Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 3

De Họntọn He Yiwanna Jiwheyẹwhe Lẹ

De Họntọn He Yiwanna Jiwheyẹwhe Lẹ

“Mẹhe nọ zinzọnlin hẹ nuyọnẹntọ na yọnnuin.”​—HOWHINWHẸN LẸ 13:20.

1-3. (a) Etẹwẹ Howhinwhẹn lẹ 13:20 plọn mí? (b) Naegbọn mí dona nọ de họntọn mítọn lẹ po nuyọnẹn po?

BE A ko doayi lehe viyẹyẹ de nọ pọ́n mẹjitọ etọn lẹ do go pọ́n ya? Whẹpo e na tlẹ do jẹ hodọ ji, e ko nọ to ayidonugo na nuhe mọ e te po nuhe sè e te lẹpo po. Dile e jẹ whinwhẹ́n ji, e nọ jẹ apajlẹ mẹjitọ etọn lẹ tọn hodo ji, etlẹ yin to mayọnẹn mẹ. Abajọ bọ mẹhe tlẹ ko whẹ́n lẹ lọsu nọ saba jẹ nulẹnpọn ji kavi jẹ nuyiwa ji to aliho dopolọ mẹ hẹ mẹhe yé nọ yí whenu susu zan dopọ hẹ lẹ.

2 Howhinwhẹn lẹ 13:20 plọn mí dọ: “Mẹhe nọ zinzọnlin hẹ nuyọnẹntọ na yọnnuin.” Tofi, hogbe lọ “zinzọnlin hẹ” bẹ linlẹn nudide bibasi nado yí whenu zan hẹ mẹde tọn hẹn. E ma yin nado nọ nọ̀ apá mẹlọ tọn poun. Weyọnẹntọ he nọ basi zẹẹmẹ do Biblu ji de dọ dọ zọnlinzinzin hẹ mẹde zẹẹmẹdo nado yiwanna mẹlọ bo nọ mọ ẹn taidi mẹvivẹ de. Mẹhe mí nọ yí whenu susu zan dopọ hẹ lẹ nọ saba yinuwado mí ji taun, titengbe eyin mí nọ mọ yé taidi mẹvivẹ.

3 Họntọn mítọn lẹ sọgan yinuwado mí ji to aliho dagbe kavi ylankan mẹ. Howhinwhẹn lẹ 13:20 zindonukọn dọmọ: “Mẹhe nọ dogbẹ́ hẹ nulunọ ma na tindo kọdetọn dagbe.” To Heblugbe mẹ, ‘gbẹdido hẹ mẹde’ sọgan zẹẹmẹdo nado “nọ nọhẹ” mẹlọ, enẹ wẹ nado jihọntọn hẹ ẹ. (Howhinwhẹn lẹ 22:24; Whẹdatọ lẹ 14:20) Họntọn he yiwanna Jiwheyẹwhe lẹ na na mí tuli nado yin nugbonọ na ẹn. Nado yọ́n lehe mí na nọ de họntọn mítọn lẹ po nuyọnẹn po do, gbọ mí ni dọhodo mẹhe nkọ Jehovah nọ de taidi họntọn etọn lẹ ji.

MẸNU LẸ WẸ YIN HỌNTỌN JIWHEYẸWHE TỌN?

4. Naegbọn e do yin lẹblanulọkẹyi daho de nado yin họntọn Jiwheyẹwhe tọn? Naegbọn Jehovah do ylọ Ablaham dọ “họntọn ṣie”?

4 Jehovah, yèdọ Nupojipetọ Wẹkẹ lọ tọn hùn dotẹnmẹ dote na mí nado yin họntọn etọn. Lẹblanulọkẹyi daho de wẹ ehe yin. Jehovah nọ yí sọwhiwhe do de họntọn etọn lẹ. Mẹhe yiwanna ẹn bo nọ do yise hia to ewọ mẹ lẹ wẹ e nọ de. Lẹnnupọndo Ablaham ji. E wleawufo nado wà nudepope he Jiwheyẹwhe biọ to e si. Whlasusu wẹ Ablaham dohia dọ emi yin nugbonọ bo nọ setonu. E tlẹ wleawufo nado yí visunnu etọn Isaki do sanvọ́. Ablaham yise dọ “Jiwheyẹwhe tlẹ penugo nado fọ́n ẹn sọn oṣiọ lẹ mẹ.” (Heblu lẹ 11:17-19; Jenẹsisi 22:1, 2, 9-13) E yin nugbonọ bo setonu, enẹwutu Jehovah ylọ ẹ dọ “họntọn ṣie.”​—Isaia 41:8; Jakọbu 2:21-23.

