Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Gọalọna Ovi Towe lẹ Nado Duto Whlepọn He Yé Nọ Pehẹ lẹ Ji

Gọalọna Ovi Towe lẹ Nado Duto Whlepọn He Yé Nọ Pehẹ lẹ Ji

Gọalọna Ovi Towe lẹ Nado Duto Whlepọn He Yé Nọ Pehẹ lẹ Ji

JỌJA mítọn lẹ tin to kọgbidinamẹnu sinsinyẹn glọ. Gbigbọ aihọn ylankan Satani tọn sọgan yinuwado yé ji po awubibọ po, podọ yé dona diahi hẹ “ojlo jọja whenu tọn lẹ.” (2 Tim. 2:22, NW; 1 Joh. 5:19) Humọ, na yé nọ tẹnpọn nado ‘flin Mẹdatọ yetọn’ wutu, yé dona doakọnna mẹṣanko—etlẹ yin tukladomẹ—sọn mẹhe jẹagọdo nuyise yetọn lẹ dè. (Yẹwh. 12:1) Mẹmẹsunnu de he nọ yin Vincent flin jọja whenu etọn bo dọmọ: “Eyin mẹde ma dotukla mi, mẹde na ko vannukundo mi kavi mẹde na ko tọ́navùn mi, na n’yin Kunnudetọ de wutu. Whlasusu wẹ e nọ sinyẹn sọmọ bọ n’ma nọ tindo ojlo nado yì wehọmẹ ba.” a

Gbọnvona kọgbidinamẹ aihọn tọn, visunnu kavi viyọnnu mítọn lẹ sọ dona diahi hẹ ojlo lọ nado hodo apajlẹ hagbẹ yetọn lẹ tọn. “E ma nọ bọawu nado gbọnvo to hagbẹ lẹ ṣẹnṣẹn,” wẹ Cathleen, mẹmẹyọnnu de he ṣẹṣẹ tọ́n sọn owhe aflanmẹ tọn mẹ dọ. Mẹmẹsunnu jọja de he nọ yin Alan yigbe dọ, “Wehọmẹvigbẹ́ ṣie lẹ nọ saba basi oylọna mi nado tọ́n hẹ yé to sẹfifo lẹ, podọ nado dọ hójọhó, e nọ jlo mi taun.” Humọ, ojlo jọja lẹ tọn nado tindo mahẹ to nuwiwa aihundida lanmẹyiya wehọmẹ tọn lẹ mẹ sọgan sinyẹn taun, dile etlẹ yindọ ehe sọgan dekọtọn do ogbẹ́ ylankan dido mẹ po awubibọ po. “N’yiwanna aihundida lanmẹyiya tọn taun,” wẹ mẹmẹyọnnu jọja de he nọ yin Tanya dọ. “Mẹplọntọ ṣie lẹ nọ to tuklado mi mapote nado biọ ogbẹ́ aihundida lanmẹyiya tọn wehọ lọ tọn mẹ. E ma nọ bọawu nado gbẹ́.”

Nawẹ hiẹ sọgan gọalọna ovi towe lẹ nado duto whlepọn he yé nọ pehẹ lẹ ji gbọn? Jehovah deazọ́nna mẹjitọ lẹ nado nọ na anademẹ ovi yetọn lẹ. (Howh. 22:6; Efe. 6:4) Yanwle mẹjitọ budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ tọn wẹ nado dó ojlo lọ nado setonuna Jehovah do ahun ovi yetọn lẹ tọn mẹ. (Howh. 6:20-23) Gbọnmọ dali, ovi lẹ na nọ yin whinwhàn nado nọavunte sọta kọgbidinamẹnu aihọn tọn lẹ eyin mẹjitọ yetọn lẹ ma tlẹ tin to finẹ.

