1. ¿Jaleʼ ti junchikíl neʼets ki atsʼaʼ u jikʼél?

 PATAL tu jikʼedhamal jantʼoj jun a kʼicháj. Pero an Biblia tu exobchámal abal yab in tomnál ki tsʼejnaʼ an tsemélom, an tenekláb nibal an kʼicháj axi taʼtal. Belits antsanáʼ, xowéʼ u kʼwajíl al jun i xeʼtsintaláb juʼtáj tejwamének yan jantʼoj lej kʼakʼadh, ejtíl an pextaláb, an pojkaxtaláb ani yan i yawʼláts (Luc. 21:11). Jayej walám ki tsʼejnaʼ jitaʼ axi in kwaʼal jun in éy, o an atiklábchik axi yab in kulbetnál kin exlaʼ tin kwéntaj a Jehová. Waʼats axi in tsalpayal abal yab neʼets kin ejtow kin kuxuy jun i kʼibataláb axi kʼwajat in tametnál xowéʼ, o jawaʼ neʼets kin tamétnaʼ axi taʼtal a kʼicháj.

2. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ a David tam ti ulits ban bichow Gat?

² Ki tsalpay kʼal jun in tʼojnálil a Dios axi junchikíl in atsʼaʼ u jikʼél. ¿Jitaʼ játs? Pel a David, jajáʼ kʼalej ti tsinel ban bichow Gat kom u leʼnabak ka tsemdháj kʼal an tsʼalej Saúl. Tam ti uchan a Akís, an tsʼalej axi ti Gat, abal a David in exlálak ti pejex ani in talabedhámal lej yan i filisteos, a David lej jikʼey (1 Sam. 21:​10-12). A David watʼadhak tʼeʼpidh. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ abal yab ka atáj kʼal an jikʼeltaláb?

3. Kʼal jawaʼ in ulal Salmo 56:​1-3, 11, ¿jantʼoj in tʼajaʼ a David abal yabáts kin atsʼaʼ u jikʼél?

³ Ti Salmo 56, a David in olnaʼ jantʼoj in atsʼálak biyat kʼwajiy ban bichow Gat. Al nixéʼ xi Salmo in olnaʼ kʼal jantʼoj tu jikʼedhábak ani kʼal jantʼoj ti tolmiyat abal yabáts kin atsʼaʼ antsanáʼ: jajáʼ in belaʼ kʼal a Jehová (ka ajiy Salmo 56:​1-3, 11). A David in batsʼuw yan i alwaʼtaláb kom in belaʼ kʼal a Jehová. Kʼal in tólmixtal  a Jehová, a David in tsalpay kin tʼajaʼ jantʼoj abal yab ka odhnáj, jajáʼ in tʼajaʼ ejtíl max olmadh. A Akís in tsalpay abal a David yabáts in éjtowalak ti odhnax, jaxtám in jilaʼ ka kʼalej (1 Sam. 21:​13–22:1).

4. ¿Jantʼoj i éjtowal ki tʼajaʼ abal ki belaʼ más kʼal a Jehová? Ka olnaʼ jun i tʼiplab.

⁴ Ki belaʼ kʼal a Jehová tu tólmiyal abal yab ku jikʼey. ¿Jantʼiniʼ ti éjtowal ki tejwamédhaʼ abal i belál más kʼal a Jehová tam u jikʼél? Ki tsalpay kʼal axéʼ. Max ku uchan abal i kwaʼal jun i yawʼláts walám ku jikʼey, pero max a belál abal an doctor neʼets kin ejtow ti tólmiy, yab neʼets ki lej jikʼey. Jayej walám axéʼ xi doctor in tolmiyámalits kʼeʼat i atiklábchik axi in kwaʼalak an yawʼláts axi tatáʼ a kwaʼal, jayej i tʼajál ti kwéntaj abal tu otsʼówiyal ani in éxbayal jawaʼ i atsʼál. Walám tu ku uchaʼ abal neʼets tu ku pidhaʼ i ilál axi in eyendhámalits abal kin tólmiy kʼeʼat i atiklábchik. Jayetsej in tomnál ki tʼajaʼ kʼal a Jehová, neʼets ki belaʼ más kʼal a Jehová max ki tsalpay kʼal jawaʼ in tʼajámalits, jawaʼ exom in tʼajál ani jawaʼ neʼets kin tʼajaye axi taʼtal a kʼicháj. Antsanáʼ tin tejwamédhaʼ a David kʼal an kaw axi in uluw ban Salmo 56. Biyat i exobnál talchik i versículos, ki tsalpay jantʼoj i éjtowal ki tʼajaʼ abal ki belaʼ más kʼal a Jehová, ani antsanáʼ yab tu ku ataʼ an jikʼeltaláb.

