Yì hosọ lẹ ji

Etẹwẹ Yin Ohia “Azán Godo Tọn lẹ,” Kavi ‘Ojlẹ Opodo Tọn’ lọ Tọn?

Etẹwẹ Yin Ohia “Azán Godo Tọn lẹ,” Kavi ‘Ojlẹ Opodo Tọn’ lọ Tọn?

Gblọndo Biblu tọn

 Biblu basi zẹẹmẹ nujijọ po ninọmẹ delẹ po tọn he na dohia dọ “vivọnu titonu [ehe] tọn,” kavi “opodo aihọn tọn” ko sẹpọ. (Matiu 24:3; Biblu Wiwe lọ—Gun Alada) Biblu ylọ ojlẹ ehe dọ “azán godo tọn lẹ” kavi ‘ojlẹ opodo tọn.’—2 Timoti 3:1; Daniẹli 8:19.

Etẹwẹ yin delẹ to dọdai Biblu tọn he gando “azán godo tọn lẹ” go mẹ?

 Biblu dọ dọdai dọ nususu na jọ to ojlẹ dopolọ mẹ bo na yin “ohia” azán godo tọn lẹ tọn. (Luku 21:7) Pọ́n apajlẹ delẹ:

 Awhàn to fisusu. Jesu dọ dọdai dọ: “Akọta na fọ́n do akọta ji podọ ahọluduta do ahọluduta ji.” (Matiu 24:7) Mọdopolọ, Osọhia 6:4 dọ dọdai gando osọ́-kùntọ yẹhiadonu tọn de go he nọtena awhàn bo na “de jijọho sẹ̀ sọn aigba ji.”

 Núdùdù whèdomẹ. Jesu dọ dọdai dọ: “Núdùdù whèdomẹ . . . na tin.” (Matiu 24:7) Owe Osọhia tọn dọ dọdai osọ́-kùntọ yẹhiadonu tọn devo tọn, mẹhe osọ́-kùnkùn etọn na dekọtọn do núdùdù whèdomẹ sinsinyẹn mẹ.—Osọhia 6:5, 6.

 Aigba sisọsisọ daho lẹ. Jesu dọ dọ ‘aigba sisọsisọ lẹ na tin sọn fide jẹ fide.’ (Matiu 24:7; Luku 21:11) Aigba sisọsisọ daho he na wá aimẹ lẹdo aihọn pé ehelẹ na hẹn yajiji po okú po wá hugan gbede pọ́n.

 Azọ̀n. Dile Jesu dọ do, azọ̀n bẹplamẹ po “azọ̀nylankan” lẹ po na tin lẹdo aihọn pé.—Luku 21:11.

 Sẹ́nhẹngba. Dile etlẹ yindọ sẹ́nhẹngba ko tin sọn owhe kanweko susu lẹ die, Jesu dọ dọdai dọ “jideji sẹ́nhẹngba tọn” na tin to azán godo tọn lẹ mẹ.—Matiu 24:12.

 Husudo aigba tọn. Osọhia 11:18 dọ dọdai dọ gbẹtọvi lẹ na ‘hù aigba sudo.’ Yé na wàmọ to aliho susu lẹ mẹ, e ma yin gbọn danuwiwa po nuyiwa mẹhodu tọn lẹ po kẹdẹ dali gba, ṣigba yé nasọ nọ hẹn lẹdo lẹ flu ga.

 Walọyizan mẹlẹ tọn he to yinylan deji. To 2 Timoti 3:1-4 mẹ, Biblu dọ dọdai dọ gbẹtọ lẹ na yin “mayọndagbenọ, nugbomadọtọ, . . . gbigbọ gbekọndopọ tọn matindotọ, mẹhẹngbletọ, wazẹjlẹgonọ, kanylantọ, owanyi dagbewà tọn matindotọ, mẹdehiatọ, tasinyẹntọ, mẹhe nọ gbọn kikla dali yigo.” Gbẹtọ lẹ na do walọyizan ehe hia to ojlẹ mítọn mẹ sọmọ bọ e na sọgbe nado ylọ ẹ dọ “ojlẹ awusinyẹn tọn he vẹawu nado pehẹ lẹ.”

 Gbakija whẹndo tọn. To 2 Timoti 3:2, 3 mẹ, Biblu dọ dọdai dọ gbẹtọ susu na lẹzun “owanyi jọwamọ tọn matindotọ” na whẹndo yetọn bọ ovi lẹ na lẹzun “tolivẹ do mẹjitọ lẹ go tọ́.”