Na mẹjitọ lẹ, e ma nọ bọawu nado wleawu dùdù po nùnù po tọn bo penukundo whẹndo yetọn go bosọ hẹn azọngban agun tọn lẹ di to ojlẹ dopolọ mẹ. Delẹ to yé mẹ dona wàmọ mahopọnna dọ yé yin mẹjitọ godoponọ kavi to pipehẹ nukundiọsọmẹ alọwlemẹ mayisenọ de tọn. Ṣogan, Jehovah nọ donukun dọ mẹjitọ lẹ ni de whenu dovo nado gọalọna ovi yetọn lẹ. Enẹwutu, etẹwẹ hiẹ sọgan wà nado gọalọna ovi towe lẹ na yé nido basi hihọ́na yede sọta kọgbidinamẹ hagbẹ lẹ tọn, mẹtẹnpọn, po tukladomẹ he yé nọ pehẹ egbesọegbesọ lẹ po?

Haṣinṣan Mẹdetiti Tọn de Tintindo hẹ Jehovah

Jẹnukọn whẹ́, jọja mítọn lẹ dona nọ mọ Jehovah taidi Omẹ nujọnu tọn de. Mí dona gọalọna yé nado ‘mọ Omẹ lọ he yin mayinukundomọ.’ (Heb. 11:27, NW) Vincent, he go mí donù wayi, flin lehe mẹjitọ etọn lẹ gọalọna ẹn nado wleawuna haṣinṣan mẹdetiti tọn de hẹ Jehovah do. E dọmọ: “Yé plọn mi dọ odẹ̀ yin nujọnu. N’flindọ sọn ovu gbọ́n wẹ n’nọ hodẹ̀ hlan Jehovah to ozán lẹpo mẹ whẹpo do yihọ. N’nọ mọ Jehovah taidi omẹ nujọnu tọn de.” Be hiẹ nọ hodẹ̀ hẹ ovi towe lẹ ya? Naegbọn hiẹ ma na dotoai nado yọ́n nuhe yé nọ dọna Jehovah to odẹ̀ mẹdetiti tọn yetọn lẹ mẹ? Be nudopolọ lẹ janwẹ yé nọ to vivọdọ ya? Kavi yé nọ dọ numọtolanmẹ he yé tindo gando Jehovah go nugbonugbo lẹ tọ́n to odẹ̀ yetọn lẹ mẹ? Eyin hiẹ nọ dotoaina odẹ̀ yetọn lẹ, a na penugo nado mọ lehe yé to nukọnyi to gbigbọ-liho do.

Aliho titengbe devo he mẹ jọja lẹ sọgan dọnsẹpọ Jehovah dogọ te wẹ nado nọ hia Ohó etọn na yede. Cathleen he go mí donù wayi dọmọ: “Biblu blebu hihia to ovu whenu gọalọna mi taun. E na mi jide dọ eyin gbẹtọ lẹ tlẹ diọnukunsọ mi, n’tindo godonọnamẹ Jehovah tọn.” Be ovi towe lẹ tindo tito Biblu hihia mẹdetiti tọn yetọn ya?—Ps. 1:1-3; 77:12.

Nugbo wẹ dọ ovi lẹ ma nọ kẹalọyi anademẹ mẹjitọ lẹ tọn to aliho dopolọ mẹ. Podọ nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn yetọn sọgan gbọnvo sọgbe hẹ owhe he to ota na yé. Etomọṣo, matin anademẹ, e na vẹawuna jọja lẹ nado yọ́n Jehovah taidi Omẹ nujọnu tọn de. Mẹjitọ lẹ dona zín ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ do ahun ovi yetọn lẹ tọn mẹ sọmọ bọ yé na nọ sè ogbè Jehovah tọn, to yẹhiadonu-liho, mahopọnna fidepope he yé tin te. (Deut. 6:6-9) Ovi towe lẹ dona kudeji dọ Jehovah nọ hò dopodopo yetọn tọn pọ́n.

