Hla mus rau

Mus rau cov ntsiab lus

Kev Khuvleej​—Tsis Yog Hais Ntawm Lub Ncauj Xwb Tiamsis Cev Tes Hlo Pab

Kev Khuvleej​—Tsis Yog Hais Ntawm Lub Ncauj Xwb Tiamsis Cev Tes Hlo Pab

THAUM lwm tus ua zoo rau peb lossis khuvleej peb, peb yeej zoo siab heev, puas yog? * (Saib cov lus hauv qab taw qhia.) Peb zoo siab tias nws tseem xav txog peb es hlub peb thiab. Yog peb twb zoo siab thaum luag khuvleej peb ces peb yuav tau xyaum khuvleej luag ib yam. Yuav ua li cas peb thiaj paub khuvleej lwm tus?

Tus uas khuvleej lwm tus nws hais dabtsi los nws ua tib zoo hais. Nws kuj cev tes hlo pab luag thiab. Nws hlub thiab paub xav txog lwm tus nws thiaj khuvleej lawv tsis yog vim nws paub cai xwb. Tiamsis qhov tseem ceeb tshaj, yog vim Vajtswv lub hwj huam dawb huv txi txiv rau hauv nws. (Kalatia 5:22, 23) Yehauvas xav kom peb khuvleej luag. Cia peb kawm seb Yehauvas thiab nws Leej Tub tau khuvleej lwm tus li cas thiab peb yuav tau xyaum nkawd tus qauv li cas.

YEHAUVAS KHUVLEEJ TXHUA LEEJ TXHUA TUS

Yehauvas khuvleej txhua leej txhua tus tsis hais tus zoo lossis “tus uas mom txiaj mom ntsig thiab siab phem.” (Luka 6:35) Yehauvas “pub nws lub hnub tawm tuaj rau cov neeg phem thiab cov neeg zoo, thiab nws tso nag los rau cov neeg ncaj thiab cov neeg tsis ncaj ib yam nkaus.” (Mathai 5:45) Txawm cov neeg uas tsis ntseeg tias Yehauvas yog tus Tswv Tsim los lawv kuj tau txais Vajtswv txojkev khuvleej es muaj kev zoo siab thiab.

Yehauvas kuj khuvleej Adas thiab Eva nkawd thiab. Tom qab nkawd ua txhaum nkawd txawm “muab nplooj txiv cev los xaws ua tsoos hnav.” Tiamsis Yehauvas paub tias sab nraum lub vaj Edee “av yuav tuaj pos thiab tuaj nroj tsuag.” Nkawd yuav tau hnav tej tsoos tsho ntev thiaj tiv thaiv tau nkawd. Yehauvas thiaj “muab tawv tsiaj ua tsoos tsho” rau nkawd hnav.​—Chiv Keeb 3:7, 17, 18, 21.

Yehauvas khuvleej “cov neeg phem thiab cov neeg zoo” huvsi tiamsis nws yimhuab khuvleej thiab hlub nws cov tub qhe ncaj ncees. Lub caij Xekhaliya cev Vajtswv lus cov Yixayee tseg tsis ua Yehauvas lub tuam tsev hauv Yeluxalees lawm. Yehauvas ib tug tubtxib saum ntuj thiaj txhawj heev. Yehauvas ua tib zoo mloog nws hais thiab “teb ib co zoo lus nplij siab rau tus tubtxib saum ntuj” ntawd. (Xekhaliya 1:12, 13) Yehauvas kuj ua tib zoo txhawb Eliya thiab. Muaj ib zaug Eliya nyuaj siab kawg li rau qhov nws xav tias tshuav nws tib leeg teev tiam Yehauvas lawm xwb nws txawm thov kom Yehauvas muab nws txojsia rho mus. Yehauvas ua li cas? Nws hlub Eliya heev nws thiaj xa ib tug tubtxib saum ntuj los txhawb Eliya. Nws qhia rau Eliya tias tsis yog tshuav nws tib leeg xwb. Tej Yehauvas ua no txhawb tau Eliya kom nws rau siab ntso cev Vajtswv lus. (1 Vajntxwv 19:1-18) Yehauvas cov tub qhe leejtwg yog tus xyaum tau Yehauvas txojkev khuvleej zoo tshaj?

