Hla mus rau

Mus rau cov ntsiab lus

Vim Li Cas Peb Ua Kevcai Nco Txog Yexus?

Vim Li Cas Peb Ua Kevcai Nco Txog Yexus?

“Cia li ua li no thiaj nco ntsoov kuv.”1 KHAULEE 11:24.

1, 2. Hmo Nixa 14, xyoo 33 T.Q.Y., Yexus ua dabtsi? (Saib daim duab ntawm sab no.)

TWB tsaus ntuj lawm, qaim hli nrig hauv lub nroog Yeluxalees. Hmo Nixa 14, xyoo 33 T.Q.Y., Yexus thiab nws cov tubtxib ua Kevcai Hla Dhau ua ke. Lawv ua nco txog lub sijhawm uas Vajtswv cawm cov Yixayee dim hauv Iyi tebchaws 1,500 xyoo dhau los. Yexus thiab nws 11 tug tubtxib ncaj ncees, tau los noj ib pluag hmo tshwj xeeb heev ua ke. Txhua txhua xyoo tom qab ntawd, Yexus cov thwjtim noj tus Tswv Pluas Hmo ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag.Mathai 26:1, 2.

2 Hmo ntawd Yexus thov Vajtswv tas ces nws muab lub ncuav tsis xyaw keeb cev rau nws cov tubtxib thiab hais tias: “Cia li txais mus noj.” Tom qab ntawd nws muab khob cawv los ua Vajtswv tsaug, ces nws cev rau lawv hais tias: “Nej txhua tus cia li haus lub khob no.” (Mathai 26:26, 27) Lub ncuav thiab khob cawv tshwj xeeb heev. Hmo ntawd Yexus tau piav ntau yam rau nws cov tubtxib mloog.

3. Zaj no yuav teb cov lus nug twg?

3 Hmo ntawd Yexus tsa ib txoj kevcai tshiab los ua nco txog nws txojkev tuag. Nws muab pluag mov ntawd hu ua “tus Tswv rooj mov” lossis tus Tswv Pluas Hmo. (1 Khaulee 11:20) Tej zaum ib txhia yuav nug li no: Vim li cas peb ho ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag? Lub ncuav thiab khob cawv piv txog dabtsi? Peb yuav npaj los ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag li cas? Leejtwg thiaj noj tau lub ncuav thiab haus tau khob cawv? Cov Khixatia nco txiaj ntsig li cas rau lawv txojkev cia siab?

VIM LI CAS PEB UA KEVCAI NCO TXOG YEXUS TXOJKEV TUAG?

4. Yexus txojkev tuag qheb kev rau peb tau txais dabtsi?

4 Peb yog Adas cov xeeb ntxwv, peb thiaj muaj lub txim txhaum thiab raug kev ploj kev tuag. (Loos 5:12) Tsis muaj ib tug neeg txhaum yuav txhiv tau lwm tus. (Ntawv Nkauj 49:6-9) Tiamsis Yexus muaj lub cev zoo kawg nkaus, tsis muaj ib qho txhaum li. Thaum Yexus tuag txhiv noob neej thiab muab nws cov ntshav them rau Vajtswv, tus nqe txhiv ntawd cawm tau peb dim ntawm kev txhaum thiab kev tuag. Peb thiaj muaj chaw vam tias yuav tau txojsia ib txhis tsis kawg.Loos 6:23; 1 Khaulee 15:21, 22.

5. (1) Ua cas peb thiaj paub tias Vajtswv thiab Yexus hlub tibneeg? (2) Vim li cas zoo rau peb mus ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag?

5 Vajtswv hlub tibneeg kawg li nws thiaj npaj tus nqe txhiv los cawm peb. (Yauhas 3:16) Yexus kuj hlub tibneeg kawg li thiab, nws thiaj zoo siab los tuag txhiv peb. Phau Vajlugkub qhia tias ua ntej Yexus los hauv ntiajteb no, nws “xyiv fab rau ib tsoom neeg.” (Paj Lug 8:30, 31) Yog tias peb nco Vajtswv thiab Yexus txiaj ntsim, peb yeej yuav ua raws li Yexus lo lus sam hwm no: “Cia li ua li no thiaj nco ntsoov kuv.” Yog li, cia peb sawvdaws mus ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag.1 Khaulee 11:23-25.

