Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Basi Hihọ́na Ogú Towe Gbọn Nudide Nuyọnẹn Tọn lẹ Bibasi Dali

Basi Hihọ́na Ogú Towe Gbọn Nudide Nuyọnẹn Tọn lẹ Bibasi Dali

Basi Hihọ́na Ogú Towe Gbọn Nudide Nuyọnẹn Tọn lẹ Bibasi Dali

“Mì tindo wangbẹna sinsinyẹn na nuhe yin ylankan, bo tẹdo nuhe yin dagbe go.”—LOM. 12:9.

NAWẸ HIẸ NA NA GBLỌNDO GBỌN?

Etẹwẹ ogú gbigbọmẹ tọn mítọn yin?

Naegbọn nuyiwa Esau tọn do yin avase de na mí?

Nawẹ mí sọgan basi hihọ́na ogú mítọn gbọn?

1, 2. (a) Etẹ wiwà wẹ gọalọna we nado basi nudide nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí sọgan kanse gando ogú gbigbọmẹ tọn mítọn go?

 LIVI susu mítọn wẹ ko basi nudide nuyọnẹn tọn nado sẹ̀n Jehovah Jiwheyẹwhe bo nọ hodo afọdòmẹ Jesu Klisti tọn pẹkipẹki. (Mat. 16:24; 1 Pita 2:21) Mí ma nọ yí nukun vlẹkẹsẹ do pọ́n nudide he mí basi nado klan míde do wiwe hlan Jiwheyẹwhe. E ma yin wefọ delẹ poun wẹ mí plọn bo basi nudide enẹ gba, kakatimọ mí yí sọwhiwhe do plọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn. Taidi kọdetọn de, mí plọn nususu he hẹn yise mítọn lodo gando ogú he Jehovah ko zedonukọnna mẹhe ‘to vivẹnudo zọnmii nado yọ́n ewọ po mẹhe ewọ dohlan, yèdọ Jesu Klisti’ po lẹ go.—Joh. 17:3; Lom. 12:2.

2 Nado hẹn teninọ mítọn go zọnmii taidi Klistiani, mí dona nọ basi nudide he nọ hẹn homẹ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn hùn. Enẹwutu, hosọ ehe na dọhodo kanbiọ titengbe ehelẹ ji: Etẹwẹ ogú mítọn yin? Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n ẹn? Etẹwẹ mí na wà nado hẹn ẹn diun dọ mí na mọ ogú mítọn yí? Etẹwẹ na gọalọna mí nado nọ basi nudide nuyọnẹn tọn?

ETẸWẸ OGÚ MÍTỌN YIN?

3. Ogú tẹwẹ to tepọn (a) mẹyiamisisadode lẹ podọ (b) “lẹngbọ devo lẹ”?

3 Klistiani kleun delẹ to nukọnpọnhlan nado mọ “ogú he ma sọgan gble bo ma nọ flu bo masọ nọ kupẹ́ de” yí, enẹ wẹ lẹblanulọkẹyi vonọtaun lọ nado yì dugán po Klisti po to olọn mẹ. (1 Pita 1:3, 4) Nado mọ ogú enẹ yí, dopodopo yetọn dona yin “vivọji.” (Joh. 3:1-3) Etẹwẹ yin ogú “lẹngbọ devo” Jesu tọn lẹ tọn, yèdọ gbẹtọ livi susu he kọnawudopọ hẹ hodotọ yiamisisadode etọn lẹ to wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lilá mẹ? (Joh. 10:16) Lẹngbọ devo lẹ na mọ ogú he Adam po Evi po hẹnbu lọ yí, enẹ wẹ nado nọgbẹ̀ kakadoi to paladisi mẹ to aigba ji fie yajiji, okú kavi aluẹmẹninọ ma na tin te. (Osọ. 21:1-4) Enẹwutu wẹ Jesu do dopagbe na ylanwatọ he kú to azán dopolọ gbè hẹ ẹ de dọmọ: “Nugbo wẹ yẹn dọna we to egbé, Hiẹ na tin hẹ mi to Paladisi mẹ.”—Luku 23:43.

