1. ¿Jantʼoj tam alwaʼtaláb i bátsʼuwal kom u kʼwajat tin bichowil a Jehová?

 ¡I ATSʼÁL lej kulbél kom u kʼwajat tin bichówil a Jehová! Ban xeʼtsintaláb waʼats yan i kʼibataláb, pero tin bichówil a Jehová u kʼwajat junkudh (Sal. 133:1). Jayej, an exobchixtaláb axi a Jehová tu pidhál in tʼajál abal ku kʼwajiy kulbél kʼal i yanél (Efes. 5:33–6:1). Ani a Jehová jayej tu tólmiyal abal ki exlaʼ jantʼoj ki tʼajaʼ tam i atsʼál u tʼeʼpidh.

2. ¿Jaleʼ ti junchikíl neʼets kin yejenchij ki lej tsápnanchij abal ki kʼakʼnaʼ a Jehová?

² Abal ki ejtow ki áynanchij ki kʼakʼnaʼ a Jehová in yéjenchal ki tʼajaʼ yan i tsapláb. ¿Jaleʼ? Kom walám jun i epchal kin uluw o kin tʼajaʼ jantʼoj axi tu ku yajbédhanchij i ichích. Jayej, junchikíl walám ku tʼeʼpin kom lej wilkʼidhits u ukʼpinal. Axéʼ xi exobintaláb neʼets tu ku tólmiy abal ki áynanchij ki kʼakʼnaʼ a Jehová tam jun i epchal tu ku yajbedhaʼ kʼal jantʼoj axi in tʼajaʼ, jayej tam yab junat u tsalpax kʼal i tomkíl o i kʼimádhil ani tam u tʼeʼpinal kom i tʼajámal jantʼoj axi yab tekedh. Jayej neʼets ki tsuʼuw talchik i tʼiplab axi ti Biblia ani neʼets ki tsuʼuw jantʼoj tu exóbchal.

TAM JUN I EPCHAL TU ODHNÁL KʼAL JANTʼOJ AXI IN ULUW O IN TʼAJAʼ

3. ¿Jawaʼ játs an kʼibataláb axi in watʼal in tʼojnálil a Jehová?

³ An kʼibataláb. Walám jun a kʼicháj jun i epchal neʼets kin tʼajaʼ jantʼoj axi tu ku itʼixbédhaʼ, o walám kin tʼajaʼchik o kin uluw jantʼoj axi tu ku yajbedhaʼ. Junchikíl ma an ókʼnomchik neʼets ka ukʼpin. Tam u watʼel axéʼ, talchik i epchal neʼets kin atsʼaʼ kʼibat kin belaʼ abal axéʼ játs in bichówil a Jehová. Ma junchikíl walám kin jílaʼchik ka kʼalej ti tamkuntaláb ani  yabáts kin tawnaʼ nixéʼ xi epchal (Sof. 3:9). Pero, ¿walám alwaʼ kin tʼajaʼ antsanáʼ? Ki exóbnaʼ in tʼiplábil an abatwálej Pablo, jajáʼ in watʼaʼ jun i kʼibataláb ejtíl axéʼ.

4. ¿Jantʼoj tam kʼibataláb in watʼaʼ an abatwálej Pablo?

⁴ An tʼiplab axi ti Biblia. An abatwálej Pablo jayej in exlálak abal an epchalchik u ukʼpinalak. Ejtíl tam ti jajáʼ tujey ti támkunal kʼal an epchalchik axi ti Jerusalén, in tʼajaʼ ti kwéntaj abal kʼal yan i epchal u tsʼejnábak ani yabak in belálchik max a Pablo pel i aykol (Hech. 9:26). Jayej talbél in exlaʼ abal kʼal yan i epchal kʼwajatak ti kawiliyáb (2 Cor. 10:10). A Pablo jayej in tsuʼuw abal a Pedro in tʼajaʼ jantʼoj axi yab tekedh, nixéʼ awilak kin tʼajaʼ abal an epchalchik ka yajbéj in ichích (Gál. 2:​11, 12). Jayej a Pablo in lej yajnaʼ tam ti jílkakiyat kʼal a Marcos (Hech. 15:​37, 38). Kʼal patal jawaʼ in watʼaʼ a Pablo awilak kin tsalpay abal neʼets kin jilaʼ kin junkuw an epchalchik, pero yab in tʼajaʼ antsanáʼ. Jajáʼ in tsápnanchij kin jalkʼuy in tsalápil ani in áynanchij kin tʼojonchij a Jehová. ¿Kʼal jantʼoj ti tolmiyat?