LUB NCUAV THIAB KHOB CAWV PIV TXOG DABTSI?

6. Lub ncuav thiab khob cawv puas yog Yexus cev nqaij thiab cov ntshav tiag?

6 Thaum Yexus tsa txoj kevcai nco txog nws txojkev tuag, nws hais tias: “No yog kuv lub cev” thiab “No yog kuv cov ntshav.” (Malakau 14:22-24) Thaum ib txhia nyeem cov lus no, lawv xav yuam kev tias lub ncuav thiab cov cawv yog Yexus cev nqaij thiab cov ntshav tiag tiag. Tiamsis tsis yog li ntawd, rau qhov lub ncuav twb yeej nyob ntawm cov tubtxib xubntiag thiab lawv yeej pom tias Yexus cev nqaij twb tsis ua li cas. Yog li ntawd, Yexus hais lus piv txwv li nws ib txwm hais xwb.Yauhas 2:19-21; 4:13, 14; 10:7; 15:1.

7. Lub ncuav piv txog dabtsi?

7 Thaum lawv noj tus Tswv Pluas Hmo, Yexus tau muab lub ncuav tsis xyaw keeb uas lawv noj ua Kevcai Hla Dhau los faib rau nws cov tubtxib. (Khiav Dim 12:8) Vim li cas thiaj tsis xyaw keeb? Phau Vajlugkub muab keeb piv rau kev txhaum. (Mathai 16:6, 11, 12; Luka 12:1) Yog li ntawd, lub ncuav uas tsis xyaw keeb ntawd piv txog Yexus lub cev zoo kawg nkaus uas tsis muaj ib qho txhaum kiag li. (Henplais 7:26) Niaj hnub no, thaum peb ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, peb thiaj muab lub ncuav tsis xyaw keeb los ua kevcai xwb.

8. Cov cawv piv txog dabtsi?

8 Khob cawv uas Yexus muab rau nws cov tubtxib haus piv txog Yexus cov ntshav lossis nws txojsia. Luag tau muab Yexus tua rau ib qhov chaw hu ua Kaukautha uas nyob sab nraum Yeluxalees. Yexus cov ntshav “daws neeg coob coob lub txim.” (Mathai 26:28; 27:33) Niaj hnub no, cov cawv uas peb siv ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag piv txog Yexus cov ntshav thiab. Yog tias peb nco txiaj ntsim rau tus nqe txhiv, peb txhua tus yuav tsum ua tib zoo npaj tos hmo uas peb ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag. Peb yuav npaj tos hmo ntawd li cas?

NPAJ TOS HMO NTAWD LI CAS?

9. (1) Vim li cas tseem ceeb rau peb nyeem cov nqe Vajlugkub txog Yexus? (2) Koj xav li cas txog tus nqe txhiv?

9 Thaum txog lub sijhawm ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, lub koom haum tau npaj ib co nqe Vajlugkub txog tej xwm txheej uas raug Yexus ua ntej nws tuag. Tau muab cov nqe Vajlugkub ntawd tso rau hauv lub Vej xaij, www.pr418.com/hmn. Zoo rau peb thau cov nqe Vajlugkub ntawd los nyeem thiab ua tib zoo xav txog Yexus lub neej, peb thiaj npaj tau peb lub siab. Ib tug muam tau sau li no rau Npe-ee: “Peb tos ntsoov hmo ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag. Ib xyoos tas ib xyoos tuaj, hmo ntawd yimhuab tshwj xeeb dua yav tas los. Kuv nco ntsoov thaum kuv txiv tas sim neej, es peb nyob hauv tsev txias . . . , kuv sawv ib sab ntsia kuv txiv ua rau kuv xav txog tus nqe txhiv. . . . Kuv yeej paub cov nqe Vajlugkub txog kev tuag, tiamsis thaum kev ploj kev tuag los raug kuv tsev neeg kuv mam li pom tias tus nqe txhiv muaj nqes npaum li cas tiag.” Thaum peb npaj tos hmo ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, cia peb txhua tus ua tib zoo xav seb tus nqe txhiv tso peb dim ntawm kev ploj kev tuag li cas.