¿JANTʼOJ IN TʼAJÁMAL A JEHOVÁ TI BIYÁL?

5. ¿Kʼal jantʼoj in tsalpay a David abal yab ka atáj kʼal an jikʼeltaláb? (Salmo 56:​12, 13).

⁵ Belits abal a David wéʼ ka tsemdháj, jajáʼ in tsalpay jantʼiniʼ ti tolmiyámej kʼal a Jehová ti biyál (ka ajiy Salmo 56:​12, 13). A David etsʼey in tʼajaʼ nixéʼ biyat kʼwajiy ejat. Jun i tʼiplab, yan i kalel a David tsalpaxin kʼal jawaʼ a Jehová in tsʼejkámal, ani kʼal nixéʼ u tʼílchinalak abal a Jehová lej tsapik, ani abal in watʼadh kʼanidhál an atiklábchik (Sal. 65:​6-9). Jayej a David in tsalpay kʼal jawaʼ in tʼajámal a Jehová abal kin tólmiy axi más (Sal. 31:19; 37:​25, 26). Jantʼoj lej exbadh, pel abal a David in lupudh tsalpay jantʼiniʼ ti beletnámej kʼal a Jehová ma tin tsakamtal (Sal. 22:​9, 10). Patal jawaʼ in tʼajaʼ a David tolmiyat abal kin belaʼ kʼal a Jehová.

6. Max u jikʼél, ¿jantʼoj neʼets tu ku tólmiy abal ki belaʼ kʼal a Jehová?

⁶ Tam ka atsʼaʼ i jikʼél ka konowiy ta báʼ:  «¿Jantʼoj in tʼajámal a Jehová ma ti biyál?». Ka tsalpay kʼal jawaʼ a Jehová in tsʼejkámal. Jun i tʼiplab, belits abal an tsʼitsin ani an wits yab in éjtowal kin nitsʼbiy jantʼiniʼ játs in ey a Jehová, Jajáʼ in beletnál. Nixéʼ tu tólmiyal abal ki lej belaʼ abal a Jehová neʼets tu ku béletnaʼ wawáʼ (Mat. 6:​25-32). Kʼeʼat jantʼoj axi a éjtowal ka tʼajaʼ játs ka tsalpay jantʼiniʼ a Jehová in tolmiyámal kʼeʼat in tʼojnálil. Walám a éjtowal ka exóbnaʼ in tʼiplábil jun in tʼojnálil a Jehová axi ti biyál o kʼal jun in tʼojnálil axi xowéʼ ta kʼicháj. a Kʼeʼat jantʼoj axi a éjtowal ka tʼajaʼ pel ka tsalpay jantʼiniʼ ti beletnámal a Jehová ma xowéʼ ta kʼicháj. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ a Jehová abal ti tólmiy ka exlaʼ an chubaxtaláb? (Juan 6:44). ¿Jantʼiniʼ ti tokʼtsinchámal a olábil? (1 Juan 5:14). ¿Jantʼoj tam alwaʼtaláb a batsʼúmal chudhél chudhél kom a Jehová in binámal in tsakámil? (Efes. 1:7; Heb. 4:​14-16).

7. ¿Jantʼiniʼ ti tolmiyámej a Vanessa kʼal in tʼiplábil an kawlomej Daniel?