5. ¿Kʼal jantʼoj ti tólmiyat a Pablo abal yab ka owméj kʼal an epchalchik? (Colosenses 3:​13, 14; ka tsuʼuw jayej an dibujo).

⁵ An abatwálej Pablo in lej kʼanidhálak an epchalchik, jaxtám yab in lej tʼajchalak ti kwéntaj tam u ukʼpinal, jawaʼ más in tʼajchij ti kwéntaj jats jawaʼ in tʼajálakchik alwaʼ. Jajáʼ in lej kʼanidhálak an epchalchik, jaxtám in pakwlanchij ani jayetsej tu uchaʼ ki tʼajaʼ wawáʼ ti Colosenses 3:​13, 14 (ka ajiy). Ka tsalpay kʼal axéʼ, ¿jantʼoj in tʼajaʼ a Pablo tam ti jílkakiyat kʼal a Marcos? A Pablo in tʼilmay a Marcos ani yab in dhayaʼ i lokotaláb. Jats u tejwamél ban carta axi in dhúchunchij an epchalchik axi ti Colosas. In uluw abal a Marcos pelak jun i inik axi lej ikʼax ani in kulbetnálak ti tolmix (Col. 4:​10, 11). Ani tam ti kʼwajiy ti wikʼaxteʼ ti Roma, in konoy ka tólmiyat kʼal a Marcos (2 Tim. 4:11). A Pablo in pakwlanchij an epchalchik ani in áynanchij kin jaʼúbnaʼ. ¿Jantʼoj i exobnál kʼal jawaʼ in tʼajaʼ?

6, 7. ¿Jantʼoj neʼets tu ku tólmiy abal ki áynanchij ki kʼanidhaʼ an epchalchik belits abal junchikíl u ukʼpinal? (1 Juan 4:7).

⁶ Jawaʼ i exobnál. A Jehová in léʼ abal ki áynanchij ki kʼanidhaʼ an epchalchik (ka ajiy 1 Juan 4:7). Tam jun i epchal tu ku odhnaʼ kʼal in káwintal o kʼal jawaʼ kin tʼajaʼ, ki tsápnanchij abal yab ki tsalpay kidháb tin kwéntaj jajáʼ. Ki tsalpay abal yab tʼajchíl tin tʼajaʼ nixéʼ ani abal kʼwajat in tsápnanchal kin tʼajaʼ jawaʼ tekedh (Prov. 12:18).  Jayetsej in tʼajál a Jehová. Jajáʼ tu lej kʼanidhál, jaxtám yab tu walbál tam ku ukʼpin ani yab u kʼwajíl tu ku tʼilchij i wálab (Sal. 103:9). Jaxtám ti lej exbadh abal wawáʼ ki nitsʼbiy a Jehová ani ki pakwlanchij an epchalchik (Efes. 4:32–5:1).

