Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Bladopọ Nukunnumọjẹnumẹ Yọyọ lẹ Tọn

Bladopọ Nukunnumọjẹnumẹ Yọyọ lẹ Tọn

To owhe lẹ gblamẹ, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn ko basi vọjlado susu to nukunnumọjẹnumẹ mítọn mẹ gando adà dọdai Ezekiẹli tọn delẹ go. Podọ owe ehe, Sinsẹ̀n-Bibasi Wiwe-Ṣeke Jehovah Tọn Yin Hinhẹngọwa Lo!, bẹ vọjlado susu hẹn dogọ. Pọ́n eyin a gán na gblọndo kanbiọ he bọdego lẹ tọn.

Etẹwẹ nukunmẹ ẹnẹ mẹdida lọ lẹ tọn nọtena?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: Dopodopo nukunmẹ ẹnẹ mẹdida lọ lẹ, kavi kelubimi lẹ tọn, nọtena dopo to jẹhẹnu tangan ẹnẹ Jehovah tọn lẹ mẹ.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: To whenuena e yindọ dopodopo nukunmẹ ẹnẹ mẹdida lọ lẹ tọn nọtena dopo to jẹhẹnu tangan ẹnẹ Jehovah tọn lẹ mẹ, eyin yé yin pinpọnhlan to pọmẹ nukunmẹ ẹnẹ lọ lẹ nọ bẹ jẹhẹnu he e tindo lẹpo hẹn. Humọ, nuhe nukunmẹ ẹnẹ lọ lẹ nọtena yinyọnẹn gọalọna mí nado yọ́n lehe huhlọn po gigo mayọnjlẹ Jehovah tọn po gbloada sọ.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: To Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ, sọha ẹnẹ nọ saba yin yiyizan nado do blebu-yinyin kavi gigọ́-yinyin nude tọn hia. Enẹwutu, eyin nukunmẹ ẹnẹ lọ lẹpo yin pinpọnhlan to pọmẹ, nuhe yè nọ mọ hugan jẹhẹnu dopodopo ẹnẹ poun—dodonu wẹ yé yin na jẹhẹnu jiawu Jehovah tọn lẹ. Humọ, nukunmẹ lọ lẹ dopodopo yin nukunmẹ nudida he yin yinyọnẹn na gigo, huhlọn po hlọnhlọn yetọn po lẹ tọn. Etomọṣo, nudida huhlọnnọ ẹnẹ he ze afọ nudida lẹ tọn dai lọ lẹpo, dile nukunmẹ ẹnẹ kelubimi dopodopo tọn dohia do, wẹ tin to odò na ofìn Jehovah tọn. Fihe yé te enẹ dohia dọ Jehovah wẹ yin Nupojipetọ Wẹkẹ tọn.

Mẹnu wẹ dawe he hẹn wesinzo wekantọ tọn lọ nọtena?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: Dawe he hẹn wesinzo lọ nọtena pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn. Gbọn yẹwhehodidọ po azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ po dali, mẹyiamisisadode lẹ wẹ to ohia donukọnna mẹhe nọ wá yin apadewhe “gbẹtọ susugege” lọ tọn lẹ tọn to yẹhiadonu-liho.—Osọ. 7:9.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: Dawe he hẹn wesinzo wekantọ tọn lọ nọtena Jesu Klisti. Ewọ wẹ na dohiagona gbẹtọ susugege lọ to whenue yé na yin whẹdana taidi lẹngbọ lẹ to “nukunbibia daho” lọ whenu.—Mat. 24:21.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: Jehovah ko ze whẹdida lọ do alọmẹ na Visunnu etọn. (Joh. 5:22, 23) Sọgbe hẹ Matiu 25:31-33, Jesu na dawhẹ godo tọn gando mẹhe yin “lẹngbọ lẹ” po mẹhe yin “gbọgbọẹ lẹ” po go.

