Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Aliho lọ, Nugbo lọ po Ogbẹ̀ Po

Aliho lọ, Nugbo lọ po Ogbẹ̀ Po

E họnwun dọ homẹ towe nọ hùn nado sè wẹndagbe lẹ. Podọ nugbo lọ wẹ yindọ, wẹndagbe de tin na hiẹ po mẹyiwanna towe lẹ po.

Wẹndagbe ehe tin to Biblu mẹ, yèdọ owe de he Didatọ wẹkẹ lọ tọn, yèdọ Jehovah Jiwheyẹwhe hẹn nado yin kinkan to owhe susu die. To owe ehe mẹ, mí na dọhodo owe Biblu tọn ẹnẹ ji he bẹ owẹ̀n dagbedagbe lẹ hẹn na mímẹpo. Owe ehelẹ nọ yin alọdlẹndo po yinkọ sunnu he Jiwheyẹwhe yizan nado kàn yé lẹ tọn po—enẹ wẹ Matiu, Malku, Luku po Johanu po.

Mẹsusu nọ dlẹnalọdo kandai ẹnẹ ehelẹ taidi Owe Wẹndagbe tọn ẹnẹ lẹ. Owe ẹnẹ lọ lẹpo wẹ dọhodo wẹndagbe he gando Jesu go ji—dọ ewọ wẹ aliho whlẹngán Jiwheyẹwhe tọn podọ dọ taidi Ahọlu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn to olọn mẹ, Jesu na hẹn dona tẹgbẹ tọn lẹ wá na mẹhe do yise hia to ewọ mẹ lẹpo.—Malku 10:17, 30; 13:13.

NAEGBỌN E DO YIN OWE WẸNDAGBE TỌN ẸNẸ?

Hiẹ sọgan ko kanse dewe nuhewutu Jiwheyẹwhe gbọdo kandai ẹnẹ gando gbẹzan po nuplọnmẹ Jesu tọn lẹ po go.

Kandai voovo ẹnẹ ehelẹ tintindo gando nuhe Jesu dọ bo wà lẹ go na hẹn ale susu wá na mí. Di apajlẹ, mí ni dọ dọ dawe ẹnẹ ṣite to apá na mẹplọntọ he diyin de. Mẹhe ṣite pannukọn mẹplọntọ lọ nọ penukundo tòkuẹ lẹ go. Mẹhe to adusi mẹ yin dotozọ́nwatọ de. Mẹhe to todoai to amiyọn mẹ lọ yin whèhutọ podọ họntọn vivẹ́ mẹplọntọ lọ tọn. Omẹ ẹnẹtọ lọ, he to godo, yin nupọntọ de he ma ko whẹ́n sọ mẹhe pò lẹ. Omẹ ẹnẹ lọ lẹpo wẹ yin nugbodọtọ, podọ onú voovo wẹ nọ duahunmẹna dopodopo yetọn. Eyin dopodopo yetọn basi kandai de gando hodidọ mẹplọntọ lọ tọn lẹ po nuhe e wà lẹ po go, e yọnbasi dọ kandai ẹnẹ lọ lẹ ni dọhodo nudọnamẹ kavi nujijọ voovo lẹ ji. Mí sọgan mọnukunnujẹ nuhe mẹplọntọ lọ dọ bo wà lẹ mẹ to gigọ́ mẹ eyin mí gbadopọnna kandai ẹnẹ lọ lẹpo po pọndohlan kavi yanwle voovo yetọn lẹ po to ayiha mẹ. Apajlẹ ehe dohia lehe mí sọgan mọaleyi sọn kandai voovo ẹnẹ tintindo gando gbẹzan Mẹplọntọ Daho lọ, Jesu tọn go mẹ do.

Eyin mí lẹkọwa apajlẹ lọ ji, mẹhe nọ penukundo tòkuẹ go lọ jlo na dọ̀n ayidonugo mẹhe wá sọn akọ̀ Ju lẹ tọn mẹ lẹ tọn, enẹwutu e dọhodo nuplọnmẹ kavi nujijọ delẹ ji to aliho de mẹ nado gọalọna omẹ enẹlẹ jẹnukọn. Dotozọ́nwatọ lọ zinnudo azọ̀n kavi madogán lẹ hinhẹngbọ ji, enẹwutu e ma na ayidonugo onú delẹ he mẹhe nọ penukundo takuẹ go lọ basi kandai etọn kavi dọho etọn to aliho devo mẹ lẹ. Họntọn vivẹ́ lọ zinnudo numọtolanmẹ po jẹhẹnu mẹplọntọ lọ tọn lẹ po ji. Kandai mẹhe ma ko whẹ́n sọ mẹhe pò lẹ lọ tọn nọ glido bo yì nuagokun lẹ ji tlọlọ. Etomọṣo, kandai yemẹpo tọn wẹ sọgbe. Ehe dohia hezeheze lehe kandai ẹnẹ lọ lẹpo tintindo gando gbẹzan Jesu tọn go yidogọna nukunnumọjẹnumẹ mítọn gando nuhe e wà lẹ, nuplọnmẹ po gbẹtọ-yinyin etọn po go do.

