Yì hosọ lẹ ji

Ayinamẹ lẹ Na Ayajẹ Whẹndo Tọn

Nọ Dọho hẹ Ovi Towe lẹ Do Whẹho Zanhẹmẹ Tọn Ji

Nọ Dọho hẹ Ovi Towe lẹ Do Whẹho Zanhẹmẹ Tọn Ji

Alicia, * he yin jọja aflanmẹ de dọmọ: “To whedelẹnu, e nọ jlo mi nado dín tlintlindo do whẹho zanhẹmẹ tọn ji, ṣigba n’nọ mọdọ eyin n’kanhose mẹjitọ ṣie lẹ, yé na lẹndọ n’ko to nugbigble wà.”

Inez he yin onọ̀ Alicia tọn dọ dọ: “E nọ jlo mi nado sinai bo dọho hẹ viyọnnu ṣie do whẹho zanhẹmẹ tọn ji, ṣigba alọnu etọn nọ ján gbau. To whenue ewọ vò, e nọ vẹawuna yẹnlọsu nado mọ whenu.”

TO EGBEHE, yẹdide po nudọnamẹ he gando zanhẹmẹ go lẹ po ko gbayipe gbọn filẹpo—yèdọ to televiziọn, sinima, po owhlẹ ajọjijla tọn lẹ po ji. E taidi dọ fidopo gee he e gbẹ́ nọ vẹawu nado dọhodeji te wẹ to mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po ṣẹnṣẹn. “N’jlo dọ mẹjitọ lẹ ni yọnẹn dọ e nọ vẹawu bosọ nọ huwinyan na mí jọja lẹ nado dọho hẹ yé do whẹho zanhẹmẹ tọn ji,” wẹ jọja aflanmẹ de he nọ yin Michael dọ to Canada . “E nọ bọawu hugan nado dọho hẹ họntọn de do whẹho ehe ji.”

Kẹdẹdile e nọ yin na ovi lẹ do, mẹjitọ lẹ nọ saba whleawu nado bẹ hodọdopọ jẹeji do whẹho zanhẹmẹ tọn ji. Debra W. Haffner, he nọ plọnnumẹ gando agbasalilo go dọ to owe etọn Beyond the Big Talk mẹ dọmọ: “Mẹjitọ susu wẹ dọna mi dọ emi nọ họ̀ owe he dọhodo zanhẹmẹ kavi aflanmẹ ninọ ji na ovi emitọn, bo nọ bẹ yé do abò ovi lọ tọn mẹ bo masọ nọ dọ nudepope gandego ba.” Haffner dọ dọ nuhe mẹjitọ lẹ jlo na dọna ovi yetọn lẹ họnwun: “Mí jlo dọ a ni yọ́n onú delẹ gando agbasa towe go podọ do whẹho zanhẹmẹ tọn ji; nulọ poun wẹ yindọ mí ma jlo na dọho hẹ we do whẹho ehelẹ ji.”

Eyin mẹjitọ de wẹ hiẹ yin, be a dona tindo pọndohlan devo pete gando whẹho ehe go. Na nugbo tọn, nujọnu wẹ e yin dọ hiẹ ni nọ dọho hẹ ovi towe lẹ do whẹho zanhẹmẹ tọn ji tlọlọ. Gbọ mí ni gbadopọnna whẹwhinwhẹ́n atọ̀n:

  1. Pọndohlan aihọn tọn gando zanhẹmẹ go ko diọ. “Gbẹtọ lẹ ma sọ nọ pọ́n zanhẹmẹ hlan taidi kọndopọ asu po asi po tọn kẹdẹ ba,” wẹ James, owhe 20 mẹvi de dọ. “To egbehe, zanhẹmẹ nùmẹ tọn, zanhẹmẹ yonu tọn, yẹdide zanhẹmẹ tọn lẹ to Internet ji kakajẹ wekanhlanmẹ po yẹdide gblezọn lẹ didohlan gbọn alokan apòmẹ tọn ji po ko gbayipe.”

  2. E yọnbasi dọ ovi towe lẹ ni jẹ nuhe ma sọgbe lẹ sè ji sọn ovu whenu. Onọ̀ de he nọ yin Sheila dọ dọ, “Tlolo he yé bẹ wehọmẹ, yé na nọ sèhó gando zanhẹmẹ go podọ yé ma na wá tindo pọndohlan he hiẹ jlo dọ yé ni tindo do whẹho ehe ji.”

