Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Mí Duto Owhẹ̀ Ojlẹ Dindẹn Tọn de Ji!

Mí Duto Owhẹ̀ Ojlẹ Dindẹn Tọn de Ji!

Mí Duto Owhẹ̀ Ojlẹ Dindẹn Tọn de Ji!

GANDUDU Union Soviétique tọn kẹalọyi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ taidi dopo to sinsẹ̀n otò lọ tọn lẹ mẹ to 1991. To whenue gandudu enẹ busẹ sọn aimẹ, gandudu yọyọ Russie tọn lọsu kẹalọyi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Gandudu yọyọ lọ yigbe dọ gandudu hoho lọ dohomẹkẹn mẹmẹsunnu mítọn lẹ. To 1993, Azọ́nwatẹn Whẹdidọ tọn Moscou tọn kẹalọyi Kunnudetọ lẹ to osẹ́n-liho taidi la communauté des Témoins de Jéhovah de Moscou. To owhe enẹ dopolọ mẹ, gandudu Russie tọn wleawuna owe osẹ́n tọn de he na jlọjẹ delẹ tòvi etọn lẹ. Sọgbe hẹ owe osẹ́n tọn enẹ, tòvi lẹ tindo mẹdekannujẹ nado basi sinsẹ̀n depope he jlo yé. E ko yì owhe susu he mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po to nukundo diọdo enẹlẹ.

Enẹwutu, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu Russie tọn lẹ po yidogọna mahẹ yetọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ, podọ mẹsusu kẹalọyi nugbo lọ. (2 Tim. 4:2) Bẹsọn 1990 jẹ 1995, sọha Kunnudetọ lẹ tọn to Moscou jideji sọn 300 yì 5000 linlán! Enẹ zọ́n bọ kẹntọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn jẹ nuhà ji. To ojlẹ enẹ mẹ, yé jẹ ogbé omẹ Jehovah tọn lẹ tọn yàn ji bo nọ diọnukunsọ yé to whẹdatẹn lẹ.

DODINNANU SẸ́NHẸNGBA TỌN LẸ BẸJẸEJI

Mẹgbeyinyan tintan lọ wá aimẹ to juin 1995. Pipli Moscou tọn de he nọ nọgodona Ṣọṣi Orthodoxe Russie tọn sawhẹdokọna mẹmẹsunnu mítọn lẹ dọ yé yin sẹ́nhẹngbatọ. To juin 1996, dodinnanutọ lẹ dọ dọ emi ma mọ nudepope do Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go. Mahopọnna enẹ, whla atọ̀n wẹ pipli Moscou tọn lọ sawhẹ dopolọ dokọna mẹmẹsunnu mítọn lẹ. Ṣigba to dodinnanu yetọn lẹpo mẹ, yé ma mọ nudepope do Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go. E paṣa mí dọ pipli dopolọ biọ dọ yè nisọ vọ́ dodinna mí. To godo mẹ, mẹhe ṣẹṣẹ yin dide nado gbeje whẹho lọ pọ́n doalọtena owhẹ̀ lọ to 13 avril 1998.

Afọzedaitọ whẹylọmẹtọ lọ tọn dọ dọ kunnudenu depope ma tin dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ hùwhẹ sẹ́nhẹngba tọn. Ṣigba, e na ayinamẹ dọ aliho devo he mẹ Kunnudetọ lẹ sọgan yin alọhẹndotena te wẹ nado dín aklọ̀n do yé go bo ylọwhẹ yé. Afọzedaitọ whẹylọmẹtọ lọ tọn yidogọ dọ la communauté des Témoins de Jéhovah de Moscou gbàsẹ́n otò po akọjọpli po tọn. Enẹwutu, whẹylọmẹtọ Azọ́nwatẹn Agewaji Lẹdo Moscou tọn yigbe nado dín aklọ̀n do mẹmẹsunnu mítọn lẹ go. To 29 septembre 1998, whẹho lọ yin zize yì Whẹdatẹn Agbegbe Golovinsky tọn to Moscou.