Saib tej ntaub ntawv uas lub koom haum luam, koj thiaj npaj tau koj lub siab ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag (Saib nqe 9)

10. Thaum ze lub sijhawm ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, peb yuav mus qhia Vajlugkub ntxiv li cas?

10 Thaum ze lub sijhawm ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, zoo rau peb lauj sijhawm ntxiv mus qhia Vajlugkub thiab caw tibneeg tuaj koom hmo ntawd. Tej zaum ib txhia yuav ua ib tug pab tho kev rau lub sijhawm ntawd. Thaum peb qhia tibneeg txog Vajtswv thiab Yexus, thiab qhia txog txojsia ib txhis tsis kawg, yuav ua rau peb zoo siab xyiv fab heev tias peb ua haum Vajtswv siab.Ntawv Nkauj 148:12, 13.

11. Cov Khaulee ua tej yam tsis tsim nyog li cas?

11 Thaum peb npaj rau hmo ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, xav txog tus tubtxib Povlauj cov lus rau lub koom txoos Khaulee. (Nyeem 1 Khaulee 11:27-34.) Povlauj hais tias cov uas lam noj lub ncuav thiab haus cov cawv xwb “ua yam uas tsis tsim nyog, nws kuj ua txhaum tus Tswv lub cev thiab nws cov ntshav.” Yog tias cov xaiv tseg ua txhaum loj tiamsis lawv tseem noj lub ncuav thiab haus cov cawv ces twb yog lawv “ua rau [lawv] tus kheej raug txim.” Nyob rau Povlauj lub sijhawm, cov kwvtij hauv Khaulee coj tsis zoo. Tej zaum lawv ib txhia noj tsau haus qaug, tsaug zog zis thaum lawv ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag. Vajtswv yeej tsis txaus siab rau cov uas saib tsis taus hmo tshwj xeeb ntawd.

12. (1) Povlauj muab tus Tswv Pluas Hmo piv rau dabtsi? Nws ceeb toom cov uas tuaj koom tsum li cas? (2) Yog tias ib tug xaiv tseg ua txhaum loj, nws yuav tsum ua li cas?

12 Povlauj muab tus Tswv Pluas Hmo piv rau ib pluag mov. Nws ceeb toom cov uas tuaj koom tsum li no: “Nej yuav haus tus Tswv lub khob thiab dab lub khob tsis tau. Nej yuav noj tus Tswv rooj mov thiab dab rooj mov kuj tsis tau.” (1 Khaulee 10:16-21) Yog tias ib tug xaiv tseg ua txhaum loj, nws yuav tsum nrhiav kev pab los ntawm cov txwj laus. (Nyeem Yakaunpau 5:14-16.) Yog tias nws ntxeev dua siab tshiab tiag, ces thaum nws noj lub ncuav thiab haus khob cawv thiaj yog nws saib taus tus nqe txhiv.Luka 3:8.

13. Vim li cas zoo rau peb thov Vajtswv txog peb txojkev cia siab?

13 Cov Khixatia ib txhia muaj txojkev vam tias lawv yuav mus saum ntuj. Tiamsis ib txhia tso siab tias lawv yuav ua neej hauv lub ntiajteb no mus ib txhis. Thaum peb txhua tus npaj ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, zoo rau peb ua tib zoo xav thiab thov Vajtswv txog peb txojkev cia siab. Yog tias tsis tau muaj pov thawj qhia meej rau peb paub tias peb yog ib tug uas Vajtswv xaiv tseg lawd, tsis tsim nyog peb noj lub ncuav thiab haus khob cawv. Yuav ua li cas peb thiaj paub tseeb tias peb noj tau lub ncuav thiab haus tau khob cawv?

LEEJTWG THIAJ NOJ THIAB HAUS?

