1. ¿Jantʼiniʼ a tsálpayal tatáʼ abal játs a Jehová?

 ¿A TSALPAYÁMAL jun a kʼicháj jantʼiniʼ játs a Jehová? Tam tatáʼ a ólonchal a Jehová, ¿jantʼiniʼ a tsalpayal abal játs Jajáʼ? Belits abal yab i éjtowal ki tsuʼuw, an Biblia tu ólchal jantʼiniʼ játs in ey. Jun i tʼiplab, tu ólchal abal pel ejtíl an kʼakʼal, ejtíl jantʼoj axi tu dhibkʼoyal ani ejtíl i kʼamal (Sal. 84:11; Heb. 12:29). Jayej, an kawlómej Ezequiel in uluw abal a Jehová pel ejtíl jun i tʼujub axi in bij zafiro, ani jun i patʼál axi lej tsʼumimíl, ani tin tonídh waʼats jun i pitsʼal axi lej tsʼumimíl (Ezeq. 1:​26-28). Tam ki tsalpay abal játs antsanáʼ in ey a Jehová, walám ki lej jikʼpaʼ o walám ma ku wéʼ jikʼey.

2. ¿Jaleʼ ti talchik in atsʼál kʼibat ka utey kʼal a Dios?

² Walám ki atsʼaʼ kʼibat ki belaʼ kʼal a Jehová, kom yab i éjtowal ki tsuʼuw. Walám ti biyál i watʼaʼ jantʼoj axi kidháb, o walám i papá yab jaykʼiʼ tu tejwamédhanchij abal tu kʼanidhál. Nixéʼ awil kin tʼajaʼ ki tsalpay abal a Jehová yab jaykʼiʼ neʼets tu ku kʼanidhaʼ. Pero tu lej kulbedhál ki exlaʼ abal a Jehová in exlál jantʼiniʼ i atsʼál ani abal i yajnál jawaʼ i watʼamal. Jaxtám in léʼ tu ku tólmiy ki ejtiy abal chubax tu kʼanidhál ani in tʼajaʼ abal ka jilkʼon dhuchadh ti Biblia jantʼiniʼ játs in ey.

3. ¿Jaleʼ ti neʼets ku kawin tin kwéntaj an kʼanidhomtaláb in kʼál a Dios?

³ Jun i kaw axi in tejwamedhál jantʼiniʼ játs in ey a Jehová játs an kʼanidhomtaláb (1 Juan 4:8). Patal jawaʼ in tʼajál a Jehová játs kom tu kʼanidhál. Jajáʼ jayej in tejwamédhanchal i kʼanidhomtaláb an atiklábchik kʼal axi yab u kʼanidháb (Mat. 5:​44, 45). Tejéʼ neʼets ki exóbnaʼ jantʼiniʼ játs a Jehová ani an kʼanidhomtaláb axi tu tejwamédhanchal. Max ki exlaʼ más a Jehová, neʼets ki kʼanidhaʼ más.

 A JEHOVÁ TU LEJ KʼANIDHÁL

4. ¿Jantʼiniʼ ta atsʼál tam ka tsalpay abal a Jehová ti lej kʼanidhál? (Ka tsuʼuw jayej an imagen).

⁴ «A Jehová u lej kʼánidhax» (Sant. 5:11). An Biblia in júmbiyal a Jehová kʼal jun i nanaláb axi in beletnál in tsakámil ani in lej kʼanidhál (Is. 66:​12, 13). Ki tsalpay kʼal jun i nanaláb axi in lej tʼajál ti kwéntaj in tsakámil, jajáʼ in dhayál an tʼeleʼ, in mulukʼnál ani in tawnál kʼal i kʼanidhomtaláb. Tam an tʼeleʼ u ukʼnal o in yajnál jantʼoj, an nanaláb dhúbatkʼij u kʼalel kin metʼaʼ abal kin tsuʼuw jantʼoj in yéjenchal. Jayetsej neʼets kin tʼajaʼ a Jehová tam ku kʼwajiy tʼeʼpidh, dhúbatkʼij neʼets ka utey kʼal wawáʼ ani neʼets tu ku tólmiy. Jun i salmista in dhuchaʼ axéʼ xi kaw: «Tam tu atsʼaʼ lej yan i tʼeʼpintaláb tu ichích, tatáʼ tin pidhaʼ i koyataláb ani a tʼajaʼ abal ku atsʼaʼ alwaʼ» (Sal. 94:19).

