EXOBINTALÁB 9
AJATLÁB 75 «¡Aquí estoy, envíame!»
¿A léʼits ka pidhaʼ a ejatal a Jehová?
«¿Jantʼoj neʼets ku tʼajaʼ abal ku jálbinchij a Jehová patal jawaʼ tin pidhámal?» (SAL. 116:12).
JAWAʼ NEʼETS KI EXÓBNAʼ
Axéʼ xi exobintaláb neʼets ti lej tólmiy abal kit utey más kʼal a Jehová, kom nixéʼ neʼets kin tʼajaʼ abal ka léʼnaʼ ka pidhaʼ a ejatal ani kit pujan.
1, 2. ¿Jantʼoj in tomnál ki tʼajaʼ okʼxidh ku pujan?
BAN bóʼ i támub axi watʼenek, pujnének watʼadh jun millón i epchal. Talchik kʼal jajáʼ in exóbnaʼ tin kwéntaj a Jehová ma tin tsakamtal, antsanáʼ jantʼiniʼ a Timoteo (2 Tim. 3:14, 15). Pero kʼeʼatchik tujey in exobnál tin kwéntaj a Jehová tam ti paynekits. Jun i tʼiplab, jun i mimláb axi payeblábits tujey in exobnál an Biblia ani pujan tam tin kwaʼalak 97 i támub.
2 Walám kʼwajat ta pidhnal jun i exobintaláb kʼal an Biblia, o walám tatáʼ it tsakamej ani a tátachik jats axi ti exobchámal tin kwéntaj a Jehová. ¿A tsalpayámal kit pujan? Walám jats an tsalap axi a kwaʼal, pero okʼox kwaʼal ka pidhaʼ a ejatal a Jehová. Al axéʼ xi exobintaláb neʼets ki tsuʼuw jantʼoj jats ki pidhaʼ i ejatal a Jehová. Jayej neʼets ki tsuʼuw jaleʼ yab in tomnál ka tsʼejnaʼ ka pidhaʼ a ejatal a Jehová ani kit pujan, max it kʼwajatits tʼojojodh.
¿JANTʼOJ JATS KI PIDHAʼ I EJATAL A JEHOVÁ?
3. Ka ólnaʼ talchik i tʼiplab in kʼál i atikláb axi ti biyál takuyat kʼal a Jehová.
3 An Biblia tu tejwamédhanchal abal tam jun i atikláb in pidhálak in ejatal a Jehová pelak abal kin tʼajaʼ jun i exbadh tʼojláb tin bichówil. An bichow Israel kʼwajatakits takudh abal kin kʼakʼnaʼ a Jehová, pero waʼatsak talchik i israelitas axi u takuyábak abal kin tʼajaʼ jun i exbadh tʼojláb. Jun i tʼiplab, a Jehová in takuy a Aarón jantʼiniʼ i sumo sacerdote. Jaxtám tin píkʼib in chiʼdhálak jun i placa tsʼejkadh kʼal i oro, axéʼ in tejwamedhálak abal kʼwajatak takudh kʼal a Jehová (Lev. 8:9). Kʼeʼat i tʼiplab pelak an nazareos. Jajáʼchik kʼwajatak takudh kʼal a Jehová abal kin tʼajaʼ jun i exbadh tʼojláb. An kaw nazareo kʼwajat kaldhach ti hebreo, axéʼ xi kaw in léʼ kin uluw «takudh», o «pilmedhach». An abatnaxtaláb axi pidhan a Moisés in ulalak abal an nazareos kwaʼalak kin putuw kʼal talchik i abatnaxtaláb (Núm. 6:2-8).
4. a) ¿Jantʼoj jats ki pidhaʼ i ejatal a Jehová? b) ¿Jaleʼ ti ulal abal kwaʼal «ki pojkaʼ ti kwetémtal»? (Ka tsuʼuw jayej an dibujo).
