Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Be Hiẹ Na Basi Avọ́sinsan Do Ahọluduta lọ Tamẹ Ya?

Be Hiẹ Na Basi Avọ́sinsan Do Ahọluduta lọ Tamẹ Ya?

Be Hiẹ Na Basi Avọ́sinsan Do Ahọluduta lọ Tamẹ Ya?

“Jiwheyẹwhe nọ yiwanna nunamẹtọ homẹhunnọ.”—2 KỌL. 9:7.

WEFỌ HE JI HIẸ SỌGAN LẸNAYIHAMẸPỌN DO LẸ

Nawẹ wefọ ehelẹ dopodopo na gọalọna we nado gbeje avọ́sinsan he a nọ basi do Ahọluduta lọ tamẹ lẹ pọ́n gbọn?

1 Otannugbo lẹ 29:9

1 Kọlintinu lẹ 16:1, 2

2 Kọlintinu lẹ 8:12

1. Avọ́sinsan tẹlẹ wẹ mẹsusu nọ basi, podọ etẹwutu?

 GBẸTỌ lẹ nọ desọn ojlo mẹ nado basi avọ́sinsan lẹ do nuhe yin nujọnu na yé lẹ tamẹ. Mẹjitọ lẹ nọ yí whenu, akuẹ po huhlọn yetọn po zan na ale ovi yetọn lẹ tọn. Jọja he nọ daihun lanmẹyiya tọn bo jlo na ze afọ otò yetọn lẹ tọn dai to agbàwhinwhlẹn dahodaho lẹ tẹnmẹ lẹ nọ yí ojlẹ susu zan nado wleawu bo basi zepọn to whenue hagbẹ yetọn lẹ vò bo to aihunda. Jesu lọsu basi avọ́sinsan lẹ do nuhe yin nujọnu na ẹn lẹ tamẹ. Ewọ ma doafọna gbẹzan fẹẹmẹninọ tọn, podọ e ma tlẹ jivi. Kakatimọ, e basi dide nado na ayidonugo mlẹnmlẹn nukọnyiyi Ahọluduta lọ tọn. (Mat. 4:17; Luku 9:58) Mọdopolọ, hodotọ etọn lẹ yí onú susu do sanvọ́ nado nọgodona Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn. Nukọnyiyi Ahọluduta lọ tọn wẹ duahunmẹna yé hugan, podọ yé basi avọ́sinsan susu lẹ nado sọgan nọgodona Ahọluduta lọ dile e yọnbasi do. (Mat. 4:18-22; 19:27) Enẹwutu, mí sọgan kanse míde dọ, ‘Etẹwẹ yin nujọnu na mi to gbẹ̀mẹ?’

2. (a) Avọ́sinsan tẹlẹ wẹ yin dandan na Klistiani nugbo lẹpo? (b) Avọ́sinsan tẹlẹ wẹ mẹdelẹ nọ penugo nado basi dogọ?

2 Avọ́sinsan delẹ yin dandan na Klistiani nugbo lẹpo, podọ yé sọ yin nujọnu eyin mí na wleawuna haṣinṣan dagbe de hẹ Jehovah bo hẹn e go. Avọ́sinsan mọnkọtọn lẹ bẹ whenu po huhlọn po yiyizan na dẹ̀hiho, Biblu hihia, sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn, opli lẹ yìyì po lizọnyizọn kunnudegbe tọn po hẹn. a (Jọṣ. 1:8; Mat. 28:19, 20; Heb. 10:24, 25) Taidi kọdetọn vivẹnudido mítọn po dona Jehovah tọn po tọn, azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ fọ́n bo to jijideji, podọ mẹsusu gbẹ́ to wiwọ̀ wá “owhé OKLUNỌ tọn” gbè. (Isa. 2:2) Nado nọgodona nuwiwa Ahọluduta lọ tọn lẹ, mẹsusu nọ basi avọ́sinsan nado sẹ̀n to Bẹtẹli, nado gọalọ nado gbá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn po Plitẹnhọ Plidopọ tọn lẹ po, nado basi tito plidopọ lẹ tọn, kavi nado gọalọ to whenue nugbajẹmẹji jọwamọ tọn de jọ. Azọ́n ehelẹ ma yin nubiọtomẹsi de na whlẹngán, ṣigba nuwiwa dogọ he yin nujọnu nado nọgodona Ahọluduta lọ wẹ yé yin.