⁷ Etsʼey ki tʼilaʼ abal u kʼwajílits tin taltal axéʼ an xeʼtsintaláb, jaxtám ti lej exbadh ku kʼwajiy junkudh kʼal an epchalchik. Walám ku ayoknáj ani ku báliyat ti wikʼaxteʼ, tanáʼ ti neʼets ki yéjenchij abal an epchalchik tu ku tólmiy (Prov. 17:17). Jats in watʼaʼ jun i epchal axi pel i ókʼnom, jajáʼ u kʼwajíl ti España ani in bij José. a Jajáʼ ani kʼeʼat i epchalchik yab in léʼnaʼ kin tólmiy an eyalchik ani jaxtám báliyat ti wikʼaxteʼ. Jajáʼ in ulal: «U kʼwajatak patal tamkudh, jaxtám i lej métʼanchalak jawaʼ in tʼajál axi más ani nixéʼ in tʼajálak abal ku itʼixbéj. I koʼoy ku kuxunchixin ani ki pakwlanchij axi más. Nixéʼ tu tólmiy abal patal ku beletnáxin kom waʼatsak i wikʼnél axi in léʼak tu ku odhnaʼ. Jun a kʼicháj u tsʼojbédhaʼ u okób ani yab u éjtowalak ku yátsiy, jaxtám jun i epchal tin pakʼuwchalak u tóltomil ani tin tólmiyalak kʼal jawaʼ u yéjenchalak. U tʼajaʼ ti kwéntaj abal an epchalchik chubax u kʼanidhom». Jaxtám ti lej exbadh abal max i kwaʼal jun i kʼibataláb kʼal jun i epchal, ki tsʼejkaʼits.

TAM I TOMKÍL O I KʼIMÁDHIL YAB U TSALPAX EJTÍL WAWÁʼ

8. ¿Jantʼoj tam kʼibataláb in tametnál yan i tomkinél?

⁸ An kʼibataláb. An Biblia tu tejwamédhanchal abal patal jitaʼ ka tomkin neʼets kin koʼoy i kʼibataláb al in yanél (1 Cor. 7:28). Axéʼ u watʼel kom tsablom wálbidhchik, jayej kom lej júnits jantʼiniʼ in ey. Walám u kʼwajílak al pílchik i bichow ani lej júnits jantʼiniʼ ti yedháj. Walám waʼats yan jantʼoj axi yab in tʼajaʼchik ti kwéntaj tam ti kʼwajatak ti exláx. Jaxtám junchikíl neʼets kin atsʼaʼchik kʼibat ka neʼdháxin alwaʼ. Jawaʼ in tomnál kin tʼajaʼchik jats kin exbay abal tin tsablóm u ukʼpinal ani abal kwaʼal ka tolmixin abal kin tsʼejkaʼchik an kʼibataláb, pero jawaʼ junchikíl in tʼajál jats kin jolchij in wálab axi jun. Ma in tsálpayal ka kʼalej ti kʼwajíl pil, o ka jilaxin. Pero, ¿walám jats in tomnál kin tʼajaʼchik? Imbáj. b Ki tsuʼuw jun i alwaʼ tʼiplab axi ban Biblia tin kwéntaj jun i mimláb axi in koʼoy yan i kʼibataláb kʼal in tomkíl.

9. ¿Jantʼoj tam kʼibataláb in tamétnaʼ a Abigaíl?

⁹ An tʼiplab axi ti Biblia. A Abigaíl kʼwajatak tómkidh kʼal a Nabal, jajáʼ pelak jun i inik axi lej pojkax ani in tʼajálak jawaʼ kidháb (1 Sam. 25:3). Walám a tʼajámal ti kwéntaj abal yab kʼijidh ki kʼwajiy kʼal jun i atikláb axi antsanáʼ in ey. Jun a kʼicháj watʼey jantʼoj axi awitsak ka tólmiyat a Abigaíl abal kin jilaʼ a Nabal. A David in léʼak kin tsemdhaʼ a Nabal, kom yab léʼnaʼ ka tolmiyat ani uchan yan i kaw axi kidháb (1 Sam. 25:​9-13). A Abigaíl in éjtowalak ka kʼalej ti tsinél ani kin jilaʼ abal ka tsemdháj a Nabal, pero yab in tʼajaʼ antsanáʼ. Jajáʼ kʼalej kin tʼilmay a David ani in konchij abal kin pakwlanchij a Nabal (1 Sam. 25:​23-27). ¿Jaleʼ tin tʼajaʼ nixéʼ?