BIBLU YÌ WHẸDATẸN

Tatyana Kondratyeva wẹ ylọwhẹ mẹmẹsunnu lẹ. E donù nuhe osẹ́n 1997 tọn de dọ go nado sawhẹdokọna Kunnudetọ lẹ. Sọgbe hẹ osẹ́n enẹ, Église orthodoxe, sinsẹ̀n Malenu, Buddha tọn po Ju lẹ tọn po kẹdẹ wẹ yin yinyọnẹn to otò lọ mẹ. Linlinwe de dọ dọ Ṣọṣi Orthodoxe Russie tọn do mizọnmizọn na gandudu lọ nido de osẹ́n mọnkọtọn tọ́n, na ojlo etọn wẹ yindọ gandudu lọ ni doalọtena azọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn. (Associated Press, 25 juin 1999) Osẹ́n ehe na dotẹnmẹ whẹdatẹn lẹ nado hẹnalọdotena sinsẹ̀n depope he nọ namẹ tuli nado gbẹwanna mẹdevo lẹ. Whẹylọmẹtọ lọ dọ dọ gandudu dona hẹnalọdotena Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ na yé nọ na tuli mẹhe to sinsẹ̀n yetọn mẹ lẹ nado gbẹwanna mẹdevo lẹ bosọ nọ gbà whẹndo kija.

Dopo to whẹ̀yidọtọ he yiavùnlọna mẹmẹsunnu mítọn lẹ mẹ kanse whẹylọmẹtọ lọ dọmọ: “Mẹnu lẹ to la Congrégation des Témoins de Jéhovah de Moscou tọn mẹ wẹ nọ gbàsẹ́n bo nọ na tuli gbẹtọvi lẹ nado gbẹwanna mẹdevo lẹ?” Tintan whẹ́, nùkikẹ glo whẹylọmẹtọ lọ. Ṣigba e wá dọ dọ owe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn nọ hẹn yé nado gbẹwanna mẹhe to sinsẹ̀n devo mẹ lẹ na owe lọ lẹ nọ plọnmẹ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ kẹdẹ wẹ to sinsẹ̀n nugbo lọ basi.

Whẹ̀yidọtọ devo he yin dopo to mẹmẹsunnu mítọn lẹ mẹ yí vọkan Biblu tọn dopodopo na whẹdatọ lọ po whẹylọmẹtọ lọ po. Enẹgodo, mẹmẹsunnu lọ hia Efesunu lẹ 4:5 na yé dọmọ: “Oklunọ dopo, yise dopo, baptẹm dopo.” Po Biblu po to alọmẹ, whẹdatọ lọ, whẹylọmẹtọ lọ po whẹ̀yidọtọ lọ po dọhodo wefọ delẹ ji taidi Johanu 17:18 po Jakọbu 1:27 po. Whẹdatọ lọ kanse dọmọ: “Be wefọ ehelẹ nọ hẹn gbẹtọvi lẹ nado gbẹwanna mẹhe to sinsẹ̀n devo mẹ lẹ wẹ ya?” Whẹylọmẹtọ lọ dọ dọ emi ma pegan nado basi zẹẹmẹ do Biblu ji. Enẹgodo, whẹ̀yidọtọ lọ do owe Ṣọṣi Orthodoxe Russie tọn delẹ he dọho jẹagọdo Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ hia bo kanse dọmọ: “Be nuhe yé dọ to owe ehelẹ mẹ jẹagọdo osẹ́n ya?” Whladopo dogọ, whẹylọmẹtọ lọ gblọn dọ e ma yin dandan dọ emi ni dọho, na emi ma yọ́n nude do sinsẹ̀n ji sọmọ.

WHẸSADOKỌNAMẸ HE MA TINDO DODONU DEPOPE LẸ

To whenuena whẹylọmẹtọ lọ ko sawhẹdokọna Kunnudetọ lẹ dọ yé nọ gbà whẹndo kija godo, e dọ dọ dopo to kunnudenu ehelẹ tọn mẹ wẹ yindọ yé ma nọ dù Noẹli gọna hùnwhẹ owhe tọn devo lẹ. Humọ, e dọ dọ Kunnudetọ lẹ ma nọ na dotẹnmẹ ovi yetọn lẹ nado gbọjẹ kavi deayidai. Ṣigba to godo mẹ, e dọ dọ osẹ́n Russie tọn ma biọ to tòvi lẹ si nado nọ dù Noẹli. E sọ dọ dọ emi ma ko dọho hẹ depope to ovi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ pọ́n, podọ mọjanwẹ emi masọ yì depope to opli yetọn lẹ mẹ pọ́n do niyẹn.