4 Xowéʼ ta kʼicháj, wawáʼ i pidhál i ejatal a Jehová tam ki uchaʼ abal i léʼ ki tʼajaʼ tu aykol kʼal a Cristo ani abal neʼets ki eyendhaʼ i ejatal abal ki tʼojonchij expidh Jajáʼ. A Jesús tu exóbchij jantʼiniʼ ki tʼajaʼ nixéʼ. Jajáʼ in uluw: «Kin tʼajat jílkachikiy in kwetém kulbétal jitáts in léʼ ka tsʼatʼey kʼal nanáʼ» (Mat. 16:24). An kaw ka «tʼajat jílkachikiy» jayej awits ki wilkʼaʼ antsanáʼ, «ka pojkaʼ ta kwetémtal», ani «yab ka tʼajaʼ ti kwéntaj jawaʼ tatáʼ a léʼ». Tam tatáʼ ka pidhaʼ a ejatal a Jehová, kwaʼal ka pojkaʼ patal jawaʼ Jajáʼ yab in kulbetnál (2 Cor. 5:14, 15). Jaxtám jun i atikláb in tomnál kin jilaʼ i kidháb tʼajbiláb, ejtíl ti uxúmbej ani ti iníkbej (Gál. 5:19-21; 1 Cor. 6:18). ¿Walám kʼibat ki jilaʼ ki tʼajaʼ axéʼ? Imbáj. Yab neʼets ki atsʼaʼ kʼibat max chubax i kʼanidhál a Jehová ani max i belál abal etsʼey tu konchal ki tʼajaʼ jawaʼ tekedh (Sal. 119:97; Is. 48:17, 18). Jun i epchal axi in bij Nicolás in ulal axéʼ: «In tomnál ki tsalpay jantʼiniʼ ti tsuʼtal an abatnaxtaláb axi a Jehová tu pidhál, max i tsuʼtal ejtíl jun i wikʼaxteʼ, o max i tsuʼtal ejtíl jun i cerca axi u punuwáb juʼtáj waʼats i tsój abal yab tu ku odhnaʼ».
5. a) ¿Jantʼoj in tʼajál jun i atikláb abal kin pidhaʼ in ejatal a Jehová? b) ¿Jantʼoj i tejwamedhál tam ki pidhaʼ i ejatal a Jehová? (Ka tsuʼuw jayej an imágenes).
5 ¿Jantʼiniʼ i pidhál i ejatal a Jehová? Tam i tʼajchal jun i oláb. Al nixéʼ an oláb i ólchal abal expidh neʼets ki kʼakʼnaʼ Jajáʼ, ani abal neʼets ki eyendhaʼ i ejatal abal ki tʼajchij in kulbétal. Jayej i uchál abal etsʼey neʼets ki kʼanidhaʼ, ani abal neʼets ki tʼojonchij kʼal patal i ichích, kʼal patal i tsap ani kʼal patal i ejatal (Mar. 12:30). Nixéʼ xi oláb i tʼajchal ti kwetémtal, pero an pujantaláb neʼets ki tʼajaʼ tin tamét kʼeʼat i atiklábchik, kom antsanáʼ neʼets kin tʼajaʼchik ti kwéntaj abal i pidhaʼits i ejatal a Jehová. Jawaʼ i uchál a Jehová al nixéʼ xi oláb yab pel i alkʼidh kaw, wawáʼ i léʼ ki putuw kʼal jawaʼ i uchamal a Jehová, ani a Jehová jayetsej in léʼ (Ecl. 5:4, 5).
¿JANTʼOJ NEʼETS TI TÓLMIY ABAL KA LÉʼNAʼ KA PIDHAʼ A EJATAL A JEHOVÁ?
6. ¿Jantʼoj in tʼajál abal jun kin léʼnaʼ kin pidhaʼ in ejatal a Jehová?
6 An kʼanidhomtaláb axi i koʼonchal a Jehová jats axi in tʼajál abal ki léʼnaʼ ki pidhaʼ i ejatal. Axéʼ xi kʼanidhomtaláb yab u talél. Pel jun i kʼanidhomtaláb axi neʼets ti puwel kʼayúm kʼayúm, biyat ki exlaʼ más tin kwéntaj a Jehová ani ki exbay in káwintal (Col. 1:9). An exobintaláb kʼal an Biblia ti tolmiyámal ka exlaʼ abal chubax ejat a Jehová. Jayej, abal Jajáʼ in eyendhámal an espíritu santo abal ka dhuchan an Biblia, ani abal in kwaʼal jun in bichówil tejéʼ tsabál axi exom ti tʼojnal abal ka putun in tsalápil.
7. ¿Jantʼoj in tomnál kin tʼajaʼ jitaʼ in léʼ ka pujan?
7 Tam jun i atikláb kin pidhaʼ in ejatal a Jehová, jats kom in exlálits talchik i exobchixtaláb lej exbadh axi ti Biblia, ani kom in tsápnanchal yabáts kin tʼajaʼ jawaʼ yab in kulbetnál a Jehová. Kʼwajatits in tʼilchal kʼeʼat i atiklábchik jawaʼ in exobnál ti Biblia (Mat. 28:19, 20). Jayej in lej kʼanidhál a Jehová ani in léʼ kin tʼojonchij kʼal patal in ejatal. Ani tatáʼ, ¿kʼwajatits a tʼajál patal axéʼ? Max chubax a kʼanidhál a Jehová, yab neʼets ka tsalpay kit pujan expidh kom a léʼ ka tsuʼuw kulbél an epchal axi ti exóbchal kʼal an Biblia. Max tatáʼ it tsákamej, yab neʼets ka tsalpay kit pujan expidh kom a léʼ ka kulbedhaʼ a tátachik o kom a jaʼúbchik jayej kʼwajatits ti pújnal.