5. Numọtolanmẹ tẹwẹ Jehovah nọ tindo gando mẹhe yin nugbonọ na ẹn lẹ go?

5 Họntọn Jehovah tọn lẹ nọ họakuẹ to nukun etọn mẹ. Họntọn etọn lẹ nọ ylọ nugbonọ-yinyin na ẹn dọ nujọnu hú nudevo depope. (Hia 2 Samuẹli 22:26.) Yé nọ yin nugbonọ bo nọ setonuna ẹn, na yé yiwanna ẹn wutu. Biblu dọ dọ “nugbonọ lẹ wẹ nọ jihọntọn pẹkipẹki hẹ” Jiwheyẹwhe, enẹ wẹ mẹhe nọ setonuna ẹn lẹ. (Howhinwhẹn lẹ 3:32) Jehovah nọ ylọ họntọn etọn lẹ wá “gòhọ” etọn mẹ taidi jonọ vonọtaun lẹ. E basi oylọna yé nado wá sẹ̀n ẹn podọ nado nọ hodẹ̀ hlan ẹn to whedepopenu.​—Salmu lẹ 15:1-5.

6. Nawẹ mí sọgan dohia dọ mí yiwanna Jesu gbọn?

6 Jesu dọmọ: “Eyin mẹdepope yiwanna mi, ewọ na payi ohó ṣie go, Otọ́ ṣie nasọ yiwanna ẹn.” (Johanu 14:23) Enẹwutu, nado yin họntọn Jehovah tọn, mí sọ dona yiwanna Jesu bo nọ wà nuhe e plọn mí lẹ. Di apajlẹ, mí nọ setonuna anademẹ Jesu tọn nado lá wẹndagbe lọ bo hẹn gbẹtọ lẹ zun devi. (Matiu 28:19, 20; Johanu 14:15, 21) Na mí yiwanna Jesu wutu, mí nọ “hodo afọdòmẹ etọn lẹ pẹkipẹki.” (1 Pita 2:21) Homẹ Jehovah tọn nọ hùn eyin e mọdọ mí to nuhe go mí pé lẹpo wà nado hodo apajlẹ Visunnu etọn tọn to ohó po walọ po mẹ.

7. Naegbọn mí dona hẹn ẹn diun dọ họntọn mítọn lẹ yin họntọn Jehovah tọn?

7 Họntọn Jehovah tọn lẹ nọ yin nugbonọ bo nọ setonu bosọ nọ yiwanna Visunnu etọn. Be họntọn he nkọ Jehovah nọ de lẹ wẹ mílọsu nọ de ya? Eyin họntọn towe lẹ nọ hodo apajlẹ Jesu tọn bo nọ hẹn alọnu yetọn ján to nupinplọn mẹdevo lẹ gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go mẹ, yé gán gọalọna we nado tindo jijọ dagbe bo yin nugbonọ na Jehovah.