Lehe Hiẹ Sọgan Hùn Dotẹnmẹ Hodọdopọ Dagbe Tọn Dote Do

Aliho tangan devo nado gọalọna ovi towe lẹ wẹ nado nọ dọhodopọ hẹ yé. Na nugbo tọn, hodọdopọ dagbe bẹ nususu hẹn hugan nado nọ dọhona ovi towe lẹ poun. E nọ bẹ kanbiọ lẹ kinkanse po sọwhiwhe yíyí do dotoaina gblọndo yetọn lẹ po hẹn—yèdọ eyin gblọndo lọ lẹ ma tlẹ jẹ towe ji. Anne he tindo visunnu awe dọmọ: “N’nọ to kanbiọ kanse ovi ṣie lẹ kakajẹ whenue n’yọ́n nuhe to ayiha yetọn mẹ po nuhe yé to pipehẹ to gbẹzan yetọn mẹ po.” Be ovi towe lẹ nọ mọdọ a nọ dotoaina yé ya? Tanya he go mí donù to aga dọmọ: “Mẹjitọ ṣie lẹ nọ dotoaina mi ganji bo tlẹ nọ flin nuhe ji mí ko dọhodo wayi lẹ. Yé yọ́n yinkọ klasigbẹ́ ṣie lẹ tọn bo nọ kàn yé sè. Yé sọ nọ kanhose mi gando ninọmẹ he ji mí ko dọhodo wayi delẹ go.” Eyin a nọ dotoai bo nọ flin nuhe ji hiẹ po ovi towe lẹ po ko dọhodo lẹ, hodọdopọ mìtọn na tindo kọdetọn dagbe.

Whẹndo susu ko mọdọ ojlẹ núdùdù tọn lẹ nọ hùn dotẹnmẹ hodọdopọ dagbe tọn lẹ dote. “Whẹndo mítọn nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n núdùdù to pọmẹ,” wẹ Vincent dọ. “Mẹjitọ mítọn lẹ nọ jlo dọ mímẹpo ni dùnú dopọ to whedepopenu he e yọnbasi. Dotẹnmẹ ma nọ yin nina mẹdepope nado pọ́n televiziọn, doto ladio kavi hiawe to núdùdù whenu. Na onú tata lẹ ji janwẹ mí nọ dọhodo to ojlẹ enẹ mẹ wutu, ehe nọ gọalọna mi to azán dopodopo ji nado de ayiha sẹ̀ sọn whlepọn he n’pehẹ to wehọmẹ lẹ ji pẹẹde.” E yidogọ dọmọ: “Hodidọ hẹ mẹjitọ ṣie lẹ to núdùdù whenu sọ zọ́n bọ n’nọ voawu nado dọhona yé eyin n’tindo nuhudo alọgọ tọn do whẹho sinsinyẹn lẹ ji.”

Kanse dewe dọ, ‘Whla nẹmu wẹ whẹndo mítọn nọ dùnú dopọ to osẹ dopodopo mẹ?’ Be vọjlado delẹ bibasi to adà ehe mẹ na hùn dotẹnmẹ susu dogọ dotena hodọdopọ dagbe tintindo hẹ ovi towe lẹ ya?

Nuhewutu Zepọn lẹ Bibasi do Yin Nujọnu

Whèjai de didedovo to osẹ dopodopo mẹ na Sinsẹ̀n-Bibasi Whẹndo tọn sọ nọ hùn dotẹnmẹ hodọdopọ dagbe tọn dote bo nọ gọalọna jọja lẹ nado duto nuhahun tangan delẹ ji. Alan he go mí donù wayi dọmọ: “Mẹjitọ ṣie lẹ nọ yí oplọn whẹndo tọn zan nado hẹn mí dọ nuhe to ahun ji na mí lẹ tọ́n. Yé nọ dike mí ni gbadopọnna hosọ he gando nuhe mí to pipehẹ lẹ go.” Onọ̀ Alan tọn dọmọ: “Mí nọ de ojlẹ de dovo to oplọn lọ whenu na zepọn lẹ. Zepọn ehelẹ gọalọna ovi mítọn lẹ nado yọ́n lehe yé na yiavunlọna yise yetọn bo dohia dọ nuyise yetọn yin nugbo do. Ehe nọ na yé nujikudo he yé tindo nuhudo etọn nado duto whlepọn depope he yé pannukọn ji.”