Whẹylọmẹtọ lọ basi oylọna doto he nọ penukundo apọ̀nmẹ-zọ̀n go de nado wá nọgodona ẹn to whẹnukọn. Doto lọ dọ dọ owe mítọn lẹ hihia nọ do apọ̀nmẹ-zọ̀n gbẹtọ lẹ. E basi zẹẹmẹ dọ owe he nukọntọ Ṣọṣi Orthodoxe Moscou tọn lẹ tọn kàn mẹ wẹ emi de suhugan nuhe emi kàn bo slẹ to whẹnukọn lẹ tọn sọn. E sọ dọ dọ emi ma ko penukundo Kunnudetọ Jehovah tọn he to apọ̀nmẹ-zọ̀n jẹ de go pọ́n gba. Doto devo dọ to whẹnukọn dọ emi ko gbeje nuyiwa Kunnudetọ 100 linlán tọn pọ́n to Moscou. E basi zẹẹmẹ dọ depope to Kunnudetọ enẹlẹ mẹ ma tindo nuhahun apọ̀nmẹ tọn podọ to whenue yé ko lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn godo, yé nọ na sisi sinsẹ̀n devo lẹ taun hugan dai tọn.

MÍ DUTO OWHẸ̀ LỌ JI JẸ OBÁ DE MẸ

To 12 mars 1999, whẹdatọ lọ de weyọnẹntọ atọ́n nado hia owe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn nado yọ́n nuhe owe lọ lẹ bẹhẹn, podọ e sẹ̀ whẹdida lọ donukọn. Ṣigba jẹnukọnna enẹ, agbagogán he nọ penukundo whẹdida go to Russie ko degbena pipli weyọnẹntọ lẹ tọn de nado hia owe mítọn lẹ. To 15 avril 1999, weyọnẹntọ lọ lẹ dọ dọ emi ma mọ nuhe jẹagọ depope to owe mítọn lẹ mẹ. Enẹwutu, to 29 avril 1999, agbagogán lọ degbe dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ni zindonukọn to sinsẹ̀n-bibasi yetọn mẹ to Russie. Etomọṣo to Moscou, whẹdatọ lọ tẹkudeji dọ omẹ atọ́n he emi ko de lọ lẹ ni gbẹ́ hia owe mítọn lẹ. Nupaṣamẹnu de wẹ ehe yin. Agbagogán he nọ penukundo whẹdida go to Russie blebu dọ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yìn osẹ́n podọ nude ma ylan to e mẹ dọ yé ni zindonukọn to sinsẹ̀n-bibasi yetọn mẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ, Azọ́nwatẹn Whẹdidọ tọn Moscou tọn gbẹ́ to dodinnanu basi do Kunnudetọ lẹ ji na mẹdevo lẹ sawhẹdokọna yé dọ yé ma nọ yìn osẹ́n wutu!

To owhe awe godo, yé sọ gọjẹ owhẹ̀ lọ dọ ji. To 23 février 2001, Whẹdatọ he nọ yin Yelena Prokhorycheva dọ dọ whẹwhinwhẹ́n depope ma tin nado hẹnalọdotena azọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to Moscou. To godo mẹ, whẹdatẹn lọ wá tadona kọ̀n dọ lalo wẹ owhẹ̀ he yin sisadokọna mẹmẹsunnu lẹ yin! Ṣigba, whẹylọmẹtọ lọ ma kọngbedopọ hẹ whẹdida lọ, podọ e biọ to Whẹdatẹn Tòdaho Moscou tọn si nado vọ́ whẹho lọ gbeje pọ́n. To osun atọ̀n godo, enẹ wẹ to 30 mai 2001, whẹdatẹn lọ zẹhudo nudide Yelena Prokhorycheva tọn ji. Whẹdatẹn lọ degbe dọ owhẹ̀ lọ ni yin vivọdọ: whẹylọmẹtọ dopolọ wẹ na dọho, ṣigba whẹdatọ devo wẹ na penukundo whẹho lọ go.