⁷ A Vanessa b pel jun i epchal axi u kʼwajíl ti Haití, jajáʼ in tamétnaʼ jantʼoj axi in tʼajaʼ abal ka lej jikʼey. Chudhél chudhél u abchinalak i mensajes ani u tawnábak kʼal jun i inik abal ka kwatsiy kʼal jajáʼ. Kom a Vanessa in uchaʼ abal imbáj, an inik watʼadh tsákuy ani ma in uchaʼ abal neʼets kin odhnaʼ. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ a Vanessa abal yab ka atáj kʼal an jikʼeltaláb? Jajáʼ in tsápnanchij kin béletnaʼ tin báʼ ani ma in konchij jun i ókʼnom abal ka tolmiyat abal kin tʼilmay jun i policía. Pero jayej in tsalpay jantʼiniʼ tin beletnámal a Jehová in tʼojnálil ti biyál. A Vanessa in ulal: «Dhúbatkʼij u tsalpay kʼal an kawlomej Daniel, jajáʼ yab in tʼajaʼ jantʼoj kidháb ani petʼnaj al jun i jol juʼtáj waʼatsak yan i tsój, pero kʼániyat kʼal a Jehová. U uchaʼ a Jehová abal u tʼajámalits patal jawaʼ u ejtowamal ani abal xowéʼ u jílchalakits abal Jajáʼ ti kin tólmiy. Nixéʼ in tʼajaʼ abal yabáts ti kin ataʼ an jikʼeltaláb» (Dan. 6:​12-22).

¿JANTʼOJ KʼWAJAT IN TʼAJÁL A JEHOVÁ XOWÉʼ TA KʼICHÁJ?

8. ¿Jantʼoj játs axi in lej belálak a David? (Salmo 56:8).

⁸ A David kʼwajatak in tametnál yan i kʼibataláb ti Gat, pero yab in jilaʼ ka atáj kʼal an jikʼeltaláb. Jawaʼ in tʼajaʼ játs kin tsalpay jantʼiniʼ ti kʼwajat ti beletnáb kʼal a Jehová. A David in tʼajaʼ ti kwéntaj abal kʼal a Jehová kʼwajatak ti exóbchinalak jantʼoj kin tʼajaʼ ani u tʼajchinalak ti kwéntaj jawaʼ in atsʼál (ka ajiy Salmo 56:8). Jayej in jilaʼ ka kanatbedháj ani ka tolmiyat kʼal in jaʼúbchik, ejtíl kʼal a Jonatán ani kʼal an sumo sacerdote Ahimélec (1 Sam. 20:​41, 42; 21:​6, 8, 9). A David yaníl exan ka tsemdháj kʼal a Saúl pero yab in éjtow, jajáʼ in exlálak abal kʼwajatak ti beletnáb kʼal a Jehová ani in exlálak jantʼiniʼ tin atsʼálak.

9. ¿Jantʼoj tu lej tʼajchal ti kwéntaj a Jehová?

⁹ Max tatáʼ exom a tametnál jun i kʼibataláb ani a atsʼál i jikʼél, ka tʼilaʼ abal a Jehová in tʼajál ti kwéntaj ani in exlál jantʼoj játs axi a atsʼál ta ichích. Jun i tʼiplab, tam ti an israelitas kʼwajatak ti odhnáb ti Egipto, a Jehová in tsuʼtalak jantʼiniʼ tin atsʼálak ani «an yajchiktaláb» axi in watʼalak (Éx. 3:7). Al jun i ajatláb a David in uluw abal a Jehová in tsuʼtalak an yajal axi in atsʼál tin ichích ani an tʼeʼpintaláb axi in kwaʼalak (Sal. 31:7). An israelitas yaníl in jékʼomnaʼ a Jehová ani in lej yajchiknaʼ, pero a Jehová jayej in yájnanchalak (Is. 63:9). Tu lej kanatbedhál ki exlaʼ abal tam u jikʼél a Jehová tu éxbayal ani in léʼ tu ku tólmiy.

10. ¿Jaleʼ ta lej belál abal a Jehová u tʼeʼpinal kʼal tatáʼ ani neʼets ti tólmiy?