Be nọviyọnnu galọtọ lọ lẹ, Ohola po Oholiba po, nọtena sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn he má do sinsẹ̀n Katoliki po Plọtẹstant po tọn lẹ mẹ, na nuyise yetọn lẹ wutu wẹ ya?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: Ohola (enẹ wẹ Samalia, tatọ́-tònọ Islaeli tọn), nọviyọnnu mẹho lọ, nọtena sinsẹ̀n Katoliki tọn; Oholiba (enẹ wẹ Jelusalẹm, tatọ́-tònọ Juda tọn), nọviyọnnu pẹvi lọ, nọtena sinsẹ̀n Plọtẹstant tọn.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: Nọviyọnnu galọtọ lọ lẹ ma to alọdlẹndo adà Mẹylọhodotọklisti tọn depope to dọdai-liho. Kakatimọ, yé yin yiyizan nado do numọtolanmẹ he Jehovah nọ tindo hia mí, eyin mẹhe yin nugbonọ na ẹn to ojlẹ de mẹ wayi lẹ lọga to gbigbọ-liho. Numọtolanmẹ dopolọ wẹ e nọ tindo gando sinsẹ̀n lalo lẹpo go.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: Wefọ Owe-wiwe tọn depope ma dohia dọ Ohola po Oholiba po nọtena Mẹylọhodotọklisti to dọdai-liho. Islaeli po Juda po taidi asi nugbonọ de na Jehovah to ojlẹ de mẹ wayi, amọ́ Mẹylọhodotọklisti ma tindo haṣinṣan mọnkọ de hẹ Jehovah pọ́n. Humọ, omẹ Jiwheyẹwhe tọn he ma yin nugbonọ lẹ yiyijlẹdo galọtọ lẹ go to weta 16 po 23tọ owe Ezekiẹli tọn po mẹ dohia dọ todido vọjlado po hẹngọwa po tọn tin. Ṣigba, Mẹylọhodotọklisti, he yin apadewhe Babilọni Daho lọ tọn ma tindo todido mọnkọ depope.

Be Mẹylọhodotọklisti wẹ Jelusalẹm atẹṣitọ hohowhenu tọn lọ nọtena ya?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: Jelusalẹm he ma yin nugbonọ lọ nọtena Mẹylọhodotọklisti to yẹhiadonu-liho. Enẹwutu, vasudo Jelusalẹm tọn do nuhe na wá jọ do Mẹylọhodotọklisti go hia to dọdai-liho.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: Ninọmẹ he gbayipe to Jelusalẹm he ma yin nugbonọ lọ mẹ lẹ—ehe bẹ boṣiọ-sinsẹ̀n po mẹhodu he gbọn kámẹ-gòmẹ po hẹn—nọ flin mí sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn, amọ́ mí masọ nọ dọ dọ Mẹylọhodotọklisti nọtena Jelusalẹm to yẹhiadonu-liho ba.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: Dodonu depope ma tin to Owe-wiwe mẹ nado dọ dọ nude nọtena nudevo to whẹho ehe mẹ. To vogbingbọn mẹ na Jelusalẹm, Mẹylọhodotọklisti ma tindo mahẹ to sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke mẹ pọ́n gbede. Humọ, Jelusalẹm mọ jonamẹ Jehovah tọn yí na ojlẹ de, amọ́ Mẹylọhodotọklisti ma tindo todido mọnkọ de.

Nawẹ numimọ agbàdo ohú húhú lẹ tọn lọ mọ hẹndi gbọn?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: To 1918, mẹyiamisisadode he yin homẹkẹndo lẹ yin hinhẹn sọyi kanlinmọgbenu to Babilọni Daho lọ glọ bo nọ ninọmẹ oṣiọ tọn nkọ kavi nudemayiwà tọn mẹ. Kanlinmọgbenu-ninọ ojlẹ gli tọn enẹ wá vivọnu to 1919 to whenue Jehovah hẹn yé gọwá ogbẹ̀ taidi wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: Kanlinmọgbenu-ninọ gbigbọmẹ tọn to ninọmẹ oṣiọ tọn nkọ mẹ lọ nọ aimẹ na ojlẹ dindẹn bo bẹjẹeji ojlẹ susu jẹnukọnna 1918. Owhe kanweko awetọ W.M. mẹ wẹ e bẹjẹeji sọn bo wá vivọnu to 1919 W.M. podọ na taun tọn, e sọgbe hẹ ojlẹ gaa he mẹ jinukun lẹ whẹ́n te to oló Jesu tọn he gando likun po ogbé ylankan lẹ po go lọ mẹ.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: Islaeli hohowhenu tọn nọ kanlinmọgbenu na ojlẹ dindẹn, bẹsọn 740 J.W.M. jẹ 537 J.W.M. Dọdai Ezekiẹli tọn basi zẹẹmẹ dọ ohú lọ lẹ “hú” kavi “hú taun,” ehe dohia dọ mẹhe nọtena ohú lọ lẹ nọ ninọmẹ oṣiọ tọn mẹ na ojlẹ dindẹn. Podọ zẹẹmẹ he yin bibasi gando hẹngọwa ohú lọ lẹ tọn go dohia dọ nujijọ debọdo-dego de wẹ he na yí whenu susu.