4. Dona tẹlẹ wẹ mí ko to vivi etọn dù todin?

4 Mí tlẹ ko to vivi adà ogú mítọn delẹ tọn dù todin. Mí tindo jijọho ahun mẹ tọn po haṣinṣan pẹkipẹki po hẹ Jiwheyẹwhe, na mí nọ do yise hia to “ofligọ he Klisti Jesu suahọ etọn” lọ mẹ wutu. (Lom. 3:23-25) Mí tindo nukunnumọjẹnumẹ he họnwun gando opagbe họakuẹ he tin to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ go. Humọ, mí sọ tindo ayajẹ daho nado yin apadewhe mẹmẹsunnu lẹdo aihọn pé owanyinọ de tọn. Podọ lẹblanulọkẹyi nankọ die mí tindo nado yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ. Abajọ mí nọ wlebòna ogú mítọn taun!

5. Etẹwẹ Satani nọ dovivẹnu nado wà na omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ, podọ etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado nọtegli sọta ayiha wintinwintin etọn lẹ?

5 Ṣigba, eyin mí na tẹdo ogú vonọtaun mítọn go, mí dona tin to aṣeji gando ayiha wintinwintin Satani tọn lẹ go. Satani to vivẹnudo to whelẹponu nado sisẹ́ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nado nọ basi nudide he na zọ́n bọ yé na hẹn ogú yetọn bu. (Sọh. 25:1-3, 9) Satani ko yidogọna vivẹnudido etọn nado hẹn mí buali, na e yọnẹn dọ opodo emitọn ko sẹpọ wutu. (Hia Osọhia 12:12, 17.) Eyin mí na “nọte gligli sọta ayiha wintinwintin Lẹgba tọn lẹ” zọnmii, mí dona zindonukọn nado nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n ogú mítọn. (Efe. 6:11) To whẹho ehe mẹ, nuyiwa Esau, visunnu plọnji tọgbo Isaki tọn yin avase de na mí.

MA YINUWA TAIDI ESAU BLO

6, 7. Mẹnu wẹ Esau, podọ ogú tẹwẹ e tindo jlọjẹ na?

6 To nudi owhe 4000 die, Isaki po Lebeka po ji ahoho he nọ yin Esau po Jakọbu po. Dile ahoho lọ lẹ to whinwhẹ́n, gbẹtọ-yinyin yetọn gbọnvo podọ nuhe yé nọ wà lẹ lọsu gbọnvo. “Esau yin gbéyantọ zinzintọ, gbẹtọ danji tọn,” bọ “Jakọbu sọ yin gbẹtọ agbasa mimẹnọ, bo nọ nọ̀ gòhọ mẹ.” (Gẹn. 25:27) Lẹdogbedevomẹ basitọ Robert Alter dohia dọ hogbe Heblu tọn he yin lilẹdo “agbasa mimẹnọ, zẹẹmẹdo nado yin tenọglinọ kavi homẹvọnọ.”

7 To whenue Esau po Jakọbu po tindo owhe 15, baba-daho yetọn Ablaham kú, ṣigba Jehovah ma diọ opagbe he ewọ do na Ablaham. To nukọn mẹ, Jehovah vọ́ opagbe dopolọ do na Isaki, bo zinnudeji dọ akọta he tin to aigba ji lẹpo wẹ na yin didona gbọn kúnkan Ablaham tọn gblamẹ. (Hia Gẹnẹsisi 26:3-5.) Opagbe enẹ dohia dọ Mẹsia lọ, “okún” nugbonọ he Gẹnẹsisi 3:15 dọho gandego lọ, na wá gbọn kúnkan Ablaham tọn gblamẹ. Na Esau yin visunnu plọnji Isaki tọn wutu, ewọ tindo jlọjẹ na opagbe enẹ. Ogú nankọ die to tepọn Esau! Be ewọ yọ́n pinpẹn etọn ya?

8, 9. (a) Nudide tẹwẹ Esau basi gando ogú etọn go? (b) To owhe lẹ godo, etẹ go wẹ Esau doayi gando nudide etọn go, podọ nawẹ e yinuwa gbọn?