OWHẸ̀ LỌ MA PÀ MÍ, ṢIGBA E MA KO FÓ

To 30 octobre 2001, yé sọ gọjẹ owhẹ̀ lọ dọ ji. Whẹdatọ lọ wẹ Vera Dubinskaya. Whẹylọmẹtọ Kondratyeva sọ sawhẹ dopolọ dokọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dọ yé nọ hẹn mẹhe to sinsẹ̀n yetọn mẹ lẹ nado gbẹwanna mẹdevo lẹ. Ṣigba to enẹgodo, e dọ dọ na hihọ́ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn wutu, gandudu dona doalọtena azọ́n yetọn! To whenuena Kunnudetọ Jehovah tọn 10000 he to Moscou lẹ sè enẹ, yemẹpo doalọ owe de mẹ to afọdopolọji nado dohia whẹdatọ lọ dọ emi ma tindo nuhudo nuhe whẹylọmẹtọ lọ ylọdọ hihọ́ enẹ tọn gba. Nuhe jẹna ayidego wẹ yindọ sọn 30 octobre 1991 jẹ 30 octobre 2001 enẹ, e basi owhe ao pẹpẹ he gandudu yọyọ lọ dọ dọ gandudu Union Soviétique tọn dohomẹkẹn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ na nuyise yetọn lẹ wutu.

Whẹylọmẹtọ lọ dọ dọ e ma yin dandan dọ emi ni na kunnudenu nado dohia dọ Kunnudetọ lẹ to nuhe ma sọgbe wà gba. E dọ dọ whẹho lọ ma gando Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go tlọlọ gba, kakatimọ owe po nuyise yetọn lẹ po go wẹ e gando. E dọ dọ emi na basi oylọna mẹde sọn Ṣọṣi Orthodoxe Russie tọn mẹ nado wá dekunnuna whẹho lọ to whẹdatẹn. Ehe dohia dọ nukọntọ Ṣọṣi Orthodoxe Russie tọn lẹ tọn wẹ jlo dọ azọ́n Kunnudetọ lẹ tọn ni yin alọhẹndotena. To 22 mai 2003, whẹdatọ lọ degbe dọ pipli weyọnẹntọ sinsẹ̀n tọn de ni vọ́ owe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn gbeje pọ́n.

To 17 février 2004, whẹdatẹn lọ pli nado dotoaina gbèta he kọ̀n weyọnẹntọ lọ lẹ wá. To whenue weyọnẹntọ lọ lẹ ko hia owe mítọn lẹ godo, yé mọdọ owe mítọn lẹ nọ na tulimẹ nado nọ na sisi tito alọwle tọn bo gbọṣi pọninọ mẹ to whẹndo mẹ. Yé ma mọ nudepope to owe mítọn lẹ mẹ he dohia dọ mí nọ na tulimẹ nado gbẹwanna mẹdevo lẹ. Weyọnẹntọ devo lẹ kọngbedopọ hẹ yé. Whẹdatọ lọ kanse mẹhe nọ plọnnumẹ do whenuho sinsẹ̀n tọn ji de dọmọ: “Naegbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ dọyẹwheho?” Mẹplọntọ lọ gblọn dọ nubiọtomẹsi de wẹ e yin na Klistiani lẹ nado dọyẹwheho. E dọ dọ Biblu mẹ wẹ yé mọ hia te nado nọ dọyẹwheho podọ Klisti wẹ degbena devi etọn lẹ nado wàmọ gbọn otò lẹpo mẹ. Mahopọnna ehe lẹpo, to 26 mars 2004, whẹdatọ lọ hẹnalọdotena azọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to Moscou. To 16 juin 2004, Whẹdatẹn Tòdaho Moscou tọn lọsu kọngbedopọ hẹ nudide enẹ. Ehe zẹẹmẹdo dọ, sọgbe hẹ osẹ́n, pipli he na nọ ze afọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn dai to Moscou de masọ tin ba. Linlẹn kẹntọ lọ lẹ tọn wẹ nado glọnalina mẹmẹsunnu mítọn lẹ bo doalọtena azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn.