PLỌNNU SỌN APAJLẸ BIBLU TỌN LẸ MẸ

8. Etẹwẹ a yiwanna to họntọnjiji Luti po Naomi po tọn mẹ?

8 Mí mọ apajlẹ họntọnjiji tọn susu to Biblu mẹ, taidi dehe to Luti po asu-nọ̀ etọn Naomi po ṣẹnṣẹn. Yọnnu ehelẹ ma wá sọn otò kavi ninọmẹ dopolọ mẹ, podọ Naomi yin mẹho na Luti taun. Etomọṣo, yé lẹzun họntọn vivẹ́, na yé omẹ awe lẹpo wẹ yiwanna Jehovah. To whenue Naomi jlo na lẹkọ sọn aigba Moabi tọn ji yì Islaeli, ‘Luti tẹdo e go.’ E dọna Naomi dọmọ: “Omẹ towe lẹ wẹ na lẹzun omẹ ṣie lẹ, podọ Jiwheyẹwhe towe wẹ na lẹzun Jiwheyẹwhe ṣie.” (Luti 1:14, 16) Luti nọ do homẹdagbe hia Naomi taun. To whenue yé jẹ Islaeli, Luti wazọ́n sinsinyẹn nado penukundo họntọn etọn go. Naomi lọsu yiwanna Luti taun bo nọ na ẹn ayinamẹ dagbe lẹ. Luti dotoaina ẹn bọ taidi kọdetọn de, yé omẹ awe lẹ mọ dona susu yí.​—Luti 3:6.

9. Etẹwẹ yinuwado ji we to họntọnjiji Davidi po Jonatani po tọn mẹ?

9 Họntọn vivẹ́ awe devo he yin nugbonọ na Jehovah bosọ ze apajlẹ dagbe dai wẹ Davidi po Jonatani po. Jonatani wà mẹho na Davidi na nudi owhe 30 podọ ewọ wẹ dona duahọlu bọdego to Islaeli. (1 Samuẹli 17:33; 31:2; 2 Samuẹli 5:4) Etomọṣo, to whenue e sè dọ Jehovah ko de Davidi nado yin ahọlu, e ma whànwu i, mọ e masọ whlẹnagbà hẹ ẹ. Kakatimọ, Jonatani wà nuhe go e pé lẹpo nado nọgodona Davidi. Di apajlẹ, whenue Davidi to owù mẹ, Jonatani gọalọna ẹn “nado mọ huhlọn yí to Jehovah mẹ.” E tlẹ ze ogbẹ̀ ede tọn do owù mẹ do Davidi tamẹ. (1 Samuẹli 23:16, 17) Họntọn nugbo de wẹ Davidi lọsu yin. E dopà nado penukundo whẹndo Jonatani tọn go bo hẹn opà enẹ di etlẹ yin to okú Jonatani tọn godo.​—1 Samuẹli 18:1; 20:15-17, 30-34; 2 Samuẹli 9:1-7.

10. Etẹwẹ apajlẹ Heblu atọ̀n lọ lẹ tọn plọn we gando họntọnjiji go?

10 Ṣadlaki, Meṣaki po Abẹdinẹgo po yin họntọn jọja Heblu atọ̀n delẹ he yin bibẹ yì sọn otò yetọn mẹ to whenue yé pò to ovu. Dile etlẹ yindọ yé dẹn do hagbẹ whẹndo tọn yetọn lẹ, yé gọalọna ode awetọ nado hẹn nugbonọ-yinyin yetọn na Jehovah go. Whenue yé ko whẹ́n mẹho, yise yetọn yin whiwhlepọn to whenue Ahọlu Nẹbukadnẹzali degbe dọ yé ni sẹ̀n boṣiọ sika tọn de. Ṣadlaki, Meṣaki po Abẹdinẹgo po gbẹ́ nado sẹ̀n boṣiọ lọ bo dọna ahọlu lọ dọ: “Míwlẹ ma na sẹ̀n yẹwhe towe lẹ kavi basi sinsẹ̀n hlan boṣiọ sika tọn he a ko ze tùnte.” Họntọn atọ̀n ehelẹ yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe to whenue yise yetọn yin whiwhlepọn.​—Daniẹli 1:1-17; 3:12, 16-28.

11. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Paulu po Timoti po yin họntọn vivẹ́?

11 To whenue apọsteli Paulu dukosọ hẹ jọja Timoti, e mọdọ Timoti yiwanna Jehovah bo nọ jẹtukla do agun lọ tamẹ. Enẹwutu, Paulu plọnazọ́n Timoti nado gọalọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po to fisusu devo lẹ. (Owalọ lẹ 16:1-8; 17:10-14) Timoti nọ dovivẹnu sọmọ bọ Paulu dọmọ: “Ewọ ko wazọ́n hẹ mi . . . na nukọnyiyi wẹndagbe lọ tọn.” Paulu yọnẹn dọ Timoti na “penukundo” mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po go “sọn ahun mẹ wá.” Dile Paulu po Timoti po to azọ́n sinsinyẹn wà to pọmẹ to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ, yé lẹzun họntọn vivẹ́.​—Filipinu lẹ 2:20-22; 1 Kọlintinu lẹ 4:17.