5. ¿Jantʼoj a éxbayal tatáʼ kʼal an kaw, a Jehová etsʼey tu kʼanidhál?

⁵ A Jehová etsʼey neʼets tu ku tejwamédhanchij i kʼanidhomtaláb (Sal. 103:8). Belits max ku ukʼpin, a Jehová yab neʼets kin jilaʼ tu ku kʼanidhaʼ. An israelitas lej aykidh in jekʼomnálak a Jehová, pero tam in jilálakchik kin tʼajaʼ jawaʼ kidháb, a Jehová in uchálak abal belej in kʼanidhál. Ti jun a kʼicháj a Jehová in uchaʼ axéʼ xi kaw in bichówil: «A kwaʼal yan a jalbíl abal Nanáʼ, jaxtám tu lej kʼanidhál» (Is. 43:​4, 5). A Jehová yab in jalkʼuyámal jantʼiniʼ in ey, jaxtám belej tu koʼonchal axéʼ xi kʼanidhomtaláb. Belits max ki tʼajaʼ jun i walabtaláb, a Jehová yab neʼets tu ku walbaʼ. Max ki jilaʼ ki tʼajaʼ nixéʼ xi walabtaláb ani ku utey kʼal a Jehová, Jajáʼ neʼets kin áynanchij tu ku kʼanidhaʼ. Jajáʼ in ulúmal abal neʼets tu ku pákwlanchij «kʼal yan i kʼanidhomtaláb» (Is. 55:7). An Biblia in ulal abal tam a Jehová tu pákwlanchal i wálab, «i atsʼál koyat i ichích» (Hech. 3:19).

6. ¿Jantʼoj tu exóbchal Zacarías 2:8 tin kwéntaj a Jehová?

⁶ (Ka ajiy Zacarías 2:8). A Jehová in ulal abal in bichówil pel ejtíl in ichích wal. Patal i exlál abal i wal lej bil. Jaxtám, kʼal axéʼ xi texto pel ejtíl max a Jehová tu uchál: «Max ki odhnáj, pel ejtíl max kʼwajat ti odhnáb jantʼoj axi lej exbadh abal Nanáʼ». A Jehová tu kʼanidhál, jaxtám in yajnál jawaʼ i watʼál ani in léʼ tu ku béletnaʼ. Tam wawáʼ i yajchiknál, a Jehová jayej in yajchiknál, jaxtám i éjtowal ki uchaʼ axéʼ xi kaw ti olábil: «Ti kin béletnaʼ antsanáʼ jantʼiniʼ a beletnál in ichích a wal» (Sal. 17:8).

7. ¿Jaleʼ ti lej exbadh ki belaʼ abal a Jehová tu kʼanidhál?

 ⁷ A Jehová in léʼ abal tatáʼ ka belaʼ abal chubax ti kʼanidhál. Pero jayej in exlál abal an kʼibataláb axi a tamétnaʼ ti biyál, o axi kʼwajat a tametnál xowéʼ, awil kin tʼajaʼ ka tsalpay abal yab ti kʼanidhál. Jaxtám ti lej exbadh ka belaʼ abal a Jehová chubax ti kʼanidhál. ¿Jantʼoj neʼets tu ku tólmiy ki belaʼ axéʼ? Max ki exóbnaʼ jantʼiniʼ a Jehová in tejwamédhanchal i kʼanidhomtaláb a Jesús, an takudhchik ani wawáʼ. Tin aytal an exobintaláb játs neʼets ki tsuʼuw.

A JEHOVÁ IN OLNÁL ABAL TU KʼANIDHÁL

8. ¿Jaleʼ ti a Jesús in lej belálak abal u kʼanidháb kʼal a Jehová?