8 To gbèdopo, Esau gọ̀ sọn glemẹ bo mọ Jakọbu ‘to yìnnọ dà.’ Esau dọna ẹn dọmọ: “Yí yìnnọ didà vẹẹyan enẹ nado yìn mi, yẹn vẹ̀ we, na yẹn kúṣiọ.” Jakọbu dọna Esau dọmọ: “Sà [jlọjẹ viplọnji tọn] towe hẹ mi whẹ́.” Nudide tẹwẹ Esau basi? E blawu dọ ewọ dọmọ: “Ale tẹwẹ [jlọjẹ viplọnji tọn tindo na] mi?” Esau gbẹ́ jlọjẹ etọn taidi visunnu plọnji dai na núdùdù agbán dopo! Nado hẹn ẹn diun dọ Esau sà jlọjẹ viplọnji tọn lọ nugbonugbo, Jakọbu tẹkudeji dọmọ: “Yí onú de do whlé hlan mi to egbé.” To afọdopolọji Esau whlé bo sà jlọjẹ etọn taidi viplọnji. Enẹgodo, “Jakọbu sọ na akla po yìnnọ didà lẹntile tọn po Esau: e dù, bo nù, bosọ fọ́n, bo yì: mọ Esau vlẹ [jlọjẹ viplọnji tọn] etọn do.”—Gẹn. 25:29-34.

9 To owhe lẹ godo to whenue Isaki mọdọ okú emitọn ko sẹpọ, Lebeka yinuwa nado hẹn ẹn diun dọ Jakọbu wẹ mọ jlọjẹ viplọnji tọn he Esau gbẹdai lọ yí. To whenue Esau wá doayi nudide nulú tọn etọn go to godo mẹ, e vẹ̀ Isaki dọmọ: “Dona mi, yèdọ yẹn ga, otọ́ ṣie. . . . Be hiẹ ma whlá dona de dai na mi?” To whenue Isaki dọ dọ emi ma sọgan diọ dona he emi ko na Jakọbu, “Esau sọ ze ogbè yiaga, bo viavi.”—Gẹn. 27:30-38.

10. Nukun tẹwẹ Jehovah yí do pọ́n Esau po Jakọbu po, podọ etẹwutu?

10 Pọndohlan Esau tọn tẹwẹ sọawuhia to Owe-wiwe lẹ mẹ? Ewọ dohia dọ pekọ hinhẹnwa na ojlo agbasa tọn etọn lẹ yin nujọnu na ẹn hugan dona he ogú etọn na hẹnwa na ẹn to sọgodo lẹ. Esau ma wlebòna jlọjẹ viplọnji tọn etọn podọ e họnwun dọ ewọ ma yiwanna Jiwheyẹwhe. Humọ, Esau yí nukunpẹvi do pọ́n kọdetọn he nuyiwa etọn na hẹnwa ovivi etọn lẹ ji. To vogbingbọn mẹ, Jakọbu yọ́n pinpẹn ogú etọn tọn taun. Di apajlẹ, Jakọbu hodo ayinamẹ he mẹjitọ etọn lẹ na ẹn gando asi he e na dà go. (Gẹn. 27:46–28:3) Na Jakọbu basi nudide he biọ homẹfa po avọ́sinsan po enẹ wutu, ewọ lẹzun tọgbo Mẹsia tọn. Nukun tẹwẹ Jiwheyẹwhe yí do pọ́n Esau po Jakọbu po? Jehovah dọ gbọn yẹwhegán Malaki gblamẹ dọmọ: “Yẹn ko yiwanna Jakọbu; ṣigba yẹn gbẹwanna Esau.”—Mal. 1:2, 3.

11. (a) Naegbọn apajlẹ Esau tọn do jẹna ayidego na Klistiani lẹ? (b) Naegbọn Paulu do yí nuyiwa Esau tọn jlẹdo galilọ go?