 Owanyi he mẹsusu tindo na Jiwheyẹwhe na miọn. Jesu dọ dọdai dọ “owanyi suhugan gbẹtọ lẹ tọn na miọn.” (Matiu 24:12) Nuhe dọ Jesu te wẹ yindọ owanyi he suhugan gbẹtọ lẹ tọn tindo na Jiwheyẹwhe na miọn. Mọdopolọ, 2 Timoti 3:4 dọ dọ to azán godo tọn lẹ mẹ, gbẹtọ lẹ na lẹzun “wanyina gbẹdudu tọ́ kakati nido yin wanyina Jiwheyẹwhe tọ́.”

 Yẹnuwiwa sinsẹ̀nnọ lẹ tọn. To 2 Timoti 3:5 mẹ, Biblu dọ dọdai dọ gbẹtọ lẹ na nọ sọawuhia taidi sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe tọn, amọ́ yé ma na nọ nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo etọn lẹ.

 Nukunnumọjẹnumẹ gando dọdai Biblu tọn lẹ go na jideji. Owe Daniẹli tọn dọ dọdai dọ to “ojlẹ opodo tọn mẹ,” mẹsusu na mọnukunnujẹ oyọnẹn nugbo Biblu tọn mẹ, enẹ wẹ nukunnumọjẹnumẹ he sọgbe gando dọdai ehelẹ go.—Daniẹli 12:4, nudọnamẹ odò tọn.

 Azọ́n yẹwhehodidọ tọn lẹdo aihọn pé. Jesu dọ dọdai dọ: “Yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn ehe na yin didọ to aigba fininọ lẹpo ji.”—Matiu 24:14.

 Ojlo matindo po mẹṣanko po na gbayipe. Jesu dọ dọdai dọ gbẹtọ lẹ to paa mẹ na dovọ́na kunnudenu dolido he dohia dọ opodo lọ ko sẹpọ lẹ. (Matiu 24:37-39) Humọ, 2 Pita 3:3, 4 dọ dọdai dọ mẹdelẹ na mọhodọdo kunnudenu lọ lẹ go bo na gbẹ́ yé dai petepete.

 Dọdai lẹpo na mọ hẹndi. Jesu dọ dọ to azán godo tọn lẹ mẹ, dọdai ehe lẹpo wẹ na mọ hẹndi to ojlẹ dopolọ mẹ, e ma yin vude kavi suhugan yetọn wẹ na mọ hẹndi poun gba.—Matiu 24:33.

Be “azán godo tọn lẹ” mẹ wẹ mí to gbẹnọ te ya?

 Mọwẹ. Ninọmẹ aihọn tọn po todohukanji ojlẹ hihia Biblu tọn po dohia dọ azán godo tọn lẹ ko bẹjẹeji sọn 1914, yèdọ owhe he mẹ Wẹkẹ-Whàn I gbajẹgbonu te. Nado mọ lehe ninọmẹ aihọn tọn lẹ dohia dọ azán godo tọn lẹ mẹ wẹ mí to gbẹnọ te do, pọ́n video he bọdego:

 To 1914, Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn jẹ gandu ji to olọn mẹ, podọ dopo to onú tintan he e yiwà lẹ mẹ wẹ nado yàn Satani Lẹgba po aovi etọn lẹ po sọn olọn mẹ bo hẹn ẹn diun dọ aigba kẹdẹ ji wẹ yé gán yinuwa te. (Osọhia 12:7-12) Aliho he mẹ Satani to nuyiwado gbẹtọvi lẹ ji te gán yin mimọ to pọndohlan po walọyizan ylankan yetọn lẹ po mẹ ehe zọ́n bọ azán godo tọn ehelẹ do yin “ojlẹ awusinyẹn tọn he vẹawu nado pehẹ lẹ.”—2 Timoti 3:1.

 Ojlẹ awusinyẹn tọn ehelẹ to magbọjẹ do na mẹsusu. Yé nọ hanú dọ kinklan fọ́n bo to gbigbayipe to ogbẹ̀ lọ mẹ. Sọgodo gbẹtọvi lẹ tọn sọ nọ dobuna mẹdelẹ.

 Etomọṣo, mẹdelẹ he ninọmẹ aihọn ehe tọn ko do magbọjẹ na lẹ tindo todido dọ sọgodo na yọ́n. Yé kudeji dọ to madẹnmẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn na yinuwa nado de nuhahun he to aihọn lọ mẹ lẹ sẹ̀. (Daniẹli 2:44; Osọhia 21:3, 4) Yé nọ yí homẹfa do nọtepọn Jiwheyẹwhe nado hẹn opagbe etọn lẹ di bo nọ mọ homẹmiọn yí sọn hogbe Jesu tọn lẹ mẹ dọ: “Mẹhe doakọnna kakajẹ opodo wẹ na yin whinwhlẹngán.”—Matiu 24:13; Mika 7:7.