LEHE MÍ SỌGAN DE HỌNTỌN MÍTỌN LẸ GBỌN

12, 13. (a) Naegbọn mí dona yí sọwhiwhe do de họntọn mítọn lẹ etlẹ yin to agun mẹ? (b) Naegbọn apọsteli Paulu do na avase he to 1 Kọlintinu lẹ 15:33 mẹ?

12 Mí sọgan plọnnu sọn mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po dè to agun mẹ bo gọalọna ode awetọ nado yin nugbonọ. (Hia Lomunu lẹ 1:11, 12.) Amọ́ etlẹ yin to agun mẹ, mí dona to aṣeji gando mẹhe mí nọ de nado yin họntọn vivẹ́ mítọn lẹ go. Mí tindo mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu po susu he wá sọn aṣa po ninọmẹ voovo lẹ po mẹ. Delẹ to yé mẹ yin mẹyọyọ lẹ, podọ mẹdevo lẹ ko to Jehovah sẹ̀n na owhe susu. E nọ biọ whenu taun whẹpo haṣinṣan mẹde tọn hẹ Jehovah nido lodo, kẹdẹdile e nọ biọ whenu susu whẹpo atin-sinsẹ́n de nido bia do. Enẹwutu, mí dona do homẹfa po owanyi po hia ode awetọ bo nọ yí zinzin do de họntọn mítọn lẹ to whelẹponu.​—Lomunu lẹ 14:1; 15:1; Heblu lẹ 5:12–6:3.

13 To whedelẹnu, ninọmẹ sinsinyẹn de sọgan fọ́n to agun mẹ bo na biọ dọ mí ni nọ aṣeji taun. E sọgan yindọ mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu de to nuhe Biblu jẹagọdo lẹ wà. Kavi mẹde gán jẹ awuwlena gbigbọ homọdọdonugo tọn ji, ehe gán bẹpla agun lọ. Enẹ ma yin nuyọyọ, na etlẹ yin to owhe kanweko tintan whenu, nuhahun nọ fọ́n to agun mẹ to whedelẹnu. Apọsteli Paulu tlẹ na avase Klistiani whenẹnu tọn lẹ dọmọ: “Yè klọ mì blo. Gbẹdido ylankan lẹ nọ hẹn walọ dagbe lẹ gble.” (1 Kọlintinu lẹ 15:12, 33) Paulu sọ na avase Timoti dọ ni nọ yí sọwhiwhe do de mẹhe na yin họntọn vivẹ́ etọn lẹ. Mílọsu dona nọ wà nudopolọ to egbehe.​—Hia 2 Timoti 2:20-22.

14. Nawẹ mẹhe mí nọ de taidi họntọn lẹ gán yinuwado haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah ji gbọn?

14 Mí dona basi hihọ́na haṣinṣan he mí tindo hẹ Jehovah. Nuhọakuẹ hugan he mí tindo niyẹn. Enẹwutu, mí ma nọ jihọntọn vivẹ́ hẹ mẹdepope he gán dekanpona yise mítọn bo hẹn haṣinṣan enẹ gble. Kẹdẹdile mí ma sọgan ylọn sekanfun do vẹnhàn mẹ bo wá finyọ́n ẹn bosọ donukun dọ e na de osin tata tọ́n do, mọdopolọ wẹ mí ma gán jihọntọn hẹ mẹhe nọ wà nuylankan lẹ bo donukun dọ e na bọawuna mí nado wà nudagbe do niyẹn. Enẹwutu, mí dona nọ yí sọwhiwhe do de họntọn vivẹ́ mítọn lẹ.​—1 Kọlintinu lẹ 5:6; 2 Tẹsalonikanu lẹ 3:6, 7, 14.