11 Be nuhe Biblu dọ gando Esau go jẹna ayidego na Klistiani lẹ to egbehe ya? Gbau. Apọsteli Paulu na avase yisenọ hatọ lẹ nado nọ aṣeji, na “galọtọ de kavi mẹdepope he ma yọ́n pinpẹn onú wiwe lẹ tọn taidi Esau nikaa sọawuhia [to yé mẹ], mẹhe yí núdùdù dopo do diọ jlọjẹ viplọnji tọn etọn lẹ.” (Heb. 12:16) Avase enẹ gbẹ́ gando Klistiani lẹ go to egbehe. Mí dona nọ yọ́n pinpẹn onú wiwe lẹ tọn zọnmii, na ojlo agbasa tọn nikaa duto mí ji bọ mí na hẹn ogú gbigbọmẹ tọn mítọn bu. To whelọnu lo, naegbọn Paulu do yí nuyiwa Esau tọn jlẹdo galilọ go? Na eyin mẹde nọ tindo ojlo na onú agbasa tọn lẹ taidi Esau, e yọnbasi dọ ewọ ni gbẹ́ onú wiwe lẹ dai nado tindo mahẹ to walọ gblezọn lẹ mẹ, taidi galilọ.

WLEAWUNA AHUN TOWE TODIN

12. (a) Nawẹ Satani nọ ze whlepọn lẹ donukọnna mí gbọn? (b) Apajlẹ Owe-wiwe tọn tẹlẹ wẹ sọgan gọalọna mí to whenue mí yin whiwhlepọn nado wà nuhe ma sọgbe?

12 Taidi devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ, mí ma nọ ze míde do ninọmẹ whlepọn tọn he sọgan hẹn mí biọ fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn mẹ. Kakatimọ, mí nọ hodẹ̀ dọ Jehovah Jiwheyẹwhe ni gọalọna mí ma nado jogbe to whenue mẹde whlé mí pọ́n nado vẹtolina Ewọ. (Mat. 6:13) Ṣigba, Satani nọ dovivẹnu to whelẹponu nado hẹn haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah gble dile mí to nuhe go mí pé lẹpo wà nado hẹn tenọgligo to aihọn he gblezọn ehe mẹ. (Efe. 6:12) Taidi yẹwhe titonu ylankan ehe tọn, Lẹgba nọ ze whlepọn he to paa mẹ na gbẹtọvi mapenọ lẹ donukọnna mí, na e yọ́n lehe e sọgan yí ojlo mape tọn mítọn lẹ zan do. (1 Kọl. 10:8, 13) Di apajlẹ, mí ni dọ dọ hiẹ wá mọ dewe to ninọmẹ de mẹ he hùn dotẹnmẹ dote na we nado hẹn pekọ wá na ojlo towe to aliho he ma sọgbe mẹ. Nudide tẹwẹ a na basi? Be hiẹ na yinuwa di Esau bo na dọ, ‘Yí i na mi, yẹn vẹ̀ we’ wẹ ya? Kavi hiẹ na duto whlepọn lọ ji bo họ̀n sọn finẹ, taidi visunnu Jakọbu tọn, Josẹfu, mẹhe yin whiwhlepọn gbọn asi Pọtifali tọn dali ya?—Hia Gẹnẹsisi 39:10-12.

13. (a) To egbehe, nawẹ mẹdelẹ ko yinuwa taidi Josẹfu gbọn, ṣigba nawẹ mẹdevo lẹ ko yinuwa taidi Esau gbọn? (b) Nuhudo tẹwẹ mí yọnẹn dọ mí tindo to whenue mí lẹnnupọndo apajlẹ mẹhe yinuwa di Esau lẹ tọn ji?

13 Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn susu lẹ po wẹ ko mọ yede to ninọmẹ de mẹ pọ́n he biọ dọ yé dona yinuwa taidi Esau kavi Josẹfu. Suhugan yetọn yinuwa po nuyọnẹn po bo hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. (Howh. 27:11) Ṣigba, to whlepọn nukọn, yisenọ hatọ mítọn delẹ ko de nado yinuwa taidi Esau, bo ze ogú gbigbọmẹ tọn yetọn do owù mẹ. Na nugbo tọn, mẹsusu wẹ nọ mọ wọhẹ yí kavi yin didesẹ sọn agun mẹ to owhe dopodopo mẹ na fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn wutu. Lehe e yin nujọnu dọ mí ni wleawuna ahun mítọn whẹpo ninọmẹ he nọ whlé tenọgli mítọn pọ́n lẹ nido sọawuhia do sọ! (Ps. 78:8) E whè gbau, mí sọgan ze afọdide awe he na basi hihọ́na mí sọta whlepọn bo na gọalọna mí nado nọ basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ to nukọn mẹ.