14. Cov uas koom nrog lo lus cog tseg tshiab puas noj lub ncuav thiab haus khob cawv?

14 Cov uas tsim nyog noj lub ncuav thiab haus khob cawv yuav tsum paub tseeb tias lawv muaj feem nrog lo lus cog tseg tshiab. Yexus hais li no txog khob cawv: “Lub khob no yog lo lus cog tseg tshiab hauv kuv cov ntshav.” (1 Khaulee 11:25) Yav thaum ub Yehauvas muab Mauxe Txoj Kevcai rau cov Yixayee coj. Tiamsis tom qab no nws hais tias nws yuav muab ib lo lus cog tseg tshiab los hloov txoj kevcai ntawd. (Nyeem Yelemi 31:31-34.) Vajtswv muab lo lus cog tseg tshiab ntawd rau cov xaiv tseg uas yog cov Yixayee ntawm sab kev ntseeg. (Kalatia 6:15, 16) Yexus cov ntshav zoo li lub cim uas nias hom thawj rau lo lus cog tseg tshiab. (Luka 22:20) Yexus yog tus nyob nruab nrab lossis tus tsoob zeej ntawm Vajtswv thiab haiv neeg Yixayee ntawm sab kev ntseeg. Cov uas raug xaiv los koom nrog lo lus cog tseg tshiab no yuav tau nrog Yexus nyob saum ntuj ceeb tsheej.Henplais 8:6; 9:15.

15. (1) Leejtwg muaj feem nrog lo lus cog tseg kav lub Nceeg Vaj? (2) Yog tias lawv npuab siab rau Vajtswv, lawv yuav tau tes haujlwm twg?

15 Cov xaiv tseg paub tseeb tias lawv muaj feem nrog lo lus cog tseg kav lub Nceeg Vaj. (Nyeem Luka 12:32.) Yexus thiab nws cov thwjtim uas raug xaiv tau sib cog lus kav lub Nceeg Vaj ua ke. Lawv yog cov uas nrog Yexus tiv kev txom nyem ua ke. (Filipi 3:10) Niaj hnub no cov xaiv tseg uas muab siab npuab Vajtswv tseem muaj feem nrog lo lus cog tseg ntawd. Lawv yuav nrog Khetos kav saum ntuj mus ib txhis. (Qhia Tshwm 22:5) Lawv muaj cai noj lub ncuav thiab haus khob cawv rau tus Tswv Pluas Hmo.

16. Piav lub ntsiab ntawm Loos 8:15-17.

16 Cov xaiv tseg yeej paub tseeb tias lawv yog Vajtswv cov menyuam thiab lawv noj tau lub ncuav thiab haus tau khob cawv. (Nyeem Loos 8:15-17.) Povlauj hais tias lawv hu Vajtswv tias, “Anpa, Leej Txiv.” “Anpa” yog lo lus Alas uas zoo li lo lus “iv.” Yog ib lub npe uas qhia tias lawv hlub thiab saib taus lawv txiv. Lawv muab Yehauvas hu li no rau qhov lawv nrog nws sib raug zoo heev thiab Yehauvas twb saws lawv los ua nws cov “menyuam” lawm. Vajtswv lub hwj huam dawb huv “ua timkhawv” rau lawv lub siab paub tseeb tias Nws xaiv lawv lawm tiag. Tsis yog lawv tsis xav nyob hauv lub ntiajteb no. Yog tias lawv npuab siab rau Yehauvas mus txog thaum dua lawv lub neej, lawv yuav tau nrog Yexus kav saum ntuj ceeb tsheej. Yehauvas twb muab nws lub hwj huam “hliv rau [lawv] lawm.” Yehauvas tsuas xaiv 144,000 leej xwb. Tamsim no tshuav tsawg tsawg tus xaiv tseg hauv ntiajteb no lawm xwb. (1 Yauhas 2:20; Qhia Tshwm 14:1) Lawv swm Yehauvas heev, lawv thiaj muab nws hu ua “Anpa, Leej Txiv.”

KOJ TXOJKEV CIA SIAB

17. (1) Cov xaiv tseg muaj kev cia siab li cas? (2) Ua li cas cov xaiv tseg thiaj paub tias Vajtswv xaiv lawv tiag?