YEXUS KHUVLEEJ LWM TUS

Thaum Yexus nyob hauv ntiajteb no sawvdaws pom tias nws yeej khuvleej lwm tus kawg li. Nws yeej tsis hais lus tshawv lossis tseev kom luag ua li nws siab nyiam xwb. Nws hlub tibneeg kawg li nws thiaj hais tias: “Txhua tus uas ua haujlwm khwv thiab ris lub nra hnyav, cia li los cuag kuv, kuv yuav pub nej tau so los siav. . . . Rau qhov kuv rab quab kuj yoojyim kwv.” (Mathai 11:28-30) Vim nws siab zoo heev nws mus txog qhovtwg los tibneeg raws nws qab mus txog qhov ntawd. Yexus khuvleej lawv, nws thiaj pub zaub mov rau lawv noj, kho lawv tej mob zoo, thiab qhia “ntau yam” rau lawv txog nws Leej Txiv Yehauvas.​—Malakau 6:34; Mathai 14:14; 15:32-38.

Yexus to taub tibneeg zoo heev nws hlub thiab khuvleej luag lwm tus. Txawm yuav tab kaum nws los nws yeej tsis nkaum tes. Nws pab txhua tus uas los cuag nws. (Luka 9:10, 11) Xav txog tus pojniam uas nchuav cev. Nws xav xav zoo nws thiaj los kov kiag Yexus tw tsho. Tiamsis raws li Mauxe Txoj Kevcai, nws twb tsis huv, tsis tsim nyog nws los ua li ntawd. (Levi Tej Kevcai 15:25-28) Yexus ua li cas rau nws xwb? Nws puas ua npau taws vog rau tus pojniam ntawd? Nws tsis ua li ntawd. Nws pom tias tus pojniam ntawd ntshai heev. Yexus khuvleej tus pojniam ntawd heev vim nws twb mob tau 12 lub xyoos lawm. Yexus thiaj hais rau nws tias: “Mentxhaisʹe, koj txojkev ntseeg ua rau koj zoo lawm. Cia li mus ua siab tus yees thiab tus mob no zoo kiag.” (Malakau 5:25-34) Yexus khuvleej lwm tus heev!

TUS KHUVLEEJ LUAG CEV TES HLO PAB

Yehauvas thiab Yexus nkawd ob tug qauv ua qhia tias tus uas khuvleej luag cev tes pab luag. Yexus qhia tias tseem ceeb npaum li cas rau peb ua li no. Nws ua lus piv txwv txog ib tug neeg Xamali uas hlub kwvtij zej zog. Tus neeg Xamali ntawd pom ib tug yawg Yudai raug tub sab lws thiab ntaus pw ntawm ntug kev twb yuav tuag. Txawm cov Xamali thiab cov Yudai sib ntxub heev los tus neeg Xamali ntawd khuvleej tus yawg Yudai nws thiaj cev tes hlo pab. Nws muab tshuaj hliv pleev tus yawg ntawd tej qhov txhab thiab muab ntaub qhwv rau. Nws kuj coj tus yawg ntawd mus rau ib lub tsev so thiab ntiav kom tus tswv tsev pab tu tus yawg Yudai ntawd. Yog siv tshaj li cas lawd nws mam ntxiv rau.​—Luka 10:29-37.

