹ̀ Jiwheyẹwhe whla atọ̀ntọ, Jiwheyẹwhe dọna ẹn dọ “owùn [he] to agbasalan mẹ” na ẹn lọ ma na yin didesẹ to azọ́njiawu-liho gba. Paulu kẹalọyi enẹ bo zindonukọn to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ po zohunhun po.—Hia 2 Kọlintinu lẹ 12:8-10.

11. Nado sọgan pehẹ nuhahun lẹ, adà tẹwẹ odẹ̀ po ovẹ̀ po nọ yiwà?

11 Apajlẹ ehelẹ ma dohia dọ mí dona doalọtena dẹ̀hiho hlan Jehovah gando nuhahun mítọn lẹ go gba. (Ps. 86:7) Kakatimọ, Ohó Jiwheyẹwhe tọn vẹ̀ mí dọmọ: “Mì yin magbọjẹnọ na nudepope blo, ṣigba to onú lẹpo mẹ, mì nọ yí odẹ̀, ovẹ̀, po pẹdido po do hẹn obiọ mìtọn lẹ zun yinyọnẹn na Jiwheyẹwhe.” Nukun tẹwẹ Jehovah do nọ pọ́n ovẹvivẹ po obiọ vẹkuvẹku mọnkọtọn lẹ po? Biblu yidogọ dọmọ: “Jijọho Jiwheyẹwhe tọn he yiaga hugan linlẹn lẹpo nasọ họ́ ahun mìtọn po nugopipe apọ̀nmẹ tọn mìtọn po gbọn Klisti Jesu gblamẹ.” (Flp. 4:6, 7, NW) Mọwẹ, Jehovah sọgan nọma de nuhahun mítọn sẹ̀, ṣigba e sọgan na gblọndo odẹ̀ mítọn lẹ gbọn hihọ́ bibasina nugopipe apọ̀nmẹ tọn mítọn dali. Whenue mí hodẹ̀ do whẹho de ji godo, mí sọgan wá mọdọ owùnu wẹ e yin nado to nuhà do whẹho lọ ji zẹjlẹgo.

Nọ Mọ Awuvivi to Ojlo Jiwheyẹwhe Tọn Wiwà Mẹ

12. Naegbọn e do yin owùnu nado gbọṣi ninọmẹ gbigbọjọ tọn mẹ?

12 Howhinwhẹn lẹ 24:10 dọmọ: “Eyin nuṣikọna we to azán nukunbibia tọn gbè, huhlọn towe ma sọtẹ́n gba.” Howhinwhẹn devo dọmọ: “Gbọn awubla ayiha tọn dali, gbigbọ nọ gbàdo.” (Howh. 15:13) Klistiani delẹ ko jẹflumẹ sọmọ bọ, yé ko doalọtena Biblu hihia po ayihamẹlinlẹnpọn deji po. Yé masọ nọ hodẹ̀ to gbesisọ mẹ ba, podọ yé tlẹ sọgan hẹn yede jẹla na sinsẹ̀n-basitọ hatọ yetọn lẹ. Matin ayihaawe, eyin mí gbọṣi ninọmẹ gbigbọjọ tọn mẹ, enẹ sọgan yin owùnu de na mí.—Howh. 18:1, 14.

13. Nuwiwa tẹlẹ wẹ sọgan gọalọna mí nado duto gbigbọjọ ji bo na mí ayajẹ jẹ obá de mẹ?

13 To alọ devo mẹ, pọndohlan dagbe tintindo na gọalọna mí nado ze ayidonugo do adà gbẹzan tọn he sọgan hẹn ayajẹ po homẹhunhun po wá na mí lẹ ji. Davidi wlan dọmọ: “Homẹ ṣie hùn nado wà ojlo towe, Jiwheyẹwhe ṣie E.” (Ps. 40:8) Eyin nulẹ masọ to yìyì na mí do lehe e jẹ do ba, mí ni ma lẹn gbede nado doalọtena nuwiwa gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ blo. Na nugbo tọn, nuhe na gọalọna mí nado duto awubla ji wẹ nado nọ doalọ to nuwiwa he nọ hẹn ayajẹ wá lẹ mẹ. Jehovah dọna mí dọ mí sọgan mọ ayajẹ po homẹhunhun po eyin mí nọ hia Ohó etọn bo nọ zín nukun do e mẹ to gbesisọ mẹ. (Ps. 1:1, 2; Jak. 1:25) Mí nọ mọ “ohó vivi” he sọgan na mí tuli bo hẹn ahun mítọn jaya lẹ gbọn Biblu hihia po opli Klistiani tọn lẹ yìyì po dali.—Howh. 12:25; 16:24.