3. (a) Nawẹ mí nọ mọaleyi gbọn eyin mí basi avọ́sinsan lẹ do Ahọluduta lọ tamẹ? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí dona kanse míde?

3 Nuhudo lọ nado nọgodona Ahọluduta lọ ma sù sọle pọ́n. Ayajẹnu wẹ e yin nado mọdọ mẹsusu wẹ to avọ́sinsan basi na Jehovah sọn ojlo mẹ wá. (Hia Psalm 54:6.) Gbigbọ alọtútlú tọn mọnkọtọn nọ hẹn ayajẹ susu wá na mí dile mí to tenọpọn wiwá Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn. (Deut. 16:15; Owalọ 20:35) Ṣigba, dopodopo mítọn dona gbeje ede pọ́n ganji bo kanse ede dọ: Be aliho delẹ tin he mẹ n’sọgan basi avọ́sinsan te dogọ do Ahọluduta lọ tamẹ ya? Nawẹ n’nọ yí whenu, akuẹ, huhlọn po nugopipe ṣie lẹ po zan gbọn? Etẹlẹ wẹ n’ma dona dovọ́na dile n’to avọ́sinsan lẹ basi? Mì gbọ mí ni gbadopọnna apajlẹ he mí sọgan hodo to whenue mí to avọ́sinsan mọnkọtọn lẹ basi sọn ojlo mẹ wá, bo gbọnmọ dali yidogọna ayajẹ mítọn.

AVỌ́SINSAN LẸ BIBASI TO ISLAELI HOHOWHENU TỌN

4. Nawẹ avọ́sinsan lẹ bibasi nọ hẹn ale wá na Islaelivi lẹ gbọn?

4 To Islaeli hohowhenu tọn, dandannu wẹ e yin dọ Islaelivi lẹ ni nọ basi avọ́sinsan nado mọ jona yí na ylando yetọn. Avọ́sinsan yin nujọnu na gbẹtọ lẹ nido mọ nukundagbe Jehovah tọn. Avọ́sinsan delẹ yin nubiọtomẹsi, podọ devo lẹ sọgan yin bibasi sọn ojlo mẹ wá. (Lev. 23:37, 38) Avọ́nunina mimẹ̀ lẹ sọgan yin bibasi taidi nunina sọn ojlo mẹ wá hlan Jehovah. Apajlẹ ayidego tọn avọ́sinsan lẹ tọn de yin mimọ to klandowiwe tẹmpli tọn whenu to azán Sọlomọni tọn gbè.—2 Otan. 7:4-6.

5. Awuwledainanu tẹwẹ Jehovah zedai na wamọnọ lẹ?

5 Jehovah gbọn owanyi dali mọnukunnujẹemẹ dọ mẹlẹpo ma sọgan basi avọ́sinsan dopolọ pẹpẹ, podọ ewọ nọ biọ to mẹdopodopo si sọgbe hẹ nugopipe etọn. Osẹ́n Jehovah tọn zinnudeji dọ ohùn kanlin lọ tọn dona yin sinsọndai, ehe yin “oyẹ̀ onú dagbe he ja lẹ tọn” gbọn Visunnu etọn Jesu gblamẹ. (Heb. 10:1-4) Ṣigba, Jehovah ma yin hẹngogonọ gando kanlin wunmẹ he na yin yíyí do sanvọ́ go gba. Di apajlẹ, Jiwheyẹwhe nọ kẹalọyi avọ́nunina owhlé tọn eyin mẹlọ ma sọgan yí lẹngbọ kavi oyìn do sanvọ́. Gbọnmọ dali, wamọnọ lẹ lọsu sọgan yí ayajẹ do basi avọ́sinsan hlan Jehovah. (Lev. 1:3, 10, 14; 5:7) Dile etlẹ yindọ kanlin he nọ yin yíyí do sanvọ́ lẹ sọgan gbọnvo, onú awe delẹ yin bibiọ to mẹdepope he jlo na basi avọ́sinsan sọn ojlo mẹ wá si.

6. Etẹlẹ wẹ yin bibiọ to mẹdepope he jlo na basi avọ́sinsan de si, podọ naegbọn e do yin nujọnu dọ mẹlọ ni hodo nubiọtomẹsi enẹlẹ?