⁸ A Jehová ani a Jesús in neʼdhál yan i támub ti tʼojnal junax. Jaxtám kʼwajatchik lej junkudh ani u kʼanidháx. A Jesús játs axi más biyálits tin jaʼubnál a Jehová. Ti Mateo 17:​5, a Jehová in tajáx uluw abal in lej kʼanidhál a Jesús. Jajáʼ yab expidh in léʼak abal ki exlaʼ abal in bátsʼuwal a Jesús, in léʼak abal ki exlaʼ abal in lej kʼanidhálak ani u lej kulbélak kʼal jawaʼ neʼetsak kin tʼajaʼ a Jesús. Jaxtám in uluw axéʼ: «Axéʼ jáʼits u ichích wal tsakámil» (Efes. 1:7). A Jesús in lej belálak abal chubax jawaʼ in uluw a Jehová. In exlálak abal u lej kʼanidháb kʼal a Jehová ani jaxtám etsʼey in ulalak (Juan 3:35; 10:17; 17:24).

9. ¿Kʼal jantʼoj tam kaw in tejwamedhál a Jehová abal in kʼanidhál an takudhchik? (Romanos 5:5).

⁹ A Jehová jayej in uchál jitaʼchik takudh abal ka kʼalej ti éb, abal in lej kʼanidhál (ka ajiy Romanos 5:5). Axéʼ xi versículo tu tólmiyal ki exbay abal an kʼanidhomtaláb axi in atsʼál a Jehová abal kʼal an takudhchik, lej tsapik, pel ejtíl jun i itseʼ axi in neʼdhál yan i jaʼ. An takudhchik in exlál abal u lej kʼanidháb kʼal a Jehová (Jud. 1). Patal jajáʼchik in atsʼál ejtíl an abatwálej Juan, jajáʼ in uluw: «Ka lej tʼajaʼchik ti kwéntaj abal i Tátaj Dios tu lej kʼadhpidh kʼanidhál, kom tu uchál tu tsakámil» (1 Juan 3:1). Pero, ¿walám a Jehová expidh in kʼanidhál axi takudhchik? Imbáj. Neʼets ki tsuʼuw jantʼiniʼ a Jehová in tejwamedhámal abal in kʼanidhál patal in tʼojnálil.

10. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ a Jehová kom tu kʼanidhál?

¹⁰ ¿Jantʼoj in tʼajámal a Jehová kom tu lej kʼanidhál? In bínaʼ in tsakámil abal tu ku kʼaniy (Juan 3:16; Rom. 5:8). A Jehová in bínaʼ in tsakámil axi más in kʼanidhál ani in jilaʼ abal ka tsemdháj, kom in léʼ tu ku pákwlanchij i wálab ani tu ku jaʼúbnaʼ (1 Juan 4:10). Max ki tsalpay kʼal patal jawaʼ in tʼajaʼ a Jehová abal tu ku kʼaniy, neʼets ki ejtow ki exbay an kʼanidhomtaláb axi jajáʼchik tu koʼonchal (Gál. 2:20). A Jehová yab in bínaʼ in tsakámil expidh abal kin putuw in káwintal, in bínaʼ kom chubax tu lej kʼanidhál. A Jehová tu tejwamédhanchij abal tu kʼanidhál kom in bínaʼ in tsakámil axi más in kʼanidhál, in jilaʼ abal kin yajchiknaʼ ani ka tsemets abal tu ku kʼaniy.

11. ¿Jantʼoj i exobnál kʼal jawaʼ in ulal Jeremías 31:3?

¹¹ Ma tejéʼ i exobnámal abal a Jehová tu koʼonchal i kʼanidhomtaláb ani jayej tu uchál abal tu kʼanidhál (ka ajiy Jeremías 31:3). Kom a Jehová tu lej kʼanidhál, jaxtám tu tólmiyal abal ku utey kʼal Jajáʼ (ka jumbiy kʼal Deuteronomio 7:​7, 8). Yab jitaʼ neʼets kin kʼanchij a Dios abal tu ku kʼanidhaʼ (Rom. 8:​38, 39). ¿Jantʼoj a atsʼál tatáʼ tam ka tsalpay kʼal an kʼanidhomtaláb axi ti koʼonchal a Jehová? Tin aytal an exobintaláb neʼets ki ajiy an Salmo 23. Biyat a ajiyal, ka tsalpay jantʼiniʼ ti tólmiyat a David kʼal an kʼanidhomtaláb axi u koʼonchábak kʼal a Jehová ani jantʼiniʼ neʼets ti tólmiy tatáʼ jayej.