A sọgan mọ họntọn dagbe lẹ he yiwanna Jehovah

15. Etẹwẹ a sọgan wà nado jihọntọn dagbe lẹ to agun mẹ?

15 A sọgan mọ mẹhe yiwanna Jehovah nugbonugbo lẹ to agun mẹ. Yé sọgan lẹzun họntọn vivẹ́ towe lẹ. (Salmu lẹ 133:1) Ma nọ dín họntọn towe lẹ to mẹhe to ohá dopolọ ji hẹ we kavi mẹhe wá sọn ninọmẹ dopolọ mẹ hẹ we lẹ kẹdẹ ṣẹnṣẹn blo. Flindọ, Jonatani yin mẹho na Davidi taun bọ Luti whè hú Naomi taun. Mí jlo na hodo ayinamẹ Biblu tọn he dọmọ: “Mì hùn ahun mìtọn lẹ donuvo.” (2 Kọlintinu lẹ 6:13; hia 1 Pita 2:17.) Podọ lehe a to apajlẹ Jehovah tọn hodo sọ, mọ wẹ mẹdevo lẹ na jlo nado jihọntọn hẹ we do niyẹn.

EYIN NUHAHUN LẸ FỌ́N

16, 17. Eyin mẹde ṣinuwa do mí to agun mẹ, etẹwẹ mí ma dona wà?

16 To whẹndo de mẹ, gbẹtọ-yinyin, pọndohlan po aliho nuyiwa tọn mẹdopodopo tọn po nọ gbọnvo. Mọ wẹ e sọ te do to agun mẹ. Vogbingbọn ehelẹ nọ zọ́n bọ gbẹninọ ma nọ ṣiapọmẹ, podọ mí gán plọn nususu sọn ode awetọ dè. Ṣigba, vogbingbọn ehelẹ gán wá zọ́n bọ mí ma na mọnukunnujẹ nuyiwa mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po tọn mẹ bo gblehomẹ do yé go. To whedelẹnu, yé gán ṣinuwa do mí kavi gbleawuna mí to numọtolanmẹ-liho. (Howhinwhẹn lẹ 12:18) Be mí na dike nuhahun mọnkọ lẹ ni hẹn mí gbọjọ kavi hẹn mí nado klan míde dovo na agun lọ wẹ ya?

17 Lala. Eyin mẹde tlẹ hẹn mí jẹflumẹ to aliho de mẹ, mí ma dona klan míde dovo na agun lọ. E ma yin Jehovah wẹ ṣinuwa do mí. Ewọ wẹ na mí ogbẹ̀ po nuhe pò lẹpo po. E jẹna owanyi po nugbonọ-yinyin mítọn po. (Osọhia 4:11) Nunina Jehovah tọn de wẹ agun lọ yin, ehe nọ gọalọna mí nado hẹn yise mítọn lodo. (Heblu lẹ 13:17) Mí ma dona gbẹkọ nunina ehe go, na mẹde hẹn mí jẹflumẹ poun wutu.​—Hia Salmu lẹ 119:165.

18. (a) Etẹwẹ na gọalọna mí nado nọ wanu dopọ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po? (b) Naegbọn mí dona nọ jona mẹdevo lẹ?

18 Mí yiwanna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po bo jlo na nọ wanu dopọ hẹ yé. Jehovah ma nọ donukun pipé-yinyin sọn gbẹtọvi depope si, mọjanwẹ mílọsu ma dona wàmọ do niyẹn. (Howhinwhẹn lẹ 17:9; 1 Pita 4:8) Mímẹpo wẹ nọ ṣinuwa, amọ́ owanyi na gọalọna mí nado nọ to “jijona ode awetọ sọn ojlo mẹ wá zọnmii.” (Kolosinu lẹ 3:13) Owanyi na gọalọna mí ma nado dike wiwọ́ kleun de ni lẹzun nuhahun daho. Nugbo wẹ dọ eyin mẹde ṣinuwa do mí, e gán vẹawuna mí nado de ayiha sọn e ji. E bọawu nado gblehomẹ bo hẹn mẹlọ do homẹ. Amọ́, apọ̀ po adi po kẹdẹ wẹ enẹ na hẹnwa na mí. To alọ devo mẹ, eyin mí jona mẹhe ko ṣinuwa do mí de, mí sọgan tindo jijọho ahun mẹ tọn, pọninọ to agun mẹ, podọ hú popolẹpo, haṣinṣan dagbe de hẹ Jehovah.​—Matiu 6:14, 15; Luku 17:3, 4; Lomunu lẹ 14:19.