  3. Ovi towe lẹ tindo kanbiọ delẹ do whẹho zanhẹmẹ tọn ji ṣigba vlavo e nọ huwinyan na yé nado bẹ hodọdopọ jẹeji hẹ we. “Nado dọ hójọhó, n’ma yọ́n nuhe n’na dọ nado bẹ hodọdopọ jẹeji hẹ mẹjitọ ṣie lẹ gando zanhẹmẹ go,” wẹ Ana, owhe 15 mẹvi de he wá sọn Brésil dọ.

Taidi mẹjitọ de, hodidọ hẹ ovi towe lẹ do whẹho zanhẹmẹ tọn ji yin dopo to azọngban he Jiwheyẹwhe dena we lẹ mẹ. (Efesunu lẹ 6:4) Nugbo wẹ dọ e sọgan vẹawuna hiẹ po ovi towe lẹ po nado dọhodopọ do whẹho ehe ji. Ṣigba na taun tọn, jọja susu wẹ na kọngbedopọ hẹ Danielle, owhe 14 mẹvi he dọ dọ: “E nọ jlo mí dọ mẹjitọ mítọn lẹ ni nọ plọnnu mí do whẹho zanhẹmẹ tọn ji—e ma yin mẹplọntọ kavi tito-to-whinnu televiziọn ji tọn delẹ gba.” To whelọnu lo, nawẹ hiẹ sọgan dọho hẹ ovi towe lẹ do whẹho titengbe he nọ huwinyan ehe ji gbọn?

Nọ Dọhodo Whẹho lọ Ji hẹ Ovi Towe lẹ Sọgbe hẹ Owhe Yetọn

Depope he ovi towe lẹ na wà do, yé na jẹ ohó sè gando zanhẹmẹ go ji janwẹ sọn ovu whenu. Dehe tlẹ sọ ylan hugan wẹ yindọ to “azán godo tọn” ehelẹ mẹ, mẹylankan lẹ to yinylan “deji dogọ.” (2 Timoti 3:1, 13) E blawu dọ, mẹho delẹ nọ klọ ovi susu nado zanhẹ yé.

Enẹwutu, nujọnu wẹ e yin dọ hiẹ ni jẹ ovi towe lẹ plọn ji sọn whenue yé gbẹ́ pò to ovu pete. Onọ̀ de he nọ yin Renate to Allemagne dọ dọ, “Eyin hiẹ nọte kaka bọ yé dibla biọ owhe aflanmẹ tọn mẹ, yé ma na voawu nado dọho hẹ we na winyan he nọ sọawuhia to owhe aflanmẹ tọn mẹ wutu.” Nujọnu lọ wẹ yindọ hiẹ ni nọ dọhodo whẹho lọ ji hẹ yé sọgbe hẹ owhe yetọn.

Na ovi he ma ko bẹ wehọmẹ lẹ:

Nọ ylọ oyín vijinu lẹ tọn na yé tlọlọ bo nọ zinnudeji dọ mẹdepope ma dona doalọ vijinu ehelẹ go. Onọ̀ de he nọ yin Julia to Mexique dọ dọ, “N’jẹ ovi ṣie plọn ji to whenue e do owhe atọ̀n. Nugbo lọ dọ mẹplọntọ lẹ, vigopọntọ lẹ kavi ovi he ko whẹ́n lẹ sọgan hẹn ẹn gble nọ duahunmẹna mi badabada. E dona yọ́n lehe e na nọ basi hihọ́na ede do.”

TẸ́N EHE PỌ́N: Plọn ovi towe nado nọ yinuwa po nujikudo po eyin mẹde tẹnpọn nado yí vijinu etọn do daihun. Di apajlẹ, hiẹ sọgan plọn ovi towe nado dọ dọ: “Gbọ! Eyin e ma yinmọ, na jẹwhẹ towe!” Hẹn ovi towe deji dọ nuhe sọgbe wẹ e yin to whepoponu nado nọ jẹwhẹ, eyin mẹlọ tlẹ dopagbe nado na ẹn nunina lẹ kavi dobuna ẹn. *

Na ovi he tin to wehọmẹ dokọ̀ tọn lẹ:

