Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Plidopọ ayidego tọn he yin bibasi to 1919 lọ hẹn ẹn họnwun gblegede dọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ko wá yin tuntundote sọn Babilọni Daho lọ glọ

APOTIN NUPINPLỌN TỌN 9B

Naegbọn E Do Yin 1919?

Naegbọn E Do Yin 1919?

Naegbọn mí do nọ dọ dọ 1919 wẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ yin tuntundote sọn kanlinmọgbenu Babilọni Daho lọ tọn? Dọdai Biblu tọn delẹ po nudọnamẹ whenuho tọn delẹ po wẹ hẹn mí wá tadona enẹ kọ̀n.

Dọdai Biblu tọn po whenuho po dohia hezeheze dọ Jesu jẹ gandu ji taidi Ahọlu to olọn mẹ to 1914, bo gbọnmọ dali dohiagona bẹjẹeji azán godo tọn titonu Satani tọn to aigba ji. Etẹwẹ Jesu wà to whenue e lẹzun Ahọlu? Be e tún devizọnwatọ etọn he to aigba ji lẹ dote sọn kanlinmọgbenu Babilọni Daho lọ tọn to afọdopolọji wẹ ya? Be e de “afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ” etọn to 1914 bo bẹ azọ́n daho jibẹwawhé tọn lọ jẹeji hadopo wẹ ya?—Mat. 24:45.

E họnwun dọ lala wẹ yin gblọndo lọ. Flindọ, apọsteli Pita yin gbigbọdo nado kàn dọ whẹdida lọ na “bẹjẹeji sọn owhé Jiwheyẹwhe tọn gbè.” (1 Pita 4:17) Mọdopolọ, yẹwhegán Malaki dọ dọdai gando ojlẹ de go, whenue Jehovah na wá ohọ̀ sinsẹ̀n-bibasi tọn Etọn mẹ to pọmẹ hẹ “wẹnsagun alẹnu lọ tọn,” yèdọ Visunnu Jiwheyẹwhe tọn. (Mal. 3:1-5) Ojlẹ enẹ na yin ojlẹ klọ́we po mẹtẹnpọn tọn de po. Be nujijọ whenuho tọn lẹ nọgodona dọdai enẹlẹ ya?

Gbau! Ojlẹ he bẹjẹeji sọn 1914 wá bẹjẹeji 1919 tọn yin ojlẹ awusinyẹn, mẹtẹnpọn po klọ́we po tọn de na Biblu Plọntọ lẹ, dile Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin yiylọdọ to whenẹnu. To 1914, susu omẹ Jiwheyẹwhe tọn he to aigba ji lẹ tọn wẹ jẹflumẹ to whenue titonu ehe ma wá opodo dile yé lẹn do. Flumẹjijẹ lọ sọ vọ́ sinyẹn deji to 1916, to whenue Charles T. Russell he to anadenanu po zohunhun po to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn to whenẹnu damlọn to okú mẹ. Delẹ to mẹhe yiwanna Mẹmẹsunnu Russell zẹjlẹgo lẹ mẹ jẹagọdo vivẹnudido Joseph F. Rutherford tọn lẹ sinsinyẹn, yèdọ mẹhe jẹ otẹn anadenanu tọn Russell tọn mẹ. Nudindọn lẹ sù sọmọ bọ titobasinanu lọ dibla klan to 1917. Enẹgodo, to 1918, Mẹmẹsunnu Rutherford po gbẹdohẹmẹtọ etọn ṣinawe po yin hinhẹn yì owhẹ̀ nukọn, bọ owhẹ̀ agọ̀ yin didá na yé bọ yé sọ yin wiwle sú do gànmẹ, na aklọ̀n-dindin sinsẹ̀ngán lẹ tọn wutu. Tatọ́-tẹnnọ mítọn he to Brooklyn yin súsú. E họnwun dọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ma ko yin tuntundote sọn Babilọni Daho lọ glọ to whenẹnu!

Ṣigba, etẹwẹ jọ to 1919? Nupaṣamẹ wẹ e yin dọ ninọmẹ lọ lẹpo diọ to ajiji mẹ! To bẹjẹeji owhe lọ tọn, Rutherford po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po yin tuntundote sọn gànmẹ. Yé sọ gọ̀ azọ́n yetọn bẹ to afọdopolọji! To ojlẹ kleun de godo, plidopọ ayidego tọn de yin awuwlena bọ linlinwe yọyọ de, yèdọ L’Âge d’Or, (he nọ yin Fọ́n! todin) jẹ yinyin didetọn ji. Linlinwe yọyọ enẹ yin awuwlena nado nọ yin mimá pé to lizọnyizọn gbangba tọn mẹ. Humọ, to agun dopodopo mẹ, nugopọntọ de yin dide nado nọ deanana lizọnyizọn lọ bo nọ na tulimẹ nado tindo mahẹ to e mẹ. To owhe enẹ dopolọ mẹ, Bulletin (he nọ yin Gbẹzan po Lizọnyizọn Mítọn Po—Nuplọnwe Opli Tọn todin) yin didetọn nado hẹn tito bibasina azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ bọawu.

Etẹwẹ hẹn enẹ yọnbasi? E họnwun dọ Klisti ko tún omẹ etọn lẹ dote sọn kanlinmọgbenu Babilọni Daho lọ tọn. E ko de afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ etọn. Azọ́n jibẹwawhé tọn lọ ko bẹjẹeji. Sọn owhe ayidego tọn 1919 tọn enẹ mẹ kakajẹ din, azọ́n lọ ko yinukọn bo gbloada to aliho he sẹhundaga mẹ.