10. ¿Kʼal jantʼoj ti tólmiyat a Abigaíl abal yab kin walbaʼ tin baʼ, belits abal in koʼoy yan i kʼibataláb kʼal in tomkíl?

¹⁰ A Abigaíl in lej kʼanidhálak a Jehová ani jaxtám in lej tʼajálak ti kwéntaj jawaʼ a  Jehová in ulúmal tin kwéntaj an tomkintaláb. Walám in tʼilálak jawaʼ a Jehová in uluw tam tin tómkiy a Adán ani a Eva (Gén. 2:24). In éxbayalak abal a Jehová in pidhál yan in jalbíl an tomkintaláb ani jaxtám in kʼaniy in tomkíl ani patal an atikláb axi u kʼwajílak tin kʼimáʼ. A Abigaíl yab in léʼak abal a David kin tsemdhaʼ a Nabal, jaxtám kʼalej dhubat kin tʼilmay ani in konchij abal kin pakwlanchij jawaʼ in tʼajaʼ a Nabal, belits abal yab in wálab a Abigaíl. I lej belál abal a Jehová in kʼanidhálak a Abigaíl kom pelak jun i mimláb axi in tejwamédhaʼ i iniktaláb ani u tʼojnálak lej tsapik. Ki tsuʼuw jantʼoj in éjtowal kin exóbnaʼ jitaʼchik tómkidh, kʼal in tʼiplábil a Abigaíl.

11. a) ¿Jantʼoj in léʼ a Jehová abal kin tʼajaʼ axi tómkidh? (Efesios 5:33). b) ¿Jantʼoj a exobnál kʼal in tʼiplábil a Carmen? (Ka tsuʼuw jayej an imágenes).

¹¹ Jawaʼ i exobnál. A Jehová in léʼ abal axi tómkidh kin pidhaʼ in jalbíl an tomkintaláb, belits max in tomkíl lej júnits jantʼiniʼ in ey. A Jehová in lej kulbetnál kin tsuʼuw abal an tomkinél in tsápnanchal kin tsʼejkaʼ an kʼibataláb axi in kwaʼal ani in tsápnanchal ka kʼanidháxin ani ka kʼakʼnaxin (ka ajiy Efesios 5:33). Ki tsuʼuw jantʼoj in watʼaʼ jun i epchal axi in bij Carmen. Tam ti jajáʼ in neʼdhálak akak i támub ti tómkidh, tujey in exobnál an Biblia ani pujan. Jajáʼ tu tʼilchal jantʼoj in watʼaʼ: «U tomkíl yab in kulbétnaʼ jawaʼ u tʼajaʼ ani tin uchálak yan i kaw, ani ma in uluw abal neʼets ti kin jilaʼ». Pero an epchal Carmen yab in walbaʼ tin baʼ. Al 50 i támub, jajáʼ in tsápnanchij kin kʼanidhaʼ in tomkíl ani kin kʼakʼnaʼ. Jajáʼ in ulal: «U tsápnanchij ku exbay jawaʼ in atsʼál u tomkíl ani u exóbnaʼ ku tawnaʼ kʼal i kʼanidhomtaláb. U exlálak abal a Jehová in pidhál yan in jalbíl an tomkintaláb, jaxtám u tsápnanchij kin kʼwajiy alwaʼ kʼal u tomkíl, ani yab u walbaʼ tu baʼ kom u lej kʼanidhál a Jehová». c Max tatáʼ jayej a kwaʼal jun i kʼibataláb kʼal a tomkíl o a kʼimádhil, ka lej belaʼ abal a Jehová neʼets ti tólmiy.

TAM I ATSʼÁL TʼEʼPIDH KOM U UKʼPINÉNEK

12. ¿Jantʼoj walám ki atsʼaʼ max ki tʼajaʼ jun i walabtaláb axi lej púlik?