Etẹwẹ owhlẹ awe lọ lẹ kinkọndopọ zẹẹmẹdo?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: To kinklan he wá aimẹ to Wẹkẹ-Whàn I whenu lọ godo, pipotọ nugbonọ mẹyiamisisadode lẹ tọn lẹ vọ́ gọjẹ pọ́ to 1919.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: Dọdai lọ zinnudeji dọ Jehovah na hẹn sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ nado lẹzun dopo. To 1919 godo, dile ojlẹ to yìyì, mẹsusu he tindo todido nado nọgbẹ̀ to aigba ji lẹ fọ́n bo to awukọndopọ hẹ pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn. Pipli awe lọ lẹ to Jehovah sẹ̀n to pọmẹ taidi pipli dopo.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: Dọdai lọ ma dohia dọ owhlẹ dopo wẹ yin winwẹ́n do awe jẹnukọn bo wá yin kinkọndopọ taidi dopo. Gbọnmọ dali, dọdai lọ ma to didohia dọ pipli dopo na klan bo na wá yin kinkọndopọ to godo mẹ. Kakatimọ, e basi zẹẹmẹ lehe pipli voovo awe na wá yin kinkọndopọ do tọn.

Mẹnu wẹ Gọgi podọ Magọgi?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: Yinkọ dọdai tọn he yin didona Satani to whenue ewọ yin yinyan sọn olọn mẹ godo wẹ Gọgi Magọgi tọn.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: Gọgi Magọgi tọn to alọdlẹndo pipli akọta aigba ji tọn lẹ tọn de he na tọ́nawhàn sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ to nukunbibia daho lọ whenu.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: Zẹẹmẹ he yin bibasi gando Gọgi go to dọdai-liho—dọ ewọ yin nina ohẹ̀ nuwledutọ lẹ nado dù bosọ yin nina ṣiọditẹn de to aigba ji—dohia dọ Gọgi ma yin nudida gbigbọnọ de. Humọ, mẹgbeyinyan Gọgi tọn tindo kanṣiṣa hẹ nuhe owe Daniẹli po Osọhia po tọn dọ gando lehe akọta aigba ji tọn lẹ na yangbé omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn do go.—Dan. 11:40, 44, 45; Osọ. 17:14; 19:19.

Be Ezekiẹli mọ bosọ disa gbọn tẹmpli gbigbọmẹ tọn daho he apọsteli Paulu wá dọho etọn lọ mẹ wẹ ya?

Nukunnumọjẹnumẹ he mí tindo dai: Tẹmpli he Ezekiẹli mọ to numimọ mẹ lọ yin nudopolọ hẹ tẹmpli he apọsteli Paulu dọho etọn lọ.

Nukunnumọjẹnumẹ yọyọ: Ezekiẹli ma mọ tẹmpli gbigbọmẹ tọn he wá aimẹ to 29 W.M. lọ, ṣigba lehe sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke he yin nùdego to Osẹ́n Mose tọn mẹ na yin hinhẹngọwa do to kanlinmọgbenu-ninọ godo wẹ e mọ to kleun mẹ. Zẹẹmẹ he Paulu basi to gbọdo glọ gando tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ go sinai do azọ́n he Jesu wadotana taidi Yẹwhenọ Daho Hugan lọ bẹsọn 29 jẹ 33 W.M. ji. Numimọ he Ezekiẹli mọ gando tẹmpli lọ go, ehe ma tlẹ donù yẹwhenọ daho go, sinai do hẹngọwa gbigbọmẹ tọn he bẹjẹeji to 1919 W.M. ji. Enẹwutu, mí ma yí aliho nude nọtena nudevo tọn zan nado basi zẹẹmẹ gando adà tẹmpli he Ezekiẹli mọ lọ tọn lẹpo po lehe yé yin jijlẹ do po go. Kakatimọ, nuhe mí dona na ayidonugo jẹnukọn wẹ nuhe numimọ Ezekiẹli tọn plọn mí gando nujinọtedo Jehovah tọn lẹ na sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke go.

Nuhewutu vọjlado lọ do yin bibasi: Tẹmpli he Ezekiẹli mọ to numimọ mẹ lọ gbọnvona tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ to aliho titengbe delẹ mẹ. Di apajlẹ, to tẹmpli he Ezekiẹli mọ lọ mẹ kanlin susu wẹ yin yíyí do sanvọ́; amọ́ to tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ mẹ, avọ́sinsan dopo gee wẹ yin bibasi “whladopo podọ kakadoi.” (Heb. 9:11, 12) To owhe kanweko susu he jẹnukọnna wiwá Klisti tọn whenu, ojlẹ ma ko sọ̀ na Jehovah nado de nugbo sisosiso lẹ hia gando tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ go.