8. ¿Jaleʼ ti lej alwaʼ ki tsalpay kʼal patal jawaʼ a Jehová tu pidhámal? (Salmo 116:12-14).
8 Tam tatáʼ ka tsalpay kʼal patal jawaʼ a Jehová ti pidhámal, neʼets ka léʼnaʼ ka pidhaʼ a ejatal (ka ajiy Salmo 116:12-14). An Biblia in ulal abal a Jehová tu pidhámal yan i tsʼejwalixtaláb ani yan jantʼoj alwaʼ (Sant. 1:17). Jun i tsʼejwalixtaláb lej alabél axi tu pidhámal a Jehová jats kin bínaʼ in tsakámil, nixéʼ in tʼajál abal ki ejtow ki jaʼúbnaʼ a Dios ani ki ejtow ku kʼwajiy abal etsʼey (1 Juan 4:9, 10, 19). Max tatáʼ ka pidhaʼ a ejatal a Jehová, neʼets ka tejwamédhaʼ abal a kʼakʼnál patal jawaʼ Jajáʼ ti pidhámal (Deut. 16:17; 2 Cor. 5:15). Axéʼ jats u olnáb ban libro Kit kʼwajiy kulbél abal etsʼey, ban ajumtaláb 46, punto 4. Tanáʼ jayej waʼats jun i video axi in bij ¿Jantʼoj i éjtowal ki pidhaʼ a Jehová?
¿WALÁM NEʼETS KA EJTOW KA PIDHAʼ A EJATAL A JEHOVÁ ANI KIT PUJAN?
9. ¿Jaleʼ ti yab in tomnál ka atsʼaʼ abal i nixoknáb ka pidhaʼ a ejatal a Jehová?
9 Walám tatáʼ a atsʼál abal yabaye neʼets ka ejtow ka pidhaʼ a ejatal a Jehová ani ki pujan. Walám a atsʼál abal a yéjenchalej ka jalkʼuy jantʼoj ta ejatal, o a yéjenchal ka exbay más an Biblia abal kit utey más kʼal a Jehová (Col. 2:6, 7). Ki tʼilaʼ abal yab patal an exóbalchik kʼal an Biblia neʼets kin tujchij kin eyendhaʼ dhubat tin ejatal jawaʼ kʼwajat in exobnál, talchik neʼets ka owey wéʼ más. Jayej ki tʼilaʼ abal talchik i tsakam neʼets ka owey wéʼ más abal kin tujchij kin kʼanidhaʼ a Jehová. Jaxtám, ka tsalpay jantʼoj jats axi a yéjenchal ka jalkʼuy tatáʼ ani yab ka jumbiy jawaʼ a tʼajál, kʼal jawaʼ in tʼajál axi kʼeʼatchik (Gál. 6:4, 5).
10. ¿Jantʼoj a éjtowal ka tʼajaʼ max a atsʼál abal yabaye neʼets ka ejtow ka pidhaʼ a ejatal a Jehová ani ki pujan? (Ka tsuʼuw an recuadro « Max a papá ani a mamá pelits i ólchix kʼal a Jehová»).
10 Max tatáʼ a atsʼál abal yabaye neʼets ka ejtow ka pidhaʼ a ejatal a Jehová ani kit pujan, yab ka walbaʼ ta baʼ. Ka lej ólonchij a Jehová abal ti tólmiy ka jalkʼuy jawaʼ in kʼíbchalej (Filip. 2:13; 3:16). Ka tʼilaʼ abal a Jehová neʼets kin otsʼówiy an oláb axi ka tʼajchij ani neʼets ti tókʼtsiy (1 Juan 5:14).
¿JALEʼ TI TALCHIK IN LEJ TSÁLPAYAL MAX KIN PIDHAʼ IN EJATAL A JEHOVÁ?
11. ¿Jantʼiniʼ tu tólmiyal a Jehová abal yab ki kʼibchij?