LẸNNUPỌN JẸNUKỌN BO WLEAWUDAI

14. Nulinlẹnpọn do kanbiọ tẹlẹ ji wẹ sọgan gọalọna mí nado “tindo wangbẹna sinsinyẹn na nuhe yin ylankan, bo tẹdo nuhe yin dagbe go”?

14 Afọdide tintan bẹ nulinlẹnpọn do kọdetọn nuyiwa mítọn lẹ tọn ji hẹn. Lehe owanyi mítọn na Jehovah, Mẹhe na mí ogú enẹ siso sọ, mọ wẹ mí na yọ́n pinpẹn ogú gbigbọ mẹ tọn mítọn do niyẹn. To popolẹpo mẹ, eyin mí yiwanna mẹde, mí ma nọ jlo na wà nuhe na hẹn homẹgble e. Kakatimọ, mí nọ dovivẹnu nado mọ nukundagbe mẹlọ tọn. Eyin mọ wẹ whẹho lọ yin, mí na wà dagbe nado nọ yí whenu vude do lẹnnupọn jẹnukọn do kọdetọn he awujijona ojlo mawé agbasalan tọn lẹ na hẹnwa míwlẹ po mẹdevo lẹ po ji. Mí dona kanse míde dọ: ‘Etẹwẹ nuyiwa ṣejannabi tọn ṣie lẹ na yiwà do haṣinṣan ṣie hẹ Jehovah ji? Kọdetọn tẹwẹ nuyiwa ṣie he ma sọgbe na tindo do whẹndo ṣie ji? Nawẹ e na yinuwado mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu ṣie lẹ po ji to agun mẹ gbọn? Be n’na hẹn mẹdevo lẹ dahli wẹ ya?’ (Flp. 1:10) Mí sọgan sọ kanse míde dọmọ: ‘Be awuvivi he ma sọgbe mimọ na whenu vude pọnte hugan nugbajẹmẹji he nudide ṣie na hẹnwa lẹ nugbonugbo ya? Be nuhe n’to jijlo wẹ nado wá viavi vivẹ́ to godo mẹ taidi Esau ya?’ (Heb. 12:17) Nulinlẹnpọn do kanbiọ mọnkọtọn lẹ ji na gọalọna mí nado “tindo wangbẹna sinsinyẹn na nuhe yin ylankan, bo tẹdo nuhe yin dagbe go.” (Lom. 12:9) Onú titengbe he na whàn mí nado tẹdo ogú mítọn go wẹ owanyi he mí tindo na Jehovah.—Ps. 73:28.

15. Etẹwẹ na na mí huhlọn nado basi hihọ́na míde sọta nuhe nọ ze gbigbọnọ-yinyin mítọn do owù mẹ lẹ?

15 Afọdide awetọ bẹ huhlọn vivọ́ na míde hẹn. Jehovah ko wleawuna nususu nado nọ vọ́ huhlọnna mí nado pehẹ nuhe nọ ze gbigbọnọ-yinyin mítọn do owù mẹ to aihọn lọ mẹ lẹ. Awuwledainanu ehelẹ bẹ Biblu pinplọn, opli Klistiani tọn lẹ, lizọnyizọn kunnudegbe tọn, po dẹ̀hiho po hẹn. (1 Kọl. 15:58) To whedepopenu he mí kọ̀n ahun mítọn jẹgbonu na Jehovah to odẹ̀ mẹ podọ to whenue mí tindo mahẹ to lizọnyizọn Klistiani tọn mẹ, mí to huhlọn na míde nado pehẹ whlepọn lẹ. (Hia 1 Timoti 6:12, 19.) Eyin mí na hẹn gbigbọnọ-yinyin mítọn lodo, enẹ sinai do vivẹnudido mítọn lẹ ji jẹ obá de mẹ. (Gal. 6:7) Nugbo ehe yin nùzindeji to owe Howhinwhẹn lẹ tọn weta awetọ mẹ.