6 Tintan, mẹlọ dona yí onú dagbe hugan he e tindo do sanvọ́. Jehovah dọna akọta lọ dọ kanlin depope he na yin yíyí do sanvọ́ dona tin to gángán, na yé nido sọgan yin ‘alọkẹyi.’ (Lev. 22:18-20) Eyin kanlin lọ tindo oblọ, e ma na yin pinpọnhlan taidi avọ́sinsan de he Jehovah na kẹalọyi. Awetọ, mẹhe to avọ́sinsan basi lọ dona tin to wiweji bo ma yin hinhẹnflu. Eyin mẹlọ ko yin hinhẹnflu, ewọ dona basi avọ́nunina ylando tọn kavi avọ́nunina whẹhuhu tọn nado sọgan jla haṣinṣan etọn hẹ Jehovah do whẹpo do basi avọ́sinsan sọn ojlo mẹ wá. (Lev. 5:5, 6, 15) Whẹho sinsinyẹn de wẹ ehe yin. Jehovah zinnudeji dọ eyin mẹhe ko yin hinhẹnflu de dù sọn avọ́nunina jijọho tọn lọ mẹ, ehe sọgan yin avọ́sinsan sọn ojlo mẹ wá de, ewọ na yin sinsánsẹ sọn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ. (Lev. 7:20, 21) To alọ devo mẹ, eyin mẹhe basi avọ́sinsan lọ tindo haṣinṣan dagbe hẹ Jehovah bọ avọ́sinsan etọn ma tindo oblọ, mẹlọ na mọ ayajẹ to mọwiwà mẹ.—Hia 1 Otannugbo lẹ 29:9.

AVỌ́SINSAN BIBASI TO EGBEHE

7, 8. (a) Ayajẹ nankọ wẹ mẹsusu nọ mọ to whenue yé basi avọ́sinsan do Ahọluduta lọ tamẹ? (b) Etẹlẹ wẹ dopodopo mítọn tindo he mí sọgan yí do sanvọ́ na Jehovah?

 7 Mọdopolọ to egbehe, mẹsusu nọ jlo nado yí yede zan to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ, podọ ehe nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. Mídelẹ yiyizan do mẹmẹsunnu mítọn lẹ tamẹ nọ hẹn ale susu wá na mí. Mẹmẹsunnu de he nọ gọalọ nado gbá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn lẹ bosọ nọ gọalọna mẹhe jiya nugbajẹmẹji jọwamọ tọn lẹ dọ dọ e vẹawu nado basi zẹẹmẹ ayajẹ he emi nọ mọ dile emi to sinsẹ̀nzọn wà to aliho ehe mẹ tọn. E dọmọ: “Eyin n’mọ ayajẹ gọna pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn he mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po nọ dohia to whenue yé tin to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn yọyọ yetọn mẹ kavi to whenue yé mọ alọgọ to nugbajẹmẹji jọwamọ tọn de godo, enẹ nọ gọalọna mi nado mọdọ azọ́n he n’to wiwà po vivẹnu he n’to dido lẹ po ma yin to ovọ́ mẹ.”

8 Whelẹponu wẹ titobasinanu Jehovah tọn nọ to dotẹnmẹ hundote lẹ dín nado nọgodona azọ́n Jehovah tọn. To 1904, Mẹmẹsunnu C. T. Russell wlan dọmọ: “Mẹdopodopo dona nọ pọ́n ede taidi mẹhe yin dide gbọn Oklunọ dali, yèdọ họ̀nkọnsi de he tindo whenu, aṣẹpipa, akuẹ, po mọmọ po sọyi, podọ mẹdopodopo dona nọ dín dotẹnmẹ hundote nado yí nugopipe ehelẹ zan dile e sọgan yọnbasi do, na gigo Ogán lọ tọn.” Dile etlẹ yindọ mí dona hẹn nude gú nado sọgan basi avọ́sinsan na Jehovah, dona susu wẹ mọwiwà nọ hẹnwa. (2 Sam. 24:21-24) Be mí sọgan yí nuhe mí do nọ sanvọ́ hlan Jehovah lẹ zan to aliho dagbe mẹ dogọ ya?