11 Waʼats talchik i exóbal kʼal an Biblia axi neʼets kin éjtowits kin pidhaʼ in ejatal a Jehová ani ka pujan, pero kʼwajatej in lej tsalpayal. Walám in tsʼejnálchik kin tʼajaʼ jun i walabtaláb lej púlik ani ka kaldháj ti tamkuntaláb. Pero an Biblia in ulal abal a Jehová neʼets kin tólmiy in tʼojnálil abal «ka xeʼtsin tekedh jantʼiniʼ tin tomnál» ani abal kin tʼajaʼchik jawaʼ alwaʼ (Col. 1:10). Jaxtám, a éjtowal ka lej belaʼ abal a Jehová neʼets ti pidhaʼ an tsapláb axi a yéjenchal abal ka tʼajaʼ jawaʼ tekedh, kom Jajáʼ in tolmiyámalits kʼeʼat i atiklábchik (1 Cor. 10:13). A Jehová etsʼey tu tólmiyal abal ki tʼajaʼ jawaʼ tekedh, jaxtám lej wéʼ i atikláb axi u kaldháb ti tamkuntaláb.
12. ¿Jantʼoj neʼets tu ku tólmiy abal yab ki kʼibchij a Jehová?
12 Patal u wálbidh, jaxtám junchikíl neʼets ki léʼnaʼ ki tʼajaʼ jantʼoj axi yab tekedh (Sant. 1:14). Pero tam ka koʼoy jun i takaxtaláb, tatáʼ jats axi neʼets ka takuy max neʼets ka jilaʼ ti ataʼ o imbáj. Talchik i atikláb in ulal abal tam i tamtémits jun i takaxtaláb, yabáts i éjtowal ki tʼajaʼ jantʼoj, pero nixéʼ yab chubax. Wawáʼ i éjtowal ki ábatnaʼ i tsalápil ani ki tʼajaʼ jawaʼ tekedh. Waʼats yan jantʼoj axi i éjtowal ki tʼajaʼ abal yab tu ku ataʼ jun i takaxtaláb, ejtíl ki ólonchij a Jehová chudhél chudhél, ki exóbnaʼ an Biblia ti kwetémtal, ku kʼalej ti tamkuntaláb ani ku kalej tu ólnom. Max etsʼey ki tʼajaʼ patal axéʼ, neʼets ki ejtow ku kʼwajiy putudh kʼal a Jehová. Etsʼey ki tʼilaʼ abal a Jehová neʼets tu ku tólmiy abal ki tʼojonchij ani yab neʼets tu ku walbaʼ (Gál. 5:16).
13. ¿Jantʼoj i éjtowal ki exóbnaʼ kʼal in tʼiplábil a José?
13 Jawaʼ neʼets tu ku tólmiy abal yab ki kʼibchij a Jehová jats ki tsalpay jantʼoj neʼets ki tʼajaʼ tam i tamtémits an takaxtaláb. Ti Biblia waʼats yan i tʼiplab in kʼál in tʼojnálil a Jehová axi in ejtow kin tʼajaʼ antsanáʼ, belits abal wálbidhak jayej ejtíl wawáʼ. Jun i tʼiplab pel a José, jajáʼ uchan yan i kalel kʼal in kʼimádhil a Potifar abal ka kwatsiy kʼal jajáʼ. Pero jajáʼ in kwaʼalakits tsalpadh jantʼiniʼ neʼets ka tokʼtsin. An Biblia in ulal abal jajáʼ yab in bátsʼuwalak in kʼimádhil a Potifar ani in uchaʼ: «Nanáʼ yab u léʼ ku tʼajaʼ nixéʼ, kom yab u léʼ ku kʼibchij a Dios» (Gén. 39:8-10). Axéʼ in tejwamedhál abal a José in kwaʼalakits tsalpadh jantʼiniʼ neʼets ka tokʼtsin, ani jaxtám yab in atsʼaʼ kʼibat kin tʼajaʼ jawaʼ tekedh.
14. ¿Jantʼoj i éjtowal ki tʼajaʼ abal ki pojkaʼ patal jawaʼ a Jehová yab in kulbetnál?
14 ¿Jantʼiniʼ i éjtowal ki nitsʼbiy a José ani yab ki kʼibchij a Jehová? Ki tsalpay okʼxidh jantʼoj neʼets ki tʼajaʼ tam i tamtémits an takaxtaláb. Kwaʼal ki tixkʼaʼ dhúbatkʼij ti tsalápil jawaʼ a Jehová yab in kulbetnál. Yab in tomnál ku jilkʼon tu tsalpax kʼal nixéʼ (Sal. 97:10; 119:165). Axéʼ neʼets tu ku tólmiy abal yab ki tʼajaʼ jantʼoj axi kidháb, kom neʼets ki éxlaʼits jantʼoj ki tʼajaʼ tam i tamtémits an takaxtaláb.