14. Jidenamẹ Jehovah tọn tẹwẹ nọ hẹn ayajẹ wá na mí to egbehe?

14 Jiwheyẹwhe hùn dotẹnmẹ susu dotena mí nado yin ayajẹnọ. Na nugbo tọn, opagbe whlẹngán tọn etọn wẹ nọ na mí ayajẹ hugan. (Ps. 13:5) Mahopọnna ninọmẹ depope he mẹ mí sọgan te todin, mí yọnẹn dọ Jiwheyẹwhe na suahọ mẹhe nọ dín in vẹkuvẹku lẹ to godo mẹ. (Hia Yẹwhehodọtọ 8:12.) Yẹwhegán Habbakuk yí hogbe yẹhiadonu tọn lẹ zan bo dọ po nujikudo po dọmọ: “Na le votin ma tlẹ na gbàsẹ́ sọ, mọwẹ sinsẹ́n ma nasọ tin to vẹntin lẹ mẹ; tuklajẹ olivieli tọn na gbòdo, podọ ogle lẹ masọ to núdùdù de na dejó gba; lẹngbọpa lẹ na yin sinsánsẹ sọn apó lọ mẹ, podọ lẹngbọ de ma nasọ tin to sìnsìntẹn lẹ mẹ: ganṣo yẹn na jaya to OKLUNỌ mẹ, yẹn na jẹaglin to Jiwheyẹwhe whlẹngán ṣie tọn mẹ.”—Hab. 3:17, 18.

‘Ayajẹnọ Wẹ Mẹhe Jiwheyẹwhe Yetọn Yin Jehovah Lẹ!’

15, 16. Donù nunina Jiwheyẹwhe tọn he mí sọgan duvivi etọn to alọnu din delẹ go.

15 Dile mí to nukundo sọgodo gigonọ he to sẹdotẹnmẹ na mí, ojlo Jehovah tọn wẹ yindọ mí ni duvivi onú dagbe he e nọ na mí lẹ tọn. Biblu dọmọ: “Yẹn yọnẹn dọ dagbe de ma tin to [ovi gbẹtọ tọn lẹ] mẹ, adavo na gbẹtọ ni to ayajẹ, bosọ to dagbe wà to ayiha etọn mẹ. Podọ na mẹdopodopo ni to dùdù, bosọ to nùnù, na e ni to vivi magbọjẹ etọn lẹpo tọn dù, nunina Jiwheyẹwhe tọn wẹ.” (Yẹwh. 3:12, 13) Nado wà “dagbe” biọ dọ mí ni nọ wà onú dagbe lẹ do mẹdevo lẹ tamẹ. Jesu dọ dọ nado namẹ do ayajẹ hú nado mọyi. Homẹdagbe didohia azọ́nwatọgbẹ́ mítọn lẹ, ovi mítọn lẹ, mẹjitọ mítọn lẹ po hẹnnumẹ mítọn devo lẹ po nọ hẹn pekọ nujọnu tọn wá. (Howh. 3:27) Nado jọmẹ, bo tindo gbigbọ johẹmẹ tọn, bosọ nọ jona mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po sọ nọ hẹn ayajẹ susu wá na mí, podọ enẹ nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. (Gal. 6:10; Kọl. 3:12-14; 1 Pita 4:8, 9) Eyin gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn nọ whàn mí nado hẹn lizọnyizọn mítọn di, enẹ na hẹn ale nujọnu tọn wá na mí.