Yog peb khuvleej luag, peb yuav hlub thiab txhawb lawv, tsis hais nqes tes hlo pab lawv lossis hais ib lo lus zoo txhawb lawv zog. Phau Vajlugkub hais tias: “Kev ntxhov siab ua rau neeg poob siab, tiamsis lo lus zoo ua rau nws xyiv fab.” (Paj Lug 12:25) Thaum peb khuvleej lwm tus thiab xav ua zoo rau lawv ces peb yuav hais tau tej lus zoo txhawb lawv zog thiab ua rau lawv kaj siab. Peb tej lus yuav ua rau lawv pom tias peb hlub lawv, tsis tas li ntawd xwb yuav pab kom lawv ua taus siab ntev thev kev nyuaj siab.​—Paj Lug 16:24.

YUAV UA LI CAS PEB THIAJ PAUB KHUVLEEJ LUAG

Tibneeg txhua tus yeej txawj khuvleej thiab hlub lwm tus vim Vajtswv tsim peb txhua tus kom muaj nws tus yam ntxwv. (Chiv Keeb 1:27) Zoo li tus tub rog Loos hu ua Yulia uas coj Povlauj mus rau tim Loos. Nws “hlub Povlauj thiaj kheev Povlauj mus xyuas nws cov kwvluag xwv lawv thiaj tu tau nws” hauv lub nroog Xaidoo. (Tubtxib Tes Haujlwm 27:3) Thaum lawv tabtom caij nkoj mus, txawm muaj cua daj cua dub thiab dej nplawm lub nkoj tawg tas. Cov neeg hauv tebchaws Melita kuj hlub lawv heev, lawv thiaj rauv taws tos txais Povlauj lawv. (Tubtxib Tes Haujlwm 28:1, 2) Cov neeg no paub khuvleej lwm tus heev. Tiamsis yuav kom peb ua rau Yehauvas zoo siab, peb yuav tsum khuvleej txhua zaus, tsis yog qee zaug xwb.

Yehauvas xav kom peb khuvleej lwm tus txhua lub sijhawm. Nws thiaj hais tias: “Cia li hnav lub . . . siab khuvleej.” (Khaulauxi 3:12) Tiamsis muaj tej zaug yuav tsis yoojyim rau peb ua li ntawd. Vim li cas? Tej zaum peb txaj muag, peb siab me, lossis peb kheev xam pom peb ntau xwb. Tsis tas li ntawd xwb, tej zaum yuav tsis yoojyim rau peb khuvleej cov uas ua phem rau peb. Tiamsis yog peb thov Yehauvas lub hwj huam dawb huv pab peb thiab rau siab ntso yoog raws li Yehauvas ces nws yuav pab kom peb paub khuvleej lwm tus.​—1 Khaulee 2:12.

Dabtsi thiaj pab tau peb paub khuvleej lwm tus? Xav txog cov lus nug no: ‘Kuv puas ua tib zoo mloog thaum lwm tus hais lus? Kuv puas mob siab lawv? Kuv puas pom thaum lawv cheem tsum kev pab? Kuv puas khuvleej cov uas tsis yog kuv tsev neeg lossis kuv cov phoojywg zoo? Kuv tau pab lawv thaum twg lawm?’ Zoo rau koj muaj tej hom phiaj, xws li nrog cov nyob hauv lub koom txoos ua ke. Yog koj ua li no, koj yuav paub lawv zoo thiab yuav paub lawv tej kev nyuaj siab thiab tej uas lawv cheem tsum. Ua zoo rau lwm tus ib yam li koj xav kom lawv ua zoo rau koj. (Mathai 7:12) Thov Yehauvas pab koj. Nws yeej yuav foom koob hmoov rau koj kom koj paub khuvleej luag.​—Luka 11:13.

KEV KHUVLEEJ PAB TAU LWM TUS LI CAS

Thaum tus tubtxib Povlauj piav txog tej yeeb yam uas pab tau nws txawj qhia Vajlugkub, nws kuj hais txog kev khuvleej thiab. (2 Khaulee 6:3-6) Tibneeg nyiam nrog Povlauj ua ke vim Povlauj muaj kev khuvleej. Lawv pom tias Povlauj yeej hlub lawv tiag. (Tubtxib Tes Haujlwm 28:30, 31) Ib yam li ntawd, yog peb khuvleej lwm tus tej zaum yuav pab tau lawv xav los paub qhov tseeb thiab. Yog peb khuvleej txhua tus tsis hais tus phem tus zoo ces tej zaum yuav pab tau lawv hloov lawv tus cwj pwm. (Loos 12:20) Ntev mus lawv kuj yuav xav kawm Vajlugkub los muaj.