Nawẹ mẹmẹsunnu lẹ yinuwa gbọn? Mẹmẹsunnu mítọn he to Moscou lẹ ma dike nuyiwa kẹntọ lẹ tọn ni bọnùdo na yé. Yé zindonukọn to wẹndagbe lọ lilá mẹ. (1 Pita 4:12, 16) Yé deji dọ Jehovah na gọalọna emi. Podọ yé wleawufo nado yiavùnlọna jlọjẹ yetọn nado basi sinsẹ̀n hlan Jehovah.

WHẸSADOKỌNAMẸ DEVO LẸ

To 25 août 2004, mẹmẹsunnu mítọn lẹ kanwehlan Vladimir Putin he yin togán Russie tọn to whenẹnu. To owe lọ mẹ, yé dọ numọtolanmẹ yetọn na togán lọ to whenue whẹdatẹn Moscou tọn lẹ ko hẹnalọdotena azọ́n yetọn godo. Owe lọ bẹ adà voovo 76 hẹn, podọ gbẹtọ 315000 wẹ doalọ e mẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ, nukọntọ Ṣọṣi Orthodoxe Russie tọn lẹ tọn dọ dọ: “Mí jẹagọdo azọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn taun.”

To Russie, mẹdelẹ yí owhẹ̀ agọ̀ he yin sisadokọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ sè bo jẹ ogbé yetọn yàn ji. Eyin Kunnudetọ lẹ to yẹwhehodọ to Moscou, gbẹtọ lẹ nọ linú yé bo nọ tùnafọ yé. Na dawe de mọdọ mẹmẹyọnnu de to yẹwhehodọ to owhé de gbè wutu, e gblehomẹ bo degbe dọ ni tlọ́n whé lọ gbè. E yàn mẹmẹyọnnu lọ bo tùnafọ ẹ do nẹgbé bọ mẹmẹyọnnu lọ jai bo gbàta, podọ e dona yì dotowhé na doto lẹ nido penukundego. Ṣigba, ponọ lẹ ma dọ nudepope na dawe lọ. Ponọ lẹ wle susu Kunnudetọ lẹ tọn bo yinuwa hẹ yé taidi sẹ́nhẹngbatọ lẹ bosọ glọn yé do gànmẹ jẹ wunkẹngbe. Na mẹhe nọ wazọ́n to fihe mẹmẹsunnu mítọn lẹ nọ haya na opli yetọn lẹ to budi dọ azọ́n na gble do yé wutu, yé gbẹ́ ma nado haya owhé lọ lẹ na Kunnudetọ lẹ ba. Agun susu wẹ ma tindo fihe yé na nọ basi opli te. Di apajlẹ, agun 40 to dandannu glọ nado nọ má Plitẹnhọ Ahọluduta tọn ẹnẹ he tin to owhé de gbè zan. Dopo to agun enẹlẹ mẹ nọ pli nado sè Togunmẹho to ogàn ṣinawe daa mẹ afọnnu. Nugopọntọ tomẹyitọ de dọ dọ mahopọnna dọ wẹnlatọ lẹ dona fọ́n to ogàn atọ́n mẹ nado tin to opli enẹ tẹnmẹ, yé yí ayajẹ do basi i, bo tlẹ wàmọ na owhe dopo linlán.

“NADO DEKUNNU”