¿JANTʼINIʼ TA ATSʼÁL TAM KA TSALPAY KʼAL AN KʼANIDHOMTALÁB AXI TI KOʼONCHAL A JEHOVÁ?

12. ¿Jantʼiniʼ ti neʼets ka uluw kʼal weʼ i kaw jawaʼ in ulal an Salmo 23?

¹² (Ka ajiy Salmo 23:​1-6). Ban capítulo 23 in kʼál a Salmos, a David in uluw abal in lej belálak abal u kʼanidháb kʼal a Jehová ani abal  neʼetsak ka beletnáj. Al axéʼ xi capítulo, a David in uluw abal a Jehová pel jun i béletnom, ani abal kʼwajatak lej utat kʼal jajáʼ. A David yab u jikʼélak kom in exlálak abal neʼetsak ka béldhanchat in ejatal kʼal a Jehová. Jajáʼ in exlálak abal neʼetsak ka aynanchat ka kʼanidháj chudhél chudhél tin naktal in ejatal. Ki tsuʼuw jaleʼ tin atsʼálak antsanáʼ a David.

13. ¿Jaleʼ ti a David in lej exlálak abal u kʼanidháb kʼal a Jehová?

¹³ «Etsʼey neʼets ku koʼoy jawaʼ ku yejenchij». A David in atsʼálak abal u beletnáb lej alwaʼ kʼal a Jehová, kom etsʼey pidhnének jawaʼ in yejenchámal. A David in exlálak abal kʼal a Jehová u batsʼuwábak jantʼiniʼ in jaʼúb ani u batsʼkunchábak an kʼakʼnaxtaláb axi in pidhálak. Jaxtám a David in belálak abal kʼal a Jehová neʼetsak ka pidhan patal jawaʼ kin yéjenchij, belits max kin tamétnaʼ i kʼibataláb. Kom a David in belálak abal u lej kʼanidháb kʼal a Jehová, jaxtám in atsʼálak kulbél ani yab u lej tʼeʼpinalak (Sal. 16:11).

14. ¿Jantʼiniʼ tu tejwamédhanchal a Jehová abal tu kʼanidhál?

¹⁴ A Jehová tu beletnál kʼal i kʼanidhomtaláb, ani más tam i tametnál i kʼibataláb. Ki tsuʼuw jawaʼ in watʼaʼ an epchal Claire, a jajáʼ in neʼdhál watʼadh 20 i támub ti tólmix ti Betel. Jajáʼ in ulal abal tujey in tametnál i kʼibataláb lej aykidh ani yabáts in exlálak jantʼoj kin tʼajaʼ. In papá in koʼoy jun i derrame cerebral, talbél jun in epchal tsʼikʼách kaldháj ti tamkuntaláb, jayej koʼoy kin mápuy jun i tsakam nujnél axi in kwaʼalakchik ani tíxkʼanchat in kʼimáʼ kʼal an banco. Pero, ¿jantʼiniʼ tin tʼajaʼchik ti kwéntaj abal kʼwajatak ti beletnáb kʼal a Jehová? A Claire in ulal: «A Jehová tin béletnaʼ nanáʼ ani u  yanél, chudhél chudhél tu pidhálak jawaʼ i yéjenchal. Yaníl i tʼajaʼ ti kwéntaj abal a Jehová tu pidhálak más kʼal jawaʼ i yéjenchalak. Etsʼey u tsápnanchal ku tʼilaʼ jantʼoj in tʼajámal a Jehová abal ti kin tejwamédhanchij abal tin kʼanidhál ani in kʼwajíl ku tsalpay kʼal nixéʼ. Nixéʼ tin tólmiyal abal yab ku walbaʼ tu baʼ tam u tametnál i kʼibataláb».

15. ¿Kʼal jantʼoj ti tólmiyat a David abal junílekʼij kin koʼoy i tsapláb? (Ka tsuʼuw jayej an imagen).