¹² An kʼibataláb. Max i tʼajámal jun i walabtaláb axi lej púlik, walám ki tsalpay abal yabáts jaykʼiʼ neʼets tu ku pakwlanchij a Jehová. An Biblia jayej in ulal abal jun i atikláb axi walbinének in éjtowal kin atsʼaʼ lej tʼeʼpidh ani yajlidh in ichích (Sal. 51:17). Jats in watʼaʼ a Robert, jajáʼ kʼwajiy in tsápnanchal al yan i támub kom in léʼak  kin bajuw ti tolmix ókʼnom, pero in tʼajaʼ jun i walabtaláb axi lej púlik ani in exbay abal in kʼibchámal a Jehová. Jajáʼ in ulal: «U atsʼálak lej tʼeʼpidh tu ichích, ejtíl max kʼwajatak tin tʼéʼtsiyal yan i tʼujub. U atsʼálak lej kidháb. In tujey tin ukʼnal ani u ólonchij a Jehová, ani tam u tsalpay abal walám a Jehová yabáts jaykʼiʼ neʼets ti kin atsʼaʼ kom lej kidháb jawaʼ u tʼajaʼ». Max i tʼajámal jun i walabtaláb axi lej púlik, walám neʼets ki atsʼaʼ lej yajlidh i ichích ani ma neʼets ki tsalpay abal a Jehová yabáts neʼets kin batsʼuw ki kʼakʼnaʼ (Sal. 38:4). Max tatáʼ jayej a watʼamal nixéʼ, neʼets ti lej tólmiy in tʼiplábil jun in tʼojnálil a Jehová axi ti biyál. Jajáʼ yab owméj kʼal a Jehová tam tin tʼajaʼ jantʼoj kidháb.

13. ¿Jantʼoj tam púlik walabtaláb in tʼajaʼ a Pedro ani jaleʼ tin bajuw kin tʼajaʼ nixéʼ?

¹³ An tʼiplab axi ti Biblia. Jun i akal okʼxidh ka tsemdháj a Jesús, a Pedro ukʼpin yaníl. Ejtíl, in uchaʼ a Jesús abal yab jaykʼiʼ neʼets kin jilaʼ, belits max ka walbáj kʼal axi más an abatwálej (Mar. 14:​27-29). Talbél, ban jardín de Getsemaní a Pedro jilkʼon wayámadh (Mar. 14:​32, 37-41). Jayej, tam ti a Jesús neʼetsak ka yakʼwan, a Pedro kalej ti adhil (Mar. 14:50). Talbél, in uluw oxíl i kalel abal yab in exlál a Jesús (Mar. 14:​66-71). ¿Jantʼoj in tʼajaʼ a Pedro tam tin tʼajaʼ ti kwéntaj abal ukʼpinének? Lej tʼeʼpin ani kʼwajiy ti ukʼnal (Mar. 14:72). ¿Ani jantʼiniʼ walám tin atsʼaʼ a Pedro tam tin tsuʼuw abal a Jesús kʼwajatak palat? In atsʼaʼ lej yajlidh in ichích ani in tsalpay abal lej kidháb jawaʼ in tʼajaʼ.

14. ¿Kʼal jantʼoj ti tólmiyat a Pedro abal kin áynanchij kin tʼojonchij a Jehová? (Ka tsuʼuw an dibujo axi kʼwajat ban portada).

¹⁴ ¿Kʼal jantʼoj ti tólmiyat a Pedro abal yab kin walbaʼ tin baʼ ani yab ka owméj kʼal a Jehová? A Pedro in áynanchij kin junkuw an epchalchik ani walám kʼal jajáʼchik lej kanatbedháj (Luc. 24:33). Tam ti a Jesús ejtsin kʼalej in aliyal a Pedro, walám kom in léʼak kin kanatbédhaʼ (Luc. 24:34; 1 Cor. 15:5). A Jesús yab in tʼilchij a Pedro in wálab, expidh in uchaʼ abal neʼetsak kin pidhaʼ más in uchbíl (Juan 21:​15-17). ¿Jaleʼ ti a Pedro yab in walbaʼ tin baʼ, belits abal in tʼajaʼ jun i púlik walabtaláb? A Pedro in lej belálak abal u lej kʼanidháb kʼal a Jesús ani abal neʼetsak ka tólmiyat kʼal an epchalchik. ¿Jantʼoj i éjtowal ki exóbnaʼ kʼal in tʼiplábil a Pedro?