9. Na nuhe dù whenu mítọn yiyizan, nunọwhinnusẹ́n tẹwẹ anademẹ Jesu tọn he tin to Luku 10:2-4 mẹ bẹhẹn?

9 Whenu mítọn. E nọ biọ whenu po vivẹnudido susu po nado lilẹ́ owe mítọn lẹ do ogbè devo mẹ bosọ zín yé jẹgbonu, nado gbá nọtẹn sinsẹ̀n-bibasi tọn lẹ, nado basi tito na plidopọ lẹ, nado gọalọ to whenue nugbajẹmẹji de jọ, podọ nado tindo mahẹ to nuwiwa dandan tọn devo lẹ mẹ. Gànmẹ he mí tindo to azán dopodopo gbè tindo dogbó. Jesu na mí nunọwhinnusẹ́n de he sọgan gọalọna mí. To whenue Jesu to devi etọn lẹ dohlan lizọnyizọn lọ mẹ, ewọ dọna yé ma nado “gbò mẹdepope fán to nudọdomẹ whenu to aliho ji.” (Luku 10:2-4) Naegbọn Jesu do na anademẹ mọnkọtọn? Weyọnẹntọ he nọ basi zẹẹmẹ do Biblu ji de dọmọ: “Lehe gbẹtọ lẹ nọ dọnudomẹ do to Whèzẹtẹn-waji ma yin dile míwlẹ nọ wà do, bo nọ dẹ́ ota do odò vude, kavi namẹ alọ poun, ṣigba yé nọ gbòmẹfán whlasusu, bo nọ dẹ́ do odò, bo tlẹ nọ dlẹn yede do aigba pete. Ehe lẹpo nọ yí whenu susu.” Jesu ma to tudohomẹna hodotọ etọn lẹ nado nọ yinuwa to aliho mẹmasi tọn mẹ gba. Kakatimọ, ewọ to alọgọna yé nado mọnukunnujẹemẹ dọ yé dona yí whenu yetọn zan nado penukundo nuhe yin nujọnu hugan lẹ go, na yé ma tindo whenu susu wutu. (Efe. 5:16) Be mí sọgan yí nunọwhinnusẹ́n enẹ do yizan mẹ nado tindo whenu dogọ nado yizan do Ahọluduta lọ tamẹ ya?

10, 11. (a) Etẹwẹ yin delẹ to aliho he mẹ nunina he mí nọ basi na azọ́n lẹdo aihọn pé tọn lọ nọ yin yiyizan te lẹ mẹ? (b) Nunọwhinnusẹ́n he tin to 1 Kọlintinu lẹ 16:1, 2 mẹ tẹwẹ sọgan gọalọna mí?

10 Akuẹ mítọn. E nọ biọ akuẹzinzan susu nado nọgodona nuwiwa Ahọluduta lọ tọn lẹ. To owhe dopodopo mẹ, dọla Amelika tọn livi susu lẹ wẹ nọ yin yiyizan nado penukundo nuhudo nugopọntọ tomẹyitọ lẹ, gbehosọnalitọ titengbe lẹ, po mẹdehlan lẹ po tọn go. Sọn 1999 gbọ́n, Plitẹnhọ Ahọluduta lọ tọn he hugan 24 500 wẹ yin gbigbá to otò he ma tindo adọkun sọmọ lẹ mẹ. Etomọṣo, mí gbẹ́ tindo nuhudo Plitẹnhọ Ahọluduta tọn he diblayi 6 400 tọn. To osun dopodopo mẹ, nudi vọkan livi 100 Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn po Réveillez-vous! po tọn wẹ nọ yin zinzinjẹgbonu. Nunina sọn ojlo mẹ wá mìtọn lẹ wẹ nọ hẹn ehe lẹpo yọnbasi.

11 Apọsteli Paulu yin gbigbọdo nado kàn nunọwhinnusẹ́n de he mí na nọ hodo to whenue mí jlo na basi nunina lẹ. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 16:1, 2.) Ewọ na tuli mẹmẹsunnu Kọlinti tọn lẹ ma nado nọte kakajẹ sẹfifo nado pọ́n akuẹ he pò to yé si nado basi nunina, ṣigba nado nọ de akuẹ de dovo to bẹjẹeji osẹ lọ tọn sọgbe hẹ nugopipe yetọn. Dile e yin do to owhe kanweko tintan whenu, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po nọ basi tito jẹnukọn nado do gbigbọ alọtútlú tọn hia sọgbe hẹ nugopipe yetọn. (Luku 21:1-4; Owalọ 4:32-35) Jehovah nọ yọ́n pinpẹn gbigbọ alọtútlú tọn enẹ tọn taun.

12, 13. Naegbọn mẹdelẹ nọ whleawu nado yí huhlọn po nugopipe yetọn po zan dogọ na Jehovah, ṣigba nawẹ ewọ na gọalọna yé gbọn?