¹⁵ «Tin wichbanchal an tsapláb». A David kʼwajatak in tametnál yan i kʼibataláb, jaxtám in atsʼálak lej tʼeʼpidh (Sal. 18:​4-6). Pero tam in tʼajálak ti kwéntaj abal u kʼanidháb kʼal a Jehová ani abal u beletnáb, in atsʼálak ejtíl max u wichél in tsap. A David in atsʼálak ejtíl max u neʼdháb kʼal a Jehová «al jun i tsabál juʼtáj ti waʼatsak yan i tóm, tanáʼ in éjtowalak ka koyóts ani waʼatsak yan i jáʼ». Nixéʼ in tʼajaʼ abal a David junílekʼij kin koʼoy i tsapláb ani kin áynanchij kin tʼojonchij kʼal i kulbetaláb a Jehová (Sal. 18:​28-32).

16. ¿Jantʼiniʼ ta tʼajámal ti kwéntaj abal a Jehová ti pidhál i tsapláb?

¹⁶ Tam ki koʼoy jun i kʼibataláb, wawáʼ jayej i éjtowal ki uluw axéʼ: «Neʼets ki ejtow ki tamétnaʼ jawákits tam kʼibataláb, kom a Jehová etsʼey tu kʼanidhál» (Lam. 3:22; Col. 1:11). Ki tsuʼuw jawaʼ in watʼaʼ a Rachel. Jílkʼon lej yajlidh in ichích kom in tomkíl in jilaʼ a Jehová ani jayej jilan jajáʼ. Axéʼ watʼey tam ti exomak an pandemia in kʼál an COVID-19. ¿Jantʼiniʼ ti tólmiyat kʼal a Jehová? Jajáʼ in ulal: «A Jehová in tʼajaʼ abal ku atsʼaʼ abal belej in kʼanidháb. U cheʼelak yan u jaʼúb ti kin tsaʼbiy, tin chénchalak i kʼapnél, tin abchalak i mensajes, tin ajchalak jun i texto axi ti Biblia. Jayej, jajáʼchik in tʼajálak abal kin teʼen ani etsʼey tin tʼílchalak abal a Jehová kʼwajatak tin beletnál. U lej kʼákʼnanchal a Jehová kom in kʼwajat tin bichówil».

17. ¿Jaleʼ ti a David in uluw abal yab u jikʼélak?

¹⁷ «Yab neʼets ku tsʼejnaʼ jantʼoj kidháb kom Tatáʼ it kʼwajat kʼal nanáʼ». A David u kʼwíynalak kʼal yan i atikláb ani yaníl wéʼ ka odhnáj. Pero kom in exlálak abal u lej kʼanidháb kʼal a Jehová, yab u jikʼélak ani in atsʼálak béletnadh. In atsʼálak abal a Jehová etsʼey kʼwajatak utat kʼal jajáʼ. Jaxtám a David in uluw axéʼ al jun i ajatláb: «Tin kʼaniy kʼal patal jawaʼ u tsʼejnálak» (Sal. 34:4). A David yaníl in atsʼaʼ abal u jikʼél, pero yab atáj kʼal nixéʼ xi jikʼeltaláb kom in lej belálak abal u kʼanidháb kʼal a Jehová.