Linlẹn Kunnudetọ lẹ tọn wẹ nado dohia dọ e jẹagọdo osẹ́n nado hẹnalọdotena azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn to Moscou. Enẹwutu to décembre 2004, whẹ̀yidọtọ mítọn lẹ biọ alọgọ Whẹdatẹn Europe Tọn Na Jlọjẹ Gbẹtọvi lẹ Tọn. (Pọ́n apotin lọ “Nudide Whẹdatẹn Russie Tọn Yin Gbigbejepọn to France,” to weda 6.) To owhe ṣidopo godo, enẹ wẹ to 10 juin 2010, to whenue Whẹdatẹn lọ ko gbeje whẹsadokọnamẹ lọ lẹpo pọ́n godo, e wá gbéta lọ kọ̀n dọ Kunnudetọ lẹ ma hùwhẹ nudepope tọn! Whẹdatẹn lọ dọ dọ lalo pete wẹ whẹsadokọnamẹ lọ lẹ yin. E sọ degbe dọ gandudu Russie tọn dona de alọhẹndotenamẹ lọ sẹ̀ bo wà nuhe go e pé lẹpo nado vọ́ nuhe ko yin hinhẹngble to Kunnudetọ lẹ go jlado. To whenue Whẹdatẹn lọ ko degbe enẹ godo, gandudu Russie tọn jlo dọ yé ni vọ́ owhẹ̀ lọ gbeje pọ́n. Enẹwutu, e biọ to mẹhe tindo aṣẹ hugan to Whẹdatẹn Europe Tọn Na Jlọjẹ Gbẹtọvi lẹ Tọn si nado vọ́ owhẹ̀ lọ gbeje pọ́n. Ṣigba to 22 novembre 2010, atọ́n to mẹhe tindo aṣẹ hugan to Whẹdatẹn enẹ mẹ lẹ mẹ wá gbéta lọ kọ̀n dọ e ma yin dandan nado vọ́ owhẹ̀ lọ dọ. Ehe zẹẹmẹdo dọ nuhe whẹdatọ lọ lẹ dọ to 10 juin 2010 wẹ mẹlẹpo dona setonuna.—Pọ́n apotin lọ “Nudide Whẹdatẹn lọ Tọn,” to weda 8.

Whẹdatẹn lọ basi dide dọ Gbekọndopọ Europe tọn do Jlọjẹ Gbẹtọvi tọn lẹ ji ni yiavùnlọna azọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn. Dide enẹ ma gando Russie kẹdẹ go gba. E sọ gando otò 46 devo he tin to Wedegbẹ́ Europe tọn mẹ lẹ go. Susu to mẹhe yin whẹdatọ, osẹ́ndoaitọ gọna mẹhe nọ gbeje jlọjẹ gbẹtọvi lẹ tọn pọ́n lẹdo aihọn pé lẹ mẹ wẹ na tindo ojlo to nudide enẹ mẹ. Etẹwutu? Na to whenue Whẹdatẹn lọ to nudide basi, e donù whẹho ṣinatọ̀n he mẹ e ko yiavùnlọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ te wayi go. Whẹdatẹn lọ sọ donù nudide ṣinẹnẹ he mẹ whẹdatẹn daho hugan Afrique du Sud, Argentine, Canada, Espagne, États-Unis, Japon, Royaume-Uni po Russie po tọn lẹ ko yiavùnlọna Kunnudetọ lẹ te go. Todin, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ lẹdo aihọn pé sọgan yí nudide Whẹdatẹn lọ tọn zan nado yiavùnlọna sinsẹ̀n-bibasi yetọn.

Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Mì na yin dindọn yì ayimatẹn-gán po ahọlu lẹ po nukọn na yẹn tọn wutu, nado dekunnu na yewlẹ podọ na akọta lẹ.” (Mat. 10:18) Whẹho he yin zize yì whẹnukọn to Russie to owhe 15 he wayi ehelẹ gblamẹ lẹpo hùn dotẹnmẹ dotena mẹhe to Moscou po fidevo lẹ po nado sèhó gando Jehovah go hugan dai tọn. Nuhe jọ to ninọmẹ enẹlẹ glọ lẹpo dekọtọn do ‘kunnudide’ de mẹ bo yidogọna “nukọnyiyi wẹndagbe lọ tọn.” (Flp. 1:12) Nudepope podọ mẹdepope ma sọgan glọnalina mí ma nado dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn. Odẹ̀ mítọn wẹ yindọ Jehovah ni to alọgọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu vivẹ́ adọgbotọ mítọn he to Russie lẹ po.

[Apotin/Yẹdide to weda 6]

Nudide Whẹdatẹn Russie Tọn Yin Gbigbejepọn to France

To 28 février 1996, Russie kẹalọyi osẹ́n he Gbekọndopọ Europe tọn do Jlọjẹ Gbẹtọvi tọn lẹ ji zedai lẹ. (To 5 mai 1998, Russie dohia dọ emi kẹalọyi osẹ́n lọ lẹ gbọn alọdido owé Gbekọndopọ lọ tọn mẹ dali.) Gbọnmọ dali, gandudu Russie tọn lá dọ tòvi emitọn lẹ tindo

‘jlọjẹ nado de sinsẹ̀n he jlo yé podọ jlọjẹ nado tindo mahẹ to nuwiwa sinsẹ̀n yetọn tọn lẹ mẹ to whégbè podọ to gbangba podọ nado diọ sinsẹ̀n eyin e jlo yé.’—Osẹ́n 9tọ.