Na nugbo tọn, to kọgbidinamẹ hagbẹ lẹ tọn nukọn, e nọ saba biọ dọ ovi lẹ ni wà nususu hugan nado gbẹ́ poun bo dedo. Yé dona penugo nado na gblọndo kanbiọ delẹ tọn taidi etẹwutu e do yinmọ. Nuhe yé dona wà to whenuena mẹdevo lẹ to ṣinṣàn yé kò na yise yetọn wutu sọ dona họnwun na yé. Eyin yé ma penugo nado yiavunlọna nuyise yetọn lẹ, e na vẹawuna yé nado nọgodona sinsẹ̀n-bibasi nugbo po adọgbigbo po. Zepọn lẹ bibasi sọgan gọalọna yé nado tindo nujikudo mọnkọtọn.

Apotin he tin to weda 18 ji slẹ ninọmẹ delẹ he mì sọgan yizan nado basi zepọn to Sinsẹ̀n-Bibasi Whẹndo tọn mìtọn whenu. Eyin ovi towe lẹ na gblọndo de to zepọn lọ whenu, nọ fọ́n kanbiọ agọjẹdonu tọn lẹ dote nado dike zepọn lọ lẹ ni sọgbe hẹ nuhe yé nọ pehẹ to paa mẹ. To pọmẹ hẹ zepọn enẹlẹ, sọ nọ gbadopọnna nuplọnmẹ yọ́n-na-yizan he sọgan yin mimọyi sọn apajlẹ Biblu tọn lẹ mẹ. Matin ayihaawe, azọ́nplọnmẹ mọnkọtọn mimọyi to whégbè na hẹn ovi towe lẹ pegan nado duto whlepọn lẹ ji to wehọmẹ podọ to fidevo depope.

Be Owhé Towe Yin Bẹtẹn de Ya?

Be ovi towe lẹ nọ to jejeji nado lẹkọwa whégbè to wehọmẹ godo to azán dopodopo ji ya? Eyin owhé towe yin bẹtẹn de, e na gọalọna ovi towe lẹ nado duto whlepọn he yé nọ pehẹ egbesọegbesọ lẹ ji. Mẹmẹyọnnu de he to sinsẹ̀n to Bẹtẹli todin dọmọ: “To whenue n’to whinwhẹ́n ja, dopo to nuhe yin nujọnu na mi hugan lẹ mẹ wẹ yindọ owhé mítọn gbè yin bẹtẹn de. Mahopọnna lehe ninọmẹ lọ sinyẹn sọ to wehọmẹ, n’nọ yọnẹn dọ eyin n’wá whégbè, nulẹpo na gọ̀ jẹ otẹn yetọn mẹ.” Nawẹ ninọmẹ lọ te do to owhé towe gbè? Be ‘adánjijẹ whẹwhẹ, wiwọ́ po kinklan po’ wẹ yitẹn to owhé towe gbè ya, kavi ‘owanyi, ayajẹ po jijọho po’? (Gal. 5:19-23) Eyin jijọho ma nọ saba tin to owhé towe gbè, be a nọ wà nuhe go a pé lẹpo nado mọ diọdo he sọgan yin bibasi na owhé towe gbè nido yin bẹtẹn de na ovi towe lẹ ya?

Aliho devo he mẹ a sọgan gọalọna ovi towe lẹ nado duto whlepọn lẹ ji te wẹ nado hùn dotẹnmẹ dotena yé nado mọ ogbẹ́ dagbe lẹ. Di apajlẹ, be hiẹ sọgan nọ ylọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu gbigbọnọ agun mìtọn tọn lẹ po wá ayidedai whẹndo mìtọn tọn lẹ tẹnmẹ ya? Kavi be hiẹ sọgan nọ basi tito núdùdù kleun de tọn to owhé towe gbè hẹ nugopọntọ tomẹyitọ kavi lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn devo lẹ ya? Be hiẹ yọ́n mẹdehlan kavi mẹhe to sinsẹ̀n to Bẹtẹli de he ovi towe lẹ sọgan jihọntọn hẹ, vlavo gbọn wekanhlanmẹ tlọlọ, kavi Internet ji tọn, kavi kàntitẹ sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ dali ya? Họntọn mọnkọtọn lẹ sọgan gọalọna ovi towe lẹ nado de ali jijlọ lẹ na afọ yetọn bo ze yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ donukọnna yede. Lẹnnupọndo nuyiwadomẹji dagbe he apọsteli Paulu tindo do jọja Timoti ji. (2 Tim. 1:13; 3:10) Haṣinṣan pẹkipẹki he Paulu tindo hẹ ẹ gọalọna Timoti nado ze ayiha etọn do yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ ji.—1 Kọl. 4:17.