12 Huhlọn mítọn po nugopipe mítọn lẹ po. Jehovah nọ nọgodona mí dile mí to vivẹnudo nado yí huhlọn po nugopipe mítọn po zan do Ahọluduta lọ tamẹ. Ewọ dopagbe nado gọalọna mí eyin nuṣikọna mí. (Isa. 40:29-31) Be mí nọ mọdọ mí ma tindo nugopipe nado gọalọ to azọ́n Ahọluduta lọ tọn mẹ wẹ ya? Be mí nọ lẹndọ mẹdevo lẹ wẹ pegan nado wà azọ́n lọ wẹ ya? Flindọ Jehovah sọgan hẹn nugopipe jọwamọ tọn mẹde tọn pọnte, dile e wà na Bezalẹli po Oholiabi po do.—Eks. 31:1-6; pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.

13 Jehovah dotuhomẹna mí nado na emi onú dagbe hugan he mí tindo lẹ, bo ma tẹ̀ emi blo. (Howh. 3:27) To whenue azọ́n tẹmpli vivọgbá tọn to yìyì, Jehovah dọna Ju he tin to Jelusalẹm lẹ nado lẹnayihamẹpọn do nuhe yé to wiwà nado nọgodona azọ́n lọ ji. (Hag. 1:2-5) Yé ko yin ayihafẹsẹna bo masọ to azọ́n Jehovah tọn zedo otẹn tintan mẹ to gbẹzan yetọn mẹ ba. Onú dagbe wẹ e yin dọ mí ni nọ lẹnnupọn nado yọnẹn eyin nuhe tin to otẹn tintan mẹ na mí lẹ sọgbe hẹ nuhe tin to otẹn tintan mẹ na Jehovah. Be mí sọgan nọ ‘ze ayiha mítọn do aliho mítọn lẹ ji’ nado sọgan nọ tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n Ahọluduta lọ tọn mẹ to azán godo tọn ehelẹ mẹ ya?

AVỌ́SINSAN BIBASI SỌGBE HẸ NUHE MÍ TINDO

14, 15. (a) Nawẹ apajlẹ mẹmẹsunnu mítọn he yin wamọnọ lẹ tọn nọ whàn mí gbọn? (b) Ojlo tẹwẹ mí dona tindo?

14 Mẹsusu wẹ to gbẹnọ to lẹdo he mẹ ninọmẹ nulẹ tọn ma bọawu bọ ohẹ́n gbayipe te lẹ mẹ. Titobasinanu mítọn nọ dovivẹnu nado “sú odò” nuhe whèdo mẹmẹsunnu mítọn he nọ nọ̀ otò mọnkọtọn lẹ mẹ tọn. (2 Kọl. 8:14) Etomọṣo, mẹmẹsunnu he jẹhẹ́n lẹ lọsu nọ yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi lọ nado basi nunina tọn. Homẹ Jehovah tọn nọ hùn to whenue wamọnọ lẹ yin whinwhàn nado basi nunina sọn ojlo mẹ wá.—2 Kọl. 9:7.

15 To otò Aflika tọn he yin wamọnọ taun de mẹ, mẹmẹsunnu delẹ klan adà ogle yetọn tọn de dovo bo nọ yí akuẹ he yé do sà jinukun he yé do dó finẹ lẹ do nọgodona azọ́n Ahọluduta lọ tọn. To otò enẹ dopolọ mẹ, tito yin bibasi nado gbá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn de he nuhudo etọn tin taun. Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu he to lẹdo lọ mẹ lẹ po jlo nado gọalọ. Ṣigba, ojlẹ he mẹ yé nọ do jinukun to lẹdo lọ mẹ te wẹ azọ́n họ̀gbigbá tọn lọ na bẹjẹeji. Na yé gbẹ́ jlo nado tindo mahẹ to azọ́n lọ mẹ wutu, yé nọ wazọ́n to Plitẹnhọ Ahọluduta lọ tọn gbigbá mẹ to afọnnu, podọ yé nọ yì do jinukun to whèjai. Gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn nankọ die! Ehe hẹn mí flin mẹmẹsunnu Makedonia tọn lẹ to owhe kanweko tintan whenu. Dile etlẹ yindọ yé ‘jẹhẹ́n sinsinyẹn,’ yé vẹ̀ Paulu vẹkuvẹku na lẹblanulọkẹyi lọ nado basi nunina nado gọalọna mẹmẹsunnu yetọn lẹ. (2 Kọl. 8:1-4) Mọdopolọ, mì gbọ dopodopo mítọn ‘ni nọ basi nunina sọgbe hẹ lehe Jehovah dona mí do.’—Hia Deutelonomi 16:17.