18. Tam i tamtém jun i kʼibataláb axi tu lej tʼeʼpindhál, ¿jaleʼ ti lej alwaʼ ki tʼilaʼ abal a Jehová tu kʼanidhál?

¹⁸ Tam i tamtém jun i kʼibataláb axi tu tʼeʼpindhál,  ¿jaleʼ ti lej alwaʼ ki tʼilaʼ abal a Jehová tu kʼanidhál? A Susi pel jun i precursora. Jajáʼ ani in tomkíl in atsʼaʼchik lej yajlidh in ichích tam ti in kwitólil in tixkʼaʼ in ejatal. A Susi in ulal: «Jun i kʼibataláb ejtíl axéʼ ti lej odhnanchal a ejatal, ti tíxkʼanchal a tsap ani yabáts ka exlaʼ jantʼoj ka tʼajaʼ. Pero an kʼanidhomtaláb axi tu koʼonchal a Jehová, in tʼajál ki atsʼaʼ abal u kʼwajat alwaʼ béletnadh ani abal neʼets tu ku kʼaniy». Ban párrafo 16 u kawin tin kwéntaj a Rachel. Jajáʼ in ulal: «Jun i akal u atsʼálak lej tʼeʼpidh ani in jikʼél. U atsʼálak abal yabáts neʼetsak ku ejtow kʼal an kʼibataláb axi u tamtém. Tam, u lej ólonchij a Jehová kom lej púlik an yajal axi u atsʼálak ani ma in ukʼin. Dhúbatkʼij u atsʼaʼ ejtíl max a Jehová tin mutsʼukʼnál antsanáʼ jantʼiniʼ in tʼajál jun i nanaláb kʼal an tʼeleʼ. Talbél kʼal nixéʼ yabáts in lej tʼeʼpin ani u ejtow tin wáyal. Etsʼey neʼets ku tʼilaʼ nixéʼ a kʼicháj». Jun i ókʼnom axi in bij Tasos kʼwajiy tseʼ i támub ti wikʼaxteʼ kom yab in léʼnaʼ ka tólmixin jantʼiniʼ i soldado. Jajáʼ in ulal abal kʼal a Jehová beletnáj lej alwaʼ. In ulal: «A Jehová tin pidhaʼ patal jawaʼ u yéjenchal ani nixéʼ tin tólmiy ku belaʼ más kʼal Jajáʼ. A Jehová tin tólmiy kʼal an espíritu santo abal ku atsʼaʼ kulbél belits abal in kʼwajatak kwetém ti wikʼaxteʼ. U exbay abal max ku belaʼ más kʼal a Jehová, neʼetsak ku tʼajaʼ ti kwéntaj abal Jajáʼ tin lej kʼanidhál. Jaxtám u tʼajaʼ tin precursor regular belits abal in kʼwajatak ti wikʼaxteʼ».

KU UTEY KʼAL A JEHOVÁ, AN DIOS AXI TU LEJ KʼANIDHÁL

19. a) ¿Jantʼiniʼ neʼets ki ólonchij a Jehová kom i exlál abal tu kʼanidhál? b) Ka olnaʼ jawaʼ tam textos tin kwéntaj an kʼanidhomtaláb in kʼál a Jehová más a kulbetnál. (Ka tsuʼuw an recuadro « Talchik i versículos axi tu tejwamédhanchal abal a Jehová tu kʼanidhál»).

¹⁹ An tʼiplabchik axi i tʼilaʼ tejéʼ tin kwéntaj an epchalchik, tu tejwamédhanchal abal a Jehová pel «jun i Dios axi tu lej kʼanidhál» (2 Cor. 13:11). Jajáʼ in léʼ abal ku kʼwajiy alwaʼ, jaxtám i lej belál abal a Jehová etsʼey neʼets tu ku kʼanidhaʼ (Sal. 32:10). Biyat más ki tsalpay jantʼiniʼ a Jehová in tejwamedhál abal tu kʼanidhál, más neʼets ki belaʼ kʼal Jajáʼ ani neʼets ki léʼnaʼ ki jaʼúbnaʼ. Jaxtám, ki ólonchij ani ki ólchij patal jawaʼ i atsʼál, jayej ki uchaʼ abal i yéjenchal abal kin áynanchij tu ku kʼanidhaʼ. Tam ki ólonchij, ki ólchij patal jawaʼ tu tʼeʼpindhál, kom Jajáʼ in exlál jantʼoj i atsʼál ani in léʼ tu ku tólmiy (Sal. 145:​18, 19).

20. ¿Jaleʼ ti léʼ ku kʼwajiy utat kʼal a Jehová?

²⁰ Tam lej tsamay u utel ban kʼamal kom i léʼ ki atsʼaʼ kʼidhim. Jayej, an kʼanidhomtaláb axi tu koʼonchal a Jehová, tu tólmiyal ki atsʼaʼ alwaʼ tam kʼwajat i tametnál jun i kʼibataláb. Jaxtám, ka jilaʼ abal a Jehová ti tejwamédhanchij i kʼanidhomtaláb, abal ka atsʼaʼ kanat ani koyat a ichích. Antsanáʼ, patal wawáʼ neʼets ki ejtow ki uluw: «Nanáʼ u kʼanidhál a Jehová» (Sal. 116:1).