Yí owhe ehelẹ zan taidi dotẹnmẹ hundote de nado yidogọna oyọnẹn ovi towe tọn vudevude. “Whẹpo hiẹ nido dọho hẹ yé, tẹnpọn bo yọ́n nuhe yé ko yọnẹn gando whẹho lọ go bosọ tẹnpọn nado tunwun eyin yé jlo na yọ́n nususu dogọ,” wẹ otọ́ de he nọ yin Peter na ayinamẹ dọ. “Ma hẹn yé gánnugánnu nado dọho blo. Eyin hiẹ nọ yí whenu zan hẹ ovi towe lẹ whẹwhẹ, e yọnbasi dọ yé na nọ dọho hẹ we po awuvivo po.”

TẸ́N EHE PỌ́N: Nọ tindo hodọdopọ kleunkleun hẹ ovi towe lẹ whẹwhẹ, kakati nado ‘kọ́ nulẹpo tọ́n na yé to tẹndo dopolọ mẹ.’ (Deutelonomi 6:6-9) Gbọnmọ dali, ohó towe ma na húagbọ́ yé. Humọ, dile yé to whinwhẹ́n, hiẹ na nọ dọ nuhe yé tindo nuhudo etọn na yé sọgbe hẹ nugopipe yetọn.

Na jọja aflanmẹ lẹ:

Ojlẹ lọ die todin nado hẹn ẹn diun dọ ovi towe tindo oyọnẹn he pé gando adà zanhẹmẹ tọn lẹ go—yèdọ to agbasa-liho, numọtolanmẹ-liho podọ to walọyizan-liho. “Sunnu po yọnnu he tin to wehọmẹ ṣie lẹ po wẹ ko tindo zanhẹmẹ matin gbemima nado wlealọ,” wẹ Ana, owhe 15 mẹvi he yin nùdego wayi lọ dọ. “Taidi Klistiani de, n’mọdọ n’dona tindo oyọnẹn he pé do whẹho ehe ji. Dile hodọdo whẹho zanhẹmẹ tọn ji tlẹ nọ huwinyan sọ, e yin nude he n’dona yọ́n nususu gandego.” *

Avase de die: Jọja aflanmẹ lẹ sọgan nọ whleawu nado nọ kanhose na yé nọ dibu dọ mẹjitọ yetọn lẹ na vẹnudo yé dọ yé ko to nuhe ma sọgbe wà. Nuhe otọ́ de he nọ yin Steven doayi e go niyẹn. E dọ dọ, “Visunnu mítọn jẹ awuwhle ji nado nọ dọhodo whẹho zanhẹmẹ tọn ji hẹ mí. Ṣigba to godo mẹ, mí wá mọdọ e nọ lẹndọ mí nọ vẹnudo emi. Mí hẹn ẹn diun dọ mí ma to hodọdo whẹho ehelẹ ji na mí to nuvẹdo e wutu gba; mí jlo na hẹn ẹn diun dọ ni tindo oyọnẹn he pé nado nọavùnte sọta nuyiwadomẹji ylankan he lẹdo e lẹ poun wẹ.”

TẸ́N EHE PỌ́N: Kakati nado nọ kàn kanbiọ lẹ sè jọja aflanmẹ towe tlọlọ do whẹho zanhẹmẹ tọn tangan de ji, kàn nuhe yin pọndohlan klasigbẹ́ etọn lẹ tọn sè e do whẹho lọ ji. Di apajlẹ, hiẹ sọgan dọ dọ: “To egbehe, mẹsusu nọ mọdọ zanhẹmẹ nùmẹ tọn ma yin zanhẹmẹ nujọnu tọn gba. Be nuhe klasigbẹ́ towe lẹ nọ lẹn niyẹn ya?” Eyin a nọ kàn kanbiọ he ma yin tlọlọ mọnkọtọn lẹ sè jọja aflanmẹ towe, ehe sọgan hẹn ẹn voawu dogọ nado dọ linlẹn etọn tọ́n kavi dọ pọndohlan etọn lẹ na we.