¹⁰ Max kʼwajat a tametnál jun i kʼibataláb ani i jikʼél, walám yab a lej tʼajál ti kwéntaj jantʼiniʼ  a Jehová kʼwajat ti beletnál ani ti tólmiyal. ¿Jantʼoj i éjtowal ki tʼajaʼ tam i atsʼál antsanáʼ? Ki lej konchij a Jehová tu ku tólmiy ki tʼajaʼ ti kwéntaj jantʼiniʼ exom tu tólmiyal (2 Rey. 6:​15-17). Talbél ki tsalpay max waʼats jun i tʼilomtaláb axi tu kanatbédhaʼ, o jun i tokʼtsixtaláb axi jun i epchal in bínaʼ ti tamkuntaláb. Jayej awits ki tsalpay max waʼats jun i publicación, jun i video, jun i ajatláb o jun i texto axi ti Biblia axi jun i epchal tu ajchij, o walám tu uchaʼ jantʼoj axi tu lej kanatbédhaʼ. Walám junchikíl kʼibat i atsʼál ki tʼilaʼ abal an exobchixtaláb axi a Jehová tu pidhál ani an kʼanidhomtaláb axi an epchalchik tu koʼonchal, pel jun i tsʼejwalixtaláb in kʼál a Jehová (Is. 65:13; Mar. 10:​29, 30). Nixéʼ in tejwamedhál abal a Jehová u tʼeʼpinal kʼal wawáʼ ani in léʼ abal ku utey kʼal Jajáʼ (Is. 49:​14-16).

11. ¿Kʼal jantʼoj ti tolmiyat a Aida abal yab ka atáj kʼal an jikʼeltaláb?

¹¹ Ti Senegal u kʼwajíl jun i epchal axi in bij Aida, jajáʼ kʼwajatak in tametnál jun i kʼibataláb ani in tʼajaʼ ti kwéntaj jantʼiniʼ kʼwajatak ti tolmiyáb kʼal a Jehová. Jajáʼ pelak an kʼaʼál tsakam, jaxtám in tátajchik in léʼak abal a Aida kin koʼoy jun i alwaʼ tʼojláb abal ka beletnáj. Pero kom a Aida in takuy kin tʼajaʼ ti precursora yab in éjtowalak kin koʼoy jun i alwaʼ tʼojláb ani jaxtám in atálak wéʼ i tumín. In yanél lej tsákuy kʼal jajáʼ ani u kʼwíynalak. A Aida tu ólchal jawaʼ in atsʼálak: «U tsʼejnálak abal u yanél ani u at-kʼwajíl ti kin kawiliy kom yab u éjtowalak ku béletnaʼ u tátajchik, ma u wálbiy a Jehová kʼal jawaʼ kʼwajatak u watʼal». Pero jun a kʼicháj in atsʼaʼ jun i tʼilomtaláb kʼal axi ti lej tolmiyat, a Aida in ulal: «An epchal in uluw abal a Jehová in exlál patal an yajal axi i kwaʼal ti ichích. Jayej an ókʼnom ani an epchalchik tin uchaʼ i kaw axi tin tʼílchalak abal a Jehová tin kʼanidhál. Nixéʼ tin tólmiy abal kʼayúm kʼayúm ku atsʼaʼ más kanat. In tujey u ólonchal más a Jehová, nixéʼ tin tólmiy abal ku belaʼ más kʼal Jajáʼ, ani ku atsʼaʼ más i koyataláb tu ichích kom u tʼajálak ti kwéntaj jantʼiniʼ tin tókʼtsiyalak». Wéʼ i kʼij talbél a Aida in elaʼ jun i tʼojláb kʼal axi ti tolmiyat abal kin áynanchij jantʼiniʼ i precursora, kin ejtow kin tólmiy in tátajchik ani kʼeʼat i atikláb. Jajáʼ in ulal: «U exobnámal ku belaʼ más kʼal a Jehová ani an oláb tin tolmiyámal abal yab ti kin ataʼ an jikʼeltaláb».

 ¿JANTʼOJ NEʼETS KIN TʼAJAʼ A JEHOVÁ AN KʼICHÁJ AXI TAʼTAL?

12. Kʼal jawaʼ in ulal Salmo 56:​9, ¿jantʼoj játs axi in lej belálak a David?

¹² (Ka ajiy Salmo 56:9). Axéʼ an versículo tu exóbchal kʼeʼat jantʼoj axi in tʼajaʼ a David abal yab ka atáj kʼal an jikʼeltaláb tam ti xeʼetsak ti ayoknáb: a David in lej tsalpay kʼal jawaʼ a Jehová neʼetsak kin tʼajaʼ axi taʼtal an kʼicháj. A David in exlálak abal kʼal a Jehová neʼetsak ka kʼániyat ani abal yab neʼetsak ka jilan ka tsemdháj. Jayej in lej belálak abal neʼetsak kin bajuw ti tsʼalej ti Israel, kom játs uchnénekits kʼal a Jehová (1 Sam. 16:​1, 13). A David in exlálak abal a Jehová neʼetsak kin putuw jawaʼ in ulúmal.