‘jlọjẹ nado dọ bo wlan nuhe yé lẹn to aliho he sọgbe mẹ podọ nado má nudọnamẹ lẹ hẹ mẹdevo lẹ.’—Osẹ́n 10tọ.

‘jlọjẹ nado nọ tindo mahẹ to opli jijọho tọn lẹ mẹ.’—Osẹ́n 11tọ.

Eyin mẹde kavi tito zedai de mọdọ sọgbe hẹ osẹ́n gbekọndopọ lọ tọn lẹ, jlọjẹ emitọn yin hihòyi bọ mẹlọ kavi tito lọ ko ze whẹho lọ yì whẹdatẹn voovo otò etọn tọn lẹ bọ e ma pà ẹ, e sọgan biọ to Whẹdatẹn Europe Tọn Na Jlọjẹ Gbẹtọvi lẹ Tọn he to Strasbourg to France si nado vọ́ nudide he whẹdatẹn otò etọn tọn basi gbeje pọ́n (yẹdide lọ to aga). Whẹdatẹn lọ bẹ whẹdatọ 47 hẹn—yèdọ sọha otò he kẹalọyi osẹ́n he Gbekọndopọ Europe tọn do Jlọjẹ Gbẹtọvi tọn lẹ ji zedai lẹ tọn. Whẹdatẹn lọ wẹ nọ na gbèta godo tọn lọ. Otò he doalọ owe lọ mẹ lẹ dona kẹalọyi nudide Whẹdatẹn lọ tọn lẹ.

[Apotin/Yẹdide to weda 8]

Nudide Whẹdatẹn lọ Tọn

To kleun mẹ, atọ̀n to nudide he Whẹdatẹn lọ basi lẹ mẹ die.

Dopo to owhẹ̀ he yin sisadokọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ wẹ yindọ yé nọ gbà whẹndo kija. Ṣigba Whẹdatẹn lọ jẹagọdo. E dọmọ:

“Gbemima hagbẹ whẹndo tọn he ma tin to sinsẹ̀n de mẹ lẹ tọn ma nado kẹalọyi bo na sisi mẹdekannujẹ he hẹnnumẹ yetọn lẹ tindo nado de sinsẹ̀n he jlo yé bo tindo mahẹ to nuwiwa sinsẹ̀n lọ tọn lẹ mẹ wẹ nọ hẹn gbemanọpọ wá.”—Huk. 111tọ.

Humọ, Whẹdatẹn lọ mọdọ whẹsadokọnamẹ lọ dọ mẹmẹsunnu lẹ nọ “klọ tamẹ namẹ” ma tindo dodonu depope, enẹwutu e basi dide dọmọ:

“Whẹdatẹn lọ mọdọ e jẹna ayidego dọ whẹdatẹn [Russie tọn] lẹ ma donù yinkọ mẹdepope he dọ dọ yè hò mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn emitọn yí gbọn ayiha wintinwintin enẹlẹ yiyizan dali de tọn go gba.”—Huk. 129tọ.

Owhẹ̀ devo he yin sisadokọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ yindọ yé nọ ze dagbemẹninọ yisenọ hatọ yetọn lẹ tọn do owù mẹ na yé nọ gbẹna yé ma nado dohùn wutu. Ṣigba, Whẹdatẹn lọ jẹagọdo bo dọmọ:

“To whenuena e yindọ gbẹtọvi lẹ tindo jlọjẹ nado basi nudide na yede, yé tindo mẹdekannujẹ nado kẹalọyi kavi gbẹ́ nukunpedomẹgo dotowhé tọn tangan de bo de nukunpedomẹgo dotowhé tọn he jlo yé. Di apajlẹ, eyin mẹho lẹnpọn dagbenọ de jẹazọ̀n, e tindo jlọjẹ lọ nado kẹalọyi kavi gbẹ́ nukunpedomẹgo dotowhé tọn, azọ́n mẹzizẹ tọn, podọ nudopolọ wẹ gando hùndido go.”—Huk. 136tọ.