Nọ Pà Ovi Towe Lẹ

Homẹ Jehovah tọn nọ hùn nado mọdọ jọja lẹ to nuhe sọgbe wà mahopọnna kọgbidinamẹnu aihọn Satani tọn lẹ. (Ps. 147:11; Howh. 27:11) Matin ayihaawe, homẹ hiẹ lọsu tọn nọ hùn nado mọdọ jọja mítọn lẹ to nudide nuyọnẹn tọn lẹ basi. (Howh. 10:1) Dike ovi towe lẹ ni yọ́n numọtolanmẹ he a tindo gando yé go bo ma nọ whleawu nado pà yé sọn ahun mẹ wá blo. Jehovah ze apajlẹ dagbe dai na mẹjitọ lẹ. To whenue Jesu yí baptẹm, Jehovah dọmọ: “Hiẹ wẹ Visunnu ṣie, mẹyiwanna lọ; yẹn ko kẹalọyi we.” (Malku 1:11, NW) Lehe jidenamẹ Otọ́ etọn tọn na ko na huhlọn Jesu nado duto whlepọn susu he e na wá pehẹ to nukọn mẹ lẹ ji do sọ! Mọdopolọ, dike ovi towe lẹ ni yọnẹn dọ a yiwanna yé bo yọ́n pinpẹn nuhe wà yé te lẹ tọn.

Nugbo wẹ dọ hiẹ ma sọgan basi hihọ́na ovi towe lẹ mlẹnmlẹn sọn kọgbidinamẹnu, tukladomẹ po mẹṣanko po si. Ṣigba, hiẹ sọgan wà nususu nado gọalọna yé. Gbọnna? Gọalọna yé nado wleawuna haṣinṣan mẹdetiti tọn de hẹ Jehovah. Nọ hùn dotẹnmẹ hodọdopọ dagbe tọn lẹ dote. Dike Sinsẹ̀n-Bibasi Whẹndo tọn mìtọn ni gọ́ na oplọn bosọ hẹn owhé towe zun bẹtẹn de. Ayihaawe ma tin dọ mọwiwà na hẹn ovi towe lẹ pegan nado duto whlepọn he yé nọ pehẹ lẹ ji.

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Yinkọ delẹ ko yin didiọ to hosọ ehe mẹ.

[Yẹdide to weda 18]

ZEPỌN LẸ SỌGAN GỌALỌ

Apajlẹ ninọmẹ he jọja mítọn lẹ nọ pehẹ delẹ tọn die. Naegbọn mì ma na yí delẹ to ninọmẹ ehelẹ mẹ zan nado basi zepọn to Sinsẹ̀n-Bibasi Whẹndo tọn mìtọn whenu?

▸ Mẹplọntọ de biọ to viyọnnu towe si nado kọnawudopọ hẹ ogbẹ́ aihundida lanmẹyiya tọn de to wehọmẹ.

▸ Hagbẹ de ze siga donukọnna visunnu towe dile e gọ̀ ja sọn wehọmẹ.

▸ Yọpọ sunnu delẹ sìn-adán na visunnu towe dọ emi na hò e eyin emi sọ mọ ẹn devo bọ e to yẹwhehodọ.

▸ Viyọnnu towe to kunnude sọn họndekọn jẹ họndekọn bo yì tọ́n jẹ klasigbẹ́ etọn de ji.

▸ Nuhewutu viyọnnu towe ma nọ dọnudo asia yin kinkanse e to mẹlẹpo nukọn to klasi.

▸ Yọpọ sunnu de nọ ṣàn visunnu towe kò whẹwhẹ na e yin Kunnudetọ de wutu.

[Yẹdide to weda 17]

Be ovi towe lẹ tindo tito Biblu hihia mẹdetiti tọn yetọn ya?

[Yẹdide to weda 19]

Be mì nọ ylọ mẹmẹsunnu gbigbọnọ lẹ wá ayidedai mìtọn lẹ tẹnmẹ ya?