EYIN MẸDE YIN DIDESẸ SỌN AGUN MẸ

19. Whetẹnu wẹ e nọ biọ dọ mí ni masọ dogbẹ́ hẹ hagbẹ agun lọ tọn de ba blo?

19 To whẹndo owanyinọ de mẹ, hagbẹ whẹndo lọ tọn dopodopo wẹ nọ yí adà de wà nado hẹn mẹhe pò lẹ tindo ayajẹ. Amọ́, mí ni dọ dọ dopo to yé mẹ ṣiatẹ. Hagbẹ whẹndo lọ tọn lẹpo tẹnpọn whlasusu nado gọalọna ẹn, ṣigba e gbẹ́ alọgọ yetọn. Vlavo e sọgan de nado yì jẹ fidevo, kavi e sọgan biọ dọ tatọ́ whẹndo lọ tọn ni de e tọ́n. Onú mọnkọtọn de sọgan jọ to agun mẹ. Mẹde sọgan de nado nọ wà nuhe ma nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn lẹ bo gbọnmọ dali bẹpla agun lọ. E gbẹ́ alọgọ he yin nina ẹn bo dohia to nuyiwa etọn lẹ mẹ dọ emi masọ jlo na yin apadewhe agun lọ tọn ba. Ewọ lọsu sọgan de nado jo agun lọ do, kavi ninọmẹ lọ sọgan biọ dọ ni yin didesẹ sọn agun mẹ. To ninọmẹ mọnkọtọn mẹ, Biblu dọ hezeheze dọ mí masọ dona “dogbẹ́” hẹ omẹ mọnkọ ba. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 5:11-13; 2 Johanu 9-11) Ehe sọgan vẹawu taun eyin họntọn mítọn kavi hagbẹ whẹndo mítọn tọn de wẹ. Ṣigba, to ninọmẹ mọnkọtọn mẹ, nugbonọ-yinyin mítọn na Jehovah dona jẹnukọnna nugbonọ-yinyin na mẹdevo depope.​—Pọ́n Nudọnamẹ Dogọ 8.

20, 21. (a) Nawẹ tito mẹdesẹ sọn agun mẹ tọn yin dohia owanyi tọn gbọn? (b) Naegbọn e do yin nujọnu dọ mí ni nọ yí zinzin do de họntọn mítọn lẹ?

20 Dohia owanyi tọn de wẹ tito mẹdesẹ sọn agun mẹ tọn yin sọn Jehovah dè. E nọ basi hihọ́na agun lọ sọn nuyiwadomẹji mẹhe ma nọ ylọ nujinọtedo Jehovah tọn lẹ dọ nujọnu lẹ tọn si. (1 Kọlintinu lẹ 5:7; Heblu lẹ 12:15, 16) E nọ gọalọna mí nado do owanyi he mí tindo na oyín wiwe Jehovah tọn, nujinọtedo yiaga etọn lẹ po Jehovah lọsu po hia. (1 Pita 1:15, 16) Podọ tito mẹdesẹ sọn agun mẹ tọn sọ yin dohia owanyi tọn na mẹhe masọ yin hagbẹ agun lọ tọn ba lọ. Mẹplọnlọ sinsinyẹn ehe sọgan gọalọna ẹn nado mọdọ nuhe wà e te ma sọgbe bọ enẹ gán whàn ẹn nado diọ. Susu mẹhe yin didesẹ sọn agun mẹ lẹ tọn wẹ ko lẹkọ do Jehovah dè bo yin gigọyí po ayajẹ po do agun mẹ.​—Heblu lẹ 12:11.

21 Họntọn mítọn lẹ nọ yinuwado mí ji to aliho de kavi devo mẹ. Enẹwutu, nujọnu wẹ e yin dọ mí ni nọ yí sọwhiwhe do de yé. Eyin mí yiwanna mẹhe Jehovah yiwanna lẹ, mẹhe sọgan gọalọna mí nado yin nugbonọ na ẹn kakadoi lẹ ṣẹnṣẹn wẹ mí na nọ nọ̀.