Mẹdelẹ sọgan nọ dọ ‘Wẹndagbe Matiu Tọn’ kavi ‘Wẹndagbe Johanu Tọn.’ E ma yindọ enẹ ma sọgbe, na owe lọ lẹ dopodopo wẹ bẹ “wẹndagbe he gando Jesu Klisti go” hẹn. (Malku 1:1) Etomọṣo, to linlẹn he gbloada de mẹ, wẹndagbe blebu dopo gee wẹ tin gando Jesu go—ehe mí sọgan mọ to kandai ẹnẹ lọ lẹ mẹ.

Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọntọ susu ko yí nujijọ gọna kunnudenu he tin to Matiu, Malku, Luku po Johanu po mẹ lẹ jlẹdo yede go nado dín kanṣiṣa he yé tindo. To nudi owhe 170 W.M., wekantọ Silianu he nọ yin Tatien dovivẹnu nado wàmọ. E mọdọ owe ẹnẹ ehelẹ sọgbe bo yin gbigbọdo, podọ ewọ de owe lọ Diatessaron [Bladopọ Wẹndagbe tọn] tọ́n, yèdọ kandai gbẹzan po lizọnyizọn Jesu tọn po tọn he họnwun de.

Nudopolọ wẹ tin to owe lọ Jesu—Aliho lọ, Nugbo lọ po Ogbẹ̀ Po mẹ, ṣigba kandai etọn sọgbe hugan bosọ bẹ nudọnamẹ susu hẹn. Enẹ yọnbasi, na mí mọnukunnujẹ hẹndi dọdai po apajlẹ Jesu tọn susu po mẹ todin hugan dai tọn. Nukunnumọjẹnumẹ ehe hẹn nuhe e dọ bo wà lẹ họnwun, gọna ojlẹ he mẹ nujijọ lẹ wá aimẹ debọdo-dego te. Nuhe whenuho-kantọ dòkuntọ lẹ mọ lẹ ko sọ tá hinhọ́n do nudọnamẹ delẹ po pọndohlan wekantọ lọ lẹ tọn lẹ po ji. Nugbo wẹ dọ mẹdepope ma sọgan dọ ojlẹ he mẹ nujijọ dopodopo wá aimẹ te po nujikudo po. Ṣigba owe lọ Jesu—Aliho lọ, Nugbo lọ po Ogbẹ̀ Po dọhodo nujijọ lọ lẹ ji to aliho he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe bo họnwun de mẹ.

ALIHO LỌ, NUGBO LỌ PO OGBẸ̀ PO

Dile hiẹ to owe ehe hia bo to vivi etọn dù, tẹnpọn bo hẹn owẹ̀n tangan he e bẹhẹn na hiẹ po mẹyiwanna towe lẹ po do ayiha mẹ. Flindọ Jesu Klisti lọsu dọna apọsteli Tọmasi dọmọ: “Yẹn wẹ aliho lọ, nugbo lọ po ogbẹ̀ po. Mẹdepope ma nọ wá Otọ́ dè adavo gbọn yẹn gblamẹ.”—Johanu 14:6.

Owe lọ Jesu—Aliho lọ, Nugbo lọ po Ogbẹ̀ Po na gọalọna we nado mọnukunnujẹ lehe Jesu yin “aliho lọ” na taun tọn do mẹ. Ewọ kẹdẹ gblamẹ wẹ e yọnbasi nado dọnsẹpọ Jehovah Jiwheyẹwhe te to odẹ̀ mẹ. Humọ, Jesu wẹ aliho lọ na mí nado gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe. (Johanu 16:23; Lomunu lẹ 5:8) Enẹwutu, Jesu kẹdẹ gblamẹ wẹ mí sọgan tindo haṣinṣan dagbe hẹ Jiwheyẹwhe te.

Jesu wẹ “nugbo lọ.” E dọho bo nọgbẹ̀ to kọndopọ mẹ hẹ nugbo; e sọgan yin didọ dọ Jesu wẹ hẹn nugbo wá. E hẹn dọdai susu di, yèdọ dọdai he lẹzun “‘mọwẹ’ gbọn ewọ gblamẹ” lẹ. (2 Kọlintinu lẹ 1:20; Johanu 1:14) Dọdai mọnkọtọn lẹ gọalọna mí nado yọ́n adà tangan he ewọ to yiyiwà to lẹndai Jiwheyẹwhe tọn hinhẹndi mẹ.—Osọhia 19:10.

Podọ Jesu Klisti wẹ “ogbẹ̀.” Gbọn ofligọ lọ gblamẹ, enẹ wẹ gbọn ogbẹ̀ po ohùn etọn pipé he e zejo po gblamẹ, e hẹn yọnbasi na mí nado mọ “ogbẹ̀ nujọnu tọn lọ” enẹ wẹ “ogbẹ̀ madopodo.” (1 Timoti 6:12, 19; Efesunu lẹ 1:7; 1 Johanu 1:7) E nasọ do ede hia nado yin “ogbẹ̀” na gbẹtọ livi susu he ko kú ṣigba bo na yin hinhẹn gọwá ogbẹ̀ po todido lọ po nado nọgbẹ̀ to Paladisi mẹ kakadoi lẹ.—Johanu 5:28, 29.

Mímẹpo wẹ dona yọ́n pinpẹn adà he Jesu to yiyiwà to lẹndai Jiwheyẹwhe tọn mẹ tọn. Na hiẹ ni nọ duvivi nupinplọn gando Jesu go tọn, ewọ mẹhe yin “aliho lọ, nugbo lọ po ogbẹ̀ po.”