17 Yog tias Vajtswv xaiv koj mus saum ntuj, ces koj yeej yuav thov Yehauvas txog koj txojkev cia siab ntawd. Thaum koj nyeem phau Vajlugkub koj paub tias cov nqe ntawd yog hais rau koj thiab cov xaiv tseg. Xav txog nqe Vajlugkub uas hais txog Yexus thiab nws tus “nkauj nyab.” Thaum koj nyeem txog nqe ntawd koj yeej paub tias tus nkauj nyab ntawd piv txog nej cov uas xaiv tseg thiab koj yeej tos ntsoov hnub ntawd. (Yauhas 3:27-29; 2 Khaulee 11:2; Qhia Tshwm 21:2, 9-14) Thaum phau Vajlugkub qhia tias Vajtswv hlub cov xaiv tseg heev, koj yeej paub tias cov lus ntawd yog hais rau koj. Thiab thaum phau Vajlugkub muaj tej lus sam hwm uas hais tsi ntsees rau cov xaiv tseg, lub hwj huam dawb huv yeej ua rau koj lub siab kub lug ua raws li cov lus sam hwm ntawd. Vajtswv lub hwj huam dawb huv “ua timkhawv” rau koj tias koj yeej yuav mus saum ntuj ceeb tsheej tiag.

18. (1) Lwm pab yaj muaj kev cia siab li cas? (2) Koj xav li cas txog koj txojkev cia siab?

18 Yog tias koj muaj feem nrog cov neeg coob coob uas yog lwm pab yaj, ces Vajtswv cog lus tias koj yuav nyob mus ib txhis hauv lub Vaj Kaj Siab hauv ntiajteb no. (Qhia Tshwm 7:9; Yauhas 10:16) Koj xav li cas txog koj txojkev cia siab? Thaum koj nyeem txog lub Vaj Kaj Siab hauv phau Vajlugkub yeej ua rau koj zoo siab heev, puas yog? Koj yeej tos ntsoov lub sijhawm uas koj tsev neeg thiab koj cov phoojywg nyob kaj siab lug ua ke. Yuav tsis muaj kev tshaib nqhis, kev txom nyem, kev mob kev nkeeg thiab kev ploj kev tuag li lawm. (Ntawv Nkauj 37:10, 11, 29; 67:6; 72:7, 16; Yaxaya 33:24) Cov neeg uas koj hlub tshua yuav sawv hauv qhov tuag rov qab los. (Yauhas 5:28, 29) Koj yeej nco Yehauvas txiaj ntsig uas nws npaj tej koob hmoov no rau noob neej, puas yog? Txawm tias koj tsis noj lub ncuav thiab haus khob cawv los, koj yeej xav mus koom hmo ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag rau qhov koj saib tus nqe txhiv rau nqe heev.

KOJ PUAS YUAV MUS KOOM?

19, 20. (1) Yuav ua li cas koj thiaj nyob tau mus ib txhis? (2) Koj puas tuaj ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag?

19 Koj yuav tsum muaj kev ntseeg rau Vajtswv Yehauvas, Yexus Khetos thiab tus nqe txhiv, koj thiaj tau txais tej nqe zog uas Vajtswv cog tseg rau koj. Thaum koj mus koom hmo ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, xav txog koj txojkev cia siab rau yav tom hauv ntej. Xav txog Yexus txojkev tuag, seb pab tau tibneeg coob npaum li cas. Hnub 5 (Friday), lub 4 Hlis tim 3, xyoo 2015, thaum hnub poob, yuav muaj ntau plhom leej tuaj sib txoos ua ke, ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag. Thoob ntiajteb lawv yuav sib txoos hauv tej Tsev Nceeg Vaj lossis lwm qhov.

20 Thaum peb npaj siab mus ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag, peb yuav zoo siab heev tias peb muaj tus nqe txhiv. Thaum peb ua tib zoo mloog zaj lus qhia rau hmo ntawd, yuav ua rau peb yimhuab hlub peb cov kwvtij zej zog thiab xav qhia lawv txog Yehauvas txojkev hlub thiab nws lub ntsiab rau noob neej. (Mathai 22:34-40) Yog li ntawd, cia li txiav txim siab mus koom ua kevcai nco txog Yexus txojkev tuag hmo ntawd.