15. ¿Jantʼoj jats axi a Jehová in léʼ abal ki tʼilaʼ? (Salmo 86:5; Romanos 8:​38, 39; ka tsuʼuw jayej an imagen).

¹⁵ Jawaʼ i exobnál. A Jehová in léʼ abal  wawáʼ etsʼey ki tʼilaʼ abal tu kʼanidhál ani abal in léʼ tu ku pakwlanchij (ka ajiy Salmo 86:5; Romanos 8:​38, 39). Neʼets ki atsʼaʼ tʼeʼpidh ani yajlidh i ichích max jun a kʼicháj ku walbin, pero yab in tomnál ki tsalpay abal a Jehová yabáts tu kʼanidhál ani yabáts neʼets tu ku pakwlanchij. Jawaʼ in tomnál ki tʼajaʼ jats ki jilaʼ abal ku tólmiyat. Ban párrafo 12 u kawin tin kwéntaj a Robert. Jajáʼ in ulal axéʼ: «Nanáʼ u tsalpay abal neʼetsak ku kuxuy an takaxtaláb ani abal yab u yéjenchalak kin tólmiyat, jaxtám tin ataʼ an takaxtaláb ani in wálbin». Talbél a Robert in tʼajaʼ ti kwéntaj abal in yéjenchalak kin tʼilmay an ókʼnomchik. Jajáʼ in ulal jantʼoj in tʼajaʼ: «An ókʼnomchik tin tólmiy ku tʼajaʼ ti kwéntaj abal a Jehová belej tin kʼanidhál, jajáʼchik yab tin jilaʼ kwetém. Tin tejwamédhanchij abal belej u kwaʼal u jalbíl abal a Jehová». Max ki tʼajaʼ jun i walabtaláb, yab ki ukʼchiy abal a Jehová tu kʼanidhál. Jayej ki tʼilaʼ abal Jajáʼ neʼets tu ku pakwlanchij max wawáʼ ku tʼeʼpin kʼal i wálab, max ki jilaʼ ku tólmiyat ani max yabáts ku wichiy ki tʼajaʼ nixéʼ xi walabtaláb (1 Juan 1:​8, 9). Max ki tʼilaʼ abal a Jehová tu kʼanidhál, yab neʼets ki walbaʼ ti baʼ tam ku ukʼpin.

16. ¿Jaleʼ ta léʼ ka áynanchij ka tʼojonchij a Jehová?

¹⁶ A Jehová in lej kʼakʼnál an tʼojláb axi exom i tʼajál, belits abal u kʼwajílits tin taltal an xeʼtsintaláb. Jajáʼ neʼets tu ku tólmiy abal yab ki walbaʼ ti baʼ ani yab ku owméj kʼal Jajáʼ. Ki tsápnanchij ki kʼanidhaʼ an epchalchik tam jajáʼchik kin tʼajaʼ o kin uluw jantʼoj axi ki yajnaʼ. I tejwamédhanchal a Jehová abal i kʼanidhál tam i tsápnanchal ki tsʼejkaʼ jun i kʼibataláb axi ki koʼoy kʼal i tomkíl o kʼal i kʼimádhil. Ani max i tʼajámal jun i walabtaláb axi lej púlik, ki tsápnanchij ki jilaʼ abal a Jehová tu ku tólmiy. Ki lej belaʼ abal a Jehová tu kʼanidhál ani abal neʼets tu ku pakwlanchij jawaʼ i tʼajámal ani ki áynanchij ki tʼojonchij. Jaxtám, «yab ku tsekej ki lubaʼ ki tʼajaʼ jawaʼ alwaʼ», kom i exlál abal a Jehová neʼets tu ku lej lábliy (Gál. 6:9).