16. Nawẹ mí sọgan hẹn ẹn diun dọ Jehovah na kẹalọyi avọ́sinsan mítọn lẹ gbọn?

16 Ṣigba, mí dona payi onú titengbe de go. Dile e yin do na Islaelivi hohowhenu tọn lẹ, mí dona hẹn ẹn diun dọ Jiwheyẹwhe na kẹalọyi avọ́sinsan he mí nọ basi lẹ. Etẹwẹ sọgan zọ́n bọ Jehovah na gbẹ́ avọ́sinsan mítọn lẹ dai? Mí dona hẹn jlẹkajininọ go to azọngban titengbe hugan mítọn lẹ mẹ, enẹ wẹ nukunpipedo whẹndo mítọn go po sinsẹ̀n-bibasi hlan Jehovah po. Avọ́sinsan he mí nọ basi nado gọalọ to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn lẹ gbigbá mẹ, to nugbajẹmẹji jọwamọ tọn lẹ whenu, podọ to nuwiwa devo lẹ mẹ, ma na yin ‘alọkẹyi na taun tọn’ eyin yé nọ zọ́n bọ mí nọ dovọ́na dagbemẹninọ whẹndo mítọn tọn to gbigbọ-liho podọ to agbasa-liho. Eyin mí wàmọ, be mí to nunina basi sọn nuhe mí ma tindo mẹ niyẹn. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 8:12.) Humọ, mí dona hẹn gbigbọnọ-yinyin mítọn titi go, na mí nikaa yin gbigbẹdai to aliho de kavi devo mẹ. (1 Kọl. 9:26, 27) Ṣigba, eyin mí nọ nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo Biblu tọn lẹ, mí sọgan kudeji dọ avọ́sinsan he mí nọ basi lẹ na hẹn ayajẹ po pekọ po wá na mí, podọ Jehovah na ‘kẹalọyi yé na taun tọn.’

AVỌ́SINSAN MÍTỌN LẸ HỌAKUẸ TAUN

17, 18. Etẹwẹ yin numọtolanmẹ mítọn gando mẹhe to avọ́sinsan basi do Ahọluduta lọ tamẹ lẹpo go, podọ etẹ ji wẹ mímẹpo dona nọ lẹnnupọndo?

17 Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn susu po nọ ‘kọ̀n yede dai taidi avọ́nunina nùnù lẹ’ gbọn azọ́nwiwa nado nọgodona nuwiwa Ahọluduta lọ tọn he yin dandan tọn lẹ dali. (Flp. 2:17) Na nugbo tọn, mí yọ́n pinpẹn gbigbọ mẹdezejo tọn enẹ tọn taun. Asi po ovi mẹmẹsunnu he nọ deanana nuwiwa Ahọluduta lọ tọn lẹ po tọn jẹna pipà ga, na gbigbọ alọtútlú po mẹde-yido-sanvọ́ tọn yetọn po.

18 Azọ́n susu wẹ dona yin wiwà nado nọgodona nuwiwa Ahọluduta lọ tọn lẹ. Mì gbọ mímẹpo ni nọ hodẹ̀ bo nọ lẹnnupọndo lehe mí sọgan nọ tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n enẹlẹ mẹ do ji. Hiẹ sọgan kudeji dọ emi na mọ ahọsumẹ susu yí todin bo na mọ susu devo lẹ “to titonu he ja mẹ.”—Malku 10:28-30.

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Pọ́n hosọ lọ, “Nọ Yí Alindọn Lẹpo Do Basi Avọ́sinsan Hlan Jehovah” to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 janvier 2012, weda 21-25 mẹ.

[Kanbiọ hukan lẹ tọn]

[Yẹdide to weda 12]

Avọ́nunina susu nọ yin bibasi sọn ojlo mẹ wá dile mí nọ basi avọ́sinsan lẹ do to egbehe (Pọ́n  hukan 7-13)

[Yẹdide to weda 12]

Wẹnlatọ lẹ to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn de mẹ to Kenya, Aflika

[Yẹdide to weda 13]

Mẹdezejotọ Wedegbẹ́ Họ̀gbigbá Tòpọnla tọn de to Tuxedo, New York, États-Unis

[Yẹdide to weda 13]

Hagbẹ Bẹtẹli tọn lẹ to Australie