16 Hogbe Yẹwhehodọtọ tọn he yin nùdego to aga lẹ donù awuvivi paa he gbẹtọvi nọ mọ to dùdù po nùnù po mẹ go. Mọwẹ, eyin mí tlẹ to whlepọn glọ, mí sọgan mọ ayajẹ to nunina depope he Jehovah na mí to agbasa-liho mẹ. Humọ, whanpẹ họyiyi owhè tọn, whanpẹ vounvoun lẹ tọn, lehe kanlin-vi lẹ nọ to aihun dà do, po whanpẹ nudida jiawu devo lẹ tọn po sọgan hẹn awuji mí bo hẹn ayajẹ wá na mí. Eyin mí nọ lẹnnupọndo onú mọnkọtọn lẹ ji, owanyi mítọn na Jehovah, mẹhe yin Asisa onú dagbe lẹpo tọn, na sudeji.

17. Etẹwẹ na hẹn pọngbọ mlẹnmlẹn wá na mí sọn nuhahun lẹ si, podọ etẹwẹ nọ miọnhomẹna mí to alọnu din?

17 To popolẹpo mẹ, owanyi mítọn na Jiwheyẹwhe, tonusisena gbedide etọn lẹ, po yise tintindo to avọ́sinsan ofligọ Jesu Klisti tọn mẹ po, na hẹn pọngbọ mlẹnmlẹn wá na mí sọn nuhahun he mape hẹnwa mí ji lẹ si bo nasọ na mí ayajẹ mavọmavọ. (1 Joh. 5:3) To alọnu din, na mí yọnẹn dọ Jehovah mọnukunnujẹ oyà he ji mí te lẹpo mẹ ganji wutu, enẹ nọ miọnhomẹna mí. Davidi wlan dọmọ: “Yẹn na yin homẹhunnọ bosọ jaya to dagbewanyi towe mẹ: na hiẹ ko lẹn magbọjẹ ṣie pọ́n; bosọ yọ́n ayiha ṣie to nukunbibia mẹ.” (Ps. 31:7) Na Jehovah yiwanna mí wutu, e na whlẹn mí to nukunbibia mítọn lẹ mẹ.—Ps. 34:19.

18. Naegbọn ayajẹ dona gbayipe to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn?

18 Dile mí to nukundo hẹndi opagbe Jehovah, Jiwheyẹwhe ayajẹnọ lọ tọn lẹ, mì gbọ mí ni to apajlẹ etọn hodo. Na mí ni ma dike numọtolanmẹ agọ̀ ni hẹn mí gbọjọ to gbigbọ-liho gbede blo. Eyin nuhahun lẹ fọ́n, mì gbọ nugopipe nulẹnpọn tọn po nuyọnẹn he sọgbe po ni nọ deanana nuyiwa mítọn lẹ. Jehovah na gọalọna mí nado dava numọtolanmẹ mítọn lẹ podọ nado ze afọdide he jẹ lẹ na mí nido duto nuhahun mítọn lẹ ji jẹ obá de mẹ. Mì gbọ onú dagbe he mí nọ mọ sọn Jehovah dè to agbasa-liho podọ to gbigbọ-liho lẹ ni nọ hẹn homẹhun mí. Eyin mí nọ dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, mí na tindo ayajẹ, na ‘ayajẹnọ wẹ mẹhe Jiwheyẹwhe yetọn yin Jehovah’ lẹ.—Ps. 144:15.

Etẹwẹ Hiẹ Ko Plọn?

• Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Jehovah tọn to whenue mí to pipehẹ nuhahun lẹ gbọn?

• Nawẹ lẹnpọn dagbe sọgan gọalọna mí nado duto nuhahun lẹ ji gbọn?

• To ojlẹ ayimajai tọn lẹ mẹ, nawẹ mí sọgan hùnhomẹ to ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà mẹ gbọn?

[Kanbiọ Oplọn tọn lẹ]

[Yẹdide to weda 16]

Nuylankan he to jijọ lẹ nọ vẹna Jehovah

[Asisa Yẹdide tọn]

© G.M.B. Akash/Panos Pictures

[Yẹdide to weda 18]

Jehovah ko na mí nususu he sọgan hẹn mí jaya