NỌ TO NUYỌNẸN “DÍN” ZỌNMII

16, 17. Etẹwẹ na gọalọna mí nado tindo kọdetọn dagbe to nudide nuyọnẹn tọn lẹ bibasi mẹ?

16 Howhinwhẹn lẹ weta 2 dotuhomẹna mí nado wleawuna nuyọnẹn po nugopipe nulẹnpọn tọn po. Nunina ehe nọ gọalọna mí nado basi nudide to nuhe yin dagbe po oylan po ṣẹnṣẹn, podọ to mẹplọnlọ-dido-mẹdetiti go po awujijona ojlo mẹdetiti tọn po ṣẹnṣẹn. Ṣigba, eyin mí na tindo kọdetọn dagbe, mí dona tindo ojlo nado dovivẹnu. Biblu zinnudo nugbo titengbe enẹ ji dọmọ: “Ovi ṣie, eyin hiẹ na yí ohó ṣie lẹ, bosọ bẹ gbedide ṣie pli do dè we. Sọmọ bọ hiẹ lẹ́ otó towe hlan nuyọnẹn go, bosọ jlẹ ayiha towe hlan ayitùnnugo. Nugbo eyin hiẹ to awhádo hodo nuyọnẹn, bosọ ze ogbè towe daga na ayitùnnugo; eyin hiẹ dín in di fataka, bosọ dín in di adọkunnu he whlá. Whenẹnu wẹ hiẹ na tunwun osi OKLUNỌ tọn, bo nasọ mọ oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn. Na OKLUNỌ wẹ nọ na oyọnẹn omẹ: onù etọn mẹ nuyọnẹn po ayitùnnugo po nọ sọn.”—Howh. 2:1-6.

17 Enẹwutu, e họnwun dọ eyin mí jẹ nubiọtomẹsi he yin nùdego to owe Howhinwhẹn lẹ tọn mẹ kọ̀n, mí na tindo kọdetọn dagbe to awuwiwlena nugopipe he mí tindo nuhudo etọn nado nọ basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ mẹ. Mí sọgan tindo kọdetọn dagbe nado nọtegli to whlepọn lẹ nukọn eyin mí nọ dike nuhe Jehovah to didọna mí lẹ ni yinuwa do nuhe mí yin to homẹ ji, eyin mí nọ biọ anademẹ Jiwheyẹwhe tọn to odẹ̀ mẹ, podọ eyin mí zindonukọn nado nọ dín oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn taidi adọkunnu he whlá.

18. Etẹwẹ hiẹ magbe nado wà, podọ etẹwutu?

18 Jehovah nọ na oyọnẹn, nukunnumọjẹnumẹ, wuntuntun, po nuyọnẹn po mẹhe nọ dovivẹnu nado dín jẹhẹnu ehelẹ. Lehe mí wleawuna yé bo yí yé do yizan mẹ sọ, mọ wẹ mí na dọnsẹpọ Nunamẹtọ lọ, Jehovah do niyẹn. Taidi kọdetọn de, haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe na basi hihọ́na mí to whenue mí pannukọn whlepọn de. Eyin mí dọnsẹpọ Jehovah bo tindo obu gbégbò tọn na ẹn, enẹ na basi hihọ́na mí ma nado tindo mahẹ to nuhe ma sọgbe wiwà mẹ. (Ps. 25:14; Jak. 4:8) Mì gbọ họntọnjiji hẹ Jehovah po nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn he mí nọ duvivi etọn po ni whàn mí nado nọ basi nudide he na hẹn homẹ Jehovah tọn hùn bosọ basi hihọ́na ogú mítọn.

[Kanbiọ Oplọn tọn lẹ]

[Yẹdide to weda 28]

Ma ze ogú gbigbọmẹ tọn towe do owù mẹ blo

[Yẹdide to weda 30]

Mí nọ vọ́ huhlọn na míde gbọn nuyọnẹn Jehovah tọn dindin dali