15. ¿Jantʼiniʼ neʼets ka tejwamédhaʼ abal kʼwajat ta utel kʼal a Jehová? (Hebreos 11:6).
15 Tatáʼ a exlál abal axéʼ jats an kʼakʼnaxtaláb axi chubax ani a léʼ ka tʼojonchij a Jehová abal etsʼey, pero, ¿walám waʼats jantʼoj axi kʼwajat ti tʼokʼbayal abal ki pujan? Max jats a watʼál, a éjtowal ka tʼajaʼ jawaʼ an tsʼalej David in uchaʼ a Jehová. Jajáʼ in uchaʼ: «Ti kin lej tʼajchij ti kwéntaj jawaʼ u atsʼál ani ti kin métʼanchij jantʼoj waʼats tu ichích. Ti kin éxlanchij jantʼoj jats axi tin tʼeʼpindhál. Ka tʼajaʼ ti kwéntaj max u kwaʼal jun i kidháb leʼnomtaláb, ani ti kin tólmiy abal etsʼey ku tʼajaʼ jawaʼ tekedh» (Sal. 139:23, 24). Max tatáʼ ka tsápnanchij ka pidhaʼ a ejatal a Jehová ani kit pujan, neʼets ka tejwamédhaʼ abal a léʼ kit utey más kʼal Jajáʼ. An Biblia tu tejwamédhanchal abal a Jehová in lábliyal patal jitaʼchik in tsápnanchal kin tʼajaʼ nixéʼ (ka ajiy Hebreos 11:6).
KA ÁYNANCHIJ KIT UTEY KʼAL A JEHOVÁ
16, 17. ¿Jantʼoj in tʼajál a Jehová kʼal in tsakámil an ólchixchik kʼal a Jehová? (Juan 6:44).
16 A Jesús in uluw abal a Jehová jats axi in utuwal jun i atikláb tin bichówil (ka ajiy Juan 6:44). Tu lej kanatbedhál ki exlaʼ axéʼ, ¿jaleʼ? Kom a Jehová tu métʼanchij jantʼoj alwaʼ ti ichích ani jaxtám tu utuw tin bichówil. A Jehová tu tsuʼtal ejtíl jun i kʼaláb axi in kwaʼal lej yan in jalbíl (Deut. 7:6; nota).
17 Max tatáʼ it tsakamej, walám a atsʼál abal it kʼwajat ti tamkuntaláb kom a tátachik ti neʼdhál, ani yab kom a Jehová ti utúmal tin bichówil. Pero ka atsʼaʼ jantʼoj in ulal an Biblia: «Kit utat kʼwajiy kʼal a Dios ani Jajáʼ neʼets ka utat kʼwajiy kʼal tatáʼchik» (Sant. 4:8; 1 Crón. 28:9). Axéʼ xi texto tu exóbchal abal max tatáʼ okʼox kit utey kʼal a Jehová, Jajáʼ jayej neʼets ka utey kʼal tatáʼ. Patal jitaʼchik kʼwajat tin bichówil a Jehová jats kom Jajáʼ in utúmal ti junchik ani jayetsej in tʼajál kʼal in tsakámil an ólchixchik kʼal a Jehová. Tam jun i atikláb kin tujchij ka utey kʼal a Jehová, Jajáʼ jayej in tujchal ka utey kʼal nixéʼ xi atikláb, antsanáʼ jantʼiniʼ in ulal Santiago 4:8 (ka jumbiy kʼal jawaʼ in ulal 2 Tesalonicenses 2:13).
18. ¿Jantʼoj neʼets ki exóbnaʼ al axi jun an exobintaláb? (Salmo 40:8).
18 Tam ti a Jesús pujan, ejtíl max kʼalej tin tamét a Jehová abal kin uchaʼ abal neʼets kin tʼajaʼ patal jawaʼ ka konchat (ka ajiy Salmo 40:8; Heb. 10:7). Tam tatáʼ ka pidhaʼ a ejatal a Jehová ani kit pujan, kʼwajat a tʼajál jawaʼ in tʼajaʼ a Jesús. Axi jun an exobintaláb neʼets ti tólmiy abal ka áynanchij ka tʼojonchij a Jehová talbél ti pujnének.
¿JANTʼOJ NEʼETS KA TÓKʼTSIY?
-
¿Jantʼoj in léʼ kin uluw «ki pidhaʼ i ejatal a Jehová»?
-
¿Jaleʼ ti lej alwaʼ ki tsalpay kʼal patal jawaʼ a Jehová tu pidhámal?
-
¿Jantʼoj neʼets ti tólmiy abal yab ka tʼajaʼ jun i walabtaláb axi púlik?
AJATLÁB 38 Jehová te cuidará