Hauv lub Vaj Kaj Siab ib leeg yuav paub khuvleej ib leeg. Cov uas ciaj sawv hauv qhov tuag rov los ib txhia yeej tsis tau muaj leejtwg hlub thiab khuvleej lawv dua li. Thaum lawv pom tias muaj neeg hlub thiab khuvleej lawv, tej zaum lawv yuav xav khuvleej lwm tus thiab. Thaum Vajtswv lub Nceeg Vaj kav lawd, yog leejtwg tsis muaj lub siab khuvleej thiab tsis xav pab nws tus kwvtij, tus ntawd yuav tsis tau txojsia. Cov uas muaj lub siab khuvleej thiaj yog cov uas yuav tau nyob hauv lub Vaj Kaj Siab mus ib txhis xwb. (Ntawv Nkauj 37:9-11) Thaum ntawd thoob plaws lub qab ntuj yuav muaj kev thaj yeeb lawm xwb! Tiamsis ua ntej hnub ntawd los txog, yog peb khuvleej lwm tus yuav pab tau peb li cas?

KHUVLEEJ LWM TUS PAB TAU YUS

Phau Vajlugkub hais tias: “Tus uas hlub luag yuav rov ua rau nws tau zoo.” (Paj Lug 11:17) Leejtwg los yeej ua zoo rau tus neeg siab zoo thiab xav nrog nws ua ke. Yexus hais tias: “Nej muab lub thoob twg luj rau luag, yuav muab lub thoob ntawd luj rov rau nej ib yam nkaus.” (Luka 6:38) Cov neeg zoo yeej nrhiav tau tej phoojywg zoo uas muab siab npuab lawv.

Tus tubtxib Povlauj hais rau cov hauv lub koom txoos Efexau tias: “Cia li muaj lub siab khuvleej.” (Efexau 4:32) Thaum txhua tus hauv lub koom txoos muaj lub siab khuvleej ces lub koom txoos yuav ruaj khov koom tau ua ib lub siab. Peb yeej tsis thuam peb cov kwvtij, taug xaiv txog lawv, lossis tso dag tso luag txog lawv. Txhua lo lus tawm hauv peb lub qhov ncauj los yuav tsum yog los txhawb thiab los pab lwm tus xwb. (Paj Lug 12:18) Yog peb ua li no, lub koom txoos yuav kaj siab lug zoo siab hlo teev tiam Yehauvas ua ke.

Zoo li peb tau kawm hauv zaj no, thaum peb khuvleej lwm tus, peb hais dabtsi los peb ua tib zoo hais thiab cev tes hlo pab lawv. Thaum peb khuvleej lwm tus, peb xyaum tau peb tus Vajtswv Yehauvas uas muaj lub siab dawb siab zoo hlub lwm tus. (Efexau 5:1) Kev khuvleej pab tau peb lub koom txoos nyob ruaj khov thiab txhawb kom lwm tus xav los teev tiam Yehauvas thiab. Yog li ntawd, cia peb rau siab ntso sib hlub sib pab, txhua tus thiaj pom tias Yehauvas Cov Timkhawv txawj khuvleej lwm tus!

^ nqe 2 Hauv zaj no lo lus “khuvleej” kuj tau muab txhais tias “siab dav,” “ua zoo,” lossis “hlub.” Muaj 9 zaj uas piav tias lub hwj huam dawb huv “txi txiv” li cas. Zaj 1 twb piav txog kev “hlub” lawm. Nyob rau lwm zaj peb tseem yuav kawm tias lub hwj huam dawb huv pab kom peb paub “ua zoo” li cas.