Duduto Winyan lọ Ji

Nugbo wẹ dọ, dopo to azọngban he nọ huwinyan hugan na mẹjitọ lẹ mẹ wẹ nado nọ dọho hẹ ovi yetọn lẹ do whẹho zanhẹmẹ tọn ji. Ṣigba vivẹnudido towe na hẹn ale wá. Onọ̀ de he nọ yin Diane dọ dọ, “Dile ojlẹ to yìyì, winyan lọ nọ depò podọ hodidọ hẹ ovi towe do whẹho zanhẹmẹ tọn ji sọgan hùn dotẹnmẹ dotena we nado hẹn haṣinṣan mìtọn sinyẹn deji.” Steven he go mí donù wayi kọngbedopọ hẹ nuhe onọ̀ ehe dọ. E dọmọ: “Eyin a tindo aṣa lọ nado nọ dọhodo whẹho depope he fọndote to whẹndo mẹ ji po awuvivo po, hodidọ do whẹho he huwinyan lẹ ji, taidi zanhẹmẹ, na nọ bọawu taun.” E yidogọ dọmọ: “Winyan lọ ma nọ yì pete, ṣigba hodidọ po awuvivo po wẹ yin nujọnu hugan na dagbe whẹndo Klistiani de tọn.”

^ huk. 3 Yinkọ he tin to hosọ ehe mẹ lẹ ko yin didiọ.

^ huk. 16 Yin didesọn weda 171 owe Plọnnu sọn Mẹplọntọ Daho lọ Dè mẹ, he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.

^ huk. 19 Nado dọho hẹ jọja aflanmẹ towe lẹ do whẹho zanhẹmẹ tọn ji, yí weta 1-5, 28, 29 po 33 owe Les jeunes s’interrogent—Réponses pratiques, Bladopọ 2 tọn po zan, he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.

KANSE DEWE DỌ . . .

Hia nuhe jọja lẹ dọ lẹdo aihọn pé dile e sọawuhia do to odò, enẹgodo kàn kanbiọ he bọdego lẹ sè dewe.

“Mẹjitọ ṣie lẹ biọ to asi e nado hia hosọ he dọhodo zanhẹmẹ ji lẹ bo wá kàn kanbiọ depope he jlo mi sè yé do whẹho lọ ji. Ṣigba e jlo mi dọ yé ni dọ nususu na mi dogọ gandego.”—Ana, Brésil.

Naegbọn hiẹ do lẹndọ owe he dọhodo zanhẹmẹ ji lẹ bibẹ na ovi towe poun ma ko pé?

“Nuhe ma sọgbe susu wẹ n’yọnẹn gando zanhẹmẹ go—yèdọ onú delẹ he n’lẹndọ otọ́ ṣie lọsu ma tlẹ yọnẹn. E na jọsi eyin n’kanhose e gando whẹho ehelẹ go.”—Ken, Canada.

Etẹwẹ sọgan dobuna ovi towe ma nado dọ nuhe to ahunmẹduna ẹn lẹ na we?

“To whenue n’wá wleawuna adọgbigbo nado kanhose mẹjitọ ṣie lẹ do whẹho zanhẹmẹ tọn ji, yé na mi gblọndo taidi mẹhe to whẹgbledo mi bo kanse dọ, ‘Naegbọn a to enẹ kanse? Nude jọ wẹ?’”—Masami, Japon.

To whenue ovi towe kanhose we do whẹho zanhẹmẹ tọn ji, nawẹ nuyiwa towe sọgan hùnali dotena hodọdopọ devo lẹ kavi glọnalina yé gbọn?

“E na yọ́n eyin mẹjitọ ṣie lẹ vọ́ jide na mi dọ to whenue yé tindo owhe ṣie nkọ, yé nọ kàn kanbiọ dopolọ lẹ sè podọ jọwamọnu wẹ e yin dọ yẹnlọsu ni kanhose.”—Lisette, France.

Nawẹ hiẹ sọgan hẹn ovi towe voawu na e nido dọho hẹ we do whẹho zanhẹmẹ tọn ji gbọn?

“Onọ̀ ṣie nọ kanhose mi do whẹho zanhẹmẹ tọn ji—ṣigba po kọnugbè dagbedagbe de po. N’mọdọ nujọnu wẹ ehe yin, na ovi lẹ nikaa lẹndọ yè to whẹdana yé wẹ nkọ.”—Gerald, France.

Kọnugbè nankọ wẹ a do nọ dọho hẹ ovi towe do whẹho zanhẹmẹ tọn ji? Be hiẹ mọdọ e jẹ dọ emi ni basi vọjlado de wẹ ya?