13. ¿Jantʼoj neʼets kin tʼajaʼ a Jehová axi taʼtal a kʼicháj?

¹³ ¿Jantʼoj tu uchamal a Jehová abal neʼets kin tʼajaʼ? Jajáʼ yab neʼets tu ku tíxkʼanchij xowéʼ patal an kʼibataláb. c Pero tu uchamal abal ban alabél tsabál, neʼets kin talabedhaʼ patal an yajchiktaláb (Is. 25:​7-9). I lej belál abal a Jehová in kwaʼal an tsapláb abal kin édhaʼ an tsemélom, abal tu ku jeldhaʼ ani kin talabedhaʼ axi pojkax (1 Juan 4:4).

14. ¿Jantʼoj i éjtowal ki tsalpay tam u jikʼél?

¹⁴ Tam ka atsʼaʼ i jikʼél ka tsalpay jantʼoj játs axi neʼets kin tʼajaʼ a Jehová axi taʼtal a kʼicháj. Ka tsalpay jantʼiniʼ neʼets ku kʼwajiy tam ka talabedháj a Satanás, tam ka talabedháj an atikláb axi pojkax, ani tam kʼayúm kʼayúm ka tʼoke i ejatal ani yabáts ki koʼoy i walabtaláb. Ban púlik tamkuntaláb regional axi ti 2014, tʼipoyat jantʼiniʼ jun i yaneláb kʼwajatak ti tʼilom tin kwéntaj an aychixtaláb. Jajáʼchik in tʼilálak abal jantʼoj walám neʼets kin uluw 2 Timoteo 3:​1-5 max pelak jun i kʼej kaw axi neʼets ka putun ban alabél tsabál: «Ban alabél tsabál patal neʼets ku kʼwajiy kulbél, an atiklábchik neʼets kin kʼanidhaʼ in at-kʼwajíl, neʼets kin kʼanidhaʼ an exobchixtaláb axi kʼwajat ti Biblia, neʼets kin koʼoychik i tsaʼataláb, neʼets kin kʼakʼnaʼ a Dios, an tsakamchik neʼets kin kʼakʼnaʼ in tátaj, an atiklábchik neʼets ti kʼakʼnax ani neʼets ka kʼwajiy putudh. An yanelábchik neʼets ka kʼanidháxin, dhúbatkʼij neʼets kin tsʼejkaʼ jun i kʼibataláb, yab jitaʼ neʼets ti kawilix, neʼets kin tʼajaʼchik jawaʼ tekedh, neʼets kin tʼajaʼchik ti maxu, an atiklábchik neʼets kin putuw jawaʼ in ulal, neʼets kin tsápnanchij kin exbay axi más, yab neʼets kin kʼadhatnaʼchik tin báʼ. Neʼets kin chubax kʼanidhaʼ a Dios ani yab an kʼaláb axi waʼats. Etsʼey kit kʼwajiy utat kʼal jajáʼchik». ¿I ujnám ki tʼilaʼ kʼal i yanel ani kʼal an epchalchik abal jantʼiniʼ neʼets ku kʼwajiy ban alabél tsabál?

15. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ a Tanja abal yab ka atáj kʼal an jikʼeltaláb?

¹⁵ A Tanja pel jun i epchal axi u kʼwajíl ti Macedonia del Norte, jajáʼ yab in jilaʼ ka atáj kʼal an jikʼeltaláb kom kʼwajiy in tsalpayal kʼal an lablixtaláb axi a Jehová neʼets kin bínaʼ. Jajáʼ in ulal abal in papá ani in mamá lej tsákuy tam ti jajáʼ in tujchij kin exóbnaʼ an Biblia, jajáʼ in ulal axéʼ: «Nanáʼ in lej jikʼélak kom u mamá tin kwadhálak tam in wichélak ti tamkuntaláb. Jayej tin uchaʼchik abal neʼetsak ti kin tsemdháj max ku tʼajaʼ tin ólchix kʼal a Jehová». A Tanja kedhmayat tin kʼimáʼ, ¿jantʼoj in tʼajaʼ? Jajáʼ in ulal: «U lej tsalpay abal max kin kʼwajiy putudh kʼal a Jehová, neʼets kin kʼwajiy kulbél abal etsʼey. Nanáʼ u tsálpayalak abal max ku kʼibaʼ jawaʼ u kwaʼal, ban ít tsabál a Jehová neʼets ti kin pidhaʼ yan jantʼoj ani neʼets ti kin tólmiy ku ukʼchiy patal an kʼibataláb axi u tametnámal». A Tanja kʼwajiy putudh kʼal a Jehová ani talbél in elaʼ juʼtáj ka kʼwajiy. Xowéʼ kʼwajat tómkidh kʼal jun i epchal axi in lej kʼanidhál  a Jehová ani tin tsablóm in tʼójonchal a Jehová lej kulbél.

KI TSÁPNANCHIJ KI BELAʼ MÁS KʼAL A JEHOVÁ

16. ¿Jantʼoj neʼets tu ku tólmiy abal ki koʼoy i iniktaláb abal tam ka putun jawaʼ in ulal Lucas 21:​26-28?

¹⁶ Ban púlik yajchiktaláb yantalom i atikláb neʼets ka tsʼebtsʼin kʼal «yantalom i kʼakʼadhtaláb», pero jitaʼchik in tʼójonchal a Jehová, neʼets kin tejwamédhaʼ i iniktaláb ani yab neʼets ka jikʼey (ka ajiy Lucas 21:​26-28). ¿Jaleʼ yab neʼets ku jikʼey? Kom i ujnámits ki belaʼ kʼal a Jehová. A Tanja in ulal abal jawaʼ in watʼaʼ ti biyál lej tolmiyámej abal kin tamétnaʼchik kʼeʼat i kʼibataláb, jajáʼ in ulal: «U tʼajámal ti kwéntaj abal a Jehová etsʼey neʼets tu ku tólmiy ani tu ku lábliy al jawákits tam kʼibataláb. Junchikíl neʼets ki atsʼaʼ abal an atiklábchik kʼwajatits tu lej odhnál, pero jajáʼchik yab in kwaʼal in tsap ejtíl a Jehová, Jajáʼ neʼets tu ku kʼaniy. Belits abal an kʼibataláb lej púlik, jun a kʼicháj neʼets ka taley».

17. ¿Jantʼiniʼ ti neʼets tu ku tólmiy an texto abal axéʼ an támub? (Ka tsuʼuw an foto axi kʼwajat ban portada).

¹⁷ Al axéʼ xi xeʼtsintaláb waʼats yan jantʼoj axi in éjtowal tu ku jikʼedháj, pero wawáʼ i tsápnanchal ki nitsʼbiy a David ani yab i jilál abal an jikʼeltaláb tu ku ataʼ. An texto abal an támub 2024 játs an kaw axi a David in uchaʼ a Jehová: «Tam u atsʼál in jikʼél, u belál abal neʼets ti kin tólmiy» (Sal. 56:3). Jun i atikláb axi in exobnál tin kwéntaj an Biblia, in uluw axéʼ tin kwéntaj an versículo: «A David yab in jilál ka atáj kʼal an jikʼeltaláb, nibal in lej tsalpayal kʼal an kʼibataláb axi in tamtém, jajáʼ in lej belál abal neʼets ka kʼániyat». Ka tsalpay kʼal an texto axi takuyámej abal axéʼ an támub, ani más tam exom a tametnál jun i kʼibataláb. Ka jolkʼaʼ i kʼij abal ka tsalpay kʼal jawaʼ a Jehová in tʼajámal, kʼal jawaʼ in tʼajál xowéʼ ani jawaʼ neʼetsej kin tʼajaʼ axi taʼtál a kʼicháj, ani max ka tʼajaʼ nixéʼ, neʼets ka ejtow ka uluw ejtíl a David: «U lej belál kʼal a Jehová ani jaxtám yab in